Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
dovolte mi, abych v závěrečném slově
reagoval na některé návrhy či názory,
které zde zazněly.
Pan poslanec Hrivík vyslovil zásadní kritiku
předložených osnov z hlediska použité
koncepce. Vychází z toho, že se odstraňuje
princip, kdy evidence nemovitostí, počínaje
sepisováním smluv a konče jejich registrací,
náleží státnímu orgánu
v podobě státního notářství,
tj. podle jeho slov kvalifikovaným právníkům,
a nahrazuje se správním řízením
prováděným mnohdy i nekvalifikovanými
nebo dokonce bez právního vzdělání
vybavenými úředníky.
Musím říci, že je nepochybné,
že optimální a ideální stav by
byl, kdybychom byli schopni předložit normu, podle
které o všech zápisech a vkladech bude již
v prvním stupni rozhodovat soud. Toho jsme si samozřejmě
vědomi. Ale jsme si vědomi toho, že tohoto
stavu prostě nelze dosáhnout.
Proto jsme volili koncepci, která za prvé odstraňuje
naprosto nepřijatelný princip, kdy jeden a tentýž
subjekt smlouvu sepisoval a registroval, a nahrazuje jej principem,
který se osvědčil všude, principem intabulačním,
principem, podle kterého se rozhoduje o každém
vkladu a zápisu ve věcech vlastnických, a
o tomto rozhodnutí lze konat samostatné řízení
před nezávislým soudem, kterým se
přezkoumává.
Možná, že se dočkáme období,
kdy celé řízení, týkající
se evidence vlastnických vztahů a ostatních
věcných práv k nemovitostem, bude svěřeno
soudu. V tuto chvíli však taková situace není
a zachování dnešního systému
by věci v žádném případě
neprospělo.
Pan poslanec Měrák otevřel znovu otázku
právních účinků, resp. časování
právních účinků změn
vlastnických a věcných vztahů. Myslím
si, že ji nepostavil přesně. Do dnešního
dne za tisíc let existence právní kultury
a civilizace nikdy se nesjednotili odborníci na tom, který
ze dvou možných principů je lepší.
Jeden princip vychází z principu autonomie vůle,
z principu toho, že ke změně vlastnických
vztahů dochází na smluvním principu,
preferuje rozhodnutí občanů upravit své
vlastnické vztahy a spojuje tedy právní účinky
změny vlastnických vztahů vlastně
se smlouvou samotnou s tím, že následné
řízení, kterou nemovitostí potvrzuje
intabulační princip, ať už je to řízení
registrační, povolovací nebo schvalovací,
nemá konstitutivní povahu.
Druhý princip je princip opačný, konstitutivní
účinky se spojují až s rozhodnutím
příslušného orgánu. Musím
říci, že oba jsou spojeny s riziky a s nevýhodami.
V prvním případě, kdy budeme vycházet
z principu, že právní účinky,
které navrhly ústavně právní
výbory, že právní účinky
nastávají ke dni podání návrhu,
vytváříme nebezpečí dlouhého
časového období, po kterém nebude
jistota, neboť tyto právní účinky
se sice vztahují ke dni podání návrhu,
ale až okamžikem, kdy je o návrhu rozhodnuto.
Mezi okamžikem podání návrhu a okamžikem
rozhodnutí může uplynout měsíc,
půl roku, rok nebo i tři až pět let,
bude-li předmětem komplikovaného soudního
sporu. Během této doby není tedy jasno, kdo
je ještě vlastníkem, neboť to bude jasno
až tehdy, kdy rozhodne příslušný
orgán, samozřejmě se zpětnými
účinky.
Kdybychom vycházeli z koncepce, že právní
účinky se vztáhnou zpět ke dni podání
návrhu, znamenalo by to, že v době časového
interregna, než dojde k rozhodnutí, nebude jasné
např. kdo odpovídá za škodu způsobenou
nemovitostí. Ale nebude ani jasné, jak budou řešeny
právní vztahy např. ze škod na této
nemovitosti. Ten, kdo již je vlastníkem, ale neví
to, protože ještě nemá rozhodnutí
a obdrží ho za rok, nemůže ještě
nemovitost pojistit, nemůže prokázat, že
je jejím vlastníkem.
Sporů je celá řada. Jsou tedy argumenty,
které jsem snesl, spíš pro vládní
návrh, ale vím, že jsou i proti vládnímu
návrhu. Např. skutečnost, že v tom období
může jeden z účastníků
zemřít. Kdyby právní účinky
převodu nemovitostí nebo jakéhokoli věcného
práva přecházely opravdu až s právní
mocí rozhodnutí, pak rozhodnutí bude znamenat,
že řízení se zastavuje, protože
nelze založit právní vztah mezi živým
a mrtvým.
Chtěl bych zdůraznit, že tyto spory se skutečně
vedou už více než tisíc let. Ve všech
právních kulturách se přiznávají
výhody a nevýhody oběma řešením.
Nejde tedy o to říci, které je správné
a které je špatné, ale nalézt to řešení,
které je pro naše podmínky vhodnější.
Domnívám se, že spolu se zpravodaji se nám
to podařilo navrženou dikcí, ke které
se oba připojili, to jest dikcí, podle které
právní účinky nastávají
právní moci rozhodnutí, ale ex tunc, tj.
ke dni podání návrhu.
Nyní mi dovolte, abych se stručně vyjádřil
ke dvěma posledním zbývajícím
existujícím rozporům mezi - zdůrazňuji
- stanoviskem vlády, a to dokonce tří vlád
a nikoliv mým osobním a ústavně právních
výborů.
První rozpor se týká bodu 3 zpravodajské
zprávy, usnesení ústavně právních
výborů, a to skutečnosti, zda má tento
zákon obsahovat dvojí právní režim
pro vlastnické a věcné vztahy, jiný
v případě, kdy subjekt si sepíše
smlouvu sám, kdy mu ji sepíše jiný subjekt,
ať už advokát, nebo právník, nebo
kdokoliv jiný a jiný právní režim
pro případ, že tuto smlouvu bude sepisovat
notář.
Paní poslankyně Samková hovořila o
tom, že námitka, že privilegovaným postavením
notářů by byli diskriminováni advokáti
a komerční právníci tím, že
by měli menší výdělky, že
tato námitka neobstojí. Paní poslankyně
Samková má pravdu, ale tato námitka zde vůbec
nezazněla. Moje námitka je naprosto jiná
a velice konsekventně ji vyjádřil pan poslanec
Toman. Za prvé, buďto chceme intabulační
princip, buďto tedy chceme zavést takovou právní
úpravu věcných a vlastnických vztahů
k nemovitostem, kde právní účinky
jsou spojeny s přezkoumáním té smlouvy
s rozhodnutím a možností soudního přezkumu
anebo nechceme. Těžko můžeme zavést
systém, že pro některé nemovitosti bude
tento právní režim a pro jiné nemovitosti
nebude tento právní režim - jenom podle toho,
kdo tu smlouvu sepsal. Přijímáme právní
úpravu o evidenci nemovitostí a ne o postavení
notářů nebo advokátů. To je
věcí republikových orgánů.
Jde tedy o to, zda chceme přijmout intabulační
princip a jde tedy o to, zda chceme umožnit, aby tato rozhodnutí
byla přezkoumávána nezávislými
soudy ve všech případech.
Další rozpor, který trvá, je rozpor
ohledně data účinnosti navrhovaného
bloku zákonů. Z úst obou zpravodajů
zaznělo, že obě ministerstva spravedlnosti
neprotestují proti posunutí data do předu
k 1. 9. tohoto roku. O tom nepochybuji. Všemi předloženými
zákony se jim totiž odebírá obrovský
objem práce a celá tato činnost přechází
do jiných resortů, takže je nepochybné,
že zrovna resortu ministerstva spravedlnosti v žádném
případě by nepřekáželo
zkrácení termínu účinnosti
zákona.
Ale co se do účinnosti těchto zákonů
musí učinit?
Musí se vytvořit, vybudovat v obou republikách
dohromady - umím-li dobře počítat
- asi 128 okresních katastrálních úřadů
při republikových úřadech geodézie
a kartografie. Tam je tedy odpovědnost za to, aby ve věcech
vlastnických a věcných práv a evidence
nemovitostí bez přerušení bylo možno
zajistit převzetí celé agendy. Proto se federální
vláda obrátila na obě vlády republik
s tím, že datum účinnosti nepovažuje
za datum, které by ona mohla jakýmkoli způsobem
ovlivňovat a vyžádala si stanovisko těchto
kolektivních orgánů vlád republik.
A jak vláda české republiky, tak vláda
slovenské republiky odpovědně prohlásily,
že nejsou schopny na území svých republik
dříve než k 1. lednu příštího
roku vybudovat těchto cca 140 okresních a katastrálních
úřadů a vybavit je potřebným
personálem a vybavením. V tomto případě
totiž opravdu nejde o to, ke kterému datu budou notáři
privatizováni, nýbrž o to, ke kterému
datu budeme schopni zajistit transformaci celé problematiky
evidence nemovitostí pro nové orgány a do
nových struktur.
Z těchto důvodů, pokud mohu předpokládat,
že si oba zpravodajové osvojili ten návrh,
který zazněl v mé úvodní řeči
ohledně bodu 2, by předmětem hlasování
společné schůze sněmoven byl vládní
návrh s touto změnou ve znění usnesení
ústavně právních výborů
Federálního shromáždění
s výjimkou bodu 3 a bodu 9 - tam platí vládní
návrh a tam by tedy, pokud by se na tom trvalo, tyto body
z usnesení ústavněprávních
výborů byly předmětem hlasování
o pozměňujícím návrhu. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi
vlády. Nyní má slovo pan poslanec Világi
jako zpravodaj.
Společný zpravodaj výborů SL O. Világi:
Vážené Federálne zhromaždenie!
Odzneli tu argumenty za aj proti. Ja si myslím, že
dosť tých argumentov bolo nepresných a myslím
si, že niekedy aj zámerne skresľujúcich.
Pokiaľ ide o problém bodu 3, ten problém nespočíva
v tom, kto to zapisuje alebo kto spisuje tú listinu. Problém
spočíva v tom, že pokiaľ uznávame,
že štátni notári majú trochu iné
postavenie v rámci justície a v rámci subjektov
právnických ako napr. advokáti, tak sa musíme
opýtať prečo. Asi preto, že ich napr.
menuje minister spravodlivosti. Nie je to tak u advokátov,
kde advokátov prijímajú advokátske
komory, u notárov po absolvovaní určitej
skúšobnej doby. To sú dva až štyri
roky, podľa toho, ako to ustanovia republikové zákony,
môže tento notár požiadať ministra
spravodlivosti, orgány štátnej správy,
aby ho menoval notárom. To znamená, že musí
prejaviť určité odborné znalosti. Aké
odborné znalosti môže mať notár,
keď nie práve tie, o ktorých hovoríme?
Takže si myslím, že tí notári,
ktorí tam budú sedieť dva roky, budú
sa venovať práve tejto problematike. A tí notári,
ktorí mohli doteraz rozhodovať a skúmať
všetky tie listiny, ktoré spisovali advokáti
alebo iní právnici, tak práve títo
notári všetko zabúdajú odo dňa
účinnosti tohto zákona a už nebudú
mať tú spoľahlivosť, ktorú mali doteraz.
To sú tie závažné veci, o ktorých
nikto nechce hovoriť. To znamená, že pokiaľ
uznávame, že tu je takáto evidencia nehnuteľností,
tak samozrejme musíme nejakým spôsobom vystupovať
koncepčne. A jednou koncepciou je, že prechodne treba
určité listiny, ktoré spisujú notári
pre to, že na to majú odborné a iné
kvalifikačné predpoklady, preskúmať
úradom. A to je problematika toho rozhodovania. Prosím
vás, ako o tom môže rozhodnúť ten
katastrálny úrad? A na čo sa môžeme
odvolať? Na to, kto zamietne zápis? A prečo
zamietne zápis? Pretože sú tam určité
dôvody právneho charakteru a keď je dôvod
právneho charakteru, ten musí notár dodržať
preto, že musí dodržať zákon o notároch.
To znamená, že pre katastrálne úrady
znamenajú tieto problémy uľahčenie.
Tieto veci nemusia skúmať, ale samozrejme, že
tam platí intabulačný princíp. Ja
som to nepovedal a neviem, z akého dôvodu to tu bolo
tak interpretované pánom poslancom Čičom,
že ja nechcem zaviesť intabulačný princíp
u tých zápisov, ktoré spisovali notári.
Práve naopak, tam ten vklad musí byť a bude.
A právne účinky nastanú, ako to naznačujeme
v bode 2. To znamená, ja si myslím, že všetky
tieto argumenty, ktoré zazneli k bodu 3, podľa môjho
názoru, neboli presné a presvedčivé.
Ale samozrejme budem akceptovať rozhodnutie parlamentu. Ja
si myslím, že v tých intenciách, o ktorých
hovorila poslankyňa Samková, je niekde pravda. Samozrejme,
je tam určitá snaha nejakým spôsobom
zabezpečiť aj určitú agendu pre určitú
skupinu právnikov. O nič viac nejde. Ale, samozrejme,
môžeme potom hovoriť aj o iných právnych
aspektoch. Ale ja si myslím, že je to otázka
odbornej debaty, či by sme obstáli ako notári
a advokáti.
Pokiaľ ide o druhý problém, o ktorom tu hovoril
pán poslanec Hrivík. Samozrejme, že súčasný
stav v evidencii nehnuteľností je taký, aký
je, ale to nie je v súvislosti s tým, že budú
rozhodovať katastrálne úrady, ale preto, že
posledných dvadsať rokov neexistovala nijaká
evidencia nehnuteľností. A ako môžeme hovoriť
o tom, že o tom budú rozhodovať súdy?
To je otázka koncepcie. Keď na to teraz súdy
nemajú, tak musíme čakať 3 - 4 roky,
než na to súdy budú mať. Ale ten súčasný
stav bude pretrvávať.
Ale súčasný stav je taký, že
evidencia nehnuteľností momentálne nemá
právne podklady. Nemá také právne
podklady, ktoré by zabezpečili určitú
štruktúru nehnuteľností. Môžeme,
ako Maďari, pristúpiť na to, aby sme tieto rozhodnutia
zmenili. Ale na to potrebujeme určitý čas.
Ale to je otázka, kde to bude centralizované, či
v katastrálnom úrade, kde sú všetky
predpoklady pre to, aby tieto veci boli rozhodnuté, aby
tam boli koncentrované, alebo či teraz budeme na
súdoch budovať rovnaké inštitúcie
paralelne? Ja si myslím, že na to, aby sme ich vybudovali,
nemáme.
Ešte ku katastrálnym úradom. Či katastrálne
úrady od 1. januára alebo od 1. septembra, nemusíme
katastrálne úrady alebo stav, ktorý nastane,
nejakým spôsobom likvidovať. Myslím,
že tam o nič viac nejde. Úrady, ktoré
sú teraz nazývané strediskami geodézie,
budú katastrálnymi úradmi. Samozrejme potrebujú
dvoch alebo troch právnikov a dve administratívne
sily, ktoré budú vyhotovovať rozhodnutia. Nič
viac. Je tu otázka, či na to budú mzdové
fondy alebo nie. Netreba hovoriť o tom, že katastrálny
úrad je niečo iné. Všetky vedomosti
a všetky informácie sú už na strediskách
geodézie. Ide o to, že tam budú sedieť
dvaja právnici a dve sekretárky, ktoré budú
spisovať. O nič viac nejde. Či tam budú
sedieť od 1. januára alebo od 1. septembra, to je
otázka mzdového fondu a ničoho iného.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji zpravodaji
výborů Sněmovny lidu. Nyní prosím
paní poslankyni Samkovou o závěrečné
slovo.
Společná zpravodajka výborů SN K.
Samková: Já se domnívám, že připomínky
mého kolegy pana dr. Világiho zcela vyčerpaly
předmět našeho jednání. Jsou
tady dvě záležitosti, které jsou sporné,
které byly sporné i v ústavně právním
výboru, a nezbývá nic jiného, než
o věcech hlasovat a rozhodnout je.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji, protože
tři návrhy, které máme spolu projednávat,
tvoří určitý komplex, budeme pokračovat
dalším bodem, kterým je:
Bod programu 33: Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje občanských
zákoník, zrušuje zákon o státním
notářství a o jednání před
státním notářstvím (notářský
řád) a mění a doplňují
některé další zákony (tisk 1405)
a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny
národů (tisk 1471).
Prosím místopředsedu federální
vlády, aby se urychleně vrátil do jednací
síně.
Vládní návrh odůvodní místopředseda
federální vlády pan Pavel Rychetský.
Uděluji mu slovo.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
druhým návrhem zákona, kterým realizujeme
manévr změny evidence nemovitostí a vlastnických
vztahů a který sem vláda předkládá,
je návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje občanský zákoník,
zrušuje zákon o státním notářství
a o řízení před státním
notářstvím, zvaný notářský
řád, a mění a doplňují
některé další zákony.
Návrh tohoto zákona je součástí
komplexních úprav, které mají vytvořit
novou právní úpravu evidence právních
vztahů k nemovitostem a zajistit současně
privatizaci státních notářství.
Předložený návrh zákona sleduje
prostý záměr: Promítnout v právním
řádu změny, které jsou vyvolány
přijetím této nové koncepce. Vláda
při předkládání této
nové koncepce vycházela ze stanoviska, že fungování
moderního tržního mechanismu vyžaduje,
aby obchod s nemovitostmi byl postaven na pevných právních
základech. V současnosti je v praxi, kde dochází
k řadě převodů nemovitostí,
pociťováno velmi negativně, že neexistuje
systém, který by zajišťoval přesnou
evidenci nemovitostí a přesnou evidenci právních
vztahů k těmto nemovitostem. Rozhodování
o těchto právních vztazích je dnes
svěřeno státním notářstvím,
která nejen že sepisují smlouvy o převodu
nemovitostí či jiné smlouvy o věcných
právech, ale poté si sama z moci úřední,
bez jakékoli kontroly, takovéto smlouvy registrují.
Rozhodování o nejsoukromějším
právu, totiž rozhodování o právu
vlastnickém, je tak svěřeno orgánu,
který je nesporně historicky překonán.
Předložený návrh zákona obsahuje
poměrně rozsáhlou novelizaci občanského
zákoníku. Důvody úprav občanského
zákoníku jsou dány v zásadě
změnou koncepce evidence právních vztahů
nemovitostí a privatizace státních notářství.
Tato změna proto byla promítnuta do jednotlivých
ustanovení občanského zákoníku,
neboť nebylo možné řešit tuto úpravu
nepřímou novelou nebo obecným ustanovením.
Z celé předložené úpravy se vymyká
pouze bod 22 vládního návrhu, kde jsou navrhovány
úpravy § 711 Občanského zákoníku.
Je to nedostatek, který jsme zaznamenali již v přijaté
velké novele občanského zákoníku,
nedostatek, který je třeba napravit. Jde o úpravu
související s potřebou zajistit zvýšenou
ochranu nájemního práva zdravotně
postižených osob v bytech zvláštního
určení a zvýšenou ochranu bytů
zvláštního určení nebo bytů
v domech zvláštního určení. Tuto
úpravu zůstala naše společnost dlužna
zdravotně postiženým osobám.
Další navržené úpravy směřují
do jednotlivých zákonů upravujících
vznik právních vztahů k nemovitostem. Musím
říci, že v tomto případě
vítáme všechny připomínky, které
byly uplatněny při projednávání
návrhu zákona v ústavně právních
i v ostatních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny
národů a nemáme k nim žádných
připomínek. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji místopředsedovi
vlády panu Rychetskému.
Konstatuji, že návrh byl přikázán
výborům ústavně právním
obou sněmoven, které připravily písemný
podklad usnesení (tisk 1471) a pověřily poslance
Oszkára Világiho a Kláru Samkovou přednesením
zpravodajských zpráv. Předpokládám,
že pořadí zpravodajů bude shodné,
čili slovo má pan poslanec Világi jako zpravodaj
ústavně právního výboru Sněmovny
lidu.
Společný zpravodaj výborů SL O. Világi:
Vážené Federálne zhromaždenie!
Pretože je absolútna zhoda medzi vládou a ústavnoprávnymi
výbormi, tak mi ako spravodajcovi ústavnoprávneho
výboru Snemovne ľudu neostáva nič viac
a nič menej, než aby som odporučil tlač
1471, uznesenie ústavnoprávnych výborov,
a tlač 1405 ako návrh vlády prijať.
Myslím, že všetky dôvody pre a proti boli
povedané už v diskusii o týchto návrhoch
a v ústavnoprávnych výboroch sme o týchto
návrhoch hlasovali a bola tam väčšina
poslancov, ktorí tieto návrhy odporučili.
Uznesenie ústavnoprávnych výborov obsahovalo
vylepšenie určitých sporných otázok
k predloženému návrhu. Vláda to akceptovala,
ja to odporúčam prijať.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji zpravodaji
Világimu, prosím paní poslankyni Samkovou
o její zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SN K.
Samková: Opět se domnívám, že
vše bylo řečeno. Jedná se v podstatě
o zákon, který je legislativního charakteru,
který doplňuje určité legislativní
změny, které přinášejí
další zákony, o kterých právě
jednáme. Domnívám se, že při
této vzácné shodě všech zúčastněných
subjektů jej nelze než podpořit a navrhuji,
aby oba tisky byly přijaty.