Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem.
Pán poslanec Pohanka s faktickou poznámkou.
Poslanec SL M. Pohanka: Dobře, ale pan kolega Fišera
nás právě kritizoval, že z toho pohledu...
jistě. Já nevím jenom nic o tom, že
by sociálně demokratická orientace předložila
nějaký oficiální návrh. Omlouvám
se, pokud na tom pracovala. Naprosto to neměla být
osobní poznámka, která by mířila
na kolegu Fišeru. Také uznávám jeho
kritiku, že jsme ve snaze přijmout co nejvíce
zákonů někdy postupovali bez náležité
úvahy a bez časového odstupu před
hlasováním o zákonu jako o celku. To jistě
byla chyba. Obávám se, že to potrvá,
že chvat a naléhavost úkolů nepovede
k zavedení holandské praxe u nás. Myslím
si, že alespoň v tomto případě
bychom měli mít dost času a toho právě
máme málo. Jinak bych chtěl vysvětlit,
v čem se liší kondominium od spoluvlastnictví.
Raději nechám na seminář.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Budeme pokračovať v rozprave,
a to vystúpením pána poslanca Jana Sokola.
Slovo má poslanec Sokol, po ňom poslanec Hladík.
Poslanec SN J. Sokol: Pane předsedající,
vážená sněmovno, vážení
hosté, jenom úvodem bych chtěl utěšit
pana kolegu Pohanku, že je nás tady takových
víc, kteří o ledasčem nemáme
ani tušení. Proto je třeba některé
věci opakovat.
Zákon, o kterém jednáme, je zákon,
kterým se pokoušíme vytáhnout tuto společnost
z marasmu státního socialismu. Takovým zákonům
někdy říkáme transformační.
Je to zákon skrytě privatizační. Není
první, který v této sněmovně
projednáváme a máme, myslím, všichni
bohatě zažitou zkušenost, že takové
zákony nikdy nebyly, nejsou a nebudou dokonalé.
Druhá zkušenost, kterou jsme získali, je ta,
že podmínkou úspěchu privatizace je
rozmanitost privatizačních metod. Byl to tento parlament,
který tuto důležitou zásadu prosadil
a myslím, že tím podstatně přispěl
k relativnímu úspěchu dosavadního
privatizačního procesu. Tento zákon se do
tohoto schématu dokonale hodí, neboť zavádí
novou metodu vlastnictví a znovu opakuji pro ty kolegy,
kteří se tomu stále ještě brání,
že to je zákon, který zavádí
institut kondominia. To, co zákon navrhuje, není
nic jiného, než kondominium. Zákon dává
věci do rukou obecním zastupitelstvům. Není
to zákon, který by vyvlastňoval, nařizoval,
dělal hotové věci. Je to zákon, který
dává obecním zastupitelstvům do rukou
nový nástroj, jak si pomoci s šíleným
břemenem tzv. bytového fondu. Zákon je podle
mého a našeho názoru dobře zpracován
v daném čase.
Vážení kolegové, vážené
kolegyně, stále znovu a zejména tam, kde
jde o transformaci zapomínáme na faktor času.
Čas se zde projevuje chátráním objektů,
rozprodejem do té nejhorší možné
podoby, tj. ideálního spoluvlastnictví lidí,
kde nikdo nezodpovídá za nic. Současný
stav nebrání, povzbuzuje k určitým
spekulacím a prodlužuje nejistoty těch i oněch.
Kolegům, kteří navrhují otázku
odložit, kladu jednoduchou otázku. Kdo bude obcím
dávat miliardy, které jim umožňovaly
až dosud udržovat bytový fond v tom zoufalém
stavu, ve kterém ho máme, ale aspoň tak,
že se nerozpadl?
Vážení kolegové, vážené
kolegyně, jak víte, nepatřím mezi
radikály, ale ctím mandát, který jsme
dostali jako poslanci Občanského fóra k minulým
volbám, a to mandát radikální transformace
této společnosti. Poslanci zvolení za opozici
zde plní svoji legitimní funkci tím, že
jako vlci kolem stáda vysoké zvěře
hledají slabá místa. To je jejich legitimní
poslání.
Naším posláním jako poslanců
zvolených k tomu, abychom tuto společnost transformovali,
je nepodlehnout strachu, který se v nás někteří
kolegové stále snaží probouzet. Odvahu
k obtížným a nepopulárním krokům,
kterou jsme nabrali, když se jednalo o restituci, o transformaci,
o privatizaci nebo minulý týden o smlouvu se SRN,
tu si nesmíme nechat vzít. V okamžiku, kdy
podlehneme těmto strachům, zklamali jsme své
voliče a nesplnili jsme to, k čemu jsme byli zvoleni.
Proto vás prosím, a zejména vás, bývalí
kolegové z Občanského fóra, abyste
si svá stanoviska znovu rozmysleli a zákon v té
či oné podobě podpořili. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Sokolovi. Teraz vystúpi
v rozprave pán poslanec Hladík. Poslanec Hladík
sťahuje svoje vystúpenie, ako nás informujú
jeho kolegovia. Ďalej je do rozpravy prihlásená
pani poslankyňa Mahulena Čejková. Prosím,
aby predniesla svoj príspevok. Po nej sa pripraví
pán poslanec Novosád.
Poslankyně SL M. Čejková: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, mám
jenom malý pozměňující návrh,
a to k § 24 tisku 1514.
Mám za to, že otázka metodiky sjednávání
cen bytových jednotek je v kompetenci vlád republik.
Proto navrhuji vypustit dosavadní znění odst.
2 § 24 a nahradit ho tímto zněním:
"Vláda České republiky a vláda
Slovenské republiky stanoví obecně závazným
právním předpisem metodiku sjednávání
cen jednotek." To je celý pozměňovací
návrh.
Ještě mi dovolte, abych na okraj vystoupení
pana kolegy Pohanky řekla maličkost. Také
jsem byla v Holandsku a pan kolega Pohanka zapomněl uvést
jednu nezanedbatelnou maličkost, a to říci,
kolik Holandsko ročně přijímá
zákonů.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslankyni Čejkovej. Teraz prosím,
aby vystúpil poslanec Novosád. Po ňom sa
pripraví kolega Kurťák.
Poslanec SL K. Novosád: Vážený pane
předsedající, vážené kolegyně,
vážení kolegové, slyšel jsem toho
už velmi mnoho. Naopak bych se zmínil o stránkách,
které jsou v tomto zákoně pozitivní
a které slouží k ochraně nájemníků.
Málokdo si totiž z vás uvědomuje, že
podle dnes platných norem o prodeji domů má
vlastník domu výpovědní důvody
vůči nájemníkovi, které mu
umožňuje zákon. Jsou u bytu, který souvisí
technicky nebo funkčně s nebytovými prostorami
a bytu pro vlastníka nebo jeho rodinu.
Zde se neurčuje, který byt to má být.
To znamená, že nájemce u bytu, kde vlastník
uzná za vhodné, že ten byt je pro něj
vhodný, nemá prostě ze zákona žádnou
šanci.
Chtěl bych upozornit, že v případě
spoluvlastnictví podle tohoto zákona už neexistuje
jeden vlastník domu, nýbrž vzniká spoluvlastnictví,
i když se prodá pouze jedna jednotka. V tomto případě
se ustanovení občanského zákoníku
nepoužijí. To znamená, že tento zákon
do jisté míry je komplementární s
občanským zákoníkem a doplňuje
daleko více ochranu nájemníků než
tomu tak bylo dodnes. To je pozitivní věc, které
bych vás prosil, abyste si ji povšimli.
Dále vás prosím, abyste si vyslechli mé
dva pozměňovací návrhy. Řekl
bych rád, co mě vedlo k tomu, že je podávám.
Během projednávání tohoto zákona
v mnoha expertních skupinách jsme dospěli
k závěru,
že ty části u bytových družstev,
na které družstevník nesložil svůj
podíl, nejsou ve spoluvlastnictví družstevníků,
nýbrž ve vlastnictví právnické
osoby, to jest družstva. Měli jsme snahu, abychom
do jisté míry vyrovnali tu značnou nespravedlnost,
která vznikne mezi dnešními členy bytových
družstev a obyvateli nebo nájemníky státních
bytů. Proto jsme měli zájem, aby aspoň
určitá část z té části,
která není přímo součástí
bytového fondu a není ani garáží,
na kterou ten dotyčný složil svůj podíl,
se dostala zpět k němu.
Proto navrhuji v § 18 odst. 3 varianty I tuto změnu:
Ve třetím řádku odst. 3 místo
čárky za textem "příslušné
republiky" dát středník a dále
pokračovat textem: "zbylých 25 procent získaných
prostředků převede družstvo do prostředků
určených na financování oprav a údržby
domů..." a v závorce odkaz na § 18 odst.
6. Tím způsobem aspoň 25 procent prostředků
přechází zpět do prostředků
určených na financování oprav a údržby
domů. § 17 odst. 6 říká, že
tento fond slouží k vypořádání
mezi družstvem a odcházejícím členem
družstva, takže podíl za tržně odprodané
bytové jednotky aspoň z 25 procent dostanou družstevníci.
Toto mě vedlo také k tomu, abych se přiklonil
k rozšíření varianty kolegy Jurečky,a
to do odstavce 6 jím navrhovaného doporučuji
na konec toto znění: "Zbylých 25 procent
takto získaných prostředků převede
družstvo do prostředků určených
na financování oprav a údržby domů."
Dále žádám, aby byl do tohoto zákona
zařazen nový § 17, ostatní paragrafy
by byly přečíslovány, a aby ten §
17 byl veden jako část pátá a měl
nadpis Společenství vlastníků jednotek.
V původním návrhu zákona, jak jej
předložila vláda ve své variantě,
bylo obligatorní společenství vlastníků
jednotek. Po několika expertních poradách
dospěla vláda zároveň s navrhovateli
k názoru, že toto společenství jednotek
by mělo být obsaženo v zákoně,
ovšem nikoliv jako forma obligatorní, nýbrž
fakultativní. Podle dnešního občanského
zákona totiž sdružení vlastníků
jednotek nemá právní subjektivitu, nemůže
si tedy zvolit statutární orgán, který
by za něj jednal. To vlastně do jisté míry
rozšiřuje možnost sdružování
občanů do právnických osob, stejně
jako tento zákon rozšiřuje na rozdíl
od občanského a obchodního zákoníku
formy vlastnictví.
Ten text je komplexní, já ho nebudu předčítat,
předložím ho přítomným
kolegům zpravodajům a samozřejmě se
vám dostane do rukou v písemné formě.
Pardon, bylo mi řečeno, že ho musím
přečíst, nic jiného mi asi nezbude:
"Společenství vlastníků jednotek.
§ 17 odst. 1: K zabezpečení správy domu,
zejména jeho společných částí
a zařízení, mohou vlastníci jednotek
založit společenství vlastníků
bytů a nebytových prostor v domě, jako právnickou
osobu (dále jen společenství). Přitom
není vyloučeno společenství pro více
domů.
Odstavec 2. K založení společenství
se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva
uzavřená vlastníky jednotek. Ke smlouvě
musí být přiloženy stanovy upravující
název, sídlo, předmět činnosti,
úpravu majetkových poměrů, práv
a povinností vlastníků jednotek - členů
společenství, orgány společenství,
vymezení jejich působnosti, určení
osob oprávněných jednat jménem společenství,
způsob ručení členů za závazky
společenství, způsob zrušení
společenství a naložení s jeho likvidačním
přebytkem.
Odstavec 3. Společenství vzniká zápisem
do registru sdružení společenství vlastníků
bytů a nebytových prostor vedeného v ČR
u okresního úřadu, v SR u obvodního
úřadu příslušného podle
sídla společenství. Do registru se zapisuje
název a sídlo společenství, předmět
jeho činnosti, orgány, kterými společenství
jedná a jména osob vykonávajících
jejich působnost, jakož i změny uvedených
skutečností.
Odstavec 4. K návrhu na zápis do registru se přikládá
zakladatelská smlouva spolu se stanovami. Návrh
podává osoba zmocněná zakladateli."
Dále jsou tam dvě odvolávky, ty číst
nebudu, ty předávám, to bude součástí
té komplexní zprávy o pozměňujících
návrzích k tomuto zákonu.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem vám, pán poslanec. Teraz
v rozprave vystúpi pán poslanec Michal Kurťák,
po ňom pán poslanec Karol Stome.
Chcem len upozorniť, vážené kolegyne a
kolegovia, že predsedovia hospodárskych výborov
zvolávajú krátku poradu hospodárskych
výborov obidvoch snemovní, a to do miestnosti 209
ihneď po vyhlásení poludňajšej
prestávky, ktorú predpokladáme o 12.30 hodine.
Upozorňujem znovu tých, ktorí tu neboli,
že popoludní o 13.30 hodine bude pokračovať
spoločná schôdza obidvoch snemovní
hlasovaním o tých troch tzv. notárskych návrhoch
a o novele zákona o mimosúdnych rehabilitáciách
a bezprostredne po nej bude pokračovať samostatná
schôdza Snemovne národov. Pán poslanec Tahy.
Poslanec SN M. Tahy: Pán predsedajúci, opravujem
vaše oznámenie. Schôdzu prekladáme na
zajtrajšiu poludňajšiu prestávku, pretože
je tu málo ľudí a všetci s tým
nebudú oboznámení.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Riaďte sa podľa pokynov predsedu Tahyho,
mám na mysli poslanca hospodárskeho výboru.
Slovo má poslanec Kurťák.
Poslanec SN M. Kurťák: Vážený pán
predsedajúci, kolegyne a kolegovia! V tomto zákone,
vlastne v § 9, zasahujeme do vlastníckych vzťahov.
Odznela tu kritika, že vlastníctvo nemôžeme
odoberať, nemôžeme obmedzovať vzhľadom
na Listinu ľudských práv. Ale Listina ľudských
práv hovorí aj o tom, že občan ako taký
má určité práva a iný občan
mu tieto práva tiež nemôže obmedziť
tým spôsobom, že v bytových domoch žijú
občania vedľa seba a keby niekto svojím vlastníctvom
narušoval práva ďalších občanov,
myslím, že by to nebolo správne. Z toho dôvodu
je nutné riešiť aj túto oblasť.
Chcel by som povedať, že v našich podmienkach bytové
domy sú z technického hľadiska stavané
spôsobom, že sa napríklad nedá odpojiť
teplo do daného bytu, vždy sa musí všetko
merať spoločne pre jednotlivý vchod. Mohla
by nastať situácia, že pokiaľ niektorí
občania by neplnili niektoré povinnosti, bola by
zastavená dodávka tepla do celého vchodu.
Myslím, že by z toho mohli vzniknúť nepríjemnosti,
mohli by medzi občanmi v jednotlivých bytoch vzniknúť
aj násilné trestné činy, vzhľadom
na to, že pokiaľ má niekto malé deti a
zamedzí sa základná dodávka, tak neviem,
kto by s tým bol spokojný.
Preto treba túto oblasť veľmi dôkladne
zvážiť.
Navrhoval by som § 9 ponechať v pôvodnom znení.
V ďalšom by som sa chcel dotknúť problematiky
bytových družstiev. Táto problematika tu veľmi
rozobraná nebola. Navrhovateľ tvrdí, že
v pôvodnom návrhu to rozobrané nebolo, nebolo
navrhované, dostalo sa to sem dodatočne vzhľadom
na transformačný zákon, kde sme vlastne dali
ľuďom možnosť dostať byty do osobného
vlastníctva, ale neriešili sme tam úverové
zmluvy a tým pádom by mohli vzniknúť
dosť značné problémy. Tu sa to rieši
v § 18, aby úverové zmluvy ostali pôvodné.
Chcel by som upozorniť na jednu skutočnosť. Návrh
vlády, resp. pána Rychetského, bol vlastne
pri predaji štátnych bytov, aby sa išlo s dosť
nízkou cenou (do trojročného nájomného).
Chceme vlastne odpredať štátne byty, v niektorých
prípadoch sa ich doslova zbaviť, pretože s nimi
máme problémy, že sú stratové.
A tu vzniká značný rozpor. V čom?
Občania, ktorí bývajú v družstevných
bytových jednotkách, poznám konkrétne
prípady, keď ide o bytový dom, kde polovica
je družstevná a polovica štátna, takže
sa nedá hovoriť o tom, že niektoré bytové
jednotky - družstevné - sú výhodnejšie,
že sú lepšie zariadené a pod. Nedá
sa vôbec, podľa môjho názoru, na túto
tému hovoriť. Dostávame sa do situácie,
že pokiaľ by si to odkúpil občan v štátnom
byte, zaplatil by za to, dajme tomu, 20 až 30 tisíc
Kčs, a občan v družstevnom, vlastne v tej istej
bytovke, by to dostal za podstatne vyššiu sumu, 80 až
100 tisíc Kčs. Také sú skutočnosti,
ktoré mám na základe mojich zistení.
Z toho dôvodu by som navrhoval, aby sme pristúpili
k verzii, že družstevník, pokiaľ odkupuje
byt, by si mohol zobrať od banky úver za tých
istých podmienok, aké mal ten bytový dom,
resp. bytové družstvo, úver v tej istej príslušnej
dobe. Z toho dôvodu navrhujem v § 16 zmenu. Nový
odsek 2: Na návrh nadobúdateľa bytu banka uzatvorí
s nadobúdateľom bytu úverovú zmluvu
na čiastku, ktorá zodpovedá nezaplatenému
úveru, pripadajúcemu na prevádzkovaný
byt. Pre tento úver platia podobné podmienky, za
akých bola úverová pomoc poskytnutá
podľa platných predpisov - odkaz číslo
2, ktorý je v danom zákone. Do terajšieho §
18 ods. 2 by sme nahradili slová "odsek 1" slovami
"odsekov 1 a 2". To by bolo všetko.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kurťákovi. Teraz
v rozprave vystúpi pán poslanec Karol Stome. Dávam
mu slovo. Ako posledný písomne prihlásený
vystúpi pán poslanec Vojtech Filip.
Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající,
vážené dámy poslankyně, páni
poslanci a vážení hosté, k návrhu
zákona o vlastnictví k bytům a nebytovým
prostorám třeba především uvést
motiv lepší snahy, než je výsledek. Co
mě vede k tomuto závěru? K tomuto závěru
mě vede jistá nekonzistentnost tohoto návrhu,
tedy této předlohy a jistá nepraktičnost
a vnitřní rozpornost některých ustanovení,
na které bych chtěl obrátit vaši pozornost.
Za další mě k tomu vede pominutí otázky
bývalých obecně prospěšných
bytových družstev, tj. bytů v LBD, které
by se tímto předpisem dostaly zcela mimo možnost
rehabilitace. Jednalo se zejména o sociálně
slabší vrstvy, které si tyto byty pořizovaly
ze svých úspor a které nuceným způsobem
se v podstatě dostaly do sféry ostatních
bytových družstev, a tedy také do sféry
zásahu této předlohy.
Především už zde bylo řečeno
k § 4 odst. 1, o smlouvě o převodu vlastnického
práva, která včetně všech změn
a doplňků má být registrována
státním notářstvím. Jeví
se mi, že i slovo výkres, který zákon
udává a dokumentace, kterou je povinen předložit
převádějící, což je ten,
kdo převádí byt na někoho jiného,
jsou ustanovení jednak zákonu neznámá
a jednak nepraktická, bez možnosti svých naplnění,
která zákon požaduje.
V § 4 odst. 4 se říká, že práva
a povinnosti ze smlouvy přecházejí na právní
nástupce. Z toho důvodu by se tedy jevilo, že
v podstatě každá další smlouva
je pouze smlouvou adhezní, že se tedy připojím
k tomu, co bylo řečeno se smluvním partnerem
přede mnou, ale tak to ze zákona dále nevyplývá.
Nejeví se mi dosti průchodnou ani konstrukce použitá
v § 5, byť má dvě varianty. Tam se používá
přednostní nabytí, předkupní
právo, dále se užívá v zákoně
i přechod a ve variantě 2 se uvádí
přednostní převod, a dostáváme
se do situace, co ten který výraz ve skutečnosti
má znamenat.
Domnívám se, že § 5 v první variantě
v odstavci 3, neuplatní-li nájemce právo
na přednostní nabytí vlastnictví bytu
do 6 měsíců ode dne, kdy byl o nabídce
vyrozuměn, jeho právo k přednostnímu
nabytí vlastnictví bytu zaniká. I po uplynutí
lhůty uvedené v odst. 3 má nájemce
při převodu bytu předkupní právo.
Ustanovení občanského zákoníku,
§ 606, platí obdobně, tzn. balanc s cenou.
Domnívám se, že konfrontací odst. 3
a 4 bychom mohli dojít k neřešitelnému
stavu.
Pokud se jedná o variantu 2, hovoříme tady
zase o bytech, které vlastník prodal všechny,
až na jeden, smlouvu o převodu pronajatého
bytu jinému než nájemci, považujeme za
neplatnou. Z tohoto hlediska se jeví, co tedy s bytem toho
vlastníka? Tato smlouva je neplatná ze zákona.
Bude se jí dovolávat kdo? Bude se jí dovolávat
to budoucně vzniklé kondominium, nebo už existující
kolektiv držitelů nebo vlastníků jednotlivých
bytů? Zdá se mi, že tam není dostatečně
jasně vyjádřeno to, kdo je aktivně
legitimován.
Nicméně se mi zdá, že i další
ustanovení by potřebovala dopracovat. Občanský
zákoník nám říká, co
je to právní úkon. Právní úkonem
je např. i testament, čili sepsání
poslední vůle. Touto poslední vůlí
mohu samosebou disponovat i tím bytem, a já se tedy
ptám, proč v odst. 10 § 1 je napsáno,
že z právních úkonů ohledně
jednotky jejich vlastníkem mají ostatní vlastníci
jednotek a společných částí
k jednotce zástavní právo. Já lituji,
ale tomuto ustanovení nejsem schopen vůbec porozumět.
Proč by v případě odkazu měli
zástavní právo k mé jednotce,
jakožto budoucího zůstavitele, mít ostatní
spoluvlastníci bytu v tom domě? Domnívám
se, že je to naprosto podivný požadavek této
zákonné předlohy.
Z právních úkonů týkajících
se domů, říká odst. 2 téhož
§ 10, společných částí
a zařízení domu jsou vlastníci jednotek
zavázáni společně a nerozdílně.
Čili, prosím vás, podle toho, co jsme dostali,
tak správu může vykonávat někdo
jiný. Právním úkonem je tedy zřejmě
i opomenutí.
Vzniká situace, že tedy ten, kdo se má o věc
starat, když něco opomene, tak společně
a nerozdílně, čili nikoli ve výši
podílu, je zavázán ten vlastník některého
prostoru, který je nazýván bytový
nebo nebytový prostor, tedy té jednotky. V praxi
to znamená, že věřitel se může
obrátit se svým ukojením na kteréhokoli
takto zavázaného člověka. Např.
škoda 250 000 korun může být uplatňována
přesně pouze proti jednomu, který tam má
3 %, čímž se samosebou může dostat
do situace, protože zákon klapku zde nemá,
že o svůj byt nebo nebytový prostor přijde
za to, že ostatní porušili také svou povinnost,
protože věřitel není vázán,
na kom to bude chtít. Domnívám se, že
toto zákon asi původně nesledoval.
Podíváme-li se na záležitosti o lidových
bytových družstvech, kam vnikla úpravou za
minulého režimu obecně prospěšná
bytová družstva, zjistíme, že tato předloha
zcela opomíjí zákon 242 říšského
zákoníku z roku 1910, zákon 243 téhož
zákoníku z roku 1911, zákon první
republiky č. 98/1919 Sb., o státním bytovém
fondu, a posléze i vládní nařízení
160/1934.
Chtěl bych upozornit, že byla to právě
tato obecně prospěšná družstva,
kde sociálně slabší vrstvy si pořídily
pro sebe přiměřené bydlení.
Tyto kapitalizované či v domech zhmotněné
náklady těchto sociálně slabších
vrstev jsou obsaženy v oněch domech, které
mají být tímto způsobem rozprodávány.
Takže by konečně - protože dosud to bylo
mrtvé v zákonné úpravě, zatím
o to nepřišli, ale pouze se to nerealizovalo - definitivně
přišli o své nároky z bytů v
domech, které si postavili.
To je druhá námitka, kterou jsem povinen přednést
a upozornit na ni své kolegyně poslankyně
a kolegy poslance.
Posléze se domnívám, že určitým
sociálním šidítkem je i představa
o cenách. Neumím si představit, když
v domě bude 20 prostor a tedy 20 vlastníků
bytů a 20 spoluvlastníků společných
částí, do jaké míry jsou odlišní
od 20 ideálních spoluvlastníků, mezi
kterými je dohoda, kdo co bude užívat?
Zatímco zákon zcela přesně chrání
spoluvlastníky a říká, že je
to míra práv a povinností na společné
věci nebo společném právu, tento zákon
takové omezení nezná.
Nedomnívám se, že chudí vlastníci
těchto bytů budou fungovat jako spoluvlastníci
ideálních částí. Pokud ano,
tak vzniká otázka, proč takováto úprava.
Domnívám se, že tato myšlenka zasluhuje
zpracování - ostatně je to uvedeno i v občanském
zákoníku - ale nedomnívám se, že
v podobě, jak je předložena, je schopna přijetí.
Děkuji vám.

