Předseda FS A. Dubček: Chcel by som poznamenať,
aby ste láskavo vzali na vedomie, že iba včera
sme vykonali registráciu poslancov. Tento akt nemohlo urobiť
predchádzajúce Federálne zhromaždenie.
Pokiaľ chcete ďalší čas na preštudovanie,
prosím, ak bude takáto požiadavka, ak to mám
chápať ako návrh, nechám o tom rozhodnúť.
Chcel by som len zdôrazniť, že práve preto,
aby nerozhodovali tí predchádzajúci poslanci,
tak postup bol taký, aký bol zvolený.
Poslanec B. Doležal: Nepodával jsem to jako
pozměňovací návrh, nýbrž
jako zdůvodnění, proč se zdržím
hlasování.
Předseda FS A. Dubček: Len na vysvetlenie,
pokiaľ by to stačilo, ale keby si niekto želal
prestávku, je to možné. Doplnenie pána
Doležala bolo v tom, že to mal ako zásadnú
pripomienku, ak sa zdrží hlasovania, tak aby sa vedelo,
prečo. Pokiaľ by si to ďalší chceli
preštudovať a potrebovali by viac času, než
bolo dosiaľ od rozdania materiálu, tak takáto
možnosť tu je.
Poslanec P. Bratinka: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové. Zde jsem si stačil
přečíst bod 3 navrhovaného volebního
řádu, ale zarazila mě věta, že
každý poslanec může přednést
další návrhy, o nichž rozhodne sněmovna,
bez rozpravy. Po nás se prostě chce, aby další
návrhy nemohla sněmovna dalšími hlasy
podpořit, dalšími příspěvky.
Jinými slovy - nebude možné diskutovat o tom,
proč se nám určitý kandidát
nelíbí a proč se nám jiní líbí.
Za sebe bych požadoval změnu této věty
v tom smyslu, že by o těchto návrzích
poslanců sněmovna sice rozhodovala, ale s rozpravou.
Děkuji.
Předseda FS A. Dubček: Pán Doležal,
dobre som rozumel prvému návrhu - nie je to pozmeňovací,
môžeme pokračovať ďalej? (Ano.) Áno.
Poslanec Z. Jičínský: Vážená
sněmovno, dovolte, abych řekl několik slov
k přípravě volebního řádu
i k přípravě tohoto jednání
ustavující schůze Sněmovny národů.
Jde o první schůzi nově zvolené Sněmovny
národů a je pochopitelné, že určité
předpisy tu nemohly existovat, protože předpisy
platné pro dosavadní Federální shromáždění
byly spjaty se systémem, který neexistuje naštěstí.
Musíme tedy měnit volební předpisy
a další předpisy, podle kterých Federální
shromáždění včetně Sněmovny
národů bude jednat tak, aby odpovídaly jeho
pluralitnímu politickému složení. Proto
tedy před touto ustavující schůzí
Sněmovny národů i Sněmovny lidu se
sešli všichni zástupci politických hnutí
a politických stran zastoupených ve Federálním
shromáždění, aby projednali z politického
hlediska určité zásadní otázky
přípravy této schůze a ustavení
nových orgánů.
Šlo především o řešení
zásadní otázky - podle jakých kritérií
mají být orgány ve Federálním
shromáždění utvářeny.
Zástupci politických stran se dohodli na tom, že
systém, podle kterého byl federální
parlament ustaven, tj. systém vycházející
z voleb podle principu poměrného zastoupení,
by měl být uplatněn i ve struktuře
Federálního shromáždění
včetně jeho orgánů. Čili tomu
odpovídá jak návrh volebního řádu,
včetně doplňků, který jsme
s poslancem Mikulem předložili dnes pro případ,
že by došlo ke komplikacím, tak i potom rozvržení
obsazení jednotlivých funkcí ve Federálním
shromáždění, funkcí v předsednictvu,
v předsednictvech sněmoven i v jednotlivých
výborech.
Oproti dosavadnímu stavu, a je třeba také,
abychom se touto otázkou zabývali, respektive, abychom
ji posoudili - se navrhuje právě v zájmu
onoho principu, o kterém jsem zde mluvil, aby zásadně
každý poslanec pracoval v jednom výboru. Kdyby
bylo umožněno poslancům pracovat ve více
výborech, princip, že váha politických
stran a politických hnutí je dána počtem
jejich poslanců, by se mohl narušit. Čili to
je jeden důležitý princip, který je
zde uplatněn, s výjimkou výboru mandátového
a imunitního, který přece jen nemá
běžnou agendu permanentní a kde se předpokládá
nebo umožňuje, aby jeho členové mohli
být i členy dalších výborů.
Počet poslanců Federálního shromáždění
ve Sněmovně lidu se snížil, vzhledem
k tomu se doporučuje snížit počet výborů
z dosavadních deseti na osm. Poznamenávám,
že čtyři výbory existují ze zákona,
jsou uvedeny v jednacím řádu. Je to výbor
mandátový a imunitní, výbor ústavně
právní, výbor pro plán a rozpočet
(zde užívám staré terminologie) a výbor
zahraniční. D se tvoří d í
výbory, o kterých Federální shromáždění,
respektive sněmovny, rozhodují svým usnesením.
Je tu návrh, aby byly vedle obligatorních výborů,
které jsem zde uváděl, zřízeny
ještě další čtyři výbory,
a to výbor branný a bezpečnostní,
výbor hospodářský, výbor sociální
a kulturní a výbor pro životní prostředí.
Při jednání poslaneckých klubů
politických stran se objevily námitky proti tomu,
že není navržen výbor zemědělský.
K odůvodnění bych řekl toto: tento
návrh vychází nikoliv z toho, že by
Federální shromáždění
podceňovalo význam zemědělství
pro život národa, pro život společnosti,
ale vychází z toho, že i na úrovni federální
vlády mají být provedeny kompetenční
změny ve smyslu posílení postavení
obou národních republik a že se tedy nepočítá
napříště s existencí federálního
ministerstva zemědělství. Vycházíme
zde tedy vstříc kompetenčním změnám
a doporučujeme, aby problematika zemědělství
na federální úrovni se stala součástí
práce výboru hospodářského,
kam také samozřejmě logicky patří.
Určité její aspekty samozřejmě
spadají i do činnosti jiných výborů,
zejména do výboru pro životní prostředí.
Uvádím to na adresu těch poslanců,
kteří by eventuálně k této
věci chtěli diskutovat - že tato problematika
nebyla opomenuta, že byla vzata v úvahu, ale abychom
skutečně mohli zřídit výbory,
v nichž může pracovat jeden poslanec, zároveň
aby tyto výbory byly dostatečně dělné,
aby to nebyly malé skupinky lidí, aby to byly výbory,
které jsou v potřebné míře
reprezentativní a aby mohli mít určitý
počet poslanců, který je uveden, se doporučuje
právě výbor zemědělský
jako výbor nezřizovat a jeho problematiku učinit
součástí výborů, o nichž
jsem hovořil.
Stejně tak se doporučuje, protože i ve sféře
sociální problematiky se uvažuje s kompetenčními
změnami ve vztahu mezi federací a republikami, dosavadní
výbor sociální a dosavadní výbor
kulturní spojit v jeden výbor. Tato problematika
spolu věcně souvisí a myslíme, že
to je možné a že to usnadní řešení
pokud jde o práci poslanců, jak jsem o tom mluvil.
Čili to je pokud jde o to, že by Federální
shromáždění, respektive obě sněmovny,
si měly zřídit po osmi výborech.
Dále se doporučují další změny
na základě zkušeností z práce
Federálního shromáždění
v onom období, v podstatě od začátku
letošního roku, aby předsednictva sněmoven
nebyla formálními orgány jako byla dosud,
aby se využilo ústavní možnosti a aby
tato předsednictva byla šestičlenná.
Ústava počítá s tím, že
tato předsednictva jsou tří-šesti členná.
Čili, abychom zřídili šestičlenná
předsednictva s tím, že jejich předsedy
a místopředsedy budou předsedové těch
výborů, které existují ze zákona,
t. j. výborů mandátového a imunitního,
zahraničního, ústavně právního
a výboru pro plán a rozpočet.
Pro vaši informaci, předsedové výborů
jsou stejně zváni na schůze předsednictev
sněmoven, ale tím se tato předsednictva jaksi
učiní dělnými orgány, nebudou
to orgány, které jsou zřízeny proto,
že to ústava, resp. jednací řád
přikazuje, která existují formálně.
Tím se tato předsednictva mohou stát skutečně
pracovními orgány, které budou zabezpečovat
a koordinovat práci výborů a zabezpečovat
chod sněmoven.
Ještě pro zvýšení dělnosti
výborů se doporučuje, aby vedle dosavadních
funkcionářů, kterými byli předseda
a místopředseda, se zřídila funkce
tajemníka výborů z řad poslanců.
Toto trojčlenné vedení výborů
nemá samozřejmě žádné
zvláštní pravomoce oproti ostatním členům
výborů, ale bylo by to tříčlenné
vedení, které by zabezpečovalo přípravu
pro činnost výboru.
To je pokud jde o tyto věci a na základě
toho, že o těchto otázkách bylo v rámci
jednání mezi zástupci politických
stran a politických hnutí dosaženo dohody,
bylo dosaženo i předběžné dohody
o tom, jak které funkce, resp. která místa
budou rozdělena mezi jednotlivá politická
hnutí a jednotlivé politické strany.
Bylo to jednání velmi složité a komplikované,
myslím, když se podíváte na počet
funkcí a počet stran tady zastoupených, když
vezmete v úvahu, že ve Sněmovně národů
se uplatňuje národně politický princip,
tak asi pochopíte, že jednání nebylo
vůbec jednoduché.
Říkám to proto, nechci zabraňovat
komukoli v podávání jakýchkoli pozměňovacích
návrhů, ale berme v úvahu tuto složitou
politickou i národně politickou strukturu Sněmovny
národů při jejich vznášení,
protože architektura v rozvržení funkcí
skutečně nebyla snadno vybudovatelná.
Tolik tedy k této věci, z níž potom
vycházejí personální návrhy
i hlavní funkce, o nichž se bude dále jednat,
ty obsazují politická hnutí resp. politické
síly, které ve volbách získaly největší
počet hlasů, čemuž přirozeně
odpovídá jejich právo na to, aby měly
obsazeny hlavní funkce ve Sněmovně národů
a obdobně samozřejmě i ve Sněmovně
lidu.
Pokud jde o vlastní volební řád, my
jsme s poslancem Mikulem dali doplněk proto, že jsme
uvažovali o možnosti určitých komplikací
a chtěli jsme nalézt jisté řešení,
kdyby k těmto komplikacím došlo. Předpokládám,
že tomu tak nebude, protože, jak jsem již uváděl,
při jednání politických stran a politických
hnutí o těchto věcech bylo dosaženo
zásadní dohody, jediný, kdo nesouhlasil,
byl poslanec Benda, vzhledem k tomu, že strana, kterou reprezentuje,
není tak silná, tak myslím, že i jeho
nesouhlas by neměl ovlivnit výrazně průběh
jednání.
K námitce, kterou vznesl poslanec Bratinka, bych chtěl
říci toto: ten návrh ve volebním řádu,
aby o dalších návrzích rozhodovala sněmovna
bez rozpravy, ten není zbytečný, ale i po
tom, co zde poslanec Bratinka uváděl si myslím,
že na něm musíme trvat.
Projednávání personálních návrhů
ve sněmovně nemá spočívat v
tom, jestliže bude určitý návrh za tu
nebo onu stranu podán, aby představitelé
jiných stran říkali, že ten nebo onen
se jim nelíbí, že má ty nebo ony vlastnosti,
ale o tom se skutečně rozhoduje hlasováním.
Hlasování je v zásadě tajné,
při kterém každý se může
vyslovit, jestli s tím nebo oním návrhem
souhlasí. Ale nějaké projednávání
ve smyslu toho, jestli ten nebo onen člověk z toho
nebo onoho hlediska je nebo není pozitivní, to skutečně
smysl nemá. Proto ten návrh tak, jak je uveden,
je podle mého soudu správný, neodporuje žádným
demokratickým pravidlům. Návrh je podán,
bude-li tedy podán doplňovací návrh,
sněmovna rozhodne, jestli jej zařadí na program
nebo nezařadí. A rozhoduje se hlasováním,
které podle povahy věci je tajné nebo veřejné.
Kdybychom měli jednat jinak, tak potom skutečně
nenajdeme kritéria pro způsob projednávání
těchto personálních návrhů.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ešte
sa niekto hlási? Poslanec Kočtúch.
Poslanec H. Kočtúch: Vážené
pani poslankyne, vážení páni poslanci,
je pravda, že počet poslancov je o 50 poslancov menší,
preto dochádza k redukcii výborov. Domnievam sa
však, že by sme mali uvážiť, že
naša práca by mala reprezentovať kvalitatívne
nový obsah a jemu adekvátne formy. Výbory,
ktoré sa zužujú - v podstate ide napriklad
o zlúčenie sociálneho a kultúrneho
výboru pre plán a rozpočet tak, ako bolo
navrhované, k tomu by som odporučil, aby sme sa
zamysleli nad novým obsahom, ktorému je treba vytvoriť
nové adekvátne formy.
Odporúčal by som napríklad, aby výbor
sociálny a kultúrny sme premenovali na výbor
novej kvality života. Výbor sociálny a kultúrny
môže mať v podstate záber ako mal predtým,
ale nám ide aj o to zmysluplné, o čo usilujeme,
o novú kvalitu života. Mohol by som to zdôvodniť.
Po druhé, výbor pre plán a rozpočet
by som odporúčal zmeniť na výbor národohospodárskej
stratégie a politiky. Pretože zase rozpočtový
výbor a výbor pre plán, to už nezodpovedá,
rozpočet i plán bude iný, tak ide o to, aby
sme v názve nový obsah náležite zobrazili.
Podobne výbor hospodársky, v tomto prelínaní
plánu a rozpočtu nie je celkom jasné, akým
spôsobom by sa to malo riešiť. Odporučoval
by som, aby sme pri tom hľadaní nového spôsobu,
nového obsahu, nevlievali, ako sa hovorí, nový
obsah do starej formy, i keď tá stará forma
vznikla skladačkovým spôsobom.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Faktickú
poznámku má pán Zeman. Len by som prosil,
aby sme sa sústredili na navrhovaný bod programu,
návrh volebného poriadku.
Poslanec M. Zeman: Pane předsedo, vážení
kolegové, chtěl bych reagovat na kolegu Kočtúcha,
s jehož názory sice v mnohém souhlasím,
ale protože se domnívám, že bychom naši
diskusi měli racionalizovat, doporučuji, aby otázky
náplně jednotlivých výborů,
včetně případných změn
názvu těchto výborů, byly projednávány
právě v těchto výborech a nikoli na
tomto soustředění, protože bychom se
připravili o tři hodiny a tam to budou odborníci,
kteří o tom rozhodnou daleko kompetentněji.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Poslanec
Fišera.
Poslanec I. Fišera: Pokud by to bylo takto přijato,
vzdal bych se slova.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ďalej
sa hlási poslanec Kanis.
Poslanec P. Kanis: Ctené dámy, vážení
páni, chcel by som sa vyjadriť k návrhu volebného
poriadku, ktorý sme obdržali ako tlač č.
4.
Treba oceniť to, že sa uplatňuje v tvorbe orgánov
snemovne národov i Federálneho zhromaždenia
zásada pomerného zastúpenia. Domnievam sa,
že je to politicky prezieravý krok, ktorý vytvára
predpoklady pre to, aby sme zložité problémy,
ktoré čakajú Snemovňu národov
riešili ku prospechu spoločnosti a rozvoja našich
národov.
Sme v zvláštnom období tvorby orgánov
a preto, tak ako povedal poslanec Jičínský,
mnohé pravidlá nemôžu platiť. Preto
jetreba sa pozerať i na návrh volebného poriadku
z tohto hľadiska.
O čo mi ide? Ide mi o to, že vytváranie orgánov
Federálneho zhromaždenia má v podstate dva
kroky. Prvý krok je politický konsensus medzi politickými
stranami o miesta, ktoré by mali pripadnúť
politickým stranám v štruktúre Federálneho
zhromaždenia, a to na základe pomerného zastúpenia,
teda, ktoré výbory obsadiť, aké funkcie,
aké miesta dostanú jednotlivé politické
strany a hnutia.
Druhý krok pri tvorbe týchto orgánov boli
vlastné návrhy politických orgánov,
strán a hnutí, kto koho bude zastupovať. Zdá
sa mi, že táto politická korektnosť a
politická kultúra tvorby orgánov Federálneho
zhromaždenia získava slabé miesto práve
návrhom nového bodu 3. Pôvodný bod
3, ktorý si máte možnosť prečítať,
končí vetou "každý poslanec môže
predniesť ďalší návrh, o ktorom rozhodne
snemovňa bez rozpravy". Pripájam sa už
k prvému diskutujúcemu, ktorý, pokiaľ
som to dobre pochopil, navrhoval alebo spochybnil tú poslednú
vetu a ja by som ju doporučoval vyškrtnúť.
Navrhovaný bod 3, tlač 10, kde sa navrhuje, aby
každý poslanec mohol navrhnúť, aby miesto
navrhovaného poslanca kandidoval poslanec iný, zvolený
na kandidátke toho istého politického hnutia
a strany v tej ktorej republike, sa mi zdá, že vytvára
priestor pre to, aby strany alebo hnutia, ktoré sú
najsilnejšie, zasahovali do personálneho obsadenia
menších strán v orgánoch Federálneho
zhromaždenia. Domnievam sa, že je treba si uvedomiť
jednu vec, že orgány politických strán
a hnutí nominovali svoje hnutie na určité
funkcie. Navrhovaný bod 3 však otvára možnosť,
že ktorýkoľvek iný poslanec, dokonca z
iného hnutia, môže dať návrh, ktorý
môže snemovňa akceptovať a môže
dôjsť k veľmi zložitému problému,
že vznikne napätie medzi vôľou politického
orgánu, ktorý nominoval poslanca za svoju stranu
a medzi zástupcami iných strán.
Prirodzene, k tomu nemusí prakticky dôjsť, ale
táto možnosť sa tu teoreticky otvára.
Chcem upozorniť na tento problém a preto by som navrhoval,
aby návrh volebného poriadku (tlač 4) zostal
presne tak, ako bol pôvodne navrhovaný, okrem prvej
vety v bode 3. Pretože komplikácie prakticky nemôžu
vzniknúť. Jednotlivé body navrhovaného
volebného poriadku totiž počítajú
vlastne so všetkými možnosťami. Ak kandidát
nie je zvolený, je tam bod 13, ktorým sa určuje
postup ako by voľba ďalej mala nasledovať. Preto
považujem bod 3 nového návrhu, tlač
10, za nevhodný.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Eště
sa hlási niekto? Pán Zeman?
Poslanec M. Zeman: Omlouvám se, že mluvím
již po druhé a budu stručný. V reakci
na poslance Kanise bych chtěl podpořit návrh
prof. Jičínského a kolegy Mikuleho a to z
jednoho velice praktického důvodu. Domnívám
se, že skončilo období, kdy kulaté stoly
a jednání tzv. rozhodujících politických
sil byly jediným zdrojem personálních i dalších
návrhů. Pokud máme být skutečným
parlamentem, pokud máme být skutečnou sněmovnou,
musíme mít právo ze svých řad
navrhovat další alternativní kandidáty.
V opačném případě zůstáváme
hlasovací mašinérií, která realizuje
vůli jakýchsi koaličních pětek,
trojek nebo desítek.
Proto podporuji návrh prof. Jičínského,
aby nebyla, na rozdíl od kolegy Bratinky, pouze z časově
úsporných důvodů zahajována
u jednotlivých kandidátů rozprava, protože
kdybychom měli probírat jejich život a jejich
schopnosti anebo neschopnosti, mohli bychom tady být každý
den do rána.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ešte
sa hlási niekto? (Ne.) Nie. Je tu pôvodný
návrh, ktorý bol vypracovaný a dostali ste
ho pred započatím tejto schôdze a ďalej
potom súčasne hol dodaný doplnok k tlači
4, tlač 10 - pozmeňujúci návrh. Okrem
toho tu teraz v pléne padol návrh a pripomienka
k úprave bodu 3 v poslednej vete, kde sa hovorí
o tom, že o návrhoch sa rozhodne bez rozpravy - návrh
pána poslanca Bratinku. Podľa predloženého
rokovacieho poriadku - pokiaľ by to nebolo v súlade,
tak prosím tých, ktorí ma tu kontrolujú
a majú po ruke zákon o rokovacom poriadku, ak by
som nemal pravdu, aby ma opravili predtým než nechám
hlasovať. Domnievam sa, že podľa tohto rokovacieho
poriadku treba hlasovať v poradí tak, ako je návrh
predložený. Čiže pozmeňujúci
návrh prvý je tu v bode 3, doplnok alebo tlač
vyjadrená v čísle 10. Potom je ďalší
návrh pána Bratinku, ktorý má pripomienku
k tomu, aby v bode 3 nebola zmienka v poslednej vete, že
o tom sa rozhoduje bez rozpravy.