Organizace nebo jednotlivec, který připravuje určité opatření směřující ke zlepšování kvality prostředí, bude mít možnost zúčastnit se konkursu na co nejefektivnější využití prostředků všech fondů životního prostředí. Tyto konkursy budou vypisovány institucemi zodpovědnými za řízení péče o životní prostředí za podmínek stanovených zákonem.

x x x

Pro zajištění této části ekonomické reformy bude třeba v roce 1990 přijmout zejména:

- zákon o životním prostředí

- zákon o odstraňování odpadů

- zákon o ochraně ovzduší

a v následujících letech řadu dalších zákonů.

Příloha č. 3

Opatření na podporu účasti zahraničního kapitálu a zahraniční pomoci v československé ekonomice

1. Příliv zahraničních investic do československé ekonomiky je velmi naléhavý. Jeho naléhavost souvisí hlavně s rychle se blížícím termínem pro cenovou liberalizaci a vnitřní směnitelnost koruny, jejichž úspěch bude do velké míry záviset na schopnosti výroby reagovat na potřeby spotřebitelů jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Dalším důvodem pro okamžitý příliv zahraničních investic jsou očekávané změny ve struktuře zahraničního obchodu, ke kterým dojde v důsledku radikálních změn v systému oceňování toků a vyrovnávání pohledávek mezi členy RVHP, s kterým se počítá od ledna 1991. Očekává se též ztráta, či přinejmenším velké zmenšení tradičních trhů z důvodu nedávných politických změn v Evropě (např. NDR).

2. Pod pojmem zahraniční investice se rozumějí všechny vklady uskutečňované zahraničními investory na území ČSFR v souladu s československým právním řádem, zejména:

a) věci movité a nemovité, jakož i všechna věcná práva s nimi související podle československého právního řádu;

b) akcie a ostatní formy účasti na podnicích;

c) pohledávky a práva vyplývající z jakéhokoli plnění, které má finanční hodnotu;

d) průmyslová práva a ostatní práva z oblasti duševního vlastnictví, jakož i goodwill a know-how.

3. Navzdory jasným cílům vlády zůstává příliv zahraničních investic do ČSFR velmi neuspokojivý. Ke zlepšení současného stavu je nutno zejména zlepšit stav infrastruktury nutné pro efektivní využití zahraničních investic, řešit problematiku deformace hodnotových signálů a zvyšovat připravenost domácích ekonomických subjektů vstupovat do společného podnikání či vlastnictví se zahraničními partnery jak z hlediska informovanosti o zahraničních trzích, tak z hlediska účetních zvyklostí, oceňování majetku apod.

4. Dále bude nutno vyjasnit četné otázky spojené zejména s

- vlastnictvím půdy, budov a nemovitostí,

- zvýhodňováním zahraničních investic pomocí fiskálních a jiných nástrojů,

- potřebou vytvářet na čs. území "bezcelní zóny"

- slučováním podniků se zahraniční účastí s jinými podniky na čs. území,

- postupem při řešení sporů,

- mechanismem registrace zahraničních investic,

- metodou upisování (platby) kapitálu,

- vypisováním akcií,

- případnými cenovými a mzdovými intervencemi vlády,

- korunovými a devizovými půjčkami,

- systémem účetnictví uvnitř podniků,

- likvidací podniků a nesplacených pohledávek,

- zaměstnáváním cizích státních příslušníků ve společných podnicích, či v podnicích s výlučně zahraničním kapitálem a s právy a povinnostmi těchto zaměstnanců.

5. Potřeba jednotného právního uspořádání vystupuje do popředí i v souvislosti s uzavíráním dvoustranných mezivládních dohod o zahraničních investicích. Jako velmi žádoucí se proto jeví vypracování samostatného zákona o zahraničních investicích. Nový zákon musí být dostatečně široký, aby pokryl veškeré oblasti zájmu obou stran. Přitom musí být dostatečně stručný, aby zajistil jednoduchou orientaci zahraničních partnerů a okamžitou srozumitelnost. Zákon vypracuje federální ministerstvo hospodářství ve spolupráci s vládami ČR a SR a dalšími zainteresovanými orgány.

6. Vzhledem k prioritnímu významu, který vláda přikládá okamžitému přílivu zahraničních investic, řešení výše uvedených problémů zahraničních investic se nemůže odkládat do doby přijetí privatizačního zákona, či z jiných důvodů. Příliv zahraničních investic je třeba co nejvíce urychlit. Přitom je nutno postupovat podle zásad uvedených v tomto materiálu.

7. Regulace (schvalovací řízení) přijímání zahraničních investic se dočasně zachová u investic vkládaných do státních podniků. U ostatních právnických osob a při vytváření podniků s výlučně zahraniční majetkovou účastí se bude regulační úloha státu omezovat. Regulace bude probíhat podle zásady "co není zakázáno, je dovoleno". Oblasti, kde se zahraniční investice nebudou moci přijímat, se vymezí v tzv. "negativním rejstříku".

8. Velké státní podniky se neomezují žádným kapitálovým limitem pro schvalování. Kompetence příslušného orgánů pro schvalování je však vymezena výší investic. Malé státní podniky municiálního charakteru, jež budou definovány v rámci připravovaného zákona o městech a obcích, se budou regulovat separátně v pravomoci příslušných územních orgánů.

9. Slučování státních podniků se zahraničním kapitálem musí probíhat v souladu s principy přijímanými pro proces odstátnění a privatizace.

10. Pokud se týká podniků se zahraniční majetkovou účastí, nelze v současné době připustit, aby do nich vstupovaly celé čs. státní podniky, protože v takovém případě by nebyla zabezpečena ochrana majetku čs. státu vloženého do společného podniku. Přestal by totiž existovat čs. státní podnik, který má za povinnost s tímto majetkem hospodařit a na jeho místě by nevznikl žádný subjekt, který by mohl odpovědně převzít tuto povinnost a v podniku se zahraniční majetkovou účastí vystupovat jako čs. akcionář, respektive podílník. Není ani vhodné, aby do společných podniků byly vkládány části existujících státních podniků, přesahující polovinu jejich kmenového jmění, protože by se tím realizovala privatizace těchto státních podniků ještě před tím, než bude přijat transformační zákon, což by mohlo mít závažné negativní dopady na další postup privatizace.

11. Povolení k zakládání podniků se zahraniční majetkovou účastí se proto nebude vydávat v případě, že by jako vklad do tohoto podniku měl být vložen majetek převyšující polovinu kmenového jmění státního podniku vystupujícího ve funkci zakladatele.

12. Právní formou takto zakládaných společných podniků by měla být výhradně forma akciové společnosti, která umožňuje nejpřehlednějším způsobem zabezpečovat státnímu podniku povinnosti hospodaření s národním majetkem. U jiných právních forem by při privatizaci mohly vznikat složitější problémy.

13. Působnost ve schvalovacím řízení budou vykonávat federální ministerstvo financí, federální ministerstvo hospodářství, Státní banka a příslušná národní ministerstva. Konkrétní forma schvalování bude upravena závazným právním předpisem, kde bude určen i orgán vystupující jako schvalovací místo. U tzv. významných podniků, tj. podniků s majetkovým limitem 500 mil. Kčs, bude zahraniční investice navíc podléhat schválení Federálnímu shromáždění, resp. národním radám.

14. Důraz regulace zahraničních investic spočívá ve vymezení oblastí, ve kterých zahraniční investice nebudou povoleny. Jedná se zejména o investice s potenciálními negativními vlivy na životní prostředí, s vysokou monopolizací, s problematikou obrany státu a bezpečnosti a s negativními důsledky pro lidské zdraví.

15. Pokud se v rámci povolovacího řízení ukáže nevyjasněnost majetkových vztahů čs. či zahraničních subjektů ke vkládanému majetku, nebo vznikne pochybnost o správnosti ocenění tohoto majetku, nebude vznik takového podniku povolován. Dosavadní způsob oceňování majetku existujících státních podniků, kdy se zatím postupuje na základě subjektivní úvahy povolujícího, bude nutno změnit tak, aby mohlo být plně využito služeb světově etablovaných zahraničních firem a pokud možno i aukcí.

16. Podpora zahraničních investic bude orientována na ty investice, které povedou k optimálnímu rozvoji jednotlivých oblastí v souladu se zásadami státní strukturální politiky. K tomuto účelu se budou využívat nástroje fiskální, celní a investiční politiky.

17. Iniciace kontaktů se zahraničními partnery může být provedena kýmkoliv. Kontakty mohou být iniciovány např. vlastním státním podnikem či odpovídajícím ministerstvem či zahraničním partnerem.

18. Odpovědnost za jednání se zahraničními partnery leží na vlastníku čs. majetku.

19. Specifické postavení z hlediska přílivu zahraničního kapitálu představuje zahraniční pomoc. Pojem zahraniční pomoc označuje zejména poskytování finančních a materiálových zdrojů, technických a jiných služeb a dále práv z oblasti duševního vlastnictví. Tato pomoc může být poskytována jak ze účelem zisku, tak bez ziskového prospěchu poskytovatele nebo jako dar. Je možno ji získávat prostřednictvím multilaterálních institucí, jako např. G 24 - program PHARE, Know-how fund, Světová banka, BERD, UNIDO, UNDP, EHS, či dvoustranně od jednotlivých států, a to jak na vládní, tak i nevládní úrovni.

20. Regulace se musí vztahovat na veškerou zahraniční pomoc poskytovanou na vládní úrovni. Iniciace zahraniční pomoci je bez omezení. Pomoc může být iniciována zahraničními institucemi či tuzemskými vládními i nevládními institucemi či soukromým sektorem.

21. Vzhledem k rostoucímu významu odborné přípravy pracovníků pro činnost v nových institucích tržní ekonomiky a výuky manažerského způsobu řízení bude nutné důsledně využívat zahraniční pomoc. Proto bude Agentura koordinovat nabídky zahraniční pomoci, podněcovat jejich využití a poskytovat v tomto smyslu informace.

22. Zahraniční pomoc se bude přijímat na základě vyhodnocení nabídek pomoci a hodnocení projektů na její využití. Při hodnocení je nutno přihlížet ke všem technickým, organizačním, finančním a ekonomickým parametrům předkládaných projektů. Finanční a ekonomické vyhodnocování je nutno provádět na základě osvědčených postupů.

23. Aby nedocházelo k duplicitám a sporným projektům a tedy k neefektivnímu využívání zahraniční pomoci, budou se rozhodnutí o užití pomoci přijímat za účasti příslušných federálních a národních ministerstev a příp. dalších zainteresovaných institucí.

24. V zájmu celostátní koordinace činností spojených s přijímáním zahraničních investic a pomoci bude zřízena federálním ministerstvem hospodářství Agentura pro zahraniční investice a pomoc. Předpokládá se, že na národní úrovni budou působit pobočky Agentury, přičemž mohou být zřízena dislokovaná pracoviště v hlavních hospodářských centrech ČSFR.

Náklady na činnost Agentury budou hrazeny z prostředků FMH v rámci samostatné rozpočtové kapitoly. Výsledky své činnosti realizuje Agentura bezúplatně.

Agentura bude vstupovat při výkonu svých funkcí do vztahů s orgány a organizacemi, jež jsou iniciátory či navrhovateli zamýšlené investice či pomoci, s orgány činnými v povolovacím řízení, s tuzemskými i zahraničními organizacemi činnými v oblasti investic a pomoci a s dalšími orgány a organizacemi.

Agentura bude usilovat o vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro příliv zahraničních investic do ČSFR a o prosazování národohospodářských zájmů, jak federace tak republik.

K hlavním funkcím Agentury náleží funkce informační a poradenská, koordinační, evidenční, iniciační a analytická. Jedním z prvních úkolů Agentury bude vypracování návrhu "negativního rejstříku" jako podkladu pro rozhodování příslušných orgánů státní správy.

Informační a poradenská služba se bude realizovat zejména v těchto oblastech:

- makroekonomické údaje a konjukturální rozbory,

- makroekonomické a strukturální politiky,

- cíle regionální politiky,

- institucionální parametry fungování ekonomiky (právní, organizační atd.),

- podnikatelské a investiční možnosti v ČSFR (informace o čs. výrobcích a jejich hospodářských programech).

Koordinační funkce se bude realizovat zejména při:

- vypracování strategie vůči zahraničním investicím a pomoci,

- kontaktech zahraničních firem s domácími vládními a nevládními institucemi,

- procesu privatizace, na němž se bude podílet více institucí.

Evidence se bude vztahovat na veškeré zahraniční investice a pomoc. Evidovat se bude již úmysl investovat, resp. poskytnout pomoc.

Agentura bude zapojena do schvalovacího procesu tím, že bude na základě vyhodnocení zamýšlené investice, resp. nabízené pomoci poskytovat kompetentním orgánům své expertní stanovisko.

Iniciaci kontaktů zaměřených na zakládání společných podniků musí v rozhodující míře zajišťovat samy podniky, zahraniční partneři anebo průmyslová sdružení. Role Agentury bude spočívat především v poskytování podkladových informací oběma stranám.

Analytická funkce bude spočívat ve zpracovávání rozborů faktorů ovlivňujících příliv zahraničních investic do ČSFR a ve vypracování strategie, která by vedla k odstranění existujících překážek. Agentura bude soustavně hodnotit konkurenční schopnost ČSFR na zahraničních kapitálových trzích, sledovat a vyhodnocovat změny na těchto trzích a získané informace konfrontovat se stavem realizace rozhodujících čs. priorit v oblasti zahraničních investic.

Agentura bude úzce spolupracovat s Koordinační komisí pro využití zahraniční pomoci v oblasti samostatných školících a vzdělávacích programů a samostatných expertiz, jež byla ustavena usnesením vlády ČSFR č. 377/1990.

x x x

Pro realizaci této části ekonomické reformy je třeba přijmout:

- zákon o zahraničních investicích.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP