- rozvoj dopravní infrastruktury.
V souvislosti s připravovaným novým zákonem o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky, která zahrnou zřízení určitých fondů, bude na úrovni federace zřízen státní fond strukturálních změn a obdobně bude postupováno na úrovni republik.
Programové naplnění těchto směrů státní strukturální politiky bude předloženo federálním ministerstvem hospodářství do vlády ČSFR do 30. září 1990.
Konkretizace programů s návazností na státní rozpočet, měnový plán a na podmínky ekonomiky v roce 1991, jakož i na hospodářskostrategické záměry v letech 1991 a 1992, bude předložena vládě ČSFR do konce listopadu 1990.
V roce 1990 budou dále zpracovány tyto programy:
- státní ekologický program,
- surovinová politika (říjen 1990),
- státní dopravní politika (listopad 1990),
- restrukturalizace palivoenergetických zdrojů (říjen 1990)
- perspektivy uhelného průmyslu (září 1990),
- restrukturalizace hutnictví železných a neželezných kovů (září, listopad 1990),
- zabezpečení výstavby JE Mochovce a Temelín (září 1990),
- zásady přijímání zahraničních investic (září 1990).
x x x
Pro realizaci této části ekonomické reformy je třeba přijmout nebo změnit následující právní normy:
- obchodní zákoník,
- zákon o obchodních soudech,
- zákon o burze,
- zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,
- zákon o technické normalizaci,
- zákon o metrologii,
- zákon o patentových zástupcích,
- zákon o kontrole nakládání s některými druhy zboží a technologií,
- zákon o půdě,
- zákon o ochraně zemědělského půdního fondu,
- zákon o Správě federálních hmotných rezerv,
- zákon o vědě,
- zákon o hospodářských komorách,
- zákon o telekomunikacích.
7. Specifika agropotravinářského komplexu
Reforma v APK vychází z obecných principů uplatněných v celém národním hospodářství. Současně však budou respektována některá specifika, která jsou zdůvodněna biologickým charakterem a dlouhodobým cyklem výroby, nízkou elasticitou a neobnovitelností rozhodujícího výrobního prostředku - půdy. Tato specifika však nemohou působit proti duchu reformního procesu, ale musí napomáhat organickému začlenění výrobců potravin do podmínek tržního hospodářství.
Státní politika ovlivňování výživy obyvatelstva, jako významné složky životní úrovně a zdravotního stavu populace, bude určována potřebou jejího zkvalitňování. K prosazování těchto tendencí bude stát využívat aktivního fungování trhu, přímé účasti ve strukturální politice, mj. (účelově zaměřenými subvencemi) i aktivní zdravotní a osvětovou činností. Mimořádná pozornost bude věnována zamezení průniku cizorodých látek do potravinového řetězce.
7.1 Odstátnění, vlastnictví, privatizace
a) Vlastnické vztahy k půdě a cena půdy
Vytvoření podmínek pro privatizaci zemědělství předpokládá odstranění dosavadního oddělení vlastnických a užívacích práv k zemědělské půdě a komplexní řešení pravidel nakládání se zemědělskou půdou jako s nerozmnožitelným výrobním činitelem.
Obnovení výkonu práv pozemkového vlastnictví vyžaduje zrušit a upravit veškeré zákonné normy, které znemožňují, aby se vlastníci půdy ujali svých vlastnických práv, a provést soudní rehabilitaci těch občanů, kteří byli protiprávně svých vlastnických práv k půdě a jinému zemědělskému majetku zbaveni. Přitom se vychází z uznání výsledků pozemkových reforem. Zároveň je třeba zákonně upravit odchylky od všeobecných forem realizace vlastnického práva z hlediska potřeby vytvořit soulad mezi zemědělským využitím půdy a jejími ostatními funkcemi v životním prostředí.
Zákon o půdě má zajistit, aby se vlastnická práva k půdě uplatňovala v souladu se zájmy společnosti na udržování tohoto nerozmnožitelného statku.
Státní půdu a půdu, jejíž vlastník není prozatím zjistitelný, budou spravovat republikové Pozemkové fondy, které budou zmocněny půdu nakupovat, prodávat a pronajímat. Příjem z privatizace a nájmu státní půdy bude součástí státních aktiv. Statut Pozemkového fondu musí být v souladu s transformačním zákonem.
Po vytvoření technických a právních předpokladů budou konstituovány Pozemkové úřady s územně dislokovanými pracovišti, kterým bude svěřena evidence a správa operací prováděných s pozemky.
Cena půdy a jejího nájmu bude v zásadě liberalizována. Úřední cena půdy bude použita v případech, kdy to stanoví zákon (např. pro cenové vyrovnání při směnách půdy různé bonity v rámci technických úprav, při vyvlastnění podle zákona apod.).
b) Privatizace podniků agrokomplexu
Obecná pravidla odstátnění a privatizace státních podniků APK určí transformační zákon. Pro privatizaci státních podniků zemědělské prvovýroby bude využito celé řady forem podle konkrétních místních podmínek (předání k soukromému hospodaření, pronájem, vytvoření družstev zaměstnanců, obchodních společností spojených se zpracovatelskými podniky, např. cukrovary apod.).
V rámci transformace státních podniků služeb, výkupu a zpracování zemědělských výrobků bude podporována forma spojení zemědělské prvovýroby s těmito podniky formou družstev, obchodních společností, popřípadě i akciových společností.
7.2 Liberalizace cen
Objektivní podstatou cenové politiky v zemědělství a výrobě potravin bude reakce na liberalizaci cen v celém národním hospodářství a dále působení trhu v samotné výrobě a spotřebě potravin. V cenách vstupů dojde k reálnému zvýšení, způsobenému oceněním tuzemských i dovážených palivoenergetických a surovinových zdrojů světovými cenami a rovněž stanovením výše kursu pro účely vnitřní směnitelnosti.
Tyto vlivy zvýší náklady zemědělských a potravinářských výrobců, což povede ke zvyšování nákupních, velkoobchodních a maloobchodních cen potravin. Proti této tendenci bude působit vliv trhu a koupěschopné poptávky obyvatelstva vyvolávající tlak na snižování cen a strukturální změny výroby potravin.
Do těchto procesů bude stát vstupovat intervenčními nákupy za garantované ceny omezeného okruhu zemědělských výrobků. Pro nejbližší období (do roku 1993) se stanoví garantované nákupní ceny pro potravinářskou pšenici a žito, mléko I. jakosti, jatečné býky a jalovice jakostní třídy A s tím, že za tyto ceny bude stát nakupovat při poklesu tržních nákupních cen pod tuto úroveň v rámci stanovených kvót. V případě uplatnění maximálních maloobchodních cen budou u těchto výrobků uplatněny i garantované nákupní ceny. U všech ostatních výrobků budou uplatněny smluvní ceny mezi výrobci a odběrateli bez regulace. K orientaci zemědělských výrobců a zpracovatelů budou vyhlášeny orientační nákupní ceny. K obchodu zemědělskými produkty budou využívány tržní instituce, jako jsou např. plodinové burzy apod.
Uplatňováním restriktivní politiky státu v oblasti dotací a subvencí a působením trhu dojde k novému vymezení marginálních podmínek zemědělské výroby a tím i k tlaku na výši nákupních cen.
7.3 Subvenční politika
Subvence stojí mimo cenový systém, nesmí znemožňovat propojení cenových okruhů, ale musí urychlovat nastolení podmínek trhu. Hlavním cílem subvencování v APK bude:
a) stabilizace trhu zemědělských výrobků včetně subvence při vývozu a skladování přebytku zemědělské produkce;
b) podpora privatizace a rozvoj soukromých forem podnikání;
c) podpora zemědělského školství, vědy a výzkumu;
d) dočasné subvence napomáhající deetatizaci a komercionalizaci podniků;
e) podpora realizace agrárních programů v oblasti strukturálních změn a řešení regionální a sociální politiky v APK;
f) subvence k ochraně a zkvalitňování půdního fondu.
Konkrétní způsob čerpání a nárokování subvencí bude podle jednotlivých titulů uveden v konkretizaci ekonomické reformy v APK v materiálu předloženém do vlády ČSFR.
7.4 Daňový systém
Po splnění nezbytných technických předpokladů bude přistoupeno ke změně daně z pozemků tak, aby byla konzistentní s připravovanou daní z nemovitostí. Pro rok 1991 bude uplatňováno padesátiprocentní zdanění zisku, do roku 1992 včetně se předpokládá ponechání prostředků nezdanitelného minima. Po zavedení daně z přidané hodnoty bude u potravin uplatněna nejnižší (resp. nulová) sazba.
Předpokládají se dočasné úlevy podnikového zdanění a zdanění příjmů obyvatelstva v návaznosti na vkládání vlastních prostředků do rozšiřování výroby.
7.5 Vnější vztahy
Bude uplatněn obecný systém založený na liberalizaci zahraničního obchodu, vnitřní směnitelnosti a realizaci plošně působících nástrojů (dovozní cla, dovozní přirážky, dovozní a vývozní licence, exportní prémie).
Příloha 1
Vnější a vnitřní podmínky ČSFR při vstupu do ekonomické reformy
Vnější vlivy
Československá ekonomika přistupuje k hospodářské reformě v době, kdy zřejmě končí dlouhé období konjunktury vyspělých tržních ekonomik a v podstatě celého světového hospodářství. V důsledku irácké krize hrozí nebezpečí výrazného zpomalení růstu - podle prvních odhadů z 3% na 1,5%, eventuálně i hlubší pokles.
Podle dlouhodobých srovnání existuje silná korelace výkyvů v dynamice růstu vnitřní a světové ekonomiky. Lze tedy s vysokou pravděpodobností předpokládat, že očekávaný pokles se bezprostředně promítne i u nás. Vzhledem k dosavadní orientaci zahraničních obchodních vztahů ovlivňuje naši ekonomiku nejvýrazněji hluboká hospodářská krize v SSSR a většině bývalých socialistických zemí.
Na tyto země je vázáno více než 40% našich obchodní vztahů. Přes intenzivní jednání vlády může rozpad těchto vztahů, které dosud byly garantovány i mezinárodně politickými dohodami, bezprostředně ohrozit stabilitu ekonomiky v letošním a zejména příštím roce. Především se to týká odbytu našich výrobků, a to i těch, které sice mají dostatečné technické a jiné parametry, které však nelze umístit mimo území SSSR a jiných východoevropských zemí a nejsou tedy konvertibilním zbožím na světových trzích. Rovněž přechod k platbám ve volně směnitelných měnách přinese nejenom značné problémy při zúčtování vzájemných vztahů, ale může vést k dalšímu uzavírání východních trhů pro naše relativně dražší zboží s kvalitativně horšími parametry.
Již v I. pololetí letošního roku došlo k omezení surovinových dovozů a snížily se odbytové možnosti pro naše zboží. Pokles vývozu se koncentroval do obchodu se SSSR (- 4 mld. Kčs, tj. - 13,2%), s Polskem (- 3,5 mld. Kčs, tj. - 45,6%) a NDR (- 0,9 mld. Kčs, tj. - 15,1%). Rovněž na poklesu dovozu se podílí zejména SSSR (- 4,9 mld. Kčs, tj. 17%), zatímco vzrostl dovoz z Polska (+ 1,3 mld. Kčs, tj. + 19,2%) a NDR (+ 0,7 mld. Kčs, tj. + 10,3%).
Rovněž vývoz do NSZ se v prvním pololetí nevyvíjel příznivě. I když podle vykazovaných výsledků došlo v běžném kursu k nárůstu vývozu o 17,1% při růstu dovozu o 35,7%, po očištění od kursových změn vykazuje objem vývozu pokles o 1,2% při růstu dovozu o 14,4%. Navíc ve vývozu opět výrazně poklesl podíl strojů a zařízení. Možné důsledky ekonomické blokády Iráku na naše devizové hospodaření byly vyčísleny na 1 mld. USD.
V průběhu posledních let vzrostly v čs. zahraničním obchodu směnné relace s příznivými dopady do obchodní bilance a konečného užití. Tento vývoj sice pokračoval i v I. pololetí letošního roku, ale nejpozději od roku 1991, kdy vzrostou ceny dovážených základních surovin a u čs. vývozu naopak dojde k poklesu cen vyvážených výrobků, lze očekávat velmi nepříznivý vývoj směnných relací s následnými ztrátami. Některé odhady oceňují tento dopad nejméně na 1,8 mld. USD. Skutečný vývoj však může být v důsledku změny cen ropy i výrazně dramatičtější.
Je odhadnuto, že zdražení ropy o 5 USD za barel odpovídá 1% nárůstu světových cen. V průběhu srpna ceny vzrostly o 10 USD za barel na 28 USD a některé odhady očekávají postupné přiblížení k hranici 40 USD. V tom případě by došlo až k zdvojnásobení míry inflace ve světě, tj. asi na 8%.
K těmto problémům přistupuje přechod na zúčtování v konvertibilních měnách se zeměmi RVHP od 1. ledna 1991. S tím souvisí vývoj obchodní a platební bilance již v letošním roce, který se vyhrocuje především v relaci ČSFR - SSSR a ČSFR - NDR.
Ve vztahu k SSSR pro letošní rok očekáváme vzrůst salda obchodní bilance na 600 - 800 milionů převoditelných rublů, takže celkové saldo obchodní bilance spolu s poskytnutým překlenovacím úvěrem z roku 1989 dosáhne částky 2,6 - 2,8 mld. XTR. Toto aktivum bude v případě nezbytnosti použito jako rezerva k úhradě dovozů ropy, plynu a dalších surovin.
Ve vztahu k NDR se ke konci roku 1990 počítá s čs. pasivem ve výši 800 - 900 milionů XTR, které vzniká zejména proto, že nebyly zkontrahovány čs. vývozní závazky, byly stornovány čs. kontrakty a není čerpán dohodnutý odběr korunových prostředků na turistiku. V NDR vyhlášený kurs 1 XTR = 2,34 DM pro vývoz do členských států RVHP a pro čs. vývoz uplatňovaná praxe zúčtování v DM komplikují naše platební vztahy k NDR, resp. k budoucímu sjednocenému Německu.
Vnitřní podmínky
Státní rozpočet dosáhl přebytku 5 mld. Kčs (vloni ve stejném období schodku - 0,7 mld. Kčs). Do příjmů státního rozpočtu se příznivě promítlo především zvýšení daně z obratu (převážně růstem maloobchodních cen). Naproti tomu rostou pomaleji ve srovnání s plánovaným přírůstkem zejména odvody ze zisku a z mezd. Přírůstek celkových výdajů odpovídal předpokladům rozpočtu. Přitom však byly ve značně vyšší míře čerpány dotace hospodářským organizacím a národním výborům, užité především jako zdroj investičních výdajů.
Z těchto a dalších důvodů může být dosažení přebytkového rozpočtu již v letošním roce ohroženo. V souvislosti s očekávaným růstem vnitřních cen v příštím roce dojde k dalšímu výraznému tlaku na výdajovou stranu rozpočtu při růstu nákladů nevýrobní sféry, jejichž velký podíl hradí stát.
Finanční situace hospodářských organizací je diferencována. Při celkovém mírném nárůstu zisku o 0,4% vykazuje asi 15% organizací ztrátu. Pozastavené platby na konci června činily 14 mld. Kčs, což je o polovinu méně než v loňském roce. K tomu však přispěla i legalizace obchodních úvěrů mezi organizacemi. Celkové úvěry poskytované organizacím vzrostly o 1,1%, tj. 5,6 mld. Kčs, při poklesu úvěrů v organizacích průmyslu a stavebnictví o 1,4 mld. a nárůstu úvěrů v organizacích zahraničního obchodu o 3,7 mld. Kčs, zejména na vývozní pohledávky. Vzrostl i objem úvěrů poskytnutých soukromým podnikatelům, který dosáhl 470 mil. Kčs.
Vytvořený národní důchod se snížil v prvním pololetí podle odhadu asi o 1%. Výrazněji poklesla hrubá průmyslová a stavební výroba a výkony nákladní dopravy. V zemědělství se očekává dobrá sklizeň obilovin (nárůst o 6,3%), ale vývozní snížení sklizně okopanin (u brambor pokles o 14,2% a u cukrovky o 10,7%). Pokles výroby souvisí mj. s konverzí zbrojní výroby, s možnostmi a efektivností vývozu do zemí RVHP a s výrazným omezením těžby uhlí (- 12%). Situace však není ve všech podnicích stejná. V prvním čtvrtletí například zhruba jedna pětina podniků zvýšila výrobu o více než 5% a více než 10% nárůstu zisku dosáhlo dokonce 40% podniků.
Při předpokládaném růstu cen ropy i fyzického omezení jejích zdrojů bude možná třeba přehodnotit i náklady na těžbu a objemy těženého uhlí. Tyto otázky by ovšem značně zkomplikovaly úvahy o zlepšování životního prostředí. Problémy energetiky se mohou výrazně prohloubit i v důsledku klimatických podmínek, jak o tom svědčí výrazné zpomalení dynamiky růstu v roce 1987. Vliv "tvrdé" zimy lze z hlediska vlivu na přírůstek národního důchodu ocenit na 1,5 - 2 body.
Při návrzích řešení palivoenergetických problémů se často poukazuje na vysokou energetickou náročnost ekonomiky. Řešení této situace je však spojeno s totální přestavbou technické základny výroby, ale např. i změnami technologie bytové výstavby. To nastoluje otázku dostupných zdrojů, mj. v souvislosti s očekávaným prudkým nárůstem cen dovozů.
V souvislosti se změnami v ekonomice dochází k vysokému pohybu pracovních sil. Počet pracovníků v přepočteném stavu poklesl v průmyslu a stavebnictví proti loňskému červnu o 96 tisíc (z nepřepočteného stavu o 250 tisíc pracovních míst). Naproti tomu od počátku roku výrazně vzrostl počet soukromých podnikatelů (o 137 tisíc) a dosáhl tak 224 tisíc; většina však tuto činnost zatím vykonává jako vedlejší povolání.
Vzhledem k tomu, že dosud nebyla odstartována hospodářská reforma, přežívají i ztrátové a neefektivní podniky. Nedošlo tedy zatím ani k výraznému propouštění pracovníků. Počet uchazečů o práci činil k 30. červnu 12 600, z toho polovina pobírala podporu. Míra nezaměstnanosti k 30. červnu činila 0,2% avšak mohla by výrazně vzrůst v důsledku obtíží při hledání míst u absolventů zejména středních škol. V případě "spuštění" reformy lze ovšem do konce roku očekávat i růst nezaměstnanosti v důsledku propouštění pracovníků.
Je třeba počítat s obdobným vývojem jako v sousedních zemích. V NDR, kde má reforma proběhnout velmi rychle, se například odhaduje v prvním období míra nezaměstnanosti kolem 11%. V každém případě se však problém nezaměstnanosti u nás bude prohlubovat v souvislosti s natalitní vlnou, jejímž vlivem se do roku 1995 proti roku 1985 absolutně zvýší počet obyvatel v produktivním věku o 800 tisíc.
Provedené a připravované změny cen ovlivňují míru inflace tak, že v roce 1990 může dostupovat na 10 - 12%. Vývoj zde závisí ještě na tempu liberalizace cen (uvolňování).
K inflačním tendencím přispívá rovněž tlak na růst mezd. Přestože celkový objem vyplacených mezd vzrostl v I. pololetí jen o 1,3%, je to růst nadměrný v porovnání s poklesem výroby a národního důchodu. Hrozí reálné nebezpečí, že poměrně početné vrstvy pracujících budou vymáhat další zvyšování mezd, nebo přinejmenším nepřipustí jejich pokles v relaci k vývoji výroby.
Reálné nebezpečí hrozí v souvislosti s výrazným poklesem míry úspor i přírůstku korunových vkladů. Příjmy obyvatelstva se z velké části přelévají na devizové účty (nárůst 2,2 mld. Kčs) a do cestovního ruchu. Bylo rozprodáno za 1 mld. Kčs obligací. Tento vývoj ukazuje na malou důvěru obyvatelstva v pevnost domácí měny, oslabovanou zvyšováním cen.
7,6% přírůstek maloobchodního obratu pramenil z poloviny na vrub růstu cen. Z 3,7% přírůstku fyzického objemu maloobchodního obratu lze navíc asi třetinu přičíst zahraničním turistům.
Dodávky pro maloobchod, které vzrostly o 3,1%, dodávky potravin a zvýšení nákupu spotřebního zboží v zahraničí o 13,8% zabránily zhroucení vnitřního trhu. Výrazně se však snížily zásoby v maloobchodě. Křehká rovnováha trhu tak může být zejména při eventuálních nákupních horečkách snadno narušena.
Příloha č. 2
Scénář ekologické strategie v podmínkách ekonomické reformy
Celý soubor ekonomických nástrojů užívaný při usměrňování vývoje národního hospodářství musí být vytvořen tak, aby pro všechny hospodářské i jiné organizace a jednotlivce bylo ekonomicky výhodnější minimalizovat spotřebu přírodních zdrojů, emise odpadů i negativní zásahy do krajiny, produkovat výrobky s dobrými ekologickými parametry a všestranně pečovat o kvalitu životního prostředí, než prostředí přímo nebo nepřímo narušovat. Tomuto požadavku musí odpovídat jak ekonomické nástroje limitující čerpání přírodních zdrojů a postihující všechny formy destrukce životního prostředí (ekonomické sankce), tak i ekonomické nástroje podporující činnost směřující ke zlepšování kvality životního prostředí (ekonomické stimulace). Celý soubor ekonomických nástrojů bude vycházet z jednotných principů a společné terminologie tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro komplexní a harmonické řízení péče o všechny "složky" životního prostředí.
Principy souboru ekonomických nástrojů péče o životní prostředí (vč. přírodních zdrojů) mají obecnou platnost na celém území státu. Výše postihů i pozitivních stimulů však bude diferencována podle konkrétních podmínek jednotlivých regionů státu, s respektováním postižených území, chráněných krajinných oblastí, oblastí přirozené akumulace vod a urbanizovaných zón, včetně městských památkových rezervací a lázeňských oblastí.
Ekonomické nástroje se budou programově vyvíjet v čase tak, aby respektovaly rozvoj poznání i měnící se situaci. Především bude docházet k postupnému cílevědomému zpřísňování postihů za destrukci prostředí. Rychlost změn těchto nástrojů péče o prostředí musí být volena tak, aby ekonomické i jiné subjekty ve společnosti měly reálnou možnost na tyto změny pozitivně reagovat, ovšem za předpokladu vynaložení značného úsilí odpovídajícího míře závažnosti příslušného problému. Také rychlost změn nástrojů ekonomické stimulace bude respektovat vývoj celkové situace.
Navrhovaný soubor ekonomických nástrojů se bude v procesu radikální ekonomické reformy dále rozvíjet.
1. Ekonomické nástroje limitující čerpání přírodních zdrojů a postihující narušování prostředí
a) Mezi tyto nástroje patří platby
- za trvalé nebo dočasné odnětí zemědělské půdy pro nezemědělské účely; tyto odvody nebudou vyžadovány při realizaci akcí průkazně zaměřených na zlepšení kvality prostředí, např. na obnovu systému ekologické stability krajiny;
- za trvalé nebo dočasné odnětí lesní půdy pro účely nesouvisející s lesním hospodářstvím;
- za využívání lesní půdy pro účely lesního hospodářství a to s respektováním celospolečenských funkcí lesa a imisního zatížení;
- za využívání ložisek nerostných zdrojů, a to včetně doprovodných surovin;
- za odběry povrchové a podzemní vody a využívání vodních toků pro energetické a plavební účely;
- za ukládání tuhých a kapalných odpadů na řízených skládkách zabezpečených proti úniku škodlivin do prostředí;
- za spalování odpadů v zařízeních zabezpečujících řádné čištění spalin;
- za chemické nebo fyzikální zneškodňování nebezpečných odpadů (např. jejich neutralizací).
Všechny tyto platby musí respektovat vzácnost, množství, kvalitu a lokalizaci příslušných přírodních zdrojů a komplexní náklady na jejich průzkum, užívání nebo čerpání a reprodukci (u neobnovitelných zdrojů). Uvedené poplatky mají charakter ceny. Poplatky za ukládání odpadů na skládkách, jejich spalování a zneškodňování budou diferencovány podle nebezpečnosti odpadů (jejich toxicity, karcinogenity apod.) a vznikajících nákladů;
b) poplatky za vypouštění odpadů do prostředí (do výše normativně stanoveného technologického limitu [Výše těchto limitů bude programově klesat, aby byl vytvořen tlak na snižování emisí změnou výrobního programu nebo technologie, případně instalací čistírenských zařízení.] v důsledku běžných výrobních i spotřebních technologií při dodržování technologické kázně. Poplatky budou odvozeny od mezních nákladů na zavedení odpovídajících preventivních nebo nápravných opatření, a budou úměrné druhu a množství vypouštěných odpadů, diferencované podle způsobu, místa a doby vypouštění;
c) pokuty za nepřípustné vypouštění nebo ukládání odpadů do prostředí, které překračuje stanovený technologický limit buď proto, že nebyla včas provedena potřebná preventivní nebo nápravná opatření, nebo v důsledku nedodržení technologické kázně a bezpečnostních předpisů. Výše pokut za emisi jednotky odpadů do prostředí bude několikanásobně převyšovat odpovídající poplatky, a to s přihlédnutím ke způsobeným nebo potenciálním škodám. Při překročení kritických limitů budou příslušné činnosti zakázány buď s okamžitou platností, nebo po uplynutí stanovené lhůty, nedojde-li k nápravě;
d) pokuty za nepovolené negativní zásahy do krajiny, které narušují její funkční nebo estetické vlastnosti a vedou k poškozování přirozených i člověkem přetvořených ekosystémů a ničení volně žijících rostlin a živočichů. Pokuty budou udělovány také za nevčasnou či nedostatečnou obnovu, ochranu u přírodních zdrojů a rekultivaci těžebních i jiných dočasně využívaných ploch. Výše pokut bude odvozena od velikosti způsobených ekologických, ekonomických, kulturních a estetických škod, při respektování nákladů na uvedení do původního stavu;
e) ekologické daně na výrobky s neuspokojivými ekologickými parametry při výrobě, spotřebě užívání, recyklizaci nebo likvidaci pro dožití. Sazby těchto daní budu určeny na základě způsobených nebo potenciálních škod, a to na základě mezních nákladů na preventivní opatření. Při překročení kritických limitů budou výroba a distribuce těchto výrobků zakázány;
f) zvýšené celní poplatky na dovážené výrobky s neuspokojivými ekologickými parametry, odvozené od ekologických daní analogických výrobků.
Všechny uvedené ekonomické nástroje bezprostředně ovlivní ekonomickou situaci podniků a jiných subjektů ve společnosti podílejících se na narušování životního prostředí. Promítnou se i do zvýšení cen energie a surovin (vč. vody) a cen výrobků, při jejichž produkci dochází k vysoké spotřebě surovin a energie a emisi velkého množství odpadů, zejména odpadů nebezpečných. Uměle udržované nízké ceny těchto výrobků vedou dnes k rozsáhlému plýtvání zdroji a neúnosnému znečišťování prostředí. Ceny některých základních surovin a výrobků tohoto typu by zřejmě měly být stanovovány jednotně a to při pravidelném zvyšování ohlašovaném s určitým časovým předstihem (alespoň po dobu přechodové fáze), ostatní ceny budou vytvářeny na trhu. Spotřebitelé a uživatelé výrobků, při jejichž produkci dochází k destrukci prostředí, nebo výrobků s nevhodnými ekologickými vlastnostmi, tak budou prostřednictvím vyšších cen informováni o těchto skutečnostech, a tím zároveň motivováni k užívání substitučních, ekologicky šetrnějších výrobků a technologií a k využívání odpadů jako druhotných surovin (recyklizace odpadů).
Platby za přímé využívání přírodních zdrojů budou odváděny do fondů životního prostředí republik nebo samosprávných orgánů měst a obcí spravujících příslušné zdroje, nebo do příslušných specializovaných fondů (např. státního fondu pro zúrodňování zemědělských půd). Poplatky za ukládání odpadů na řízených skládkách, jejich spalování nebo zneškodňování budou příjmem specializovaných organizací vykonávajících tyto služby. Poplatky za vypouštění odpadů do prostředí, pokuty za nepřípustné vypouštění nebo ukládání odpadů a pokuty za nepovolené negativní zásahy do krajiny budou zčásti odváděny do příslušného fondu životního prostředí spravovanému ministerstvem životního prostředí ČR, resp. Slovenskou komisí pro životní prostředí, zčásti do fondů životního prostředí samosprávných orgánů v místě zdroje škodlivin nebo výrobce či dovozce výrobků. Ekologické poplatky a zvýšené celní poplatky za výrobu, resp. dovoz výrobků s neuspokojivými ekologickými parametry budou příjmem federálního fondu životního prostředí spravovaného Federálním výborem pro životní prostředí.
2. Ekonomické nástroje podporující činnosti směřující ke zlepšování kvality životního prostředí.
Mezi opatření směřující ke zlepšování kvality životního prostředí jsou zahrnuty především maloodpadové, recyklizační, čistírenské a jiné ekologicky šetrné výrobní i spotřební technologie, vč. železniční a vodní dopravy, výrobky s vynikajícími ekologickými parametry, přístroje pro monitorování vývoje a důsledků změn kvality životního prostředí i faktorů ovlivňujících prostředí, dále zařízení a chemikálie potřebné pro ekologicky šetrné technologie. Patří sem i opatření zaměřená na ochranu vybraných částí přírody, obnovení nebo posílení ekologické stability a estetických hodnot krajiny a kompentační opatření omezující rozsah a váhu negativních důsledků narušování životního prostředí na člověka a jiné organismy.
K ekonomickým nástrojům pozitivní stimulace patří zejména:
a) granty, dotace a subvence udělované na základě konkursního řízení pro všechny typy výše uvedených opatření;
b) zvýhodněné úvěry a půjčky (se sníženou úrokovou sazbou nebo delší dobou splatnosti) udělované na základě konkursu;
c) úhrada úrokových nákladů z fondů životního prostředí, případně z jiných fondů určených na podporu ekologických opatření;
d) záruka za úvěry na akce zaměřené na odstranění nebo potlačení "starých" zdrojů znečištění, jejich návratnost je značně riziková;
e) daňové a odvodové úlevy po dobu přípravy a realizace ekologicky šetrných technologií, případně i jejich běžného provozu za speciálních podmínek (např. při hospodaření v ochranných vodohospodářských pásmech, nebo při přechodu na organické zemědělství). Tyto úlevy mohou být poskytnuty i na výrobky s vynikajícími ekologickými parametry (např. bezolovnatý benzín, zemědělské stroje s nižším tlakem na půdu nebo vozidla vybavená katalyzátory apod.), případně stavby zaměřené na využívání netradičních zdrojů energie (vč. malých vodních elektráren);
f) dovozní a vývozní povolení a celní úlevy na výrobky s vynikajícími ekologickými parametry a výrobky určenými pro ekologicky šetrné technologie.
Finanční prostředky nezbytné pro finanční podporu uvedených opatření budou poskytovány především z fondů životního prostředí republik a samosprávných orgánů všech stupňů, z federálního fondu životního prostředí, nebo z jiných existujících či připravovaných fondů. Tyto fondy budou vytvářeny z části plateb za čerpání přírodních zdrojů a narušování prostředí, z dotací z rozpočtů republik, samosprávných orgánů, z federálního rozpočtu, z darů apod. Na financování těchto opatření se mohou dále podílet pojišťovny a jiné organizace i jednotlivci. V úvahu přichází i vypsání vnitrostátní ekologicky zaměřené půjčky, např. formou prodeje obligací.