Změny obsažené v návrhu zákona jsou natolik zásadní, že nepostačí dílčí novelizace dosavadních právních předpisů, ale je třeba je provést vydáním nového zákona.
Zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění k přijetí tohoto zákona vyplývá z ustanovení čl. 37 odst. 1 písm. b) a čl. 24 odst. 2 písm. d) ústavního zákona o čs. federaci.
Přijetí navrhovaného zákona nevyvolá zvýšené nároky na státní rozpočet federace ani republik a nevyžaduje zvýšení počtu pracovních sil ve Federálním úřadu pro vynálezy. Uplatnění návrhu zákona si nevyžádá žádné institucionální opatření.
Zvláštní část:
K § 1
Návrh zákona vymezuje rozsah své působnosti vzhledem k jednotlivým předmětům průmyslových práv, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti člověka a jako takové jsou součástí systému tzv. práv k nehmotným statkům. Práva k výsledkům tvůrčí činnosti, která mají průmyslově právní povahu, jsou obsažena i v jiných právních normách (např. v zákoně o ochraně nových odrůd rostlin a nových plemen zvířat), popřípadě je bude nutné samostatně konstituovat v dalších zákonech (např. v zákoně o ochraně integrovaných obvodů nebo v zákoně o užitných vzorech). Účelem navrhovaného zákona je nově upravit vztahy z vytvoření a uplatnění vynálezů a průmyslových vzorů, jejichž dosavadní úprava je hospodářským a politickým vývojem zcela překonána. Zařazení úpravy základních vztahů ze zlepšovacích návrhů do systematiky zákona je ovlivněno praktickými důvody přechodného období. Subjekty vztahů z vytvoření a uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů jsou fyzické a právnické osoby.
Proti dosavadnímu stavu však návrh zákona neupravuje zvláštní ochranu objevů založenou dosud na jejich formálním přihlašování a zápisu u správního orgánu. Tato právní úprava se neosvědčila. Z vědeckého hlediska jsou s objevy spojovány nejvýznamnější výsledky vědy a základního výzkumu, které jsou prověřovány a uznávány světovou vědeckou veřejností, aniž je takové uznání podmíněno formálním rozhodnutím orgánu státní správy. Proto v souladu se stanoviskem Československé akademie věd a Slovenské akademie věd návrh zákona upouští od jejich dosavadní právní regulace na základě administrativně právního úkonu s tím, že se ochrana skutečných vědeckých objevů bude řídit principy a zvyklostmi běžnými ve vědeckém světě, tj. jejich zveřejněním.
ČÁST PRVNÍ
Vynálezy
K § 2
Návrh zákona stanoví proti dosavadnímu stavu jedinou formu ochrany vynálezu, tj. patent na vynález. Upouští tak od systému ochrany vynálezu autorským osvědčením, který na úkor ostatních forem vlastnictví preferoval socialistické vlastnictví a umožňoval časově neomezené právo k využití vynálezu státu, a to bez souhlasu původce vynálezu, popřípadě bez souhlasu toho subjektu, který na vytvoření vynálezu vynaložil své prostředky. Forma ochrany vynálezu patentem je běžná ve všech zemích s vyspělou průmyslově právní ochranou a je plně v souladu s mezinárodními závazky, které Česká a Slovenská Federativní Republika převzala.
K § 3 - 7
Dosavadní pojmové vymezení vynálezu pomocí legální definice činilo v praxi interpretační potíže. Proto návrh zákona vymezuje toliko podmínky, které musí vynález splňovat, aby bylo možné na něj udělit patent. Obdobný legislativní přístup je obsažen i v ostatních evropských zemích.
Podmínky patentovatelnosti vynálezu se proti dosavadnímu stavu rozšiřují o podmínku, aby byl vynález výsledkem vynálezecké činnosti. Tuto podmínku splní jen ta neočekávaná řešení, která pro odborníka nevyplývají z dosavadního stavu techniky, ale naopak přesahují rámec poznatků a předvídavosti odborníka. Odborníkem pro účely návrhu zákona se rozumí průměrně kvalifikovaný pracovník s všeobecným přehledem o příslušném stavu techniky v příslušném oboru. Nově navrhovaná podmínka patentovatelnosti vynálezu, která je obsažena i v obdobných úpravách většiny zemí s vyspělou průmyslově právní ochranou, je založena na kvalitativním přístupu k problému řešenému vynálezem a odpovídá náročnějším měřítkům na kvalitu chranitelných výsledků technické tvorby. Navrhovaná úprava vynálezecké činnosti jako jedna z podmínek patentovatelnosti vynálezu, je v souladu s harmonizací patentového práva, která se uskutečňuje ve Světové organizaci duševního vlastnictví a jíž se Česká a Slovenská Federativní Republika aktivně zúčastňuje. Přihlášky vynálezů, které nebyly dostupné pro původce vynálezu, nemohou skutečně ovlivnit vynálezeckou činnosti, a proto k nim nelze přihlížet. Pro hodnocení vynálezecké činnosti jsou proto rozhodné jen ty informace a znalosti, které jsou veřejně dostupné ke dni podání přihlášky.
Ostatní podmínky patentovatelnosti vynálezu, zejména podmínka jeho novosti vzhledem k světovému stavu techniky, zůstávají novou úpravou nedotčeny, vymezuje se však jednoznačně dosavadní stav techniky. Nová úprava zavádí pravidlo, podle něhož určitá zveřejnění, pokud jsou učiněna ve stanoveném 12měsíčním období, nejsou na závadu novosti vynálezu. Zákon tím chrání původce, popřípadě přihlašovatele, kteří ještě před podáním přihlášky z určitých důvodů zveřejní svůj vynález (např. na výstavě) nebo dojde-li ke zveřejnění vynálezu třetí osobou (např. porušením povinnosti mlčenlivosti), před ztrátou patentovatelnosti vynálezu. Tím se odstraňují některé tvrdosti vznikající z předuveřejnění vynálezu. Důkaz o tom, že vynález byl přímo nebo nepřímo zveřejněn původcem nebo přihlašovatelem, leží v případě pochybností na přihlašovateli vynálezu. Nová úprava je v souladu s probíhající harmonizací patentového práva.
Nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení nemocí lidí a zvířat jsou chráněny podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 115/1975 Sb. a vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 120/1975 Sb. a podle vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 105/1983 Sb.
Ochrana odrůdám rostlin a plemenům zvířat je poskytována podle zákona č. 132/1989 Sb.
Na rozdíl od dosavadního stavu však nová právní úprava nepřejímá výluku z patentovatelnosti chemicky vyrobených látek, léčiv, poživatin, průmyslových produkčních mikroorganismů jakož i látek vzniklých přeměnou atomových jader a technických řešení spojených výlučně se získáváním nebo s využíváním jaderné energie. Praxe prokázala, zejména v posledním období rozvoje mezinárodní spolupráce, že tato výluka je jednou z vážných překážek v rozvoji zahraničně obchodních vztahů. Její odstranění přispěje k širší vzájemné výměně nových poznatků a technologií. Je též v souladu s probíhající mezinárodní harmonizací patentového práva, která směřuje k zabezpečení patentové ochrany zásadně ve všech oblastech techniky. Předměty nebo činnosti uvedené v ustanovení § 3 odst. 2 jsou nezpůsobilé k udělení patentu jen potud, pokud je požadována ochrana pro ně jako takové.
K § 8
Vynález může být jen výsledkem duševní tvůrčí činnosti fyzické osoby, a proto originární právo na patent může také náležet jen této osobě. Právo na patent je konstituováno jako základní subjektivní právo vynálezce, kterého návrh zákona místo pojmu autor vynálezu označuje jako původce vynálezu. Toto označení je vžité a vhodně odlišuje tvůrce děl technických od autorů děl literárních, vědeckých a uměleckých. Právním nástupcem původce vynálezu se rozumí ten, na něhož původce své právo převedl nebo na něhož toto právo přešlo (dědic původce).
Původcem se v návrhu zákona rozumí i několik původců, pokud vynález vytvořili společnou tvůrčí prací, právo na patent jim přísluší společně. Jejich podíl na právech je dán podílem tvůrčí činnosti na vytvořená vynálezu.
K § 9 - 10
V případě vynálezu vytvořeného původcem ke splnění úkolů vyplývajících z jeho pracovně právního vztahu k zaměstnavateli jeví se nezbytná úprava zvláštního režimu práva na patent. Návrh zákona konstruuje se zákonný převod práva na patent na zaměstnavatele. Byl-li vynález vytvořen několika spolupůvodci, pak na zaměstnavatele přechází pouze podíl, který by příslušel původci, který vytvořil vynález za podmínky ustanovení § 9.
Zaměstnavatelem se rozumí jak osoba právnická, tak i osoba fyzická. Navrhované řešení respektuje oprávněný zájem zaměstnavatele na ochranu takového vynálezu, na jehož vytvoření vynaložil své prostředky. Tím není dotčeno právo původce na původcovství, které je zabezpečeno jak povinností uvést původce v přihlášce vynálezu, tak i jeho právem být uveden v patentové listině.
Právo zaměstnavatele na patent zaniká marným uplynutím lhůty, v níž zaměstnavatel musí své právo uplatnit vůči původci vynálezu.
Povinnost mlčenlivosti je stanovena v zájmu ochrany práv z vynálezu. Právo původce na přiměřenou odměnu od zaměstnavatele je výrazem hmotného ocenění jeho tvůrčí práce. Zákonným předpokladem vzniku práva na odměnu přitom není udělení ochrany na vynález, ale oznámení zaměstnavatele, že si na vynález činí nárok. Zákon stanoví základní kritéria pro výši odměny. Pří jejím stanovení zaměstnavatel přihlédne k hmotné podpoře, kterou původci poskytl. Nová úprava přiznává původci právo na dodatečné vypořádání, které má charakter doplatku k vyplacené odměně, jež se stala ve srovnání s dosaženým přínosem neúměrně nízkou. Obdobný institut je upraven i v zákoně č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, ve znění pozdějších předpisů.
K § 11 - 15
Základní účinek patentu spočívá ve výlučném dispozičním právu majitele s vynálezem nakládat. Bez souhlasu majitele patentu nikdo nesmí vynález využívat dispoziční právo majitele patentu zahrnuje právo vynález využívat, právo udělit svolení k využívání předmětu práva jinému a právo převést patent na jiného. Výlučná dispoziční práva mají tedy obsah jak pozitivní (tj. právo k pozitivnímu výkonu), tak i negativní (tj. právo každého jiného z možnosti takového výkonu vyloučit). Významnou změnou je vznik účinku patentu až po zveřejnění oznámení o jeho udělení ve Věstníku. Touto úpravou se posilují práva třetích osob vůči nimž je možné uplatnit práva z porušování patentu až poté, kdy má každý možnost se seznámit se skutečností, že řešení je předmětem ochrany patentem.
Udělení patentu a oznámení tohoto udělení ve Věstníku je rozhodující právní skutečností pro účinnost patentu.
Pro období od zveřejnění přihlášky do udělení patentu se nově zavádí prozatímní ochrana vynálezu, na jejímž základě sice přihlašovatel nemůže zabránit neoprávněnému využívání zveřejněného vynálezu, ale vzniká mu právo na přiměřené odškodnění za toto neoprávněné využívání. Tím, že toto právo lze uplatnit až po udělení patentu, upravuje se běh promlčecích lhůt k uplatnění práva na náhradu škody.
Vzniku pouze prozatímní ochrany může přihlašovatel účinně čelit tím, že o úplný průzkum přihlášky vynálezu požádá zároveň s podáním přihlášky.
Pod rozsahem ochrany vyplývajícím z patentu se rozumí rozsah ochrany, který vyplývá z přesného znění patentových nároků. Popis a výkresy se použijí pouze při výkladu, tj. při odstranění nejasností patentových nároků.
Vymezení pojmu využití vynálezu, popřípadě porušení práv z patentu, je v patentovém právu klíčovou otázkou. Proto návrh zákona stanoví jednotlivé způsoby využívání vynálezu. Jde-li o vynález, jehož předmětem je věc, má majitel patentu výlučné právo věc vyrábět, prodávat ji či ji jinak uvádět do oběhu, dovážet ji nebo upotřebit k účelu, k němuž je určena. Jde-li o vynález, jehož předmětem je postup, popřípadě použití věci, má majitel patentu výlučné právo používat tento postup. Za využívání se ani nadále nebude považovat pouhé zkoušení vynálezu, výroba vzorku pro zkoušení, pro osobní potřeby apod.
Na rozdíl od dosavadní úpravy se nově stanoví, že se účinky patentu na výrobní postup vztahují nejen na tento postup, ale zároveň i na výrobky bezprostředně tímto postupem vyrobené. Tím je posíleno postavení majitele patentu. Majitel patentu na postup může velmi obtížně prokázat, že dochází k porušování jeho patentových práv, neboť běžně nemá možnost dostat se do míst, kde se může jeho chráněný postup využívat. Existence shodného výrobku je tu často jediným vodítkem.
Z uvedených důvodů se proto ukládá tomu, kdo vyrábí shodnou věc, popřípadě ji dováží, nabízí nebo uvádí do oběhu, důkazní povinnost prokázat, že shodnou věc získal jiným způsobem než patentovaným postupem. Jde o výjimku z obecné zásady, podle níž prokazovat porušování práv musí majitel patentu. Přitom při důkazním řízení nesmí být ohroženo výrobní tajemství předpokládaného porušovatele. Navrhovaná úprava je v souladu s probíhající mezinárodní harmonizací patentového práva.
Pokud jde o požadavek písemné smlouvy a zápisu do rejstříku, zachovává se v zájmu právní jistoty třetích osob dosavadní úprava.
Převodem patentu nastává změna jeho majitele, na kterého přejdou všechna práva a povinnosti s patentem spojené.
Osobou ve smyslu návrhu je osoba fyzická i právnická, tuzemec i cizinec.
K § 16
Právo na patent může vzniknout několika subjektům současně, např. v důsledku společné tvůrčí práce několika původců apod. Tyto vztahy jsou obdobné vztahům spoluvlastníků ke společné věci, a proto návrh zákona odkazuje v tomto směru na obecné předpisy, jimiž se rozumějí předpisy upravující tyto spoluvlastnické vztahy. Návrh zákona upravuje výslovně pouze ty vztahy mezi spolumajiteli patentu, jejichž řešení nevyplývá z těchto obecných předpisů.
Pro vzájemné vztahy spolumajitelů patentu, pokud jde o využívání společného vynálezu, je zásadně rozhodující dohoda mezi spolumajiteli. Není-li tato dohoda, použije se zákonná úprava. Pokud jde o disponování společným vynálezem, úprava respektuje zájem spolumajitelů patentu na tom, kdo bude vykonávat práva a povinnosti týkající se společného vynálezu a to tím, že vyžaduje zásadně souhlas všech spolumajitelů patentu k uzavření licence a k převodu. Souhlasu není třeba jen při převodu na spolumajitele patentu, popřípadě uplynula-li lhůta stanovená zákonem k přijetí nabídky převodu podílu. Zneužití práva jedním ze spolumajitelů, který by bránil uzavření licenční smlouvy, budou se moci ostatní spolumajitelé bránit výrokem soudu nebo orgánu hospodářské arbitráže.
Ustanovení o převoditelnosti patentu se použije rovněž pro převod práv z přihlášky vynálezu, popřípadě pro postoupení práva podat přihlášku vynálezu.
K § 17 - 18
Návrh zákona přejímá dosavadní úpravu omezení účinků patentu, která je v souladu s Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví.
Nově se stanoví výjimka z práva majitele patentu zakázat třetím osobám využívat jeho vynález v případech, kdy jde o výrobu léku pro individuální, zvláštní potřebu. Tato výjimka je odůvodněna s ohledem na zdraví lidu. Je též v souladu s mezinárodní harmonizací patentového práva.
K § 19
Návrh zákona nově zavádí prohlášení o dobrovolné licenci, kterou se přihlašovatel vynálezu, popřípadě majitel patentu, zříká svého výlučného práva k využívání vynálezu. Právo k využití vynálezu vzniká každému, kdo prohlásí, že nabídku k využití přijímá. Z důvodu, že prohlášení o dobrovolné licenci omezuje práva majitele patentu a přispívá k zavádění nových technických poznatků k širokému využití v národním hospodářství, snižují se majiteli patentu správní poplatky za jeho udržování na jednu polovinu. Tato právní úprava je obvyklá ve státech s vyspělou průmyslově právní ochranou.
K § 20
Institut nucené licence má zabránit zneužití, které by mohlo vzniknout z výkonu výlučného práva z patentu. Stát má však právo zasahovat do práv majitele patentu poskytnout právo využívat vynález jen v případě, že licence nebyla poskytnuta majitelem dobrovolně. Úprava karenční lhůty, ve které není relevantní nevyužívání vynálezu, vychází z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
Nebyl-li souhlas s využíváním vynálezu poskytnut majitelem patentu smluvně a v důsledku toho by byly ohroženy zájmy státu jako jsou např. péče o zdraví lidu, péče o životní prostředí nebo zájmů obrany státu, Úřad může na žádost udělit nucenou licenci, aniž budou splněny podmínky nevyužívání, popřípadě nedostatečného využívání vynálezu.
K § 21
Z dosavadních 15 let se doba platnosti patentu prodlužuje na 20 let. Tím se posiluje postavení majitele patentu. Stanovená doba platnosti patentu je v souladu s mezinárodní harmonizací patentového práva.
K § 22
Zákon zachovává dosavadní úpravu důvodů zániku patentu. Zánik patentu působí od doby, kdy nastala skutečnost, jež zánik způsobila. K zániku patentu dojde přímo ze zákona bez dalšího rozhodování.
K § 23
Ke zrušení patentu dojde, zjistí-li se, že při jeho udělování nebyly splněny podmínky předepsané zákonem pro jeho udělení. Zrušení patentu působí od počátku jeho platnosti, takže nastane stav, jako by patent nebyl vůbec udělen. Z tohoto důvodu je možné podat návrh na zrušení patentu i poté, kdy patent zanikl.
K § 24
V souladu s dosavadním stavem se o udělení patentu žádá přihláškou vynálezu podanou u Federálního úřadu pro vynálezy (dále jen "Úřad"), který je jediným přihlašovacím místem v České a Slovenské Federativní Republice. To odpovídá našim závazkům z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
Podle návrhu zákona se Úřad stane rovněž přijímacím úřadem podle čl. 10 Smlouvy o patentové spolupráci, u něhož mohou Československé fyzické a právnické osoby a další osoby, které mají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště nebo sídlo, podávat mezinárodní přihlášky vynálezů. Vzhledem k tomu, že Česká a Slovenská Federativní Republika není dosud členem Smlouvy o patentové spolupráci, zůstane toto ustanovení - až do přístupu ČSFR ke jmenované smlouvě - právně neúčinné.
K § 25
Povinnost uvádět v každé přihlášce vynálezu, kdo je jeho původcem, odpovídá základnímu právu původce na ochranu původcovství a vyplývá z dosavadního stavu prací na harmonizaci patentového práva. Osobnímu právu na vyznačení původce v písemnostech týkajících se vynálezu odpovídá právo na zachování jeho anonymity ze strany Úřadu, které se nově upravuje. Anonymita původce však nebude zachována, je-li zároveň přihlašovatelem vynálezu.
K § 26
Požadavek jednotnost i vynálezu, princip úplného vyjádření podstaty vynálezu v přihlášce vynálezu a průkaz uskutečnitelnosti vynálezu odpovídá dosavadnímu stavu.
K § 27
Ustanovení o vzniku práva přednosti se přebírá z dosavadního stavu. Nedotčeny přitom zůstávají naše mezinárodní závazky. Jde zejména o vznik práva přednosti na pokladě čl. 4 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Naproti tomu se však navrhuje nepřevzít dosavadní institut tzv. výstavní priority, který se u přihlášek vynálezu neosvědčil.
K § 28 - 29
Stejně jako při přerušení řízení podle správního řádu staví se při přerušení podle návrhu zákona běh lhůt upravených zákonem, avšak v řízení Úřad pokračuje za splnění dvou podmínek: jednak po odpadnutí překážek, pro které bylo řízení přerušeno, jednak z podnětu účastníka, který má z rozhodnutí příslušného orgánu právo tento podnět podat. Toto řešení je odůvodněno dispozičním právem přihlašovatele v řízení o jeho přihlášce.
V rozhodnutí o přerušení řízení Úřad uvede den, kterým se staví běh lhůt. Pro rozhodnutí o zachování práva přednosti je rozhodný den právní moci rozsudku, kterým bylo o právu na patent rozhodnuto.
Vzhledem k tomu, že se podaná přihláška stává součástí stavu techniky jen tehdy, je-li zveřejněna, Úřad zveřejní rovněž přihlášku, o níž bylo přerušeno řízení.
Průkazem o vytvoření vynálezu jinou osobou je rozhodnutí soudu o původcovství.
Zahájení sporu o původcovství k vynálezu je důvodem k přerušení řízení podle ustanovení § 28.
Úřad z moci úřední přepíše přihlašovatele na přihlášce vynálezu, popřípadě - je-li již na vynález udělen patent - majitele patentu, jestliže soud nebo orgán hospodářské arbitráže podle své působnosti rozhodnou, že právo na patent přísluší jinému subjektu.
K § 30
Průzkum o přihlášce vynálezu se dělí na dvě části, které však mohou v případě, že přihlašovatel podá žádost o úplný průzkum podle § 33 při podání přihlášky, splynout v jednu.
Kromě obligatorních náležitostí přihlášky, které Úřad zkoumá bezprostředně v návaznosti na doručení podání označeného jako přihláška vynálezu, zkoumá Úřad v předběžném průzkumu, zda přihláška neobsahuje řešení, které je zjevně vyloučeno z možnosti ochrany.
Tento předběžný průzkum musí Úřad provést do zveřejnění přihlášky vynálezu.
K § 31 - 32
Zveřejnění se provede publikací základních údajů o přihlášce ve Věstníku a vyložením celého spisu k veřejnému nahlédnutí. Toto zveřejnění umožňuje veřejnosti, zejména odborným kruhům, seznámit se s potencionálními výlučnými právy a současně též podat před rozhodnutím Úřadu své připomínky k udělení ochrany na předmět přihlášky.
Lhůta pro zveřejnění je stanovena tak, aby předčasným zveřejněním obsahu přihlášky nebylo přihlašovateli znemožněno požádat o ochranu vynálezu v jiných zemích a dovolávat se přiznání práva přednosti podle čl. 4 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Přihláška vynálezu bude ve Věstníku zveřejněna i v případě, že na vynález byl již udělen patent, aby se umožnila informovanost odborné veřejnosti o jejím obsahu.
Úprava, podle níž ten, kdo podá připomínky k patentovatelnosti předmětu zveřejněné přihlášky, nestává se tím účastníkem řízení o přihlášce, vychází ze stavu prací na harmonizaci patentového práva.
K § 33
V souladu s požadavkem zhospodárnit činnost Úřadu zavádí návrh zákona v oblasti řízení o přihláškách vynálezů jednu z nejvýznamnějších změn - tzv. odložený průzkum vynálezů. Smyslem této změny proti dosavadní právní úpravě je, aby časově i finančně náročný věcný průzkum přihlášek vynálezů byl prováděn jen u vynálezů, u nichž je reálný předpoklad jejich hospodářského uplatnění. Tato změna je v plném souladu s tendencemi moderních systémů ochrany průmyslových práv ve vyspělých průmyslových zemích a odpovídá i zájmům přihlašovatelů.
Při úplném průzkumu se u předmětu přihlášky vynálezu zkoumá novost řešení, jeho použitelnost v průmyslové výrobě a existence vynálezecké činnosti při vytvoření řešení.
Zmeškání lhůty pro provedení úplného průzkumu nelze prominout, tato lhůta však neběží při přerušení řízení podle ustanovení § 28.
Úplný průzkum z moci úřední provede Úřad zejména v případě, kdy rozhodnutí o konkrétní přihlášce vynálezu je otázkou předběžnou v řízení o přihlášce jiné.
K § 34 - 35
Navrhovaná právní úprava předpokládá tři možná ukončení řízení o přihlášce vynálezu: udělení patentu, zastavení řízení o přihlášce pro formální vady přihlášky a zamítnutí přihlášky, jestliže na její předmět nelze patent udělit.
Patentní listina, která je vydávána majiteli patentu, osvědčuje jeho práva k vynálezu. Její součástí je popis vynálezu včetně patentových nároků, které osvědčují rozsah práv majitele patentu.
Nejsou-li splněny podmínky pro udělení patentu, Úřad přihlášku vynálezu zamítne.
V souvislosti s připravovaným přístupem České a Slovenské Federativní Republiky ke Smlouvě o patentové spolupráci, která nezná institut závislého patentu, návrh nepřejímá tuto úpravu z dosavadního zákona. Její možné převzetí by totiž ve svém důsledku vedlo k dualitě řízení o přihláškách národních a o přihláškách podle této mezinárodní smlouvy.
Návrh zákona brání udělení dvou patentů na totožný vynález a to zejména v těch případech, kdy přihlašovatelem je totožná fyzická nebo právnická osoba, jíž nelze namítnout její starší přihlášku jako stav techniky, nebo by k udělení více patentů mohlo dojít v důsledku národní a mezinárodní přihlášky podané u Úřadu. Tím návrh zákona brání možné kolizi práv z několika patentů.
ČÁST DRUHÁ
Průmyslové vzory
K § 36 - 39
Návrh zákona obsahuje pojmové vymezení průmyslového vzoru jako vnější úpravy výrobků, přičemž jednotně se poskytuje ochrana průmyslovým vzorům plošným nebo prostorovým, a nečiní se tedy rozdíl mezi vzorem a modelem.
Charakteristickými znaky průmyslového vzoru podle návrhu zákona jsou znaky vnější úpravy výrobků, nikoli technické, a jde tedy o ochranu průmyslových vzorů vkusových, nikoli užitných. Obdobné pojetí průmyslového vzoru obsahovala i dosavadní úprava. Požadavek kladený na průmyslový vzor vkusový neznamená, že by vkusový průmyslový vzor musel vykazovat určitou estetickou úroveň; postačuje, není-li esteticky indiferentní a vykazuje-li určitou osobitost. Při splnění podmínky průmyslové využitelnosti průmyslového vzoru mohou být průmyslovými vzory podle návrhu zákona i díla užitého umění a autor takového díla může vedle ochrany poskytované podle práva autorského získat pro své dílo i zvláštní ochranu podle předpisů o průmyslových vzorech. Návrh zákona setrvává i nadále na požadavku světové novosti průmyslového vzoru.
K § 40 - 41
V souladu s převažující mezinárodní praxí se návrh zákona vrací k právní úpravě, podle níž se výlučné právo k průmyslovému vzoru zakládá jeho zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.
Nepředpokládá se tedy udělování patentu na průmyslový vzor tak, jak tomu bylo v dosavadní úpravě, což byl jen důsledek existence výlučné a nevýlučné formy ochrany průmyslového vzoru. Při konstituování zápisu průmyslového vzoru do rejstříku průmyslových vzorů jako zápisu s výlučnými účinky je zbytečné konstruovat zvláštní patentovou ochranu pro průmyslové vzory. Návrh zákona proto ponechává pro výlučnou ochranu vynálezu formu patentu, která je zde vžitá, a pro výlučnou ochranu průmyslového vzoru formu zápisu do rejstříku, která odpovídá obdobným úpravám ochrany průmyslových vzorů ve světě.
Výluka při poskytování ochrany průmyslových vzorů z důvodu jeho rozporu se společenskými zájmy je obdobná jako u vynálezů.
Překážkou pro poskytnutí ochrany průmyslovému vzoru je starší právo z přihlášky průmyslového vzoru podané v ČSFR.
K § 42 - 45
Návrh zákona upravuje právo podat přihlášku průmyslového vzoru u Úřadu obdobně s právem na patent na vynález. Vzhledem k tomu, že průmyslové vzory - stejně jako vynálezy - mohou být vytvořeny v pracovním poměru, návrh zákona analogicky jako u vynálezů upravuje přechod práva podat přihlášku na zaměstnavatele. Návrh zákona předpokládá, že v případě, kdy průmyslový vzor vznikne na základě jiného vztahu než je pracovní poměr, např. na základě smlouvy podle předpisů práva autorského, případný převod práva podat přihlášku průmyslového vzoru bude řešen touto smlouvou.
K § 46
Původcovství k průmyslovému vzoru je osobním právem; od osoby původce se odvíjejí práva k zapsanému průmyslovému vzoru. Stejně jako u vynálezu se konstituuje označení původce jako obligatorní náležitost přihlášky.
K § 47
Návrh zákona zachovává dosavadní právní úpravu, podle níž může přihlašovatel přihlásit k ochraně více variant jednoho vzoru v jedné přihlášce. Obdobná je taková úprava výrobku, která se od jiné zřetelně liší v jednom znaku (např. v barvě, v kresbě nebo v obrysech). To se týká jak výrobků stejného druhu, tak výrobků určených ke společnému užití.
Hromadná přihláška průmyslového vzoru je vhodná zvláště pro ty obory, které se vyznačují mnohotvárností tvarových obměn a drobných vnějších úprav (sklo, bižutérie, keramika, osvětlovací tělesa, textil). Z hlediska mezinárodní úpravy je zavedení hromadné přihlášky v souladu s Haagskou dohodou o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, k jejímuž přístupu ze strany České a Slovenské Federativní Republiky má zákon vytvořit nezbytné předpoklady.
K § 48 - 49
Právo přednosti zaručuje přihlašovatel i přednost před každým pozdějším přihlašovatelem shodného průmyslového vzoru. Právo přednosti z mezinárodní smlouvy, jíž se rozumí Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, je konstituováno - vzhledem k odlišnostem řízení o přihláškách vynálezů a řízení o přihláškách průmyslových vzorů - odchylně než u vynálezů.
Institut výstavní priori ty se u průmyslových vzorů osvědčil, a proto jej návrh zákona přebírá v plném rozsahu s tím, že rovněž zůstává zachován způsob průkazu vzniku práva přednosti.
K § 50
Zahájení sporu o právo podat přihlášku průmyslového vzoru je překážkou v postupu řízení o přihlášce. Vzhledem k tomu, že řízení o přihlášce průmyslového vzoru neprobíhá ve dvou částech, jako je tomu u vynálezů při provádění odloženého průzkumu, Úřad řízení přeruší až v té fázi řízení, v níž průmyslový vzor včetně jeho majitele zapisuje do rejstříku. Tato úprava je převzata z dosavadního zákona, při jeho aplikaci se osvědčila a není důvod ji měnit.
K § 51
Podmínky řízení o přihlášce průmyslového vzoru se proti dosavadnímu stavu nemění. Stejně návrh zákona zachovává dosavadní přenesení důkazního břemena na přihlašovatele v případě pochybností o průmyslové využitelnosti předmětu přihlášky průmyslového vzoru.
K § 52
Zásada, že přihlašovateli musí být dána v řízení o přihlášce příležitost, aby mohl svá práva a své zájmy účinně hájit, platí pro správní řízení všeobecně. Stejně jako v řízení o přihlášce vynálezu je však pro řízení o přihlášce průmyslového vzoru nutné ji specifikovat. V případě, že je výsledek průzkumu přihlášky průmyslového vzoru kladný, tj. odpovídá požadavku přihlašovatele na poskytnutí ochrany, nebude Úřad z důvodu hospodárnosti řízení zvlášť sdělovat přihlašovateli tento kladný výsledek průzkumu.
K § 53
Původcovství je osobní nezcizitelné právo. S ohledem na skutečnost, že označení původce je v přihlášce průmyslového vzoru obligatorní, Úřad z moci úřední provede změnu, jestliže se prokáže, že průmyslový vzor vytvořila jiná osoba. Stejně tak je rozhodnutí soudu nebo orgánu hospodářské arbitráže podkladem pro provedení změny v označení majitele průmyslového vzoru.