K § 54
Navrhovaná právní úprava zachovává pětiletou dobu ochrany. Tuto dobu bude možné nejvíce dvakrát prodloužit o dalších pět let, což je rovněž v souladu s Haagskou dohodou o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů. Prodloužením doby platnosti zápisu průmyslového vzoru se sleduje možnost déle chránit průmyslové vzory hospodářsky zvlášť významné a postihnout zejména ty případy, kdy původce vytvořením průmyslového vzoru předstihl současný stav do té míry, že vzor nebylo možné během pětiletého ochranného období řádně využít. Nově se upravuje také lhůta, kdy je možné podat žádost o prodloužení doby platnosti zápisu.
K § 55 - 58
Stejně jako majitel patentu na vynález je i majitel průmyslového vzoru výlučně oprávněn využívat průmyslový vzor, tj. toto oprávnění mu vyplývá přímo ze zákona. Pokud jde o úpravu základního oprávnění disponovat průmyslovým vzorem, zejména udělovat souhlas s jeho využíváním, vychází návrh zákona z úpravy přijaté ve všech průmyslově rozvinutých státech, další osoby mohou chráněný průmyslový vzor využívat jen se souhlasem majitele průmyslového vzoru.
Úprava pojmu využívání průmyslového vzoru vychází z analogické úpravy využívání vynálezů.
Shodně s úpravou převodu patentu je upraven převod průmyslového vzoru, kde je na rozdíl od dosavadní úpravy jeho majiteli umožněno průmyslový vzor převést na kterýkoli subjekt.
K § 59
Návrh zákona vytváří solidaritu spolumajitelů průmyslového vzoru. Převod práv k průmyslovému vzoru je možný nejen jako celku, ale i jejich jednotlivých podílů. Aby nedocházelo ke zbytečnému dělení podílů, stanoví návrh zákona, že k převodu jednotlivého podílu mimo okruh spolumajitelů může dojít jen se souhlasem ostatních spolumajitelů, popřípadě nedošlo-li v zákonem stanovené lhůtě k převodu podílu na některého ze spolumajitelů průmyslového vzoru.
K § 60
Stejně jako u vynálezu nepůsobí práva majitele průmyslového vzoru proti tomu, kdo průmyslový vzor využíval nebo zahájil kvalifikované přípravy k využívání před podáním přihlášky průmyslového vzoru (před prioritou).
K § 61
Důvody zániku zápisu průmyslového vzoru v rejstříku uvedené v návrhu odpovídají dosavadní úpravě s výjimkou důvodu záležejícího v nezaplacení správního poplatku.
K § 62
Pro výmaz průmyslového vzoru z rejstříku platí stejné důvody jako pro zrušení patentu na vynález. Se zřetelem na možné důsledky dřívějšího porušení výlučného práva majitele průmyslového vzoru umožňuje návrh zákona vymazat z rejstříku průmyslový vzor, jehož platnost zanikla.
ČÁST TŘETÍ
Společná ustanovení o řízení před Úřadem
K § 63
Institut zastavení řízení je v návrhu zákona upraven odchylně od ustanovení správního řádu, protože řízení o přihlášce vynálezu a o přihlášce průmyslového vzoru je ovládáno zásadou dispoziční, neboť je v zájmu přihlašovatele, aby předmětu jeho přihlášky byla poskytnuta ochrana.
Návrh zákona výslovně stanoví, že neprovede-li účastník řízení ve stanovené lhůtě požadovaný úkon, Úřad je oprávněn řízení zastavit i bez návrhu účastníka. Výzva Úřadu se může týkat doplnění nebo upravení přihlášky, odstranění vad podání apod. Tato úprava, která je převzata z dosavadního zákona, se plně osvědčila a není důvod ji měnit.
Zastavení řízení je procesní úkon, jímž řízení končí.
K § 64
Prominutí zmeškání lhůty je upraveno odlišně od správního řádu zejména pokud jde o stanovení času, ve kterém je možné o prominutí zmeškání lhůty kvalifikovaně požádat.
Úprava podle návrhu zákona se rovněž liší od dosavadní úpravy zejména při stanovení okruhu lhůt, jejichž zmeškání nelze ze zákona prominout.
Ustanovení o tom, že proti rozhodnutí Úřadu o žádosti o prominutí zmeškání lhůty nelze podat rozklad, vychází z požadavku neprodlužovat řízení, a tím jednoznačně vymezit práva třetích osob k předmětu přihlášky nebo k patentu.
K § 65
Nahlížení do spisů je upraveno shodně s dosavadní osvědčenou právní úpravou.
K § 66
Smyslem určovacího řízení je zjistit základ možných majetkových nároků z chráněného vynálezu nebo průmyslového vzoru, popřípadě vyloučit zásah třetích osob do práv majitele patentu, popřípadě práv majitele průmyslového vzoru. Rozhodnutí o určení není samo o sobě rozhodnutím ve sporu podle ustanovení § 75 odst. 2.
Předmětem řízení je posouzení, zda určité řešení spadá do rozsahu ochrany vyplývající z patentu, popřípadě posouzení, zda vnější úprava výrobku spadá do rozsahu zapsaného průmyslového vzoru. Protože jde o posouzení odborných otázek, zákon předpokládá zachování dosavadní úpravy, podle níž je věcně příslušným k určovacímu řízení Úřad.
Určení nespadá do rozhodovací pravomoci soudu v řízení občanskoprávním, může však být předmětem řízení o přezkoumání rozhodnutí o rozkladu podle ustanovení § 67.
K § 67
Vzhledem ke složitosti řízení, a zejména se zřetelem na to, že u Úřadu přihlašuje své vynálezy a průmyslové vzory mnoho zahraničních přihlašovatelů, je lhůta pro podání kvalifikovaného rozkladu stanovená správním řádem prodloužena v návrhu na 1 měsíc tak, jak tomu je podle dosavadních předpisů. V této době je možné podat rozklad proti všem rozhodnutím Úřadu materiální i procesní povahy s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty. V souladu s ustanovením § 61 správního řádu o rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné komise. V zájmu prohloubení záruk objektivity a nezávislosti opravného řízení se nově navrhuje, aby přezkoumání rozhodnutí v řízení před Úřadem bylo uskutečněno mimo sféru tohoto správního orgánu. Do doby než bude přijata zvláštní úprava o přezkoumání správních rozhodnutí soudem, budou pro toto přezkoumání platit příslušná ustanovení občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
K § 68
Zápisy do patentového rejstříku a do rejstříku průmyslových vzoru mají charakter evidenční, to znamená, že zápis v rejstříku není podmínkou účinnosti zapsaného úkonu. To se netýká zápisu licence k vynálezu nebo průmyslovému vzoru a zápisu převodu patentu nebo průmyslového vzoru, které vůči třetím osobám nabývají účinnost i teprve tímto procesním úkonem.
Povinnost vydávat Věstník vyplývá pro Úřad z čl. 12 odst. 2 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, podle níž se jednotlivé unijní země zavázaly vydávat periodický úřední list.
Podrobnosti o zápisech do rejstříků a o zveřejněních ve Věstníku upraví prováděcí předpis k zákonu.
K § 69
Obligatorní zastoupení cizinců v řízení před Úřadem je obvyklou úpravou i v zahraničních patentových zákonech, jejíž smysl je v hospodárném a v efektivním řízení. Tato úprava je výslovně vyhrazena unijním zemím z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a není omezením principu přiznání národního režimu, který se týká především hmotněprávních ustanovení.
Mimo zastoupení advokátem nebo komerčním právníkem podle zvláštních předpisů, umožňuje zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích jednat v řízení před Úřadem prostřednictvím patentových zástupců. Činnost patentových zástupců bude upravena samostatným předpisem.
Řízení o mezinárodních přihláškách podle Smlouvy o patentové spolupráci probíhá částečně před Úřadem, který je po provedení formálního průzkumu postupuje do mezinárodní fáze řízení. V zájmu zabezpečení rychlého a kvalifikovaného průběhu řízení o mezinárodní přihlášce, upravuje návrh zákona povinnost i pro československé přihlašovatele, popřípadě přihlašovatele, kteří mají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště nebo sídlo, dát se v řízení o mezinárodní přihlášce zastoupit kvalifikovaným zástupcem. Tato úprava je navrhována na základě zkušeností těch států, které jsou účastny na Smlouvě o patentové spolupráci.
Zastoupení čs. občanů v řízení o národní přihlášce vyplývá ze správního řádu a nejeví se nutná zvláštní úprava.
K § 70
Přestože řízení o přihláškách vynálezů a průmyslových vzorů má charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem vyžadují speciální úpravu, která je dána přímo v návrhu zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Takovou úpravou jsou např. ustanovení o přerušení řízení, o nahlížení do spisu, o lhůtách pro podání žádost i o prominutí zmeškání lhůty nebo o lhůtách pro podání rozkladu. Z povahy řízení před Úřadem rovněž vyplývá, že některá ustanovení správního řízení upravená zákonem č. 71/1967 Sb. nebude možné využít vůbec (např. přerušení řízení, ustanovení o podání nebo o lhůtách pro rozhodnutí, popřípadě opatření proti nečinnosti apod.).
V případech, kdy zákon nebude obsahovat procesní ustanovení, použije se pro řízení před Úřadem správní řád.
K § 71
V souladu s povinností utajovat určité skutečnosti podle zvláštních předpisů, upravuje návrh zákona režim řízení o přihláškách vynálezů, popřípadě přihláškách průmyslových vzorů, které obsahuji utajované skutečnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
Zlepšovací návrhy
K § 72 - 74
Do úpravy právních vztahů ze zlepšovacích návrhů přináší návrh zákona značné změny. Na rozdíl od dosavadní úpravy, která v praxi přinášela značné potíže zejména z hlediska, jaké řešení lze za zlepšovací návrh považovat, a důsledky z toho pro organizaci plynoucí, návrh zákona neobsahuje legální definici zlepšovacího návrhu a konstituuje jej v podstatě jako každé zdokonalení, které zaměstnavatel přijme.
Jde tedy v podstatě o vztah zlepšovatele na straně jedné, který nabízí nehmotný statek, a jeho zaměstnavatele, popřípadě jiné fyzické či právnické osoby na straně druhé, který tuto nabídku bud akceptuje, nebo nikoli. Tímto pojetím se prvky tržní ekonomiky zavádějí rovněž do oblasti zlepšovatelství. Podmínkou oprávněnosti takovéto nabídky je, že zlepšovatel má právo s takovým zdokonalením nakládat, tj. že řešení je výsledkem jeho tvůrčí práce, nebrání tomu uzavřená pracovní smlouva, popřípadě by tímto nakládáním mohl třetí osobě prozradit výrobní zkušenosti zaměstnavatele apod.
Zlepšovatel je oprávněn zásadně si zvolit, komu vytvořené řešení nabídne k využití. Návrh zákona jeho dispoziční oprávnění omezuje v případě, že předmět zlepšovacího návrhu spadá do oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele, neboť lze oprávněně předpokládat, že zlepšovací návrh byl vytvořen při využití výrobně technických poznatků nebo za hmotné podpory zaměstnavatele.
Uzavřením smlouvy o přijetí zlepšovacího návrhu a o odměně za něj přechází na zaměstnavatele nejen právo zlepšovací návrh využívat, ale nadále s tímto nehmotným statkem i nakládat. Dohodou o odměně podle ustanovení § 74 bude zejména dohoda o způsobu stanovení (výpočtu) odměny a o jejím vypořádání.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
K § 75
Neoprávněným zásahem do práv chráněných tímto zákonem se rozumí zejména zásah do práva využívat vynález nebo průmyslový vzor, popřípadě zlepšovací návrh.
Ke zvýšení odpovědnosti v chování subjektů ve vztahu k využívání vynálezů a průmyslových vzorů a k posílení práv majitele patentu a majitele průmyslového vzoru kromě běžných prostředků, jakým je například negatorní žaloba pro neoprávněný zásah do průmyslového práva, zavádí zákon i možnost náhrady ušlého zisku a právo na přiměřené zadostiučinění, které doposud v čs. zákonodárství týkajícím se oblasti průmyslových práv nebyly upraveny. Jednotlivé nároky z titulu porušení patentových práv jsou samostatné a neuplatnění některého z nich nemůže být překážkou při uplatnění ostatních.
Pravomoc soudů a hospodářské arbitráže ve sporech z vynálezů, z průmyslových vzorů a ze zlepšovacích návrhů vyplývá především z ustanovení občanského soudního řádu a ze zákona o hospodářské arbitráži. Soudy budou řešit všechny spory týkající se osobního práva na původcovství a další spory, jako např. zda byl vynález nebo průmyslový vzor vytvořen v pracovním poměru a zda vytvořením zlepšovacího návrhu byl překročen pracovní úkol původce, spory o rozsah podílů jednotlivých spolupůvodců a spory o odměnu původcům, kteří vytvořili vynález nebo průmyslový vzor v pracovním poměru, a o odměně za zlepšovací návrh. Ostatní spory budou rozhodovat soudy nebo orgány hospodářské arbitráže podle svěřené působnosti.
Úřad bude podle tohoto zákona rozhodovat zejména v kontradiktorních správních řízeních, jako např. v určovacím řízení, ve zrušovacím řízení a o udělení nucené licence na vynález.
K § 76
Subjekty práv a povinností podle tohoto zákona budou především československé fyzické a právnické osoby. Z předpokladu formální vzájemnosti zákon zabezpečuje zahraničním fyzickým a právnickým osobám národní režim; to znamená, že cizinec má v řízení před Úřadem a dalšími orgány, které rozhodují o právech a povinnostech z vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů, stejné postavení jako československý subjekt, jestliže ve státě, jehož je cizinec příslušníkem, je čs. občanům poskytován rovněž národní režim.
Poskytování národního režimu cizincům, kteří jsou státními příslušníky unijních zemí, vyplývá pro smluvní státy mimo jiné z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
Mezinárodními smlouvami podle ustanovení odstavce 2 se rozumějí nejen smlouvy uzavřené Českou a Slovenskou Federativní Republikou před nabytím účinnosti tohoto zákona, ale rovněž smlouvy, které Česká a Slovenská Federativní Republika uzavře, popřípadě k nimž přistoupí v budoucnu.
K § 77 - 87
Návrh zákona představuje závažnou změnu v právních vztazích z vytvoření a společenského uplatnění vynálezů a průmyslových vzorů.
Tato změna spočívá jednak v řízení před Úřadem, jednak ve způsobu nakládání s chráněnými vy nálezy a průmyslovými vzory. Z tohoto důvodu, aby se sjednotilo nakládání s chráněnými výsledky technické tvůrčí činnosti, návrh zákona v přechodných ustanoveních umožňuje všem subjektům, které obhospodařují vynálezy a průmyslové vzory, na něž byla poskytnuta nevýlučná ochrana podle dosavadních předpisů, nakládat s nimi obdobně, jako by na tyto předměty byla poskytnuta výlučná ochrana. Na straně druhé však návrh zákona zabezpečuje ochranu těm subjektům, které vynálezy a průmyslové vzory chráněné autorskými osvědčeními, popřípadě osvědčeními, využívaly v souladu s dosavadními předpisy, aniž k nim měly právo hospodaření.
Přechodná ustanovení jsou navržena tak, aby po nabytí účinnosti zákona bylo používáno dosavadních předpisů jen v nejnutnější míře, na druhé straně, aby se na nejmenší možnou míru omezila jistá retroaktivita nové právní úpravy.
V souladu s požadavkem vyplývajícím z Dohody o obchodních vztazích s USA ze dne 12. dubna 1990 umožňuje návrh zákona zahraničním přihlašovatelům získat dodatečně výlučnou ochranu na řešení, která byla podle dosavadních předpisů z patentování vyloučená a to za podmínek stanovených citovanou dohodou.
V přechodných ustanoveních se nově zavádí právo původce vynálezu a původce průmyslového vzoru, které nebyly vytvořeny v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory, využívat takto vytvořený vynález či průmyslový vzor při vlastní podnikatelské činnosti přímo ze zákona, tj. bez souhlasu toho, komu podle nového zákona budou příslušet práva majitele patentu, popřípadě práva majitele průmyslového vzoru.
V Praze dne 11. října 1990
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
Vyhláška č. ....../1990 Sb.
ze dne ............ 1990
Federálního úřadu pro vynálezy o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů
Federální úřad pro vynálezy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. ... /1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (dále jen "zákon"), stanoví:
HLAVA PRVNÍ
Řízení o vynálezech
Oddíl první
Přihláška vynálezu
§ 1
Přihláška vynálezu se podává písemně u Federálního úřadu pro vynálezy (dále jen "Úřad") v jazyce českém nebo slovenském.
§ 2
/1/ Přihláška vynálezu musí obsahovat žádost o udělení patentu ve dvojím vyhotovení, popis vynálezu, popřípadě jeho výkresy, nejméně jeden patentový nárok a anotaci ve trojím vyhotovení a potřebné přílohy.
/2/ Není-li přihlašovatel původcem vynálezu, popřípadě nemá-li právo na patent podle ustanovení § 9 zákona, musí být k přihlášce vynálezu přiložen doklad o nabytí práva na patent.
Žádost o udělení patentu
§ 3
Žádost o udělení patentu musí obsahovat:
a) příjmení, jméno, bydliště, státní příslušnost a další identifikační údaje podle zvláštních předpisů [Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb., o rodném čísle.] přihlašovatele; je-li přihlašovatelem právnická osoba, její název a sídlo a další identifikační údaje, podle zvláštních předpisů [Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1972 Sb., o jednotném číselníku organizací v ČSSR.];
b) příjmení, jméno, bydliště, státní příslušnost a další identifikační údaje podle zvláštních předpisů [Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb., o rodném čísle.] původce vynálezu, není-li přihlašovatelem vynálezu;
c) příjmení, jméno a sídlo zástupce, je-li přihlašovatel zastoupen; je-li přihlašovatel zastoupen právnickou osobou, uvede se její název a sídlo;
d) název vynálezu;
e) projev vůle přihlašovatele, že žádá o udělení patentu;
f) podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce.
§ 4
/1/ Uplatňuje-li přihlašovatel právo přednosti z mezinárodní smlouvy podle ustanovení § 27 zákona, musí v žádosti uvést datum podání přihlášky, z níž právo přednosti odvozuje, její číslo a stát, v němž byla tato přihláška podána, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy.
/2/ Uplatňuje-li přihlašovatel několik práv přednosti, musí uvést současně, ke kterému patentovému nároku se které právo přednosti vztahuje.
§ 5
Podává-li žádost několik spolupřihlašovatelů a nemají-li společného zástupce, uvedou v žádosti označení toho, kterému z nich mají být zprávy a rozhodnutí Úřadu zasílány; neučiní-li tak, zasílají se zprávy a rozhodnutí tomu spolupřihlašovateli, který je uveden na prvním místě.
Popis vynálezu
§ 6
/1/ Popis vynálezu musí obsahovat:
a) název vynálezu;
b) oblast techniky, které se vynález týká;
c) charakteristiku dosavadního stavu techniky;
d) vysvětlení podstaty vynálezu a jeho výhody, popřípadě nevýhody, proti dosavadnímu stavu techniky;
e) objasnění výkresů, jsou-li přiloženy;
f) příklady uskutečnění vynálezu;
g) způsob průmyslové využitelnosti vynálezu.
/2/ Jedno vyhotovení popisu vynálezu musí být podepsáno přihlašovatelem nebo jeho zástupcem.
§ 7
Patentové nároky
Patentové nároky musí vymezit předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné, stručné a podloženy popisem. Jedno vyhotovení patentových nároků musí přihlašovatel nebo jeho zástupce podepsat.
§ 8
Zvláštnosti popisu vynálezu a patentových nároků týkajících se látek a průmyslových produkčních mikroorganismů
/1/ Pokud je předmětem vynálezu látka, musí popis vynálezu:
a) směsi být vymezen kvalitativním a kvantitativním obsahem jednotlivých složek;
b) látky získané fyzikálně chemickým způsobem být vymezen kvalitativním složením a kvantitativním obsahem složek, popřípadě fyzikální strukturou;
c) chemické sloučeniny, popřípadě biologicky aktivní látky, být vymezen názvem sloučeniny podle platného chemického názvosloví, strukturálním vzorcem sloučeniny nebo obecným vzorcem; nejsou-li složení nebo struktura chemické sloučeniny známy, avšak jsou známy její fyzikálně chemické vlastnosti a použití, musí být sloučenina vymezena způsobem výroby, kterým je vyrobitelná a svými fyzikálně chemickými vlastnostmi a použitím;
d) léčiva kromě fyzikálně chemických vlastností obsahovat výsledky farmakologických, popřípadě klinických zkoušek;
e) látky získané přeměnou atomového jádra uměle vyvolanými jadernými reakcemi vymezit vlastnosti, které jsou nezbytné pro její jednoznačnou identifikaci.
/2/ Pokud je předmětem vynálezu průmyslový produkční mikroorganismus nebo jiný biotechnologický produkt, způsob jeho výroby nebo jeho použití, musí být vymezeny jeho morfologické a fyziologické vlastnosti, uvedeno depozitní číslo ve veřejné sbírce a formou reprodukovatelného příkladu podán důkaz o tom, že je získán uměle.
§ 9
Výkresy
Podstata vynálezu se v případě potřeby znázorní schematickým zobrazením principu a všech znaků, na nichž je vynález založen. Výkresy nesmí být výrobními výkresy; jedno vyhotovení výkresu musí přihlašovatel nebo zástupce podepsat.
§ 10
Anotace
/1/ Anotace slouží výlučně pro technickou informaci.
/2/ Anotace musí obsahovat název vynálezu a stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích a na výkresech.
/3/ Anotace může být upravena z moci úřední.
Oddíl druhý
Řízení o přihlášce vynálezu
§ 11
/1/ Na přihlášce vynálezu vyznačí Úřad datum jejího podání, přidělí jí spisovou značku a vydá přihlašovateli potvrzení o podání přihlášky vynálezu.
/2/ Přihláška vynálezu se považuje za podanou, obsahuje-li údaje o přihlašovateli umožňující doručování písemností, projev vůle přihlašovatele o udělení patentu a část představující zřejmě popis vynálezu a patentový nárok.
§ 12
Došlou přihlášku vynálezu zapíše Úřad do rejstříku přihlášek vynálezů, kde se uvede:
a) spisová značka přihlášky vynálezu;
b) zatřídění vynálezu podle mezinárodního patentového třídění;
c) datum podání přihlášky vynálezu;
d) příjmení, jméno a bydliště původce vynálezu;
e) označení přihlašovatele a jeho zástupce, je-li zastoupen;
f) název vynálezu;
g) údaj o uplatněném právu přednosti podle mezinárodní smlouvy, pokud přichází v úvahu;
h) označení pracovníka Úřadu, kterému byla přihláška přidělena k řízení;
i) nabídka licence;
j) údaje k jednotlivým podáním ve věci a úkonech Úřadu.
§ 13
Vyloučené přihlášky vynálezu
Zjistí-li Úřad, že přihláška vynálezu není ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 zákona jednotná, vyzve přihlašovatele, aby tento nedostatek ve stanovené lhůtě odstranil. Vyloučeným přihláškám vynálezu přizná Úřad právo přednost i z původní přihlášky vynálezu, přihlásí-li je přihlašovatel do 3 měsíců od odstranění nejednotnosti vynálezu původní přihlášky. Přihlašovatel může rozdělit přihlášku vynálezu do jejího zveřejnění i z vlastního podnětu.
§ 14
Přípustné změny v přihlášce vynálezu
Úpravy a změny provedené v přihlášce vynálezu v průběhu řízení nesmějí jít nad rámec jejího původního podání.
§ 15
Úplný průzkum
/1/ Byl-li úplný průzkum přihlášky vynálezu zahájen na žádost jiné osoby než přihlašovatele, popřípadě byl-li zahájen z moci úřední, vyrozumí o tom Úřad přihlašovatele.
/2/ Požádá-li o úplný průzkum přihlášky vynálezu nezávisle na sobě několik osob, zahájí Úřad úplný průzkum na žádost, která mu došla nejdříve. O tom vyrozumí osoby, které podaly žádost později.
/3/ Je-li vynálezem průmyslový produkční mikroorganismus je přihlašovatel povinen po zahájení úplného průzkumu přihlášky vynálezu na výzvu Úřadu doložit splnění povinnosti podle ustanovení § 26 odst. 2 zákona.
§ 16
/1/ Vynález, na který byl udělen patent, zapíše Úřad do patentového rejstříku.
/2/ Do patentového rejstříku se u každého vynálezu zapisuje:
a) číslo patentu;
b) datum udělení patentu;
c) datum zveřejnění udělení patentu ve Věstníku;
d) název vynálezu;
e) datum přihlášení;
f) datum zveřejnění přihlášky vynálezu;
g) údaj o právu přednosti;
h) majitel patentu, sídlo (bydliště), popřípadě jeho zástupce;
i) zatřídění vynálezu podle mezinárodního patentového třídění;
j) příjmení, jméno a bydliště původce vynálezu;
k) převod patentu;
l) licence;
m) nabídka licence;
n) nucená licence;
o) právo předchozího uživatele;
p) zrušení, popřípadě částečné zrušení patentu;
r) platby správních poplatků za patent;
s) zánik patentu;
t) další rozhodné údaje.
§ 17
Zápis licence
/1/ Žádost o zápis licenční smlouvy do patentového rejstříku se podává písemně u Úřadu.
/2/ K žádosti se přikládají dvě vyhotovení licenční smlouvy, z níž musí být zřejmé označení vynálezu, k jehož využití se poskytuje licence, nabyvatel práv z licence a rozsah poskytnutých práv.
Oddíl třetí
Řízení o mezinárodní přihlášce vynálezu
§ 18
Mezinárodní přihlášky vynálezů (dále jen "mezinárodní přihlášky") podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona se podávají u Úřadu v trojím vyhotovení v jazyce anglickém, nebo německém, nebo francouzském, nebo ruském v závislosti na zvoleném orgánu pro mezinárodní rešerši.
§ 19
/1/ Přihlašovatel mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České a Slovenské Federativní Republice na základě mezinárodní smlouvy, je povinen předložit Úřadu, je-li úřadem určeným, ve lhůtě 21 měsíců od vzniku práva přednosti trojmo její překlad do českého nebo do slovenského jazyka a zaplatit příslušné poplatky podle zvláštního předpisu. Je-li Úřad zvoleným úřadem, je přihlašovatel povinen předložit trojmo její překlad do jazyka českého nebo slovenského a zaplatit příslušné poplatky ve lhůtě 30 měsíců od vzniku práva přednosti.
/2/ Pokud přihlašovatel splní podmínky uvedené v odstavci 1, Úřad může na žádost přihlašovatele zahájit řízení o mezinárodní přihlášce i před lhůtami uvedenými v odstavci 1.
Oddíl čtvrtý
Řízení určovací, řízení o zrušení patentu a řízení o nucené licenci
§ 20
Řízení určovací
/1/ Žádost o určení, zda určitý předmět spadá či nespadá do rozsahu určitého patentu, podává se u Úřadu písemně ve dvou vyhotoveních.
/2/ V žádosti je třeba osvědčit právní zájem na určení, uvést potřebné údaje a připojit podklady potřebné k vydání rozhodnutí. Podklady se předkládají ve čtyřech vyhotoveních.
/3/ Úřad vyzve účastníky řízení, aby se k žádosti vyjádřili, a je-li třeba, předložili potřebné podklady. Nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, není to na překážku rozhodnutí o žádosti.
§ 21
Řízení o zrušení patentu
/1/ Návrh na zrušení patentu se podává u Úřadu písemně ve dvou vyhotoveních.
/2/ Návrh musí být věcně odůvodněn a zároveň musí být doloženy nebo navrženy důkazní prostředky.
/3/ Úřad vyzve majitele patentu, aby se k návrhu vyjádřil, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, není to na překážku rozhodnutí o návrhu.
§ 22
Řízení o nucené licenci
/1/ Žádost o udělení nucené licence se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
/2/ Žádost musí být věcně odůvodněna a doložena.
/3/ V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad uvede rozsah licence.
/4/ Rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad vyznačí v patentovém rejstříku.
HLAVA DRUHÁ
Řízení o průmyslových vzorech
Oddíl první
Přihláška průmyslového vzoru
§ 23
/1/ Přihláška průmyslového vzoru se podává písemně u Úřadu v jazyce českém nebo slovenském.
/2/ Hromadná přihláška průmyslového vzoru může obsahovat nejvýše dvacet vyřešení vnější úpravy výrobků téhož druhu nebo soubor výrobků určených ke společnému užití, které patří do jedné třídy výrobků
§ 24
/1/ Přihláška průmyslového vzoru musí obsahovat žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku, vyobrazení průmyslového vzoru v pěti vyhotoveních, popřípadě jeho popis v pěti vyhotoveních.
/2/ U hromadné přihlášky průmyslového vzoru musí být vyobrazení průmyslového vzoru, popřípadě popis, předložen pro každé vyřešení vnější úpravy. Každé vyřešení vnější úpravy musí být očíslováno arabskými číslicemi.
/3/ K hromadné přihlášce musí být přiložen seznam výrobků v přihlášce obsažených.
/4/ Není-li přihlašovatel původcem průmyslového vzoru, popřípadě nemá-li právo podat přihlášku průmyslového vzoru podle ustanovení § 44 zákona, musí být k přihlášce průmyslového vzoru přiložen doklad o nabytí práva na patent.
Žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku
§ 25
Žádost o zápis průmyslového vzoru musí obsahovat: