FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. v. o.
358
Vládní návrh,
kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Úmluva proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, sjednaná ve Vídni dne 20. prosince 1988
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky souhlasí s Úmluvou proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, sjednanou ve Vídni dne 20. prosince 1988
Důvodová zpráva
pro Federální shromáždění k Úmluvě proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, sjednané ve Vídni dne 20. prosince 1988
Otázka zneužívání omamných a psychotropních látek je v současné době upravena řadou mezinárodních smluv. ČSFR je smluvní stranou Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971. Přistup ČSFR k Protokolu z r. 1972 o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách se v současné době připravuje.
Pokud jde o potlačování nedovoleného obchodu s uvedenými látkami (které je citovanými úmluvami upraveno jen okrajově), ukazují se dosavadní formy mezinárodní spolupráce jako málo účinné a neadekvátní poslednímu negativnímu vývoji. Podle statistických údajů OSN nabyla tato činnost v poslední době značných rozměrů a nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami se co do svého objemu zařadil celosvětově na druhé místo za mezinárodní obchod se zbraněmi a předstihl tak již mezinárodní obchod s ropou a s ropnými produkty.
Uvedené skutečnosti se staly základním důvodem pro sjednání nové Úmluvy proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami
Úmluva by se měla stát účinným mezinárodně právním nástrojem proti nelegálním obchodníkům s narkotiky a jejím účelem je postavit nedovolený obchod mimo zákon a za jeho provozování stanovit přísné sankce. Úmluva nemá nahradit stávající mnohostranné mezinárodní smlouvy sjednané v této oblasti, ale má s nimi vytvořit vzájemně sladěný komplex. Na rozdíl od předchozích úmluv, které akcentují vytvoření mezinárodního režimu a tvorbu právních norem stanovících limity pro výrobu, distribuci a obchod s omamnými a psychotropními látkami, má nová Úmluva vyhraněně povahu trestně práv. Jejím základním smyslem je zavázat smluvní státy, aby ve svých vnitrostátních právních řádech přijaly opatření ke stanovení nedovoleného obchodu s těmito látkami trestným činem, za jehož spáchání budou ukládány psané tresty odnětí svobody a tresty majetkové.
Ve svém článku 3 definuje Úmluva nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami velmi širokým způsobem jako činnost spočívající ve výrobě, zhotovování, přípravě, rozšiřování, prodeji a přepravě omamných a psychotropních látek. Pod rozsah tohoto základního pojmu Úmluvy spadá též přeměna a převod majetku v důsledku nedovoleného obchodu, zatajování jeho zdroje apod. Smluvní státy se zavazují, že pokud tato činnost bude páchána úmyslně, prohlásí ji za trestný čin. Legislativní předpoklady k zabezpečení tohoto závazku vytvořila ČSFR ještě před tím, než se podle předpokladu stane smluvní stranou Úmluvy, a to novelizací trestního zákona, která nabyla účinnosti dnem 1. července 1990 (zákon č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon). Na základě této novelizace byla ustanovení o nedovolené výrobě a držení omamných prostředků a jedů (§ 187, 188 trestního zákona) upravena tak, aby obsahově odpovídala čl. 3 Úmluvy, který stanoví skutkovou podstatu trestných činů v dané oblasti a tresty. V intencích Úmluvy byl rovněž do trestního zákona zaveden a vymezen pojem "návyková látka" (§ 89 odst. 13), "ohrožení pod vlivem návykové látky" (§ 201), který nahradil dřívější pojem "opilství" a dále byla zvýšena trestní sazba za výše uvedené trestné činy.
Původní nesoulad ustanovení Úmluvy o jurisdikci (čl. 4) s hlavou třetí trestního zákona byl odstraněn jednak novelizací § 17, jednak rozšířením působnosti čs. trestního zákona odkazem na vyhlášené mezinárodní smlouvy (nový § 20 a).
Ustanovením článku 5 Úmluvy přebírají na sebe smluvní strany závazek přijmout potřebná opatření ke konfiskaci výtěžků a majetku, získaných nedovoleným obchodem s omamnými a psychotropními látkami, jakož i ke konfiskaci těchto látek samotných, pokud jsou určeny ke spáchání tohoto trestného činu. V čs. právním řádu je takovýto smluvní závazek vnitrostátně zajištěn ustanoveními §§ 51 a 52 trestního zákona o propadnutí majetku, §§ 55 a 56 o propadnutí věci popř. § 73 trestního zákona o zabrání věci + v úvahu přichází též postup podle § 456 občanského zákoníku o odnětí neoprávněného majetkového prospěchu. V souvislosti s konfiskací Úmluva upravuje spolupráci smluvních stran a stanoví, že na základě žádosti jedné z nich předloží dožádaná smluvní strana tuto žádost svým příslušným orgánům s příkazem ke konfiskaci, případně zajistí jeho výkon, půjde-li o výtěžky či majetek získaný nedovoleným obchodem. ČSFR bude moci plnit tento závazek na základě rozhodnutí čs. soudů o zabránění věci podle ustanovení § 73 trestního zákona.
Ustanovení Úmluvy o extradici /čl. 6 / vycházejí z principu aut Dedere aut iudicare /vydat nebo podrobit soudnímu řízení/ a odpovídají tak extradičním ustanovením jiných mnohostranných mezinárodních smluv k potlačování trestné činnosti mezinárodní povahy, k nimž již ČSFR přistoupila či zamýšlí přistoupit /např. úmluvy o potlačování trestných činů proti bezpečnosti civilního letectví, námořní plavby aj./. V této souvislosti je třeba uvést, že čs. zákon o trestním řízení soudním /trestní řád/ ve svém ustanovení § 375, které se vztahuje též na extradici, stanoví, že se jeho ustanovení o právním styku s cizinou použijí jen tehdy, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva postup jiný. Úmluva ve svém čl. 6 odst. 4 rozšiřuje okruh extradičních trestných činů podle vnitrostátního práva, tj. v daném případě těch činů, které se smluvní strany zavazují stanovit jako trestné podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy a které jsou již pokryty novelizací § 187 a 188 trestního zákona. Čl. 6 odst. 2 Úmluvy rozšiřuje okruh extradičních trestných činů podle smluv o vydávání, jimiž je ČSFR již vázána, a čl. 6 odst. 4 stipuluje závazek zahrnovat tyto trestné činy do smluv o vydávání, které budou v budoucnu uzavřeny. Čl. 6 odst. 8 rozšiřuje okruh vazebních trestních činů.
Další formou spolupráce ve smyslu Úmluvy, jež má být nástrojem účinnějšího potlačování nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami, je poskytování vzájemné právní pomoci mezi smluvními stranami. Tato právní pomoc se má poskytovat zásadně na základě žádosti příslušného orgánu jedné ze smluvních stran adresované příslušnému orgánu druhé smluvní strany, který jí vyhoví v souladu se svým vnitrostátním právním řádem. Takováto smluvní úprava si tudíž nevyžádá změny v čs. právním řádu a v souladu s ustanovením § 384 čs. trestního řádu se bude postupovat s přiměřeným užitím předpisů platných pro styk s cizinou ve věcech občanskoprávních.
Zbývající ustanovení úmluvy upravují závazky smluvních stran spolupracovat v oblasti celní, policejní a přepravní. Jedná se zejména o přísný režim exportu a importu omamných a psychotropních látek, jejich značení, vybavování náležitými doklady, přijímání opatření proti zneužívání dopravních prostředků a pošty k nedovolenému obchodu včetně nedovoleného obchodu po moři aj.
Vzhledem k tomu, že Úmluva proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami je významným mezinárodně smluvním dokumentem, který se dotýká otázek upravených v čs. právním řádu formou zákona, předkládá se v souladu s článkem 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, před ratifikací prezidentem republiky Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.
Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami
Smluvní strany této Úmluvy,
hluboce znepokojeny rozsahem a stoupajícím trendem nezákonné výroby, poptávky a obchodu s omamnými a psychotropními látkami, které představují vážné ohrožení zdraví a blaha lidí a nepříznivě ovlivňují ekonomické, kulturní a politické základy společnosti,
rovněž hluboce znepokojeny stále vzrůstajícím šířením nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami mezi různými sociálními skupinami a zejména tím, že v mnohých oblastech světa jsou zneužívány děti jako konzumenti nedovolených omamných a psychotropních látek a jsou rovněž zneužívány při je jich nedovolené výrobě a obchodování, což představuje velké nebezpečí,
uznávajíce propojení mezi nedovoleným obchodem a dalšími formami organizované trestné činnosti s ním spojené, což podkopává zákonné hospodářství a ohrožuje stabilitu, bezpečnost a suverenitu států,
uznávajíce rovněž, že nedovolený obchod představuje mezinárodní trestnou činnost, jejíž potlačení vyžaduje naléhavou a prvořadou pozornost, uvědomujíce si, že nedovolený obchod zajišťuje velké příjmy a je zdrojem značného majetku, což umožňuje mezinárodním zločineckým organizacím pronikat do vládních struktur, tyto rozkládat a podkopávat, do zákonné obchodní a finanční činnosti a do společnosti na všech jejích úrovních,
jsouce pevně rozhodnuty připravit osoby zabývající se nedovoleným obchodem o jejich zisky a tím zlikvidovat jejich hlavní hnací motiv,
usilujíce odstranit základní příčiny zneužívání omamných a psychotropních látek, včetně nedovolené poptávky po těchto látkách, jakož i ohromné zisky plynoucí z tohoto nedovoleného obchodu,.
berouce v úvahu, že kontrolní opatření jsou nezbytná u některých látek, včetně těch, které obsahují prekurzory, chemikálie a rozpouštědla, používaná při nezákonné výrobě omamných a psychotropních látek, jejichž snadná dostupnost vedla ke zvýšení pokoutní výroby omamných a psychotropních látek,
usilujíce o zlepšení mezinárodní spolupráce při potlačování nedovoleného obchodu na moři,
uznávajíce, že likvidace nedovoleného obchodu s narkotiky je kolektivní povinností všech států a za tímto účelem je potřebná koordinace úsilí v rámci mezinárodní spolupráce,
uznávajíce příslušnost Organizace spojených národů v oblasti kontroly omamných a psychotropních látek a přejíce si, aby mezinárodní orgány činné v oblasti kontroly působily v rámci této organizace,
opětovně potvrzujíce hlavní zásady existujících smluv o kontrole omamných a psychotropních látek a systém kontroly, který tyto představují,
uznávajíce potřebu posílit a doplnit opatření upravená Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961 ve znění Protokolu z roku 1972 doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných látkách a Úmluvou o psychotropních látkách z roku 1971 ve snaze čelit závažnosti, rozsahu a složitosti nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jeho vážným důsledkům,
potvrzujíce důležitost významu upevnění a posílení účinných právních prostředků mezinárodní spolupráce v právní oblasti při potlačování mezinárodní trestné činnosti, jakou představuje nedovolený obchod s narkotiky,
přejíce si uzavřít komplexní, účinnou a operativní mezinárodní úmluvu, orientovanou zejména na boj proti nedovolenému obchodu, která bere v úvahu různé aspekty tohoto problému v jeho celistvosti, zejména pak ty, které nebyly předpokládány existujícími smlouvami o kontrole omamných a psychotropních látek
se dohodly takto:
Článek 1
Definice
S výjimkou těch případů, kdy je výslovně uvedeno jinak, případně kde to vyžaduje souvislost, mají následující termíny v této Úmluvě níže uvedený význam:
a/ "Úřad" znamená Mezinárodní úřad pro kontrolu omamných látek, vytvořený na základě Jednotné úmluvy o omamných látkách z r. 1961 a této Úmluvy s doplňky, které byly do ní vneseny v souladu s Protokolem z r. 1972 doplňujícím Jednotnou úmluvu o omamných látkách z r. 1961;
b/ "Rostlina Cannabis" označuje jakoukoliv rostlinu rodu Cannabis;
c/ "Kokainový keř" označuje rostlinu jakéhokoliv druhu z rodu Erythroxylon;
d/ "Komerční dopravce" znamená kteroukoliv osobu, případně kteroukoliv veřejnou, soukromou či jinou organizaci, která se zabývá dopravou osob, zboží či pošty za jakoukoliv úhradu;
e/ "Komise" označuje Komisi pro omamné látky Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů;
f/ "Konfiskace", která v příslušných případech zahrnuje zabavení, znamená definitivní zabavení majetku na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu;
g/ "Sledovaná dodávka" znamená postup, kdy je povolen vývoz, průvoz nebo dovoz nezákonných případně podezření vyvolávajících zásilek omamných a psychotropních látek a látek uvedených v tabulce I nebo II v příloze této Úmluvy, případně alternativních prostředků, na území jednoho nebo několika států s uvědoměním a pod kontrolou jejich příslušných orgánů za účelem odhalení osob porušujících právo, které jsou takto označeny v souladu s odstavcem článku 3 této Úmluvy;
h/ "Úmluva z roku 1961" označuje Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;
i/ "Úmluva z roku 1961 s doplňky" znamená Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961 ve znění Protokolu z roku 1972 doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;
j/ "Úmluva z roku 1971" znamená Úmluvu o psychotropních látkách z roku 1971;
k/ "Rada" je Hospodářská a sociální rada Organizace spojených národů;
l/ "Zmrazení" nebo "obstavení" znamená dočasný zákaz převodu, přeměny, disponování nebo pohybu majetku, případně dočasné obstavení nebo zavedení kontroly majetku na základě nařízení vydaného soudem nebo příslušným orgánem;
m/ "Nedovolený obchod" znamená nedovolené jednání uvedené v odstavcích 1 a 2 článku 3 této Úmluvy;
n/ "Omamná látka" znamená jakoukoliv přírodní nebo syntetickou látku uvedenou v seznamech I a II Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
o/ "Opiový mák" je rostlina druhu Papaver somniferum L.
p/ "Výtěžky" znamenají jakýkoliv majetek získaný přímo nebo nepřímo v důsledku porušení práv ve smyslu odst. l článku 3;
r/ "Majetek" znamená věci jakéhokoliv druhu, hmotné či nehmotné, movité či nemovité, hmatatelné či nehmatatelné, jakož i právní listiny nebo dokumenty zakládající právo na takový majetek či účast na něm;
s/ "Psychotropní látka" je jakákoli přírodní nebo syntetická látka či jakýkoliv přírodní materiál uvedený v seznamech I, II, III, IV Úmluvy z roku 1971;
t/ "Generální tajemník" je Generální tajemník Organizace spojených národů;
u/ "Tabulka I" a "Tabulka II" jsou analogicky očíslované seznamy látek uvedené v příloze stávající Úmluvy, do kterých lze průběžně vnášet doplňky v souladu s článkem 12;
v/ "Tranzitní stát" je stát, přes jehož území jsou převáženy omamné a psychotropní látky a látky uvedené v tabulce I a tabulce II, který není místem původu ani konečného určení takovýchto látek.
Článek 2
Rozsah použití Úmluvy
1. Cílem této Úmluvy je přispět ke spolupráci mezi smluvními stranami, aby mohly účinněji řešit různé problémy nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami, který má mezinárodní charakter. Při plnění svých závazků dle Úmluvy přijímají smluvní strany nutná opatření, včetně zákonodárných a organizačních v souladu se základními ustanoveními svých vnitrostátních právních řádů.
2. Smluvní strany plní své závazky podle této Úmluvy v souladu se zásadami svrchované rovnosti a územní celistvosti států a zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států.
3. Smluvní strana na území jiné strany neuplatňuje pravomoc a funkce, které spadají výlučně do kompetence orgánů této druhé strany v souladu s jejím národním zákonodárstvím.
Článek 3
Trestné činy a tresty
1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, která mohou být nezbytná k tomu, aby jako trestné činy podle jejího trestního práva byly stanoveny, budou-li spáchány úmyslně:
a/ i/ výroba, zhotovování, extrahování, příprava, nabídnutí, nabídnutí za účelem prodeje, rozšiřování, prodej, dodávání za jakýchkoliv podmínek, překupnictví, převoz, tranzitní přeprava, převážení, dovoz či vývoz jakékoliv omamné nebo psychotropní látky, porušující ustanovení Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky či Úmluvy z roku 1971;
ii/ pěstování opiového máku, kokainových keřů nebo rostlin Cannabis za účelem výroby omamných látek v rozporu s ustanoveními Úmluvy z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
iii/ přechovávání, nebo nákup kterékoliv omamné nebo psychotropní látky za účelem kterékoliv z činností uvedených výše v pododstavci /i/;
iv/ zhotovení, převážení nebo šíření zařízení, materiálů nebo látek uvedených v tabulce I a v tabulce II, pokud je známo, že jsou určeny pro použití s cílem nedovoleného pěstování, výroby nebo zhotovení omamných nebo psychotropních látek;
v/ organizování, řízení nebo financování jakýchkoliv trestných činů uvedených v pododstavcích /ii/, /iii/ nebo /iv/;
b/ i/ přeměna nebo převod majetku, pokud je známo, že tento majetek byl získán v důsledku jakéhokoliv trestného činu nebo trestných činů, označených jako takové v souladu s pododstavcem /a/ tohoto odstavce, případně v důsledku účasti na trestném činu nebo trestných činech za účelem ukrytí nebo zatajení nedovoleného zdroje příjmů, nebo za účelem poskytnutí pomoci kterékoliv osobě zúčastněné na spáchání trestného činu nebo trestných činů, aby se mohla vyhnout odpovědnosti za svoje činy;
ii/ ukrytí nebo zatajování podstaty, zdroje, místa kde se nachází, způsobu šíření, převozu, práv k majetku, včetně práva vlastnického, pokud je známo, že tento majetek byl získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů a které jako takové byly stanoveny v souladu s pododstavcem /a/ tohoto odstavce, případně v důsledku účasti na takovém trestném činu nebo trestných činech;
c/ s výhradou svých ústavních principů a základních zásad jejich právního systému:
i/ získání, držba nebo užívání majetku, pokud v době jeho získání bylo známo, že takovýto majetek byl získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů, které byly jako takové stanoveny v souladu s pododstavcem /a/ tohoto odstavce nebo v důsledku účasti na tomto trestném činu nebo trestných činech;
ii/ držba zařízení nebo materiálů, nebo látek uvedených v tabulce I a tabulce II, pokud je známo, že se používají nebo jsou určeny k nedovolenému pěstování, výrobě nebo zhotovování jakýchkoli omamných nebo psychotropních látek;
iii/ veřejné podněcování nebo navádění jiných osob jakýmikoliv prostředky ke spáchání některého z trestných činů, označených jako takové v tomto článku, případně k nedovolenému používání omamných nebo psychotropních látek;
iv/ účast, spolčení, spiknutí za účelem spáchání činu nebo činů, které jsou uvedeny v tomto článku, pokusy o dokonání takového trestného činu nebo činů, napomáhání, podněcování, navádění a rady ke spáchání trestného činu.
2. S výhradou svých ústavních principů a základních zásad svého právního systému přijme každá smluvní strana taková opatření, jež mohou být potřebná k uznání za trestné činy podle vlastního právního řádu, pokud jsou vykonávány úmyslně, přechovávání, získávání nebo pěstování jakýchkoliv omamných nebo psychotropních látek pro osobní potřebu při porušeni Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky nebo Úmluvy z roku 1971.
3. Záměr, úmysl nebo účel jako prvky trestného činu uvedeného v bodě 1 tohoto článku mohou být stanoveny na základě objektivních faktických okolností.
4. a/ Každá smluvní strana určí, že za spáchání trestných činů uvedených v odstavci 1 tohoto článku budou stanoveny tresty, které budou brát v úvahu závažnou povahu těchto trestných činů, jako uvěznění nebo jiné formy odnětí svobody, peněžité tresty a zabavení majetku.
b/ Smluvní strany mohou stanovit, vedle stíhání a potrestání, že pachatel bude podroben takovým opatřením, jako jsou léčba, výchova, postpenitenciární péče, rehabilitace nebo resocializace.
c/ Aniž by byla dotčena ustanovení předchozích pododstavců, v určitých případech méně závažné povahy mohou smluvní strany stanovit jako alternativu vedle stíhání či potrestání taková opatření, jako jsou výchova, rehabilitace nebo resocializace jakož i - je-li pachatel poživatelem omamných látek - léčba a postpenitenciární péče.
d/ Smluvní strany mohou stanovit místo stíhání nebo potrestání, případně jako doplněk ke stíhání nebo potrestání za trestný čin, který je jako takový označen podle odstavce 2 tohoto článku, opatření pro léčbu, výchovu, postpenitenciární péči, rehabilitaci nebo resocialializaci pachatele.
5. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy a jiné příslušné orgány, které mají jurisdikci, mohly brát v úvahu faktické okolnosti, které mohou způsobit, že spáchání trestných činů, které jsou jako takové označeny v odstavci 1 tohoto článku, bude zvlášť závažné, jako:
a/ účast na spáchání trestného činu v rámci organizované kriminální skupiny, k níž pachatel náleží;
b/ zapojení pachatele do jiných mezinárodně organizovaných trestných činností;
c/ zapojení pachatele do jiných protiprávních činností, umožněných spácháním trestného činu;
d/ použití násilí nebo zbraní pachatelem;
e/ skutečnost, že pachatel zastává veřejný úřad a že trestný čin souvisí s tímto úřadem;
f/ podřízení nebo zneužití mladistvých;
g/ okolnost, že trestný čin byl spáchán v nápravném nebo školním zařízení, případně veřejném zařízení nebo v jejich bezprostřední blízkosti nebo na jiných místech, která využívají žáci nebo studenti pro školní, sportovní nebo společenskou činnost;
h/ předchozí odsouzení, zejména za spáchání podobných trestných činů ať už v zahraničí nebo ve své zemi v rozsahu daném právním řádem příslušné smluvní strany.
6. Smluvní strany budou usilovat o to, aby diskreční práva podle jejich právních řádů, která se vztahují k trestnímu stíhání osob za spáchání trestných činů označených jako takové v souladu s tímto článkem, byla vykonávána za účelem dosažení maximální účinnosti donucovacích opatření u těchto trestných činů, jakož i s naléhavou potřebou zabránit páchání takových trestných činů.
7. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy nebo jiné příslušné orgány braly v úvahu závažnou povahu trestných činů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, jakož i okolností uvedených v odstavci 5 tohoto článku při zvažování možnosti dřívějšího propuštění nebo nepřijetí záruky za osoby odsouzené za takové trestné činy.
8. Každá smluvní strana v případě nutnosti stanoví v souladu se svým právním řádem prodlouženou promlčecí lhůtu pro trestní stíhání za jakýkoliv trestný čin, označený jako takový v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a prodlouženou promlčecí lhůtu v případech, kdy předpokládaný pachatel uniká před spravedlností.
9. Každá smluvní strana přijme v souladu se svým právním řádem opatření, jimiž zajistí, že osoba obžalovaná nebo odsouzená z trestného činu podle odstavce 1 tohoto článku, která se nachází na jejím území, se dostaví k trestnímu řízení.
10. S cílem spolupráce mezi smluvními stranami podle této Úmluvy, zejména pak spolupráce podle článků 5, 6, 7 a 9, nebudou trestné činy v souladu s tímto článkem považovány za trestné činy finanční či politické, nebo považovány za trestné činy politicky motivované, aniž by byla porušena ústavní omezení a základy právního řádu smluvních stran.
11. Nic v tomto článku nebude mít vliv na zásadu, že definování trestných činů podle tohoto článku je vyhraženo vnitrostátnímu právu smluvní strany a že tyto trestné činy budou stíhány a trestány v souladu s tímto právem.
Článek 4
Jurisdikce
1. Každá smluvní strana: a/ přijme taková opatření, která mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3 v případech, kdy:
i/ trestný čin byl spáchán na jejím území;
ii/ trestný čin byl spáchán na palubě lodi plující pod její vlajkou nebo letadla, které bylo registrováno podle jejích zákonů v době spáchání trestného činu;
b/ může přijmout taková opatření, jež mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže:
i/ trestný čin byl spáchán jejím občanem nebo osobou, která má své trvalé bydliště na jejím území;
ii/ trestný čin byl spáchán na palubě lodi, vůči které tato smluvní strana byla zmocněna přijmout opatření podle článku 17, pokud se tato jurisdikce bude vykonávat pouze na základě dohod nebo ujednání ve smyslu odstavců 4 a 9 tohoto článku;
iii/ trestný čin je jedním z trestných činů, stanovených jako takové podle pododstavce /c/ /iv/ odstavce 1 článku 3 a byl spáchán mimo její území za účelem následného spáchané na jejím území trestného činu stanoveného podle odstavce 1 článku 3.
2. Každá smluvní strana
a/ přijme rovněž taková opatření, která mohou být potřebná k tomu aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které určila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní straně z toho důvodu, že
i/ trestný čin byl spáchán na jejím území nebo na palubě lodi, plující pod její vlajkou, či letadla, které bylo registrováno podle jejího práva v době spáchání trestného činu nebo
ii/ trestný čin byl spáchán jejím občanem;
b/ může též přijmout nezbytná opatření, která mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní straně.
3. Tato Úmluva nevylučuje jakoukoliv trestní jurisdikci stanovenou smluvní stranou v souladu s jejím právní řádem.
Článek 5
Konfiskace
1. Každá smluvní strana přijme potřebná opatření ke konfiskaci:
a/ výtěžků získaných z trestných činů stanovených podle odstavce 1 článku 3, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá takovým výtěžkům;
b/ omamných a psychotropních látek, materiálů nebo zařízení, případně jiných prostředků užitých nebo určených k užití jakýmkoliv způsobem při spáchání trestných činů stanovených podle odstavce 1 článku 3.
2. Každá smluvní strana přijme rovněž nezbytná opatření k tomu, aby její příslušné orgány mohly identifikovat, sledovat, zmrazit nebo zabavit výtěžky, majetek, prostředky nebo jakékoliv jiné předměty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné konfiskace.
3. Za účelem realizace opatření uvedených v tomto článku zmocní každá smluvní strana soudy nebo jiné příslušné orgány nařizovat, že bankovní, finanční nebo obchodní záznamy budou k dispozici nebo budou zabaveny. Smluvní strana neodmítne postupovat podle ustanovení tohoto odstavce s odvoláním na nutnost ochrany z důvodu bankovního tajemství.
4. a/ Na základě žádosti jiné smluvní strany, která má jurisdikci nad trestným činem stanoveným podle článku 3 odstavec 1, smluvní strana, na jejímž území se nacházejí výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci o tohoto článku:
i/ předloží žádost za účelem vydání příkazu ke konfiskaci svým příslušným orgánům, a, bude-li takový příkaz vydán, zajistí jeho výkon; nebo
ii/ postoupí svým příslušným orgánům příkaz ke konfiskaci vydaný dožadující smluvní stranou podle odstavce 1, za účelem výkonu v tom rozsahu, jenž se vztahuje na výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci l, které se nacházejí na území dožádané smluvní strany.
b/ Na základě žádosti podané jinou smluvní stranou podle tohoto článku, která má jurisdikci nad trestným činem stanoveným v souladu s Článkem 3 odstavec 1, dožádaná smluvní strana přijme opatření k tomu, aby identifikovala, sledovala, zmrazila nebo zabavila výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné konfiskace, jež bude nařízena buď dožadující smluvní stranou nebo, na základě žádosti podle pododstavce a/ tohoto odstavce, dožádanou smluvní stranou.
c/ Rozhodnutí, případně opatření, stanovená v pododstavcích /a/ a /b/ tohoto odstavce, přijímá dožádaná smluvní strana v souladu s ustanoveními svého právního řádu a jeho procesními pravidly, nebo s dvoustrannými či mnohostrannými smlouvami, dohodami nebo ujednáními, které mohou zavazovat dožadující smluvní stranu.
d/ Ustanovení odstavců 6-19 článku 7 se provádějí mutatis mutandis. Dodatkem k informaci uvedené v odstavci 10 článku 7, žádosti předkládané na základě tohoto článku obsahují:
i/ v případě žádosti uvedené v pododstavci /a/ /i/ tohoto článku, popis majetku podléhajícího konfiskaci a uvedení faktů, na které se odvolává dožadující smluvní strana a které postačují k tomu, aby dožádaná smluvní strana mohla vydat rozhodnutí v souladu s jejím právním řádem;
ii/ v případě žádosti uvedené v pododstavci /a/ /ii/ ověřenou kopii rozhodnutí o konfiskaci vydaného dožadující smluvní stranou, na kterém se zakládá žádost, případně prohlášení s uvedením faktů a informací o rozsahu dožádaného výkonu rozhodnutí;
iii/ v případě žádosti uvedené v pododstavci /b/ uvedení faktů, na které se odvolává dožadující smluvní strana, a popis navrhovaných opatření.