b. Členové budou usilovat, aby co nejdříve byla sjednána dohoda k realizaci ustanovení odstavce a. výše. Za tímto účelem Výbor ministrů doporučí vládám členů přijetí dohody definující výsady a imunity přiznávané na území všech členů. Navíc bude sjednána zvláštní dohoda s vládou Francouzské republiky definující výsady a imunity, které Rada požívá ve svém sídle.
Kapitola IX
Doplňky
Článek 41
a. Návrhy doplňků tohoto statutu se předkládají ve Výboru ministrů nebo za podmínek stanovených v článku 23, v Poradním shromáždění.
b. Doplňky statutu, které považuje za potřebné, Výbor doporučí a zajistí jejich sepsání do protokolu.
c. Každý doplňující protokol vstoupí v platnost, jakmile bude podepsán a ratifikován dvěma třetinami členů.
d. Bez ohledu na ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku, doplňky článků 23 - 35, 38 a 39, které byly schváleny Výborem a Shromážděním, vstoupí v platnost datem ad hoc zápisu sepsaného generálním tajemníkem a zaslaného vládám členů, ve kterém se potvrzuje schválení těchto doplňků. Ustanovení tohoto odstavce se mohou použít až po skončení druhého řádného zasedání Shromáždění.
Kapitola X
Závěrečná ustanovení
Článek 42
a. Tento statut podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
b. Tento statut vstoupí v platnost po uložení sedmé ratifikační listiny. Vláda Spojeného království zašle všem vládám, které tento statut podepsaly, potvrzení o tom, že statut vstoupil v platnost, se jmény členů Rady Evropy k tomuto datu.
c. Následně se každý signatář stane stranou tohoto statutu dnem uložení své ratifikační listiny.
Na důkaz toho, níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tento statut.
Dáno v Londýně 5. května 1949, v angličtině a francouzštině, přičemž oba texty mají stejnou platnost, v jediném výtisku, který zůstane uložen v archivech vlády Spojeného království, která všem ostatním signatářským vládám zašle jeho ověřený opis.
Texty statutárního charakteru přijaté Výborem ministrů v průběhu jeho osmého a devátého zasedání a určené k zařazení do v budoucnu revidovaného statutu
I
Rezoluce přijatá Výborem ministrů na jeho osmém zasedání v květnu 1951
Výbor ministrů,
s přihlédnutím na některé návrhy formulované Poradním shromážděním s cílem revize Statutu Rady Evropy,
považující následující ustanovení za slučitelná se současným statutem,
vyhlašuje svůj záměr používat v praxi toto ustanovení:
Přijímání nových členů
Výbor ministrů, předtím, než pozve stát, aby se stal členem nebo přidruženým členem Rady Evropy v souladu s ustanoveními článků 4 a 5 statutu, nebo než vyzve člena Rady Evropy, aby vystoupil podle ustanovení článku 8, konzultuje Poradní shromáždění v souladu s praxí v současnosti dodržovanou.
Pravomoci Výboru ministrů
/článek 15 statutu/
Závěry Výboru mohou, ve vhodných případech mít formu úmluvy nebo dohody. V takových případech se použijí tato ustanovení:
i. Úmluvu nebo dohodu postoupí generální tajemník všem členům k ratifikaci;
ii. Každý člen zajistí, aby do jednoho roku po tomto postoupen nebo, pokud to není možné pro mimořádné okolnosti, do osmnácti měsíců byla otázka ratifikace úmluvy nebo dohody předložena k rozhodnutí příslušnému orgánu nebo orgánům této země;
iii. Ratifikační listiny budou ukládány u generálního tajemníka,
iv. Úmluva nebo dohoda bude zavazovat ty členy, které ji ratifikovaly.
Smíšený výbor
i. Smíšený výbor je koordinačním orgánem Rady Evropy. Bez újmy příslušných oprávnění Výboru ministrů a Poradního shromáždění v působnosti smíšeného výboru je zejména:
a. posuzovat otázky společné pro tyto dva orgány;
b. upozorňovat tyto dva orgány na otázky, které by mohly vyžadovat zvláštní pozornost Rady Evropy;
c. předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání Výboru ministrů a Poradního shromáždění;
d. posuzovat a podporovat opatření dávající praktický efekt doporučením přijatým jedním z těchto orgánů;
ii. a. Smíšený výbor bude v zásadě dvanáctičlenný, složený z pěti zástupců Výboru ministrů a sedmi zástupců Poradního shromáždění, vždy včetně jeho předsedy.
Počet členů může být zvýšen dohodou mezi Výborem ministrů a Shromážděním. Výbor ministrů je však oprávněn, považuje-li to za potřebné, zvýšit počet svých zástupců o jednoho až o dva.
b. Způsob určení svých zástupců ve Smíšeném výboru stanoví Výbor ministrů a Poradní shromáždění.
c. Generální tajemník se účastní jednání Smíšeného výboru s hlasem poradním.
iii. a. Smíšenému výboru předsedá předseda Poradního shromáždění.
b. Jednání Smíšeného výboru jsou platná pouze, pokud se jich účastní nejméně tři ze zástupců Výboru ministrů a nejméně pět ze zástupců Poradního shromáždění.
c. O závěrech Smíšeného výboru se nehlasuje.
d. Zasedání Smíšeného výboru svolává jeho předseda tak často, jak je to potřeba, zejména před zasedáními Výboru ministrů a Poradního shromáždění a po jejich skončení.
e. S výhradou předchozích ustanovení může Smíšený výbor přijmout svůj jednací řád.
Odborné orgány
i. a. Rada Evropy může dát podnět k zahájení jednání mezi svými členy s cílem vytvořit Evropské odborné orgány, každý s vlastní působností v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, právní, správní a dalších souvisejících oblastech;
b. Je ponecháno zcela na volném uvážení každého člena, zda se připojí či nikoliv ke každému z takových Evropských odborných orgánů.
ii. Jestliže členské státy vy tvoří mezi sebou Evropské odborné orgány z vlastního podnětu, bude posouzena vhodnost navázání vztahů mezi těmito orgány a Radou Evropy; přitom je nutno odpovědně zvážit zájmy evropského společenství.
iii. a. Výbor ministrů může pozvat každý orgán, aby mu podával pravidelně zprávu o své činnosti.
b. Pokud dohoda o vytvoření některého odborného orgánu vytváří také parlamentní orgán, může být takový orgán pozván, aby podával pravidelně zprávu Poradnímu shromáždění Rady Evropy.
iv. a. Podmínky vztahů mezi odborným orgánem a Radou mohou být stanoveny zvláštní dohodou mezi Radou a příslušným odborným orgánem. Takové dohody by se měly týkat zejména:
1. vzájemného zastoupení a, pokud to přichází v úvahu, odpovídající formy integrace mezi orgány rady Evropy a odborného orgánu:
2. výměny informací, dokumentů a statistických údajů;
3. předkládání zpráv odborným orgánem Radě Evropy a doporučení Rady Evropy odbornému orgánu;
4. úpravy týkající se zaměstnanců a správních, technických, rozpočtových a finančních služeb.
b. Takové dohody bude jménem Rady Evropy sjednávat a uzavírat Výbor ministrů po vyjádření Poradního shromáždění.
v. Rada Evropy může koordinovat činnost odborných orgánů, které navázaly s Radou Evropy vztahy podle předcházejících ustanovení, společným jednáním a předkládáním doporučení těmto orgánům nebo vládám členských států.
Vztahy s vládními a nevládními mezinárodními organizacemi
i. Výbor ministrů může jménem Rady Evropy sjednat dohodu s jakoukoliv mezinárodní organizací o věcech, které jsou v působnosti Rady. Tyto dohody musí zejména stanovit podmínky, za kterých budou navázány vztahy mezi organizací a Radou Evropy.
ii. Rada Evropy, nebo kterýkoliv z jejich orgánů, budou oprávněni vykonávat jakékoliv funkce, které jsou v rámci působnosti Rady Evropy, kterými mohou být pověřeni jinou evropskou mezivládní organizací. Výbor ministrů sjedná dohodu nezbytnou k tomu účelu.
iii. V dohodách uvedených v odstavci i. má být uvedeno zejména, že:
a. Rada přijme všechna opatření potřebná k tomu, aby od příslušné organizace dostávala pravidelné písemné nebo ústní zprávy a informace a takové zprávy nebo informace jí poskytovala;
b. Rada bude poskytovat taková vyjádření a jiné služby, o které bude těmito organizacemi požádána.
iv. Výbor ministrů může jménem Rady Evropy přijmout vhodná opatření pro konzultace s mezinárodními nevládními organizacemi v otázkách, které jsou v působnosti Rady Evropy.
II
Dílčí dohody
/Rezoluce přijatá Výborem ministrů na jeho devátém zasedání v srpnu 1951/
Výbor ministrů,
s přihlédnutím k článku 20 odstavec a. statutu, který stanoví, že k přijetí doporučení Výboru ministrů členským vládám je zapotřebí jednomyslnosti všech hlasujících a většiny představitelů oprávněných zasedat ve Výboru ministrů;
s přihlédnutím k doporučení 3 přijatému Poradním shromážděním v srpnu 1950;
přeje si, aby bylo dosaženo jednomyslnosti vždy, kdy to bude možné, ale uznávaje přesto, že za určitých okolností někteří členové si budou přát zdržet se činnosti navrhovaných ostatními;
považuje za tímto účelem za vhodné, aby postup pro zdržení se, uznávaný již v ustanoveních článku 20 a. statutu byl definován tak, aby umožňoval jednotlivým představitelům ve Výboru ministrů tím, že se zdrží hlasování o návrhu, dosáhli toho, že rozhodnutí jejich kolegů nebude zavazovat jejich vládu,
přijal tuto rezoluci:
1. Jestliže Výbor rozhodne na základě jednomyslnosti hlasujících a většiny představitelů oprávněných zasedat ve Výboru, že je možné zdrzet se účasti v jakémkoliv návrhu, který je Výboru předložen, bude tento návrh předložen Výboru k hlasování; bude považován za přijatý pouze představiteli, kteří pro tento návrh hlasovali, a jeho provádění bude omezeno tomu odpovídajícím způsobem.
2. Jakékoli dodatečné výdaje Rady spojené s návrhem přijatým výše uvedeným způsobem budou hrazeny výlučně členy, jejichž představitelé hlasovali pro tento návrh.