FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
471
Návrh
poslanců Federálního shromáždění Jany Petrové, Štefana Glezga, PhDr. Jiřího Pospíšila, Pavla Dostála na vydání
Zákona
o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků
NÁVRH
Zákon
ze dne .......... 1990
o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Zřizuje se Federální bezpečnostní informační služba (dále jen "Federální služba").
(2) Federální služba je státním orgánem České a Slovenské Federativní Republiky, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném tímto zákonem nebo jinými zákony.
(3) Federální služba se ve své činnosti řídí ústavními zákony, zákony, ostatními obecně závaznými předpisy a směrnicemi ředitele Federální služby.
(4) Do práv a svobod občanů může Federální služba zasahovat jen v souladu se zákonem.
HLAVA PRVNÍ
Působnost, organizace, řízení a kontrola činnosti Federální služby
Působnost Federální služby
§ 2
(1) Federální služba
a) získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace
1. důležité pro ochranu ústavního zřízení, obranu a bezpečnost státu, pro ochranu lidských práv a svobod,
2. o činnosti cizích zpravodajských služeb,
3. týkající se terorismu organizovaného ve spojení s cizinou,
4. týkající se odhalování trestné činnosti proti bezpečnosti státu,
5. důležité pro ochranu hospodářských zájmů státu,
b) spolupůsobí při ochraně státního tajemství.
(2) Federální služba v oboru své působnosti plní další úkoly, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
§ 3
(1) Federální služba předává
a) ústavním orgánům České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky významné informace důležité pro potřeby jejich rozhodování,
b) příslušným státním orgánům nezbytné informace potřebné k zamezení protiprávní činnosti.
(2) Ředitel Federální služby (dále jen "ředitel") je povinen v požadované lhůtě podat zprávu z oboru působnosti Federální služby, o niž požádá
a) prezident České a Slovenské Federativní Republiky,
b) Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky,
c) vláda České a Slovenské Federativní Republiky,
d) Česká národní rada,
e) Slovenská národní rada,
f) vláda České republiky,
g) vláda Slovenské republiky.
(3) Ředitel předkládá nejméně jednou ročně zprávu o činnosti Federální služby Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, České národní radě a Slovenské národní radě.
§ 4
Organizace Federální služby
(1) V čele Federální služby je ředitel, kterého jmenuje a odvolává prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Ředitel jmenuje dva náměstky, a to jednoho na návrh vlády České republiky a jednoho na návrh vlády Slovenské republiky.
(3) Ředitel je z výkonu své funkce odpovědný Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
(4) Ředitel je podřízen vládě České a Slovenské Federativní Republiky a má právo být přítomen jejích schůzích.
(5) Zásady organizace a celkové početní stavy Federální služby schvaluje vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
(6) Ředitel na základě zásad organizace schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky stanoví organizaci Federální služby.
§ 5
Kontrola činnosti Federální služby
(1) Kontrolu činnosti Federální služby vykonává Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, které k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán").
(2) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu ke kontrole směrnice, kterými upravuje
a) vztahy nadřízenosti a podřízenosti a výkon služby,
b) používání zpravodajských prostředků,
c) druhy a způsob evidence osob.
(3) Každý občan má právo podat kontrolnímu orgánu stížnost na pracovníky Federální služby a nebo na Federální službu pro její činnost namířenou proti své osobě. Kontrolní orgán je povinen oprávněnost takové stížnosti vyšetřit a za tímto účelem je oprávněn
a) požadovat od ředitele potřebné vysvětlení, popřípadě písemné materiály,
b) požadovat všechny údaje, které jsou o osobě, jež podala stížnost, vedeny v evidencích osob v působnosti Federální služby,
c) vstupovat do příslušných objektů a zařízení Federální služby.
(4) Kontrolní orgán je oprávněn nařídit řediteli, aby zničil všechny písemné materiály a vymazal všechny údaje vedené v evidenci osob o osobě, která podala stížnost, jestliže byly tyto údaje podle § 2 tohoto zákona získány a vedeny neoprávněně, a nebo jestliže bylo zjištěno, že jsou nepravdivé. Kontrolní orgán je povinen občanovi, který podal stížnost, oznámit výsledek šetření.
(5) Každé porušení zákona pracovníky Federální služby, které zjistí při své kontrolní činnosti, je kontrolní orgán povinen oznámit Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
(6) Při výkonu své pravomoci se členové kontrolního orgánu prokazují zvláštním oprávněním, ve kterém je uveden rozsah kontroly.
HLAVA DRUHÁ
Pracovníci Federální služby, jejich povinnosti a oprávnění
§ 6
Pracovníci Federální služby
(1) Úkoly Federální služby plní její pracovníci, kteří jsou podřízeni řediteli.
(2) Pracovníkem Federální služby může být pouze občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 21 let, který má odpovídající morální vlastnosti, je fyzicky a duševně způsobilý k výkonu služby.
(3) Pracovník Federální služby skládá při přijetí do Federální služby služební přísahu, která zní:
"Slavnostně prohlašuji, že budu věrný České a Slovenské Federativní Republice.
Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným pracovníkem Federální bezpečnostní informační služby. Služební povinnosti budu plnit podle svých nejlepších schopností a ve své činnosti se budu řídit Ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení České a Slovenské Federativní Republiky, jakož i práva občanů. K tomu jsem připraven vynaložit všechny síly a schopnosti a nasadit i svůj život. Tak přísahám!".
(4) Ředitel směrnicí upraví vztahy nadřízenosti a podřízenosti a výkon služby.
Povinnosti a oprávnění pracovníků Federální služby
§ 7
Pracovníci Federální služby jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i o to, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná újma.
§ 8
Pracovníci Federální služby prokazují svou příslušnost k Federální službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením: "Federální bezpečnostní informační služba".
§ 9
(1) Pracovníci Federální služby jsou při plnění služebních úkolů oprávněni zjišťovat potřebné informace od každého, kdo může přispět k objasnění skutečností důležitých pro plnění úkolů Federální služby; nikdo nesmí být k podání informace nucen pod pohrůžkou fyzického nebo psychického nátlaku.
(2) Pracovníci Federální služby jsou oprávněni zjišťovat totožnost, provést prohlídku osoby a jejich věcí včetně zavazadel a motorového vozidla při vstupu a vjezdu do objektu nebo zařízení Federální služby, jakož i při jejich opuštění. Každý je povinen provedení prohlídky strpět.
§ 10
Použití střelné zbraně
(1) Pracovník Federální služby je oprávněn použít střelné zbraně v mezích tohoto zákona, aby
a) v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící nebo útok na život jiné osoby,
b) nelze-li jinak odvrátit nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt, uzavřený střežený prostor nebo chráněnou osobu po předchozí marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno.
(2) Při použití zbraně je pracovník Federální služby povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život jiných osob a co nejvíce šetřil život osoby, proti níž použití zbraně směřuje.
HLAVA TŘETÍ
Zpravodajské prostředky a jejich použití
§ 11
Zpravodajské prostředky
(1) V oboru své působnosti (§ 2) je Federální služba oprávněna používat zpravodajských prostředků, jimiž jsou:
a) zpravodajská technika,
b) osoby jednající ve prospěch Federální služby,
c) krycí doklady.
(2) Federální služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a ochranu osob uvedených v odstavci 1 písm. b) před vyzrazením nebo před způsobením újmy na životě nebo zdraví.
Zpravodajská technika a zvláštní oprávnění k jejímu použití
§ 12
Pro účely tohoto zákona se zpravodajskou technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně chemické, radiotechnické, elektronické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, používané utajeným způsobem při
a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,
b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,
c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případech, kdy se tím zasahuje do ústavních práv a svobod občanů.
§ 13
(1) Zpravodajskou techniku používá Federální služba v oboru své působnosti (§ 2) na základě zvláštního oprávnění a pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činností, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené.
(2) Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.
§ 14
(1) Žádost o zvláštní oprávnění k použití zpravodajské techniky se prokurátorovi předkládá písemně a musí obsahovat zejména
a) druh použité zpravodajské techniky, místo jejího použití, navrhovaná doba trvání jejího použití, údaje o osobě pokud je její totožnosti známa,
b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro niž je použití zpravodajské techniky vyžadováno,
c) informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě (písm. a)), včetně rozhodnutí příslušného prokurátora o tomto požadavku.
(2) Zvláštní oprávnění vydává generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky nebo prokurátoři jím určení; prokurátoři prokuratur v České republice a ve Slovenské republice vydávají tato zvláštní oprávnění, jsou-li k tomu určeni generálním prokurátorem České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s generálním prokurátorem České republiky a generálním prokurátorem Slovenské republiky.
§ 15
(1) Zpravodajskou techniku lze použít pouze na základě předchozího písemného zvláštního oprávnění prokurátora.
(2) Ve zvláštním oprávnění k použití zpravodajské techniky musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh zpravodajské techniky, údaje o místě použití zpravodajské techniky, údaje o osobě, pokud je její totožnost známa, a doba trvání použití zpravodajské techniky.
(3) Prokurátor stanoví dobu trvání použití zpravodajské techniky, nejdéle však na šest měsíců; tuto dobu může na základě nového žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. Ustanovení § 15 a 16 odst. 1 platí obdobně.
§ 16
(1) Prokurátor, který vydal zvláštní oprávnění k použití zpravodajské techniky, je oprávněn sledovat, zda trvají důvody jejího použití.
(2) O ukončení používání zpravodajské techniky informuje Federální služba prokurátora, který vydal zvláštní oprávnění.
(3) Informace získané použitím zpravodajské techniky podle tohoto zákona mohou být využity pouze v souladu s § 2 a § 20 až 23.
§ 17
Ředitel směrnicí upraví bližší podrobnosti používání zpravodajské techniky.
§ 18
Osoby jednající ve prospěch Federální služby
(1) Osobou jednající ve prospěch Federální služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dobrovolně, utajeným způsobem poskytuje služby Federální službě při plnění úkolů v její působnosti (§ 2).
(2) Federální služba vede evidenci osob jednajících ve prospěch Federální služby po dobu plnění jednotlivých úkolů.
(3) Ředitel směrnicí upraví bližší podrobnosti zapojování osob jednajících ve prospěch Federální služby do jednotlivých případů.
(4) Na osobu uvedenou v odstavci 1 se po dobu plnění jednotlivých úkolů vztahuje ustanovení § 30 tohoto zákona.
§ 19
Krycí doklady
(1) Pro účely tohoto zákona se krycími doklady rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti pracovníka Federální služby, který plní úkoly v oboru její působnosti.
(2) Krycí doklady vydává Federální služba jen ve výjimečných případech na základě rozhodnutí ředitele.
(3) Federální služba vede evidenci krycích dokladů, které v oboru své působnosti používají pracovníci ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostní služby v působnosti České a Slovenské Federativní Republiky.
(4) Ředitel směrnicí upraví bližší podrobnosti pro vydávání a používání krycích dokladů, jakož i pro vedení evidence.
HLAVA ČTVRTÁ
Vedení evidencí osob
§ 20
(1) V oboru své působnosti je Federální služba oprávněna uchovávat a využívat data o osobách ve svých evidencích, jestliže
a) existují podložená podezření ze snah nebo činností uvedených v § 2,
b) je to potřebné ke zjištění a zhodnocení snah nebo činností uvedených v § 2.
(2) Data o chování nezletilých mladších 15 let nesmějí být ukládána do evidencí. Data o chování nezletilých starších 15 let musejí být po dvou letech od uložení přezkoumána a nejpozději po pěti letech vymazána, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získala Federální služba v oboru své působnosti další poznatky (§ 2).
§ 21
Federální služba je povinna vymazat data o osobách uložená ve svých evidencích, pokud po jejich uložení vznikly důvody pro jejich vymazání, nebo nejsou potřebná k plnění úkolů Federální služby.
§ 22
Pro každou evidenci ředitel směrnicí upraví
a) označení evidence,
b) účel evidence,
c) oprávnění přístupu,
d) protokolování.
§ 23
Federální služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích osob před vyzrazením, zneužitím, poškozením a nebo zničením.
HLAVA PÁTÁ
Vztahy Federální služby ke státním orgánům a organizacím
§ 24
Federální služba při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s útvary federálního ministerstva vnitra, federálním ministerstvem obrany, útvary ministerstva vnitra České republiky, útvary ministerstva vnitra Slovenské republiky a ozbrojenými bezpečnostními sbory.
§ 25
(1) Federální služba je oprávněna při plnění svých úkolů požadovat od státních orgánů účinnou pomoc a informace související se zabezpečením a plněním jejich úkolů v oboru její působnosti.
(2) Státní orgány jsou povinny požadovanou pomoc a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
HLAVA ŠESTÁ
Náhrada škody
§ 26
(1) Došlo-li u občana k poškození zdraví nebo k jeho smrti v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Federální službě nebo jejím pracovníkům na jejich žádost nebo s jejich vědomím, uhradí škodu tím vzniklou státu obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu
a) náleží občanu, který poskytl pomoc, vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění,
b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po občanu, který poskytl pomoc a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na občana, který poskytl pomoc, odkázány výživou.
(2) Občanu se nahradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému však může být přiznána úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(3) Stát uhradí i škodu, kterou občan způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou Federální službě nebo jejím pracovníkům.
(4) Federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ředitelem stanoví obecně závazným právním předpisem, kdy stát přizná náhradu i jiné škody nebo újmy, která vznikla osobě, jež poskytla pomoc Federální službě nebo jejím pracovníkům.
(5) Právo státu na náhradu škody vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, není předchozími ustanoveními dotčeno.
(6) Škoda způsobená nesprávným úředním postupem pracovníků Federální služby se posuzuje podle zvláštního předpisu [Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.].
(7) Náhradu škody podle odstavců 1 a 4 poskytuje v zastoupení státu Federální služba.
HLAVA SEDMÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 27
Federální služba je povinna soustavně pečovat o zdravé a bezpečné podmínky výkonu služby svých pracovníků a poskytovat jim přiměřenou ochranu před nebezpečím, které jim hrozí pro výkon služby nebo v souvislosti s ní.
§ 28
Pracovníci Federální služby nesmějí být členy politických stran nebo politických hnutí a nesmějí se aktivně zúčastňovat jejich činnosti.
§ 29
(1) Pracovníci Federální služby a každý, kdo plní úkoly na základě tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s činností Federální služby.
(2) Každý, kdo byl v mezích tohoto zákona požádán pracovníky Federální služby o poskytnutí pomoci nebo tuto pomoc poskytne, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s takovouto pomocí dověděl.
(3) Na žádost orgánů činných v trestním řízení, zprostí ředitel mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1 a 2.
(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.].
§ 30
(1) Členové kontrolního orgánu Federálního shromáždění jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli při výkonu své funkce. Tuto povinnost mají i po skončení výkonu funkce člena kontrolního orgánu.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost podle předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy tento kontrolní orgán nebo jeho členové informují Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky nebo jeho orgán o plnění svých úkolů.
§ 31
(1) Do přijetí nových obecně závazných právních předpisů o služebním poměru mohou být ve Federální službě zařazeni též příslušníci Sboru národní bezpečnosti.
(2) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti služebně zařazení ve Federální službě nemají povinnosti a oprávnění stanovená ve zvláštním předpise [Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.].
(3) Ustanovení obecně závazných právních předpisů [Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.] týkající se služebního poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti se přiměřeně vztahují na příslušníky Sboru národní bezpečnosti zařazené ve Federální službě.
(4) Ředitel má vůči příslušníkům Sboru národní bezpečnosti služebně zařazeným ve Federální službě oprávnění jako ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky stanovená zvláštními předpisy [Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.].
§ 32
Práva a povinnosti ze služebního poměru a jiných vztahů u pracovníků Federální služby přecházejí z federálního ministerstva vnitra na Federální službu dnem účinnosti tohoto zákona.
§ 33
Převod nemovitostí a dalších prostředků pro zabezpečení Federální služby z federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky a ministerstva vnitra Slovenské republiky na Federální službu upraví dohoda mezi příslušnými ministry vnitra a ředitelem.
§ 34
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Ochrana ústavy a ústavního zřízení, práv a svobod občanů, vnitřního pořádku a bezpečnosti, je jedním z důležitých předpokladů pro pokrokový vývoj každé demokratické společnosti. Pro plnění úkolů v této oblasti zřizují všechny demokratické státy příslušné zpravodajské služby a organizace. Přitom těžiště jejich činnosti je v získávání, shromažďování a vyhodnocování informací.
V uvedené oblasti působily ve značné míře útvary Státní bezpečnosti, a to od 50. let až do svého zrušení v lednu 1990. Činnost této složky ministerstva vnitra nebyla právně regulována a tak nekontrolovatelně působila téměř ve všech oblastech života společnosti. Pronikáním do organizací a sdružení, které pak pracovaly podle přání vládnoucí skupiny, plnila Státní bezpečnost úlohu vykonavatele moci. Docházelo k tomu, že Státní bezpečnost "vyráběla" tzv. vnitřního nepřítele a převažující část své činnosti zaměřovala na boj proti takovému "vnitřnímu nepříteli".
Tyto zkušenosti z působení Státní bezpečnosti v totalitním systému, jakož i poznatky o činnosti zpravodajských služeb jiných států vyžadují, aby postavení a úkoly státního orgánu na úseku ochrany ústavního zřízení, obrany a bezpečnosti státu byly upraveny zákonem.
Navrhovaná zákonná úprava předpokládá vytvoření Federální bezpečnostní informační služby (dále jen "Federální služba"), která bude získávat, soustřeďovat a vyhodnocovat informace, a tím přispívat k ochraně ústavního zřízení, územní celistvosti a samostatnosti státu, jeho obranyschopnosti a bezpečnosti a k ochraně lidských práv a svobod.
Informace tohoto druhu jsou velmi významné především pro ústavní činitele, kterým mohou usnadnit volbu a přijetí správných rozhodnutí.
Neméně významným posláním Federální služby je boj proti cizím zpravodajským službám, vyhledávání a dokumentování jejich činnosti.
Zaměření činnosti Federální služby reaguje i na dosavadní vývoj především v evropském měřítku, kdy mj. v důsledku překonávání izolace mezi jednotlivými státy dochází k přenášení činnosti různých extremistických, rasistických a fašistických hnutí na naše území a k vytvoření širokého prostoru pro aktivizaci mezinárodního organizovaného zločinu.
Návrh předpokládá zapojení Federální služby do boje s tímto zločinem ve zvláště významných oblastech, v nichž efektivní činnost vyžaduje koordinované nasazení sil a prostředků na celém území federace.
Velký zájem je samozřejmě o každý originálně řešený postup nebo technologii, které podléhají zvláštní ochraně. Takové bohatství je nutno pečlivě chránit i nasazením zpravodajských prostředků.
Činnost Federální služby má zpravodajský charakter, soustřeďuje se do oblasti informační, proto nemá výkonné složky a neprovádí vyšetřování podle trestního řádu.
Federální služba je budována na základě apolitičnosti, což znamená, že její pracovníci nepracují pro žádnou politickou stranu nebo hnutí, a nesmějí se politicky organizovat.
Navrhovaná zákonná úprava předpokládá široké kontrolní pravomoci Federálního shromáždění ČSFR, čímž se vytvářejí bariery zneužití Federální služby k prosazování zájmů úzkých mocenských skupin. Takovéto kontrolní mechanismy jsou běžné a osvědčené v demokratických státech.
Velmi významnou je úprava problematiky používání zpravodajských prostředků, neboť dosud v ČSFR nebyla právně regulována.
Zpravodajské prostředky byly v minulosti používány podle směrnic vydaných ministrem vnitra ČSSR, a to na základě usnesení Rady obrany státu ze dne 13. 12. 1972. Tyto směrnice byly již pochopitelně zrušeny.
Používání zpravodajských prostředků bezpečnostní službou výrazně ovlivňuje efektivnost její práce. V řadě případů dokonce představuje jediný možný způsob plnění úkolů zpravodajské služby při ochraně ústavního zřízení, obranyschopnosti a bezpečnosti ČSFR, života a zdraví občanů a majetkových hodnot a při odhalování a dokumentování zejména činnosti cizích zpravodajských služeb, teroristické činnosti, extremistické činnosti a zvlášť závažných trestných činů.
Z obdobných důvodů jsou zpravodajské prostředky používány ve zpravodajských službách všech vyspělých států, které možnost jejich použití nejen neutajují, ale ve svých ústavních normách ji zakotvují. Jako příklad lze uvést: Ústava Švédského království (Hlava II, § 6 a 12), Ústava Italské republiky (Hlava I, čl. 14 a 15), Ústava Finské republiky (§ 11 a 12), Ústava SRN (čl. 10), Federální zákon USA Title of the Omnibus Crime Control and Safe Strength Act z r. 1968 a zákon o kanadské tajné zpravodajské službě. Používání zpravodajských prostředků je považováno za zcela samozřejmé a tvoří přísně utajovanou součást činností zpravodajské služby, která doplňuje klasické metody zpravodajské práce. V nejvyspělejších zemích světa význam používání zpravodajských prostředků roste, což koresponduje s rychlým rozvojem vědy a techniky a stále větší organizovaností mezinárodního zločinu.
Zřízení Federální služby nevyvolá nároky na bilanci pracovních sil ani požadavky na státní rozpočet, neboť z federálního ministerstva vnitra bude vyčleněn pouze nezbytně nutný počet tabulkových míst a delimitována příslušná část finančních prostředků.
Zvláštní část
Úvodní ustanovení
K § 1
Efektivní ochrana ústavního zřízení, obrany a bezpečnosti státu, ochrana lidských práv a svobod vyžadují, aby byl zřízen samostatný zpravodajský orgán nezávislý na federálním ministerstvu vnitra nebo jiném ústředním orgánu státní správy.
Působnost Federální služby jako ústředního státního orgánu federace pro oblast vnitřního pořádku a bezpečnosti se odvíjí od působnosti svěřené orgánům federace zákonem č. 384/1990 Sb., o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Ustanovení § 1 obsahuje základní právní rámec její činnosti - působení v mezích právního řádu a směrnic ředitele Federální služby, zasahování do práv a svobod občanů pouze na základě zákona.
HLAVA PRVNÍ
Působnost, organizace, řízení a kontrola činnosti Federální služby
Působnost Federální služby
K § 2 a 3
Navrhovaná právní úprava zakotvuje působnost Federální služby. Půjde především o plnění úkolů důležitých z hlediska ochrany ústavního zřízení, obrany a bezpečnosti státu, přičemž těžiště činnosti této služby spočívá v oblasti informační. Z toho vyplývá, že Federální služba nebude mít výkonné složky.
Klasickou oblastí zpravodajské práce je ochrana určitého okruhu informací a získávání informací o činnosti cizích zpravodajských služeb, o zájem těchto služeb, o působení a stycích jejích pracovníků apod.
Působnost Federální služby respektuje skutečnost, že v některých oblastech vyvíjejí činnosti jiné orgány (kriminální policie, ministerstva vnitra, ústřední celní správa) a Federální služba na jejich činnost navazuje získáváním, soustřeďováním a vyhodnocováním informací na úseku boje proti terorismu, pokud je uskutečňován ve spojení s cizinou, na úseku ochrany hospodářských zájmů státu a při ochraně státního tajemství.
Jedním ze základních úkolů je získávat informace týkající odhalování trestné činnosti proti bezpečnosti státu. Veškeré postupy a úkony v tomto směru se budou řídit ustanoveními tohoto zákona; činnost Federální služby nebude tedy postupem podle trestního řádu.