Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Spolupráce Federální služby s orgány a organizacemi cizích států se bude moci uskutečnit pouze na základě příslušné mezinárodní smlouvy a v rozsahu daném působností Federální služby.

Získávání informací Federální služby není samoúčelné, tyto informace budou především využívány ústavními orgány. Půjde zejména o informace důležité z hlediska ochrany ústavního zřízení, obrany a bezpečnosti, hospodářských zájmů státu apod.

Řada informací bude významná i pro jiné státní orgány např. orgány činné v trestním řízení. Z tohoto důvodu je nutno zákonnou úpravou stanovit povinnost Federální služby předávat informace kompetentním orgánům, které pak přijmou vlastní opatření, např. zahájí trestní stíhání.

Řediteli se stanoví povinnost podat na požádání zprávu prezidentu ČSFR, zákonodárným sborům a federální a republikovým vládám. Tímto způsobem se zajišťuje, aby i orgány republik měly k dispozici informace související s plněním jejich úkolů. Obsahem zprávy může být vyhodnocení celkové bezpečnostní situace nebo vyhodnocení jednotlivé události, pokud je v oboru působnosti Federální služby.

Řediteli je stanovena povinnost předkládat nejméně jednou ročně zprávu o činnosti Federální služby zákonodárným orgánům federace a republik. Předkládání těchto zpráv je též jednou z formou činnosti Federální služby.

Organizace Federální služby

Toto ustanovení zakotvuje základní principy organizace Federální služby. Způsob jmenování, odvolání ředitele a jeho odpovědnost Federálnímu shromáždění a podřízenosti vládě ČSFR, vycházejí ze zásad dělby moci v právním státě.

Způsob navrhování náměstků ředitele respektuje zásadu národní alternace, což je nezbytné u federálního orgánu.

Zásadami organizace Federální služby se rozumí stanovení druhů útvarů a jejich vzájemných vztahů, vztahy mezi centrálou a územními útvary Federální služby a postup při zřizování útvarů.

Návrh zásad organizace Federální služby a celkových početních stavů Federální služby předkládá federální vládě ředitel; stanovení konkrétní organizace Federální služby se ponechává řediteli, který přitom pochopitelně vychází ze schválených zásad.

Kontrola činnosti Federální služby

Ze zkušeností a poznatků o fungování zpravodajských služeb ve vyspělých demokratických státech vyplývá, že právní rámec činnosti těchto služeb musí být doplněn účinným kontrolním systémem. Jde o to vytvořit již v zákoně garance, které by v maximální možné míře zajišťovaly, že činnost Federální služby nevybočí ze zákonných mezí. Vzhledem ke specifice činnosti Federální služby se jeví jako nejúčinnější kontrola ze strany Federálního shromáždění ČSFR.

Navrhuje se, aby Federální shromáždění zřídilo ve své působnosti zvláštní kontrolní orgán, který by v rámci své působnosti byl oprávněn k praktickému zabezpečení kontroly ve stanoveném rozsahu.

Obecné oprávnění kontrolního orgánu - kontrola směrnic vydaných ředitelem - je doplněno povinností vyšetřit stížnosti občanů na pracovníky Federální služby nebo na její činnost. K tomu je kontrolní orgán vybaven rozsáhlými pravomocemi včetně oprávnění vstupu do evidencí osob, objektů a zařízení Federální služby. Je však třeba zdůraznit, že tyto pravomoce má kontrolní orgán pouze při šetření stížností občanů.

HLAVA DRUHÁ

Pracovníci Federální služby

V navrhované právní úpravě se stanoví, jaká osoba a za jakých podmínek se může stát pracovníkem Federální služby. Z hlediska specifického zaměření činnosti Federální služby se její ředitel zmocňuje, aby výkon služby upravil směrnicí. Obdobně ředitel upraví vztahy nadřízenosti a podřízenosti pracovníků Federální služby.

Výkonem služby se rozumí souhrn všech činností pracovníků Federální služby, plnící podle tohoto zákona její úkoly. V této souvislosti nelze za výkon služby považovat činnost pracovníka Federální služby v době, kdy ji nevykonává v rámci pracovní doby stanovené obecně závazným právním předpisem, resp. na základě rozkazu nadřízeného.

Povinnosti a oprávnění pracovníků Federální služby

V ustanovení § 7 se zdůrazňuje požadavek, aby při veškerém služebním jednání bylo s občanem jednáno vážně a seriózně, a aby nedocházelo k jeho šikanování, popřípadě, aby nebyl nucen k takovým činnostem, které by se neslučovaly s důstojností člověka.

Navrhuje se stanovit prokazování příslušnosti pracovníků k Federální službě, a to služebním průkazem s evidenčním číslem, což v dostatečné míře postačuje v případě potřeby k identifikaci pracovníka. Současně se výslovně stanoví obsah ústního prohlášení.

Navrhovaná právní úprava svěřuje pracovníkům Federální služby oprávnění potřebné pro plnění jejich úkolů. Zjišťování potřebných informací není pracovník oprávněn vynucovat pod hrozbou sankce, fyzického nebo psychického nátlaku.

Ustanovení o zjišťování totožnosti a prohlídce osob a věcí v potřebné míře vytváří právní předpoklady k tomu, aby byly chráněny objekty nebo zařízení a další majetkové hodnoty Federální služby. Fakticky se tím též poskytuje preventivní ochrana života a zdraví pracovníků vykonávajících službu v těchto objektech.

Použití střelné zbraně

Případy použití střelné zbraně jsou v návrhu taxativně uvedeny a odpovídají povaze a rozsahu úkolů, které budou pracovníci Federální služby plnit. Navrhované ustanovení vychází z nutné obrany (§ 13 tr. zákona). Jde o ustanovení speciální, které opravňuje k použití střelné zbraně pouze pro případ odvrácení útoku vedeného proti pracovníku Federální služby nebo mu bezprostředně hrozícího nebo k odvrácení útoku na život jiné osoby. Nutná obrana předpokládá útok fyzické osoby, který bezprostředně hrozí nebo trvá. Není rozhodující, zda útok směřuje proti životu pracovníka Federální služby nebo zda je veden pouze za účelem jeho odzbrojení, spoutání nebo zneškodnění. Útok bezprostředně hrozí tenkrát, má-li vzápětí nastat. Není třeba, aby útok již skutečně nastal. Záleží na tom, zda útočník dal svým jednáním dostatečně najevo, že již skutečně zamýšlí útok započít.

Nebezpečnost útoku proti chráněnému objektu musí být chápána ve vztahu k napadenému chráněnému objektu. Záleží na okolnostech a prostředcích, jakými je útok veden. Za nebezpečný je třeba pokládat útok vedený pomocí např. střelných zbraní nebo trhavin nebo útok skupiny osob, které se pokoušení násilím vniknout do chráněného objektu.

Chráněným objektem a uzavřeným střeženým prostorem se rozumí objekty a prostory zjevně oddělené (např. zábranami, oplocením) od okolního prostředí.

S přihlédnutím k vážným následkům, které mohou použitím zbraně nastat, ukládá se pracovníkům Federální služby dbát nutné opatrnosti zejména ve vztahu k životu a zdraví jiných osob.

HLAVA TŘETÍ

Zpravodajské prostředky

Navrhovaným ustanovením se Federální služba opravňuje používat zpravodajské prostředky za účelem získávání informací potřebných pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem. Získávání informací zpravodajskými prostředky je specifická činnost podléhající přísnému utajení, stejně jako informace těmito prostředky získané. Služba ve své činnosti využívá všech možných a dostupných zdrojů informací, nevyjímaje zdroje veřejné.

Zákon obsahuje taxativní výčet zpravodajských prostředků a jejich používání zejména zpravodajské techniky, přísně reguluje.

Stanoví se povinnost pracovníkům Federální služby zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků v tomto ustanovení uvedených. Nutnost jejich ochrany vyplývá zejména z utajování zpravodajské činnosti této služby a vyloučení jejich případného zneužití, poškození apod. nekompetentní osobou. Ve svém důsledku by vyzrazením, zneužitím apod. zpravodajských prostředků došlo k odkrytí zájmů, forem a metod práce Federální služby, což by se negativně promítlo do plnění úkolů této služby. Obdobně se stanoví povinnost pracovníků Federální služby chránit i osoby jednající ve prospěch federální služby před způsobením újmy na životě a zdraví.

Zpravodajská technika a zvláštní oprávnění

Při zabezpečování zpravodajské činnosti je Federální služba oprávněna používat zpravodajskou techniku. Protože se jedná o speciální technická zařízení, jimiž se zjišťují skutečnosti nebo informace za podmínek, kdy se částečně zasahuje do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství, tajemství dopravovaných zpráv a osobní svobody občanů, je nezbytné používání této techniky upravit v zákoně.

Za zpravodajskou techniku se považují technické prostředky a zařízení způsobilé získávat informace o činnosti osob utajovaným způsobem a za podmínek stanovených v tomto zákoně. Technické prostředky a zařízení sloužící k odhalení zpravodajské techniky používané cizími zpravodajskými službami k získávání informací anebo používané k zamezení úniku těchto informací nejsou zpravodajskou technikou ve smyslu tohoto zákona. Nejde totiž o prostředky k aktivnímu získávání informací.

Použitím zpravodajské techniky se rozumí souhrn pracovních postupů na použití technických prostředků a zařízení k získávání informací zpravodajského charakteru, včetně jejich zaznamenávání.

Ustanovení § 13 zakotvuje, kdy může být použito zpravodajské techniky. Půjde o ochranu ústavního zřízení, obranu a bezpečnost státu a ochranu lidských práv a svobod v souladu s působností Federální služby.

Použitím zpravodajské techniky dochází k omezování práv a svobod občanů, které jsou zakotveny v mezinárodních paktech i v Listině základních práv a svobod. Navrhovaná úprava vyžaduje, aby tato omezení byla prováděna jen v nezbytně nutné míře.

Jakékoli jiné použití zpravodajské techniky, než které je výslovně uvedeno v tomto zákoně, při současném omezení práv a svobod občanů, je nutno považovat za její zneužití.

Zneužití zpravodajské techniky zakládá trestní odpovědnost zejména jde o trestné činy podle § 158 tr. zákona (zneužití pravomoci veřejného činitele), § 238 tr. zákona (porušování domovní svobody), § 239 a 240 tr. zákona (porušování tajemství dopravovaných zpráv).

Výslovně se stanoví, že zpravodajskou techniku lze použít pouze v případě, kdy objasnění uvedených činností jiným způsobem je neúčinné nebo podstatně ztížené (zásada subsidiarity).

Navrhovaná právní úprava stanoví obligatorně písemnou formu a základní náležitosti žádosti o zvláštní oprávnění. Okruh těchto náležitostí byl stanoven tak, aby prokurátor mohl objektivně a se znalostí věci posoudit odůvodněnost žádosti.

Vydávání zvláštního oprávnění prokurátory respektuje úlohu orgánů prokuratury při dozoru nad zákonností činnosti státních orgánů a současně je účelné i z hlediska operativnosti, kterou si vyžaduje efektivnost plnění úkolů Federální služby.

Vydání zvláštního oprávnění k použití zpravodajské techniky náleží do pravomoci příslušných prokurátorů.

Obligatorně je stanovena písemná forma zvláštního oprávnění a jeho náležitostí, aby nemohlo dojít k případnému zneužití.

Prokurátor stanoví na základě požadavku předkladatele a po vlastním uvážení dobu, po kterou může být zpravodajská technika v konkrétním případě použita.

Použití zpravodajské techniky je časově omezeno, a to na dobu 6 měsíců. Nelze však vyloučit případy, kdy tato doba nebude postačovat a proto se připouští možnost vydat nové zvláštní oprávnění a použití zpravodajské techniky prodloužit.

Návrh je založen na principu, že zasahovat do práv a svobod občanů se může v souladu s tímto zákonem pouze po nezbytně nutnou dobu.

V rámci dohledu nad dodržováním ustanovení tohoto zákona může prokurátor sledovat, zda použití zpravodajské techniky je odůvodněno. Zároveň je Federální službě stanovena povinnost informovat příslušného prokurátora o ukončení používání zpravodajské techniky.

V navrhovaném ustanovení se zmocňuje ředitel k vydání směrnic, kterými upraví bližší podrobnosti k používání zpravodajské techniky. Půjde zejména o stanovení druhů zpravodajské techniky, zabezpečení utajení, technický postup při instalaci, obsluha zařízení, vyhodnocování a manipulace s informacemi apod.

Osoby jednající ve prospěch Federální služby

V návaznosti na § 11, ve kterém je Federální služba oprávněna používat zpravodajských prostředků se v tomto navrhovaném ustanovení stanoví, kdo může být osobou jednající ve prospěch Federální služby. Půjde o osoby, které nejsou v pracovním ani služebním poměru k Federální službě. Zpravodajské prostředky tohoto druhu se používají ve všech zpravodajských službách v zahraničí.

Získávání informací pomocí zpravodajské techniky musí být doplněno informacemi z jiných zdrojů. Lze konstatovat, že optimální zpravodajské výsledky lze dosáhnout zejména kombinací informací od osob (tzv. agentury) s informacemi získaných pomocí zpravodajské techniky, tedy z jiných zdrojů. Lidský faktor je v tomto druhu zpravodajské práce nezastupitelný, neboť je schopen na místě při přijímání informace rozhodnout o významu, resp. její důležitosti a v návaznosti na ni samostatně pracovat.

Osobám jednajícím ve prospěch Federální služby se zároveň navrhuje stanovit povinnost mlčenlivosti podle § 29 tohoto zákona. Navrhovaná povinnost logicky vyplývá z jejich specifické činnosti, při které budou seznamovány i se skutečnostmi utajovaného charakteru.

Krycí doklady

Při plnění úkolů Federální služby se nelze vyhnout situacím, kdy totožnost pracovníka Federální služby nebo osoby jednající v její prospěch je nezbytné utajit. Půjde zejména o případy kontaktů s teroristickými skupinami, pašeráky drog, ale i cizími zpravodajskými službami, kdy život shora uvedených osob může být vystaven vážnému nebezpečí. K zajištění jejich bezpečnosti a utajení jejich totožnosti budou sloužit krycí doklady.

HLAVA ČTVRTÁ

Federální služba se za účelem plnění úkolů v oboru své působnosti opravňuje vést, uchovávat, využívat a opravovat data k osobám potřebná k její činnosti, a to v rozsahu stanoveném v § 2 tohoto zákona.

Navrhuje se s ohledem na zásady trestní odpovědnosti, aby v evidencích Federální služby byly vedeny osoby, které přesáhnou 15 roků svého věku. Vzhledem k tomu, že se jedná o osoby mladistvé (osobou mladistvou se z trestně právního hlediska rozumí osoba od 15 do 18 roků), stanoví se povinnost přehodnocování dat o nich vedených po dvou letech od jejich uložení v evidenci a po pěti letech vymazána. Vymazání dat se však neprovede, jestliže po dovršení 18 let se bude tato osoba dopouštět další protiprávní činnosti ve smyslu § 2 tohoto zákona.

V navrhovaných ustanovení se stanoví základní účel evidencí a rámcově vymezuje též jejich obsah. Je rovněž zajištěna kontrola ze strany Federálního shromáždění.

HLAVA PÁTÁ

Navrhuje se, aby Federální služba byla oprávněna při plnění svých úkolů spolupracovat s dalšími zainteresovanými orgány. Předpokládá se, že tato spolupráce bude vymezena dohodami mezi ředitelem a příslušnými vedoucími těchto orgánů.

Předpokladem pro činnost Federální služby je také vytvoření podmínek a účinná podpora pro plnění úkolů ze strany státních orgánů. Státním orgánům je proto uloženo povinnost poskytnout Federální službě požadovanou pomoc a potřebné informace za podmínky, že neexistují právní překážky.

HLAVA ŠESTÁ

Ustanovení o náhradě škody jsou v návrhu upravena tak, že stát hradí škodu, kterou utrpěl občan v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Federální službě nebo jejím pracovníkům na jejich žádost nebo s jejich vědomím, a může hradit škodu a vzniklé náklady také tehdy, jestliže šlo o spontánní pomoc občana. V takovém případě si stát vyhrazuje právo posouzení bližších okolností, za nichž byla tato pomoc poskytnuta.

Poškození zdraví občana je posuzováno vždy podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů. Mimo to osnova předpokládá, že vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením stanoví podmínky, za kterých bude možno ve vymezených případech poskytnout ještě jednorázové mimořádné odškodnění. Takové řešení je úměrné riziku, které občan ve společenském zájmu dobrovolně podstupuje a je výrazem společenského ocenění této pomoci.

Po zkušenostech z dosavadní praxe jsou ustanovení o náhradě škody formulována tak, aby byly kryty všechny možné případy, kdy by mohlo dojít k poškození občana jednajícího v celospolečenském zájmu. Proto stát přebírá odpovědnost i za škodu, kterou v souvislosti s poskytnutou pomocí občan sám způsobil, a zmocňuje Federální službu, aby v dohodě s federálními ministerstvy práce a sociálních věcí a financí vydala zásady, podle nichž by mohla být občanovi poskytnuvšímu pomoc přiznána náhrada i za škody nebo újmy, které by nemohly být odškodněny podle předchozích ustanovení.

HLAVA SEDMÁ

V souvislosti s nebezpečnými podmínkami výkonu služby se zakládá povinnost Federální služby poskytovat svým pracovníkům přiměřenou fyzickou ochranu života a zdraví před tímto nebezpečím. Nelze totiž vyloučit ani útoky na život pracovníka služby při plnění úkolů, zejména při odhalování zvlášť závažné trestné činnosti, nebo při kontaktu s cizí zpravodajskou službou.

Toto ustanovení vyjadřuje zásadu apolitičnosti, pokud jde o pracovníky Federální služby. Jde o jeden z předpokladů k zajištění objektivity Federální služby a její nezávislosti na orgánech politických stran a hnutí.

V navrhovaném ustanovení se zakotvuje povinnost zachovávat mlčenlivost pracovníky Federální služby o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s její činností.

Obdobně se tato povinnost dotýká i ostatních osob. Povinnost zachovávat mlčenlivost je vázána podmínkou spočívající v poučení o zachování mlčenlivosti, které provede příslušný pracovník Federální služby; zprostit této povinnosti je oprávněn ředitel, a to pouze v souvislosti s trestním řízením. Je třeba zdůraznit, že zprošťování mlčenlivosti se vztahuje na skutečnosti tvořící nejvýše předmět služebního tajemství. Předpisy o ochraně státního tajemství zůstávají nedotčeny.

V zájmu zabezpečení utajení metod práce a prostředků včetně rozpracovávaných případů Federální službou se navrhuje uložit členům kontrolního orgánu Federálního shromáždění povinnost mlčenlivosti na neomezenou dobu. Výjimka z uložené povinnosti mlčenlivosti je obsažena v odstavci 2 tohoto ustanovení.

S ohledem na to, že Federální služba nebude mít v oboru své působnosti oprávnění výkonného, resp. represivního charakteru (předvedení a zadržení osob, vyšetřování apod.), nebudou mít příslušníci SNB zařazení ve Federální službě po přechodnou dobu, do přijetí nové právní úpravy služebního poměru, oprávnění a povinnosti stanovené jim zejména zákonem č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.

Dále se navrhuje s ohledem na předpokládanou samostatnost Federální služby, aby její ředitel měl vůči všem příslušníkům SNB v ní zařazeným oprávnění jako ministr vnitra ČSFR. Jde o ustanovení přechodné, které bude v platnosti pouze do vydání nových právních předpisů upravujících jednotně služební poměr všech pracovníků Federální služby.

Obsahem navrhovaných ustanovení je řešení postupu při vytvoření samostatné Federální služby tj. řešení přechodu a převodu práv a povinností ze služebního poměru a jiných vztahů a převodu objektů a dalších prostředků od ministerstev vnitra.