Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

1/ Jako hodnota "celkem" se uvede rozdíl součtu aktiv a pasiv

Tabulka č. 2

Legenda k tabulce "Přehled o předávaném majetku"- tabulka č. 2

V názvu sloupců značí zkratka "PH" pořizovací hodnotu majetku vedenou v účetnictví, zkratka "ZH" zůstatkovou hodnotu.

Zůstatková hodnota majetku se stanoví takto:

- u majetku předaného úplatně do majetku státu je zůstatková hodnota rovna prodejní ceně,

- u majetku prodaného na základě znaleckého posudku mimo čsl. stát je zůstatková hodnota rovna znaleckému posudku,

- u majetku prodaného mimo čsl. stát, kde nebyl při prodeji vypracován znalecký posudek, je zůstatková hodnota:

- u uměleckých děl politického charakteru rovna prodejní ceně,

- u uměleckých děl nepolitického charakteru rovna pořizovací hodnotě,

- u ostatních základních prostředků (mimo umělecká díla) se stanoví snížením pořizovací hodnoty o odpisy za dobu používání podle vyhl. FMF č. 94/1980 Sb. Přitom pořizovací hodnota vedená v účetnictví se zvyšuje o výši nákladů na modernizace a rekonstrukce provedené v letech 1986 až 1990, pokud tyto náklady nebyly již do pořizovací hodnoty zahrnuty,

- u předmětů postupné spotřeby je rovna 50 % pořizovací hodnoty,

- u potravin a zboží je rovna pořizovací hodnotě, včetně obchodních srážek,

- u materiálu, peněz a pohledávek je rovna pořizovací hodnotě.

Poznamenáváme, že pro hodnoty ve sloupcích 3, 4, 5, 6, 7 a 8 platí vztah: 8 = 3 - 4 - 5 + 6 - 7.

Pro hodnoty ve sloupcích 8, 9 a 10 platí vztah: 10 = 8 - 9.

Zásoby materiálu se snižují o zásobu materiálu pro kancelářské a obdobné vybavení.

Zásoby předmětů postupné spotřeby (PPS) se snižují o zásoby PPS pro kancelářské a obdobné vybavení.

Organizace na nižší než okresní úrovni, které nevedou podvojné účetnictví, vycházejí při sestavování přehledů z údajů peněžního deníku a další předepsané evidence.

Při stanovení hodnot ve sl. 9 se vychází z majetku uvedeného ve sl. 3 a 6 .

Věci nemovité, movité, peněžní prostředky a majetková práva podniků a hospodářských zařízení existujících k 31. 12. 1989 se zahrnou do sl. 7 a rozvedou se v komentáři.

Náhrady mezd a mzdového vyrovnání pracovníkům, s nimiž byl rozvázán pracovní poměr v souvislosti s organizačními změnami se zahrnou do sl. 4 a rozvedou se v komentáři.

U bývalých KV KSČ likvidovaných v roce 1990 vyplní tabulku příslušný okresní úřad, v jehož působnosti bylo sídlo býv. KV KSČ. Při úplném předání a převzetí majetku KV KSČ a správně provedené delimitaci platí vztah: sl. 3 - sl. 4 - sl. 5 + sl. 6 sl. 7 = sl. 10. Případný rozdíl převezme okresní úřad a rozvede v komentáři.

Do sl. 12 se uvede důvod úbytku, a to bud prodej nebo likvidace a nebo vnitrostranický převod.

Tabulka č. 3

Příloha

1. Kancelářským a obdobným vybavením, jejichž pořizovací cena není vyšší než 5 000, - Kčs, je myšleno vybavení PPS a materiálem sekretariátů orgánů KSČ sloužící pro kancelářskou činnost, např. veškeré vybavení PPS a materiálem kanceláří těchto sekretariátů. Nepatří sem však PPS a materiál např. v rekreačních zařízeních, která budou předána s veškerým vybavením a v arch

2. Bezúplatné převody jiným osobám před 18. 5. 1990 nemají spekulativní charakter, jedná-li se o převody církvím, jiným politickým stranám, nadacím a na humanitární účely. Ostatní převody, zejména organizacím hospodářského charakteru, je nutno konzultovat na MSK ČR, MK SR a případně FMK.

3. Okresní úřad přebírá zásadně majetek příslušného orgánu KSČ podle stavu k 31. 12. 1989, tedy bez ohledu na úbytky. Týká se to i vnitrostranických převodů v roce 1990, a proto nelze kompenzovat majetek jednoho orgánu KSČ majetkem jiného orgánu KSČ s výjimkou finančních prostředků. KS však může tyto převody anulovat a majetek vrátit původnímu uživateli, který jej předá okresnímu úřadu.

4. Nelze dát jako náhradu za chybějící finanční prostředky a movité a nemovité věci získané v roce 1990.

5. U vynaložených finančních prostředků v roce 1990, které byly použity na realizaci investičních akcí zahájených před 31. 12. 1989 je třeba současně ověřit soulad s prováděcím projektem a rozpočtem stavby na rok 1990.

6. V případě vnitrostranických převodů je třeba se spojit s kontrolní skupinou u příslušného okresního úřadu a ověřit předání a převzetí majetku.

7. Stavebně technickou a majetkově právní dokumentací staveb a pozemků se rozumí zejména dokumentace skutečného provedení stavby, kolaudační rozhodnutí, kupní smlouva apod.

8. Právní dokumentací k pohledávkám a majetkovým právům se rozumí zejména příslušné účetní doklady, pokus o smír, arbitrážní rozhodnutí apod.