Strana 2
|
Volná pracovní místa |
Suma vyplac. prostředků od poč. roku v Kčs |
Uchazeči o zaměst. podle krajů v % (ČSFR=100) |
Přírůst. uchazečů o zaměst. v % (sl. 5:1) |
% nezaměstnanosti |
||||
|
celkem |
z toho |
ze sl. 18 |
||||||
|
|
pro ženy |
pro ZPS |
pro D |
THP a ost. |
||||
|
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
Praha |
7533 |
959 |
72 |
6677 |
856 |
22729961 |
4.7 |
8.7 |
1.38 |
Středočeský kraj |
4139 |
851 |
63 |
3507 |
632 |
14059525 |
4.7 |
23.6 |
1.90 |
Jihočeský kraj |
1634 |
404 |
6 |
1325 |
309 |
11981225 |
3.2 |
20.5 |
1.91 |
Západočeský kraj |
3471 |
937 |
14 |
2941 |
530 |
10493158 |
3.2 |
16.4 |
1.67 |
Severočeský kraj |
5357 |
1430 |
18 |
4605 |
752 |
19087019 |
5.6 |
18.7 |
2.25 |
Východočeský kraj |
3606 |
1332 |
19 |
2887 |
719 |
15753717 |
5.0 |
16.2 |
1.57 |
Jihomoravský kraj |
4656 |
1242 |
53 |
3623 |
1033 |
35228531 |
9.8 |
26.3 |
1.92 |
Severomoravský kraj |
6928 |
800 |
37 |
6219 |
709 |
43168655 |
12.5 |
22.1 |
2.59 |
Celkem ČR |
37324 |
7955 |
282 |
31784 |
5540 |
172501791 |
48.6 |
20.1 |
1.94 |
Bratislava |
560 |
210 |
0 |
400 |
160 |
10956502 |
3.4 |
19.5 |
2.22 |
Západoslovenský kraj |
1872 |
886 |
10 |
1687 |
185 |
41218067 |
15.8 |
25.8 |
3.91 |
Středoslovenský kraj |
2714 |
827 |
23 |
2490 |
224 |
47491292 |
13.7 |
22.2 |
3.36 |
Východoslovenský kraj |
2139 |
669 |
25 |
1939 |
200 |
59203852 |
18.4 |
20.0 |
4.96 |
Celkem SR |
7285 |
2592 |
58 |
6516 |
769 |
158869713 |
51.4 |
22.3 |
3.83 |
Celkem ČSFR |
44609 |
10547 |
340 |
38300 |
6309 |
331371504 |
100.0 |
21.2 |
2.55 |
Poznámka: ve sl. "absolventi škol" jsou uvedeni absolventi všech škol, ucházející se poprvé o zaměstnání
x/ Chybí údaje o počtech žen za Prahu
Výpočet % nezaměstnanosti:
nezaměstnaní v měsíci + vyřazení z evidence v posledních 3 měsících (neumístění) / pracující v nár. hosp. s jediným nebo hl. zaměst. v r. 1989 + ženy na MD a další MD
Zpracováno z podkladů MPSV ČR a MPSV SR
Formanová, 10. 4. 1991
Příloha 2
Vývoj spotřebitelských cen a peněžních příjmů v r. 1990 a v 1. čtvrtletí 1991
Úhrnný index maloobchodních cen zboží a služeb se v roce 1990 oproti roku 1989 zvýšil o 10 %. V prosinci 1990 byl tento index oproti stejnému období předchozího roku vyšší o 18,4 % [úhrnný index maloobchodních cen charakterizuje cenový vývoj v celospolečenském průměru (váhy tvoří položky maloobchodního obratu)]. Dopad na hladinu spotřebitelských cen výrobků a služeb představuje v celoročním vyjádření cca 82 mld Kčs. Z toho nejvíce činí odstranění záporné daně z obratu u potravin (27 mld Kčs) a zvýšení cen ropných produktů (17 mld Kčs).
Životní náklady se celkem zvýšily o 18,9 % [index životních nákladů charakterizuje změny cen odrážející se ve vydání v domácnosti (váhy tvoří výdajové položky statistiky rodinných účtů)]. Nadprůměrný dopad cenového vývoje zaznamenaly nízkopříjmové domácnosti a rodiny s dětmi:
Indexy životních nákladů
(prosinec 1990 / prosinec 1989)
Dělníci a zaměstnanci (nízké příjmy) |
120 |
Družstevní rolníci (nízké příjmy) |
119 |
Domácnost s 2 dětmi |
119 |
Domácnost se 3 dětmi |
120 |
Důchodci |
119 |
Zvýšení cen potravin bylo obyvatelstvu kompenzováno plošným poskytnutím státního vyrovnávacího příspěvku ve výši 140 Kčs na osobu měsíčně. Domácnosti omezily množství nakupovaných potravin a státní vyrovnávací příspěvek využily na jejich nákup pouze částečně. Svědčí o tom údaje ČSÚ, i když mohou být ovlivněny předzásobením obyvatelstva:
Průměrná měsíční vydání za potraviny na osobu
(ČR v Kčs)
|
dělníci a zaměstnanci |
družstevní rolníci |
důchodci |
A |
519 |
452 |
637 |
B |
562 |
506 |
730 |
rozdíl B-A |
43 |
54 |
93 |
A = 1.-6. měsíc, B = 7.-10. měsíc
Celkový objem peněžních příjmů obyvatelstva činil v roce 1990 525 mld Kčs, z toho 298 mld Kčs (57 %) činí příjmy z mezd, 31 mld Kčs příjmy z JZD (6 %), 101 mld Kčs sociální příjmy (19 %) a 95 mld Kčs ostatní příjmy včetně státního vyrovnávacího příspěvku (18 %).
Peněžní příjmy obyvatelstva vzrostly v průměru v roce 1990 oproti roku 1989 o 8,7 % (prosinec 1990/1989 = 13,4 %), zejména v důsledku zavedení státního vyrovnávacího příspěvku. Reálné peněžní příjmy v průběhu roku 1990 poklesly v důsledku cenového vývoje o 1,2 % oproti roku 1989.
Příjmy z mezd se v roce 1990 oproti roku 1989 zvýšily o 3,4 % (prosinec 1990/1989 = 6,7 %). Průměrná mzda pracovníků v národním hospodářství (bez JZD) dosáhla v r. 1990 výše 3 340 Kčs (tj. o 3,6 % více než v r. 1989); včetně státního vyrovnávacího příspěvku činí zvýšení 7,9 %. Reálná mzda se v průměru snížila o 5,6 % (při promítnutí vlivu státního vyrovnávacího příspěvku o 3,1 %).
Sociální příjmy vzrostly o 5,9 % (prosinec 1990/1989 - 15,7 %). Projevilo se zde zvýšení minimálních důchodů a zvýšení rodičovského příspěvku. Od října 1990 činily náklady na zvýšení důchodů a rodičovský příspěvek (v r. 1990) 1.5 mld Kčs, objem peněžních prostředků vynaložený na podporu v nezaměstnanosti 266,9 mil. Kčs, výplata státního vyrovnávacího příspěvku 12,4 mld Kčs.
Indexy reálné hodnoty kupní síly příjmů
(prosinec 1990 / prosinec 1989)
Peněžní příjmy celkem |
95 |
Průměrná mzda pracovníků národ. hospod. |
94 |
Nově přiznaný starobní důchod + SVP |
92 |
Vyplácený starobní důchod + SVP |
99 |
Minimální důchod + SVP |
113 |
Hranice sociální potřebnosti úplné rodiny s 2 dětmi 11 - 14 let + SVP |
97 |
V 1. čtvrtletí 1991 došlo k výraznému růstu spotřebitelských cen a životních nákladů. Zatímco v lednu rostly nejrychleji ceny potravin, v únoru a v březnu se projevil výraznější růst cen průmyslového zboží.
Index spotřebitelských cen v březnu 1991
|
prosinec 90=100 |
únor 1991=100 |
úhrn |
141 |
105 |
potraviny |
130 |
98 |
průmyslové zboží |
156 |
111 |
veřejné stravování |
145 |
99 |
služby |
114 |
102 |
Dopad cenového vývoje na životní náklady důchodců a rodin s dětmi charakterizuje následující tabulka:
Indexy životních nákladů v březnu 1991
|
březen 90=100 |
prosinec 90=100 |
důchodci celkem |
155 |
133 |
důchodci nízké příjm. pásmo |
160 |
135 |
domácnosti dělníků a zaměstnanců s 2 dětmi |
159 |
136 |
Značný dopad do životních nákladů nastane v souvislosti s růstem cen paliv a tepla. Měsíční dopad na osobu bude činit cca 111 Kčs, tj. 308 Kčs na domácnost (průměrná domácnost má v ČSFR 2,78 členů). Diferenciace tohoto dopadu však bude podstatně větší než u potravin v závislosti na topném médiu a způsobu vytápění domácností. Zvýšení cen tepla bude představovat v průměrné domácnosti zvýšení životních nákladů o cca 7 %, v domácnostech důchodců o 11 %. Následující tabulka uvádí diferenciaci dopadu do jednotlivých typů domácností:
Celkový dopad v Kčs měsíčně |
prům. domácnost |
domácnost s dětmi |
důchodci |
a) na domácnost |
308 |
339 |
223 |
b) na osobu |
111 |
86 |
154 |
Podíl kompenzace x) na celkovém dopadu v % |
37 % |
47 % |
50 % |
x)
Navrhuje se zvýšit státní vyrovnávací příspěvek dětem a důchodcům o 80 Kčs měsíčně.