Představenstvo může podat návrh na zápis zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících tomuto zvýšení a splacení alespoň třiceti procent jejich jmenovité hodnoty, jedná-li se o peněžité vklady.
Podmíněné zvýšení základního jmění
§ 207
(1) Rozhodne-li podle stanov valná hromada o vydání dluhopisů, s nimiž je spojeno právo jejich majitelů požadovat v jejich nominální hodnotě vydání akcií, pověří valná hromada představenstvo ke zvýšení základního jmění v rozsahu uplatněných práv z dluhopisů.
(2) Majitelé dluhopisů uplatňují práva podle odstavce 1 písemně s uvedením poctu akcií, jež požadují vydat.
(3) Představenstvo vydá majitelům dluhopisů akcie v nominální hodnotě odpovídající nárokům z dluhopisů při jejich předložení.
Zvýšení základního jmění z majetku společnosti
§ 208
(1) Po schválení roční nebo zvláštní účetní závěrky může valná hromada rozhodnout, že části zisku nebo jiného majetku společnosti převyšující základní jmění, jež nejsou účelově vázány, se použijí ke zvýšení základního jmění společnosti. Na zvýšení základního jmění se podílejí akcionáři podle jmenovitých hodnot upsaných akcií.
(2) Na zvýšení základního jmění se podílejí i akcie, jež jsou v majetku této společnosti podle § 161 odst. 1.
§ 209
(1) Zvýšení se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle podílu jimi upsaných akcií na dosavadním základním jmění, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.
(2) Zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních akcií se provede buď jejich výměnou, nebo vyznačením vyšší hodnoty na dosavadních akciích a podpisem dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost.
§ 210
Zvýšení základního jmění představenstvem
(1) Stanovy mohou pověřit představenstvo, aby za podmínek určených stanovami vydalo nové akcie nebo převedlo majetek společnosti převyšující základní jmění do základního jmění a zvýšilo základní jmění do stanovené hodnoty, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního jmění.
(2) Vyplývá-li to ze stanov, může valná hromada pověřit představenstvo ke zvýšení základního jmění při vydávání zaměstnaneckých akcií, zejména při použití podílů zaměstnanců na zisku společnosti k nákupu těchto akcií. Podrobnosti určí stanovy.
Oddíl 6
Snížení základního jmění
§ 211
(1) O snížení základního jmění rozhoduje na návrh představenstva valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Bylo-li vydáno více druhů akcií, vyžaduje se tato většina hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií. V rozhodnutí valné hromady se uvede důvod snížení základního jmění, rozsah snížení, způsob, kterým má být provedeno a lhůta pro předložení akcií společnosti.
(2) Základní jmění nelze snížit pod jeho minimální výši stanovenou v § 162 odst. 3.
(3) Snížení základního jmění společnosti zahrnuje především akcie, které jsou v jejím vlastnictví.
(4) Snížení základního jmění se nesmí dotknout práv majitelů dluhopisů (§ 160).
§ 212
V pozvánce nebo oznámení, jež se týká svolání valné hromady, se uvedou důvody navrhovaného snížení základního jmění, jakož i způsob a výše tohoto snížení.
§ 213
(1) Snížení základního jmění se provede snížením jmenovité hodnoty akcií nebo tím, že se vezme z oběhu určitý počet akcií.
(2) Snížení jmenovité hodnoty akcií se provede výměnou za nové akcie s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcii s podpisem dvou členů představenstva oprávněných podpisovat za společnost.
(3) Z oběhu se vezme akcie tím, že se vykoupí akcie předložené na výzvu představenstva nebo akcie vylosované. Podrobná pravidla pro vzetí akcie z oběhu stanoví valná hromada při rozhodnutí o snížení základního jmění.
(4) Rozhodnutí valné hromady o snížení základního jmění se zapíše do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává představenstvo do třiceti dnů od rozhodnutí valné hromady.
§ 214
(1) Představenstvo vyzve akcionáře, kteří mají akcie na jméno, aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za účelem výměny, vyznačení snížení jejich jmenovité hodnoty nebo vzetí z oběhu. Vydala-li společnost akcie znějící na majitele, zveřejní výzvu k jejich předložení.
(2) Představenstvo prohlásí za neplatné akcie vzaté z oběhu, které přes výzvu nebyly v určené lhůtě předloženy. Prohlášení akcií za neplatné se oznámí akcionářům způsobem, uvedeným v odstavci 1, a zveřejní se.
§ 215
(1) Představenstvo je povinno oznámit rozsah snížení základního jmění do třiceti dnů ode dne rozhodnutí valné hromady o jeho snížení osobám, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti před zápisem rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku.
(2) Rozhodnutí valné hromady se kromě toho zveřejní nejméně dvakrát za sebou s alespoň třicetidenním odstupem.
(3) Věřitelé společnosti uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni požadovat do devadesáti dnů ode dne, kdy obdrželi oznámení o snížení základního jmění, jinak do devadesáti dnů ode dne druhého zveřejnění, aby splnění jejich neuhrazených pohledávek bylo dostatečným způsobem zajištěno.
(4) Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky.
§ 216
(1) Po uplynutí devadesáti dnů od doručení oznámení podle § 215 odst. 1, popřípadě od posledního zveřejnění rozhodnutí podle § 215 odst. 2, může představenstvo podat návrh na zápis snížení základního jmění do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud provede zápis, je-li prokázáno oznámení rozhodnutí valné hromady o snížení základního jmění podle § 215 odst. 1 a 2 a zajištění pohledávek věřitelů nebo jejich uspokojení.
(2) Ke snížení základního jmění dochází ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku.
(3) Před zápisem snížení základního jmění do obchodního rejstříku nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního jmění, nebo z toho důvodu prominout nebo snížit nesplacené části jmenovitých hodnot jejich akcií.
Oddíl 7
Rezervní fond
§ 217
(1) Při svém založení vytváří společnost rezervní fond ve výši a způsobem určeným ve stanovách. Minimální výše rezervního fondu činí deset procent základního jmění. Tento fond se doplňuje ročně částkou určenou stanovami, nejméně však pěti procenty z čistého zisku až do dosažení výše rezervního fondu určené ve stanovách.
(2) O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, neurčují-li stanovy jinak.
Oddíl 8
Zrušení a likvidace společnosti
§ 218
O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada. Pro zrušení platí ustanovení § 68.
§ 219
(1) Likvidátora jmenuje valná hromada.
(2) Pokud ze stanov nevyplývá něco jiného, mohou akcionáři mající akcie představující alespoň desetinu základního jmění požádat s uvedením důvodů soud, aby odvolal likvidátora jmenovaného valnou hromadou a nahradil ho jinou osobou.
(3) Likvidátor, který nebyl jmenován soudem, může být valnou hromadou odvolán a nahrazen jiným likvidátorem.
§ 220
(1) Po uspokojení všech věřitelů se likvidační zůstatek rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií, pokud ze stanov nevyplývá něco jiného.
(2) Jestliže akcie nebyly zcela splaceny, vyplatí se akcionářům částka, kterou splatili, a teprve zbytek se rozdělí mezi akcionáře v poměru k výši jmenovité hodnoty jejich akcií.
(3) Jestliže likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se akcionáři v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.
Hlava II
Družstvo
Díl I
Základní ustanovení
§ 221
(1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů.
(2) Obchodní jméno družstva musí obsahovat označení "družstvo".
(3) Družstvo musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Na trvání družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů, splňuje-li družstvo podmínky předcházející věty.
§ 222
(1) Družstvo je právnickou osobou. Za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.
(2) Členové neručí za závazky družstva. Stanovy mohou určit, že členové družstva nebo někteří z nich mají na základě rozhodnutí členské schůze vůči družstvu do určité výše uhrazovací povinnosti přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva.
§ 223
(1) Základní jmění družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva.
(2) Stanovy určují výši základního jmění družstva, které se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisované základní jmění). Zapisované základní jmění musí činit nejméně padesát tisíc Kčs.
(3) Podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu určeného stanovami (základní členský vklad), anebo ve stanovách určené části základního členského vkladu (vstupní vklad).
(4) Členové družstva se mohou zavázat, pokud to stanovy připouštějí, k dalšímu členskému vkladu a k další majetkové účasti na podnikání družstva za podmínek určených stanovami.
(5) Nepeněžité vklady se ocení způsobem určeným stanovami nebo při založení družstva dohodnutým všemi členy.
(6) Člen je povinen splatit člensky vklad přesahující vstupní vklad do pěti let, neurčí-li stanovy lhůtu kratší. Stanovy mohou určit, že členové jsou povinni, vyžaduje-li to ztráta družstva, splatit na základě rozhodnutí členské schůze nesplacenou část členského vkladu ještě před dobou její splatnosti.
(7) Souhrn splacených členských vkladů musí před vznikem družstva činit alespoň polovinu zapisovaného základního jmění.
§ 224
Založení družstva
(1) Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze družstva.
(2) Ustavující schůze družstva:
a/ určuje zapisované základní jmění,
b/ schvaluje stanovy,
c/ volí představenstvo a kontrolní komisi.
(3) Na ustavující schůzi družstva jsou oprávněny hlasovat osoby, které podaly přihlášku do družstva. Před rozhodováním o věcech uvedených v odstavci 2 zvolí ustavující členská schůze svého předsedajícího. Do jeho zvolení řídí schůzi svolavatel.
(4) Ustavující schůze družstva volí a přijímá usnešení většinou přítomných. Uchazeč o členství může vzít svou přihlášku zpět ihned po hlasování o stanovách, jestliže hlasoval proti jejich přijetí.
(5) Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, jestliže se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního jmění. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do patnácti dnů od konání ustavující schůze družstva určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí.
(6) Průběh ustavující schůze družstva se osvědčuje notářským zápisem, který obsahuje i seznam členů a výši jednotlivých členských vkladů, k nimž se na schůzi družstva zavázali. Přílohu zápisu tvoří stanovy ve schváleném znění.
§ 225
(1) Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na tento zápis musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního jmění.
(2) Návrh na zápis je povinno podat představenstvo. Návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva a jejich podpisy musí být úředně ověřeny.
(3) K návrhu na zápis se přikládá:
a/ notářský zápis o ustavující schůzi družstva, podepsaný všemi členy představenstva,
b/ stanovy družstva,
c/ doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního jmění.
§ 226
(1) Stanovy družstva musí obsahovat:
a/ obchodní jméno a sídlo družstva,
b/ předmět podnikání (činnosti),
c/ vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům,
d/ výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství,
e/ orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání,
f/ způsob použití zisku a úhrady případné ztráty,
g/ tvorba a použití nedělitelného fondu,
h/ další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona.
(2) Je-li podle stanov podmínkou členství též pracovní vztah člena k družstvu, mohou stanovy obsahovat úpravu tohoto vztahu. Tato úprava nesmí odporovat pracovněprávním předpisům, ledaže úprava je pro člena výhodnější. Není-li zvláštní úprava ve stanovách, platí pracovněprávní předpisy.
(3) O změně stanov rozhoduje členská schůze. Představenstvo družstva je povinno do třiceti dnů od schválení změny stanov uvědomit o tom rejstříkový soud.
Díl II
Vznik a zánik členství
§ 227
(1) Členy družstva mohou být osoby fyzické i právnické. Je-li podle stanov členství podmíněno pracovním vztahem k družstvu, může se členem stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla patnácti let svého věku.
(2) Po splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov vzniká členství:
a/ při založení družstva dnem vzniku družstva,
b/ za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky,
c/ převodem členství, nebo
d/ jiným způsobem stanoveným zákonem.
(3) Je-li podle stanov podmínkou členství pracovní vztah člena k družstvu a nevyplývá-li ze stanov něco jiného, vzniká členství dnem, který byl sjednán jako den vzniku pracovního vztahu, a zaniká dnem zániku pracovního vztahu člena k družstvu.
(4) Členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu.
(5) Podrobnější úpravu členství, jeho vzniku a zániku upravují stanovy.
§ 228
Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména (názvu) a bydliště (sídla) člena i výše jeho členského vkladu a výše, v níž byl splacen. Do seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo osvědčí právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu.
§ 229
(1) Členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučují. Dohoda o převodu členských práv a povinností na jinou osobu podléhá souhlasu představenstva. Stanovy mohou určit důvody, které převod vylučují. Proti zamítavému rozhodnutí se může člen odvolat k členské schůzi. Rozhodnutím představenstva nebo členské schůze o schválení dohody o převodu členských práv a povinností se stává nabyvatel členských práv a povinností členem družstva v rozsahu práv a povinností převádějícího člena.
(2) Stanovy mohou určit případy, kdy představenstvo nesmí odmítnout souhlas s převodem členských práv a povinností nebo se nevyžaduje souhlas představenstva.
§ 230
Převod práv a povinností spojených s členstvím ve stavebním bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu představenstva. Členská práva a povinnosti přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu písemným oznámením převodu dosavadním členem a písemným souhlasem nabyvatele s členstvím.
§ 231
(1) Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením nebo zánikem družstva.
(2) Vystoupením zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva.
(3) Člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi.
(4) Soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
§ 232
(1) Členství fyzické osoby zaniká smrtí. Dědic členských práv a povinností zůstavitele může požádat družstvo o členství. Zákon nebo stanovy mohou určit, kdy představenstvo nesmí dědicovo členství odmítnout nebo kdy se nevyžaduje souhlas představenstva s nabytím členských práv a povinností dědicem.
(2) Souhlas představenstva se nevyžaduje, jestliže dědic nabyl práva a povinnosti spojené s členstvím ve stavebním bytovém družstvu.
(3) Dědic, který se nestal členem, má nárok na vypořádací podíl člena, jehož členství zaniklo.
(4) Členství právnické osoby v družstvu zaniká jejím vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popřípadě jejím zánikem. Má-li právnická osoba právního nástupce, vstupuje nástupce do všech dosavadních jejích členských práv a povinností.
§ 233
(1) Při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl.
(2) Vypořádací podíl se určí poměrem mezi splaceným členským vkladem dosavadního člena násobeným počtem ukončených roků jeho členství a souhrnem splacených členských vkladů všech členů násobeným ukončenými roky jejich členství.
(3) Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav čistého obchodního jmění družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování výše vypořádacího podílu se nepřihlíží ke jmění, jež je v nedělitelném fondu, a jestliže to vyplývá ze stanov, i v jiných zajišťovacích fondech. Rovněž se nepřihlíží k vkladům členů s kratším než ročním členstvím před datem, k němuž se roční účetní závěrka sestavuje.
(4) Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nárok na podíl na zisku vzniká jen za období trvání členství.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se použijí, jen pokud stanovy neurčují jinak.
§ 234
(1) Vypořádací podíl se uhrazuje v penězích. Stanovy mohou určit, že v případech, kdy členský vklad spočíval zcela nebo zčásti v převodu vlastnického práva k nemovitosti na družstvo, může člen žádat vypořádání vrácením této nemovitosti, a to v hodnotě, která je evidována v majetku družstva v době zániku jeho členství. Je-li výše vypořádacího podílu menší, než činí hodnota vrácené nemovitosti, je nabývající člen povinen uhradit družstvu rozdíl v penězích. Stanovy mohou určit, že obdobně se postupuje i v případě, kdy spočíval členský vklad v poskytnutí jiného věcného plnění. Družstvo odpovídá členovi, jestliže nakládá s majetkem družstva způsobem, jenž by toto vrácení znemožňoval.
(2) Nárok podle odstavce 1 na vrácení zemědělské půdy vložené do družstva má člen i v případě, že tento nárok stanovy neurčují.
§ 235
Nedělitelný fond
(1) Družstvo je povinno zřídit nedělitelný fond, do něhož se přiděluje nejméně deset procent ročního čistého zisku do doby, než výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního jmění družstva. Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší nedělitelný fond nebo další zajišťovací fondy.
(2) Nedělitelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozdělení mezi členy.
§ 236
(1) Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se usnáší členská schůze při projednání roční účetní závěrky.
(2) Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, určí se podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy poměrem výše jeho splaceného vkladu k splaceným vkladům všech členů; u členů, jejichž členství v rozhodném roce trvalo jen část roku, se tento podíl poměrně krátí.
(3) Stanovy družstva nebo usnešení členské schůze, připouštějí-li to stanovy, mohou určit jiný způsob vymezení podílu člena na zisku, který se má rozdělit mezi členy.
Díl III
Orgány družstva
§ 237
Orgány družstva jsou:
a/ členská schůze,
b/ představenstvo,
c/ kontrolní komise,
d/ další orgány družstva podle stanov.
§ 238
(1) Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší osmnácti let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva.
(2) Je-li členem družstva právnická osoba, je povinna zmocnit fyzickou osobu jednat za ni v orgánu družstva.
(3) Pro platnost usnesení členské schůze, představenstva a kontrolní komise se vyžaduje řádné svolání orgánů podle stanov, přítomnost nadpoloviční většiny členů a souhlas většiny přítomných členů. Zákon nebo stanovy určuji, pro která usnesení je třeba souhlasu kvalifikované většiny.
Členská schůze
§ 239
(1) Nejvyšším orgánem družstva je schůze členů družstva (dále jen "členská schůze").
(2) Členská schůze se schází ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Svolání členské schůze musí být členům oznámeno způsobem určeným stanovami.
(3) Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů družstva, kontrolní komise, jakož i v dalších případech, určují-li tak stanovy.
(4) Do působnosti členské schůze patří:
a/ měnit stanovy,
b/ volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise,
c/ schvalovat roční účetní závěrku,
d/ rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě způsobu úhrady ztráty,
e/ rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního jmění,
f/ rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva,
g/ rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení družstva.
(5) Členská schůze rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví tento zákon, stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci vyhradila.
(6) Stanovy družstva mohou určit, že členské schůze budou konány formou dílcích schůzí. Při rozhodování se sčítají hlasy odevzdané na všech dílčích členských schůzích. Dílčí členské schůze nemohou rozhodovat o zániku družstva a v dalších případech, určují-li tak stanovy.
(7) Není-li s ohledem na rozsah družstva dobře možné svolávat členskou schůzi, mohou stanovy určit, že v rozsahu jimi stanoveném plní působnost členské schůze shromáždění delegátů. Každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů. Stanovy mohou určit odchylky, pokud jsou nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva.
§ 240
(1) Při hlasování má každý člen jeden hlas.
(2) Je-li podle stanov členství omezeno pouze na podnikatele, mohou stanovy určit hlediska, na základě kterých mají někteří členové více než jeden hlas. Počet takto udělených hlasů nesmí přesáhnout polovinu všech hlasů.
(3) Jestliže to stanovy připouštějí, může člen družstva zmocnit jiného člena družstva, aby jej na členské schůzi zastupoval. Tím nejsou dotčeny předpisy o zastoupení ze zákona nebo na základě soudního rozhodnutí.
§ 241
(1) O každé členské schůzi se pořizuje zápis, který musí obsahovat:
a/ datum a místo konání schůze,
b/ přijatá usnesení,
c/ výsledky hlasování,
d/ nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování.
(2) Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků schůze, pozvánka na ni a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům.
(3) Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí.
§ 242
Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení členské schůze, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádal-li o zaprotokolování námitky na členské schůzi, která usnesení přijala, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání této schůze. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu.
§ 243
Představenstvo
(1) Představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu.
(2) Představenstvo je statutárním orgánem družstva.
(3) Představenstvo plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva.
(4) Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla však jednou za měsíc. Musí se sejít do deseti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.
(5) Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), popřípadě místopředsedu, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Zastupováním mohou být pověření i další členové představenstva v určitém pořadí stanoveném představenstvem.
(6) Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva. Určují-li tak stanovy, organizuje a řídí i běžnou činnost družstva.
(7) Stanovy mohou určit, že běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem.
§ 244
Kontrolní komise
(1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Kontrolní komise má nejméně tři členy.
(2) Kontrolní komise se vyjadřuje k roční účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva.
(3) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy.
(4) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.
(5) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu, popřípadě místopředsedu, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí.
(6) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat si u představenstva jakékoliv informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Totéž platí i ve vztahu k řediteli.
(7) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise.
§ 245
Orgány malého družstva
(1) V družstvu, jež má méně než padesát členů, mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze.
(2) Statutárním orgánem je předseda, popřípadě předseda spolu s dalším členem pověřeným členskou schůzí.
(3) V družstvech s členstvím právnických osob, která mají méně než pět členů, určí způsob rozhodování a statutární orgán stanovy.
Společná ustanovení o členství v orgánech družstva
§ 246
(1) Funkční období členů orgánů družstva určují stanovy, nesmí však přesáhnout pět let.
(2) Členové prvních orgánů po založení družstva mohou být voleni jen na období nejvýše tří let.
(3) Nestanoví-li stanovy jinak, mohou být členové orgánů družstva voleni opětovně.
(4) Zástupci právnických osob, kteří jsou členy orgánů družstva, mají stejnou odpovědnost, jako by byli členy těchto orgánů osobně. Za jejich závazky z této odpovědnosti ručí právnická osoba, která je zmocnila.
§ 247
(1) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné.
(2) Stanovy mohou určit další případy neslučitelnosti funkcí nebo okolnosti, pro které člen družstva nemůže být členem některého voleného orgánu družstva.
§ 248
(1) Člen družstva, který je do své funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán oprávněný k tomu podle stanov. Neurčují-li stanovy jinak, projedná odstoupení orgán, který ho zvolil. Příslušný orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané.
(2) Určují-li stanovy, že se volí náhradníci členů orgánů družstva, nastupuje namísto odstoupivšího člena dnem účinnosti odstoupení náhradník podle stanoveného pořadí.