Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČSFR

VI. v. o.

o plnění státního rozpočtu federace a souhrnu státních rozpočtů za I. pololetí 1991

o plnění státního rozpočtu federace

a souhrnu státních rozpočtů

za I. pololetí 1991

o plnění státního rozpočtu federace

a souhrnu státních rozpočtů

za I. pololetí 1991

Zpráva hodnotí výsledky plnění státního rozpočtu federace i souhrnu státních rozpočtů za období leden - červen 1991 a předběžně za červenec. V návaznosti na zprávu o plnění státních rozpočtů za 1. čtvrtletí 1991, předloženou Federálnímu shromáždění v květnu t. r., je tak plněn požadavek § 11 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace na předkládání zpráv o plnění státního rozpočtu nejméně jednou za čtvrtletí. V předložené zprávě je zahrnuta i prognóza vývoje státního rozpočtu do konce roku 1991, což odpovídá požadavku obsaženému v usnesení Federálního shromáždění ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1990.

Požadavky vyplývající z usnesení Federálního shromáždění ke zprávě o plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 1991 byly vesměs respektovány při úpravách státního rozpočtu provedených počátkem července t. r. Do základních příjmových a výdajových položek státních rozpočtů federace, ČR a SR byly promítnuty tendence dosavadního vývoje, při zachování původně uvažovaného přebytku byly diferencovaně zvýšeny výdaje ve prospěch obyvatelstva a byla přijata opatření k oživení hospodářské činnosti. O těchto úpravách schválených příslušnými vládami byla Federálnímu shromáždění v červenci t. r. předložena podrobnější informace.

Do vývoje státního rozpočtu se výrazně promítaly celkové tendence a výsledky ve vývoji národního hospodářství. Proto jsou v předložené zprávě výsledky rozpočtového hospodaření zasazeny do rámce širších národohospodářských souvislostí. Analýza je přitom negativně ovlivněna dostupností a kvalitou číselných údajů, chybí např. údaje o hospodaření místních rozpočtů v číselné části týkající se rozpočtových organizací v ČR dojde v dalším období k opravnému účtování v rozsahu 0,5 mld Kčs. Rada údajů rozpočtu je pouze omezeně srovnatelná s vývojem v předchozích letech v důsledku změn rozpočtových pravidel, které podstatně ovlivnily proporce státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik, změnily se i proporce mezi státními rozpočty republik a místními rozpočty (odlišně v ČR a SR).

Předstih dynamiky příjmů státních rozpočtů před jejich výdaji vyústil k 30. 6. v rozpočtový přebytek ve výši 17,7 mld Kčs a k 31. 7. ve výši 13,1 mld Kčs. Tyto výsledky však nelze přeceňovat a především je nelze považovat za záruku splnění celoročních záměrů rozpočtové politiky.

Výsledky plnění státních rozpočtů v červnu a červenci a další předpokládané výdaje nad rámec upraveného rozpočtu (včetně požadavků na státní finanční aktiva) signalizují, že záměry rozpočtové politiky, zejména pokud jde o dosažení stanoveného přebytku na rok 1991, by mohly být ohroženy. Proto je nezbytné v rozpočtové politice prosadit obezřetný postup, a to zejména na straně výdajů. Nelze vyloučit, že na základě dalšího vývoje rozpočtových příjmů a výdajů bude nutné co nejdříve přijmout nezbytná opatření pro období IV. čtvrtletí k zajištění stanovených rozpočtových cílů.

1) Hospodářský vývoj v 1. pololetí 1991 ve srovnání s rokem 1990 probíhal ve značně změněných vnějších a vnitřních podmínkách. Šlo zejména o:

- rozpad trhu RVHP a prohloubení ekonomické krize v SSSR;

- zpomalení konjunktury ve vyspělých zemích;

- probíhající tržní transformaci ekonomiky, liberalizaci cen a zahraničního obchodu a uplatnění vnitřní konvertibility měny.

Tyto změněné podmínky spolu s restriktivní makroekonomickou politikou vedly k poklesu celkové poptávky, který se projevuje ve všech jejich složkách.

2) Hlavním cílem hospodářské politiky v 1. pololetí 1991 bylo blokování inflace. Nebezpečí inflačního vývoje bylo brzděno restriktivní měnovou, fiskální a důchodovou politikou, tedy převážně regulací agregátní poptávky. Nesporným úspěchem této politiky je nepřetržité meziměsíční zpomalování cenového růstu (spotřebitelské ceny vzrostly v červnu jen o 1,8 %, v červenci - 0,1) a prakticky tedy zastavení inflace.

VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN v r. 1991

3) Příznačným rysem vývoje v 1. pololetí v návaznosti na transformační procesy a na pokles poptávky je pokles průmyslové výroby.

Výroba zboží v průmyslu po vyloučení vlivu cen měla v průběhu pololetí klesající trend, celkově se proti 1. pololetí m. r. snížila téměř o 14 %. Nejhlubší pokles postihl některá odvětví lehkého průmyslu, zejména konfekční, kožedělný a elektrotechnický průmysl, mírný růst zaznamenal pouze průmysl paliv.

Výraznější pokles než průmyslová vykázala stavební výroba, která pololetně poklesla v porovnání se stejným obdobím roku 1990 o 27 %.

Pokles poptávky po potravinářském zboží se projevil nižším odbytem zemědělské produkce.

VÝROBA ZBOŽÍ V PRŮMYSLU A STAVEB. PRÁCE

4) Zrychlující se hospodářsky pokles se dočasně ještě plně neodrazil v dynamice nezaměstnanosti.

K 30. červnu 1991 přesáhl počet nezaměstnaných 300 tis. osob (tj. 3,8 % práceschopného obyvatelstva, přičemž ve Slovenské republice činil tento podíl 6,3 %, zatímco v České republice 2,6 %). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo téměř 192 tis. osob, kterým bylo za 1. pololetí vyplaceno celkem 1,04 mld Kčs.

Od počátku roku 1991 je přírůstek nezaměstnaných proti poklesu počtu zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví dvojnásobný. Tento rozpor je zřejmě způsoben tím, že:

- zaměstnanost v ostatních odvětvích klesá rychleji;

- existuje časový posun mezi uvolňováním zaměstnanců s vypláceným odstupným a přírůstkem nezaměstnaných;

- stav nezaměstnaných zvyšují ti, kteří dříve byli bez pracovního poměru a nyní žádají o podporu v nezaměstnanosti, nebo i ti, kteří dočasně pracují v zahraničí.

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČSFR

5) Pozitivním rysem 1. pololetí je uspokojivý vývoj platební bilance.

Běžný účet platební bilance v konvertibilních měnách vykázal schodek 340 mil. USD, což je oproti původně předpokládané výši celoročního schodku výsledek dobrý. Přitom ho bylo dosaženo v situaci, kdy na rozdíl od minulých let platíme dovoz ropy a plynu (který tvoří podstatnou část našich celkových devizových výdajů) v konvertibilních měnách. Vývoj inkasa a plateb v jednotlivých měsících se vcelku stabilizoval. Aktivum celkové platební bilance v konvertibilních měnách při čerpání 1 mld USD úvěrů od MMF (tj. nižším než bylo uvažováno) vedlo ke zvýšení devizových rezerv o 489 mil. USD. Příznivý vývoj platební bilance umožnil udržet stabilitu kursu čs. koruny a její vnitřní směnitelnost, a to ve II. čtvrtletí fakticky již bez intervencí centrální banky.

Nárůst hrubé zadluženosti byl relativně nízký, o 0,7 mld USD na celkových 8,8 mld USD, což je výrazně pod maximální hranicí uvažovanou pro r. 1991 ve výši 11 - 11,5 mld USD. Příliv přímých zahraničních investic ve výši 0,4 mld USD dosáhl objemu předpokládaného pro celý r. 1991.

VÝVOJ INKASA A PLATEB v r. 1991

6) Emise úvěrů podnikům a domácnostem se k 30. 6. zvýšila oproti stavu k 31. 12. 1990 o 76,9 mld Kčs, tj. o 13,1 %. Záměr úvěrové politiky na toto období stanovil přírůstek na 15,9 %. Rozdíl mezi záměrem a reálným vývojem se ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu výrazně zlepšil.

Dynamika přírůstků úvěrů se do dubna zrychlovala a naopak od května klesala. (V březnu činil přírůstek úvěrů 11,3 mld Kčs, v dubnu 19 mld Kčs, v květnu 13,4 mld Kčs a v červnu 11,5 mld Kčs.)

PŘÍRŮSTKY ÚVĚRŮ PODNIKŮM A DOMÁCNOSTEM

Vklady podniků a domácností se v relaci ke stavu k 31. 12. 1990 zvýšily o 30,3 mld Kčs, tj. o 64 %. Z toho přírůstek na devizových účtech podniků a domácností činil za toto období 7,4 mld Kčs. V rámci celkových úspor se zvýšil podíl úspor dlouhodobých a střednědobých. V návaznosti na zpomalování cenového růstu a vývoj úrokových sazeb nabízených peněžními ústavy se v průběhu 1. pololetí obnovila důvěra obyvatelstva v měnu a postupně došlo k eliminování nepříznivého vývoje míry úspor a spořivosti.

PŘÍRŮSTEK ÚSPOR OBYVATELSTVA v ČSFR

7) Rozpočtové hospodaření vykázalo v 1. pololetí 1991 přebytek ve výši 17,7 mld Kčs. Výše přebytku byla ovlivněna především vysokou dynamikou zisku v podnikovém sektoru a navazujícími odvody do státního rozpočtu. Při poklesu hospodářské aktivity byl růst zisku ovlivněn především cenovým vývojem.

PŘEBYTEK SR - ČSFR

8) V průběhu prvního pololetí 1991 reálné příjmy obyvatelstva poklesly o 28,2 % a reálné mzdy o 21 %. Měsíční přírůstek nominálních příjmů vyplývajících z nárůstu objemu mezd neměl v 1. pololetí akcelerující trend. Dynamika růstu celkových nominálních příjmů byla z větší části způsobena růstem ostatních příjmů.

VÝVOJ CELKOVÝCH PŘÍJMŮ A PŘÍJMŮ Z MEZD

9) Pokračoval dynamický rozvoj soukromého sektoru. Počet registrovaných podnikatelů přesáhl 920 tisíc. Velký podíl však připadá na podnikatele, vykonávající svou činnost souběžně s hlavním zaměstnáním ve státním sektoru a dále jsou jako registrovaní podnikatelé vedeni i občané, kteří pracují pro jiného podnikatele jako zaměstnanci. Celkově zůstává podíl soukromého sektoru na hospodářské aktivitě nevýrazný.

Počet joint ventures oproti začátku roku výrazně stoupl.

Ke konci pololetí bylo formou malé privatizace vydraženo zhruba 5,5 tisíce provozních jednotek v ceně 3,4 mld Kčs.

10) Finanční a měnová politika reagovala v průběhu roku 1991 na vývoj ekonomiky řadou opatření. Nejdůležitějšími opatřeními finanční politiky bylo: snížení sazeb daně z obratu (z 0, 12, 22 a 32 % na 0, 11, 20 a 29 %) v květnu 1991, zrušení dovozní přirážky na dovoz zboží pro výrobní spotřebu v dubnu 1991, dvojí snížení dovozní přirážky v květnu (z 20 na 18 %) a v červnu (z 18 na 15 %), zúžení rozsahu regulovaných cen (z 15 na 10 %) v červnu 1991. V oblasti měnové politiky se realizovalo snížení horního rozpětí úrokové míry ze 14 na 12 bodů v červenci a ze 12 na 9,5 bodu v srpnu.

S platností od 1. 7. 1991 byl též realizován soubor aktivních opatření na podporu oživení poptávky. Jde jednak o opatření na straně zvýšení výdajů státních rozpočtů, jednak o opatření na straně příjmů, tj. snížení daní. Konkrétně se jedná o: zvýšení výdajů rozpočtových organizací, kompenzaci ztrát, které československým hospodářským subjektům vznikly v důsledku uplatnění embarga vůči Iráku a Kuvajtu, investice včetně investic ekologických, zvýšení odpisových sazeb u strojních zařízení tuzemské výroby nově uvedených do provozu, snížení sazeb daně z obratu u vybraných položek, stanovení rámce pro poskytování individuálních slev na odvodech ze zisku k selektivní podpoře podnikatelských aktivit, poskytování účelových úlev na odvodech podnikům při zaměstnání absolventů škol.

Výsledky rozpočtového hospodaření za I. pololetí 1991 charakterizuje přebytek státních rozpočtů ve výši 17,69 mld Kčs (bez výsledků místních rozpočtů).

Stav k 30. 6.

v mld Kčs

Dosažený přebytek souhrnu státních rozpočtů je o 6,7 mld Kčs vyšší než předpokládaly záměry rozpočtové politiky pro I. pololetí (11 mld Kčs) a o 9,7 mld Kčs vyšší než schválený celoroční přebytek (8 mld Kčs). Přebytek rozpočtu dosažený v I. pololetí však nelze přeceňovat ani považovat za záruku splnění celoročního záměru v této oblasti.

Základním faktorem působícím na vývoj státních rozpočtů byla značná dynamika zisku podniků (převážně vlivem cenového růstu) a s ní spojené vysoké odvody a daně do státního rozpočtu. Dalším významným faktorem byla regulace rozpočtových výdajů na základě celostátně koordinovaných opatření, uplatňujících diferencovaný přístup u jednotlivých odvětví, umožňující např. ve zdravotnictví a školství využít přiměřené části celoročně rozpočtovaných výdajů a naopak omezující čerpání dotací v podnikové sféře a neproduktivních výdajů a rezerv rozpočtů.

Ve snižujícím se saldu pokladního plnění státních rozpočtů od konce května se projevuje jak klesající dynamika zisku a daně z obratu, tak i reakce rozpočtové politiky na ekonomický vývoj. Jedná se zejména o opatření směrující k oživení spotřebitelské poptávky pomocí snížení sazeb daně z obratu, dovozní přirážky apod.

Podle jednotlivých rozpočtů (po rektifikaci podílu mezi rozpočty federace a republik uskutečňované počátkem následujícího měsíce) je vývoj následující:

Snížení pokladního přebytku ke konci června bylo ovlivněno především:

1) poklesem výnosu daně z obratu a odvodů ze zisku v červnu ve srovnání s vývojem v předcházejících měsících:

v mld Kčs

2) vyšším objemem celkových výdajů státních rozpočtů ve srovnání s průměrem v I. čtvrtletí, ke kterému došlo zejména v neinvestičních výdajích rozpočtových a příspěvkových organizací po částečném uvolnění přísné restriktivní politiky uplatňované v prvních měsících letošního roku:

v mld Kčs

Pokud jde o příjmy, pokles v červnu nastává u všech rozpočtů, zatímco v růstu výdajů jde výhradně o Slovenskou republiku:

v mld Kčs

Pokles výdajů ve federaci v červnu ve srovnání s vývojem v předcházejících měsících souvisí s tím, že od 1. 5. t. r. došlo k výraznému omezení dotací na palivo a teplo.

V základní struktuře příjmů a výdajů se státní rozpočty v I. pololetí t. r. vyvíjely takto (podrobnější údaje jsou uvedeny v připojených tabulkách výsledků rozpočtového hospodaření):

v mld Kčs

x) včetně rozdílů vnitřního trhu

Poznámka:

Meziroční srovnatelnost údajů je ovlivněna skutečností, že zatímco v roce 1990 byl celý výnos daně ze mzdy příjmem místních rozpočtů, v roce 1991 podle schváleného rozpočtu se daň ze mzdy rozděluje mezi státní rozpočty republik a místní rozpočty (v České republice v poměru 60:40, ve Slovenské republice 87:13). Ve výdajích je v letošním roce zahrnut státní vyrovnávací příspěvek (12,8 mld Kčs), který byl zaveden v polovině minulého roku.

Ve struktuře rozpočtových příjmů a výdajů dochází k některým odchylkám od schváleného rozpočtu, z nichž je třeba upozornit zejména na tyto:

- zatímco rozpočet počítal s podílem daně z obratu na příjmech 37,6 %, činil skutečný podíl 28,6 % vlivem nízkého inkasa daně z obratu,

- vlivem vysoké dynamiky zisku vyvolané růstem cen je dosažený podíl odvodů a daní ze zisku (35,6 %) výrazně vyšší než se předpokládalo (21,7 %),