Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

- podíl výdajů rozpočtových organizací a příspěvků příspěvkovým organizacím (77,4 %) na celkových výdajích státních rozpočtů je nižší ve srovnání s rozpočtem (80,8 %) při současném vyšším podílu dotací místním rozpočtům (9,2 % ve srovnání s 5,9 %); tato odchylka je ovlivněna vývojem v České republice, kde dotace místním rozpočtům dosáhly 88,0 % celoročně uvažovaného objemu, zatímco ve Slovenské republice byly poskytnuty jen ve výši 50,8 %; důvodem byla nízká tvorba vlastních příjmů místních rozpočtů a nepřevedené podíly na společných příjmech, takže běžné výdaje místních rozpočtů byly kryty čerpáním neinvestičních dotací ze státního rozpočtu ČR.

Nízké plnění zemědělské daně z pozemků (19,6 %) je ovlivněno způsobem jejího placení vyplývajícím ze zákona o zemědělské dani, podle něhož je v I. pololetí splatno 20 % této daně, zbývající část ve III. a IV. čtvrtletí. Ve vysokém překročení ostatních odvodů podniků se promítají odvody přímovztahových organizací v ČR a SR, zejména v odvětvích lesního a vodního hospodářství.

Ve výdajích státních rozpočtů se výraznější odchylky od alikvotních částek čerpání schválených prostředků projevují kromě dotací do místních rozpočtů v následujících položkách - v neinvestičních dotacích podnikům se promítají dotace na paliva a teplo placené z federálního rozpočtu; čerpání ostatních neinvestičních dotací je relativně nízké;

- v investičních příspěvcích poskytovaných příspěvkovým organizacím se projevují organizační změny prováděné v průběhu roku, kdy v odvětvích zdravotnictví, kultury a dopravy jsou převáděny rozpočtové organizace na organizace příspěvkové;

- v dotacích na investice podnikům v SR se promítá poskytování prostředků na výstavbu vodohospodářských zařízení;

- nízké čerpání neinvestičních dotací finančním institucím souvisí se způsobem poskytování úhrady majetkové újmy za zvýhodněné úvěry, která se poskytuje zálohově podle čtvrtletí; z rozpočtu ČR nebyly v průběhu I. pololetí poskytnuty žádné zálohy;

- dotace na bytovou výstavbu poskytované z rozpočtů ČR a SR (kam patří především účast na financování družstevní a individuální bytové výstavby) jsou ovlivněny nízkým objemem realizované bytové výstavby.

V červenci se dále snížil přebytek státních rozpočtů, který k 31. 7. 1991 dosáhl výše 13,05 mld Kčs (bez místních rozpočtů). Podle jednotlivých rozpočtů je vývoj v červenci následující (předběžné výsledky):

Pokračující pokles pokladního přebytku ke konci července byl (na rozdíl od června) z větší části ovlivněn zvýšením celkových rozpočtových výdajů, které v červenci činily po odpočtu vlivu změny ve státním rozpočtu ČR 39,61 mld Kčs, t. j. o 3,84 mld Kčs více než v červnu a o 5,85 mld Kčs více ve srovnání s měsíčním průměrem za leden až květen. Z dostupných údajů lze zatím konstatovat, že tento vývoj je způsoben výrazným zvýšením výdajů státního rozpočtu ČR, které činily 21,01 mld Kčs, t. j. o 5,8 mld Kčs více než činil měsíční průměr v I. pololetí (vliv dotací do místních rozpočtů, dodatečné proplacení záloh za 1. a 2. čtvrtletí na úhradu majetkové újmy peněžním ústavům za zvýhodněné úvěry a převod prostředků do fondu tržní regulace v zemědělství). Srovnání s vývojem v předcházejících měsících ovlivňuje změna ve státním rozpočtu ČR, kde bylo 23,18 mld Kčs přesunuto z podílu místních rozpočtů na společných příjmech do dotací poskytovaných těmto rozpočtům formou globální dotace z rozpočtu republiky.

V rozpočtových příjmech pokračoval pokles měsíčního výnosu odvodů ze zisku, které v červenci činily 10,22 mld Kčs ve srovnání s 10,98 mld Kčs v červnu a 13,64 mld Kčs v průměru za leden až květen.

Inkaso daně z obratu dosáhlo v červenci 9,87 mld Kčs, což je lepší výsledek proti červnu (8,58 mld Kčs), ale horší ve srovnání s průměrem za prvních 5 měsíců (10,99 mld Kčs).

V základní struktuře příjmů a výdajů se státní rozpočty v období leden - červenec vyvíjely v porovnání s upraveným rozpočtem na rok 1991 takto:

v mld Kčs

x) včetně rozdílů vnitřního trhu

Nízké plnění i ve srovnání se sníženým rozpočtem vykazuje inkaso daně z obratu, relativně vysoké je plnění podnikových odvodů a daní ze zisku, zejména důchodové daně, příjmů z cel včetně dovozní přirážky a poplatků, pokut a penále. Vysoké překračování rozpočtu se projevuje v ostatních příjmech zejména v ČR. Další část zemědělské daně z pozemků je splatná až 31. 8.

Ve výdajích státních rozpočtů je relativně vysoké plnění neinvestičních dotací podnikům ovlivněno dotacemi na teplo a energii vynaloženými v prvních měsících roku, pokračuje vyšší čerpání investičních příspěvků příspěvkovým organizacím, poskytnutých úvěrů z rozpočtu a neinvestičních dotací místním rozpočtům.

Příjmy a výdaje federálního rozpočtu se v I. pololetí 1991 vyvíjely takto:

v mld Kčs

Poznámka:

Srovnatelnost s r. 1990 je omezena vlivem nových rozpočtových pravidel; jestliže např. v roce 1990 se federální rozpočet podílel na celostátním výnosu daně z obratu 50 % a poskytovaly se z něj dotace do státních rozpočtů republik, v roce 1991 se podílí na odvodech daně z obratu a zisku 35 %.

Vývoj příjmů federálního rozpočtu byl ovlivněn celkovými tendencemi ve vývoji rozpočtových příjmů, tj. rychlým růstem odvodů a daní ze zisku a nižším inkasem daně z obratu ve srovnání s původními předpoklady. Vysoké plnění jiných příjmů je způsobeno příjmy z cel včetně dovozní přirážky (v I. pololetí dosáhla 1,2 mld Kčs), příznivým vývojem příjmů rozpočtových organizací a odvodů příspěvkových organizací a ostatními příjmy. V ostatních příjmech je zahrnuto vrácení splátek čs. vkladů do základního kapitálu MBHS a MIB stanovených v převoditelných rublech (0,9 mld Kčs) a část odvodu neoprávněně získaného cenového rozdílu při prodeji plynu, jehož dodávkami sovětská strana splácí závazky z titulu VIA (0,7 mld Kčs).

Ve výdajích představují největší odchylku ve srovnání se schváleným rozpočtem federace dotace na úhradu cenových rozdílů u paliv a tepla pro obyvatelstvo; tyto dotace byly v rozhodující míře odstraněny až k 1. 5. 1991 na rozdíl od původního termínu k 1. 1. 1991. K 30. 4. 1991 představovalo čerpání uvedených dotací 10,1 mld Kčs, k 31. 5. částku 11,4 mld Kčs a k 30. 6. 11,6 mld Kčs. Uvedený vývoj vyvolal vysoké čerpání výdajů v položce neinvestiční dotace podnikům.

Na státní vyrovnávací příspěvek bylo vynaloženo 12,8 mld Kčs, tj. 47,6 % rozpočtované částky (od 1. 5. t. r. došlo ke zvýšení částky tohoto příspěvku v důsledku částečné kompenzace zvýšených cen paliv a tepla).

Z dalších výdajových položek došlo ke značnému čerpání investičních příspěvků příspěvkovým organizacím (vlivem převodu rozpočtových na příspěvkové organizace) a poskytnutých úvěrů z rozpočtu, kde jsou zahrnuty vládní úvěry poskytnuté do zahraničí (1,8 mld Kčs) a návratná finanční výpomoc na zabezpečení kupónové privatizace (0,5 mld Kčs).

U ostatních neinvestičních výdajů do rozpočtové sféry ze státního rozpočtu federace bylo z celkové rozpočtované částky 52,7 mld Kčs za I. pololetí vyčerpáno 23,8 mld Kčs, tj. 45,2 %. Z této částky podstatnou část (16,7 mld Kčs) tvoří výdaje na obranu a bezpečnost, 2,6 mld Kčs výdaje ostatních rozpočtových kapitol a 4,5 mld Kčs jsou výdaje realizované z kapitoly VPS zejména na zvýšení neinvestičních dotací s. o. ČSD včetně návratné výpomoci v částce 2,3 mld Kčs. Z rozpočtované částky rezervy vlády ČSFR ve výši 500 mil. Kčs byly v I. pololetí použity prostředky v částce 51 mil. Kčs.

Dosahovaná výše přebytku federálního rozpočtu je ovlivněna zatím minimálním čerpáním prostředků z rezervy na strukturální změny, která je zahrnuta ve výdajích na rok 1991 ve výši 3 mld Kčs (hlavním důvodem je, že dosud nebylo definitivně rozhodnuto o návrzích projektů předložených podniky).

V průběhu července se přebytek státního rozpočtu federace zvýšil na 13,3 mld Kčs, tj. o 2,3 mld Kčs vlivem zvýšení příjmů o 11,1 mld Kčs a výdajů o 8,8 mld Kčs. Základní struktura příjmů a výdajů federálního rozpočtu v porovnání s upraveným rozpočtem na r. 1991 se vyvíjela takto (předběžné údaje):

v mld Kčs

x) včetně rozdílů vnitřního trhu

Od počátku roku i ve srovnání s upraveným rozpočtem pokračovalo vyšší plnění podnikových odvodů a daní, příjmů z cel včetně dovozní přirážky, příjmů z rozpočtové sféry a ostatních příjmů (především další část odvodu neoprávněně získaných cenových rozdílů při prodeji plynu). Ke zlepšení došlo i v odvodech SBČS. Nepříznivě se vyvíjí situace v inkasu daně z obratu, kde bylo splněno pouze 52,5 % sníženého rozpočtu; nízké je rovněž plnění splátek půjček poskytnutých z rozpočtu.

Ve výdajích je plnění neinvestičních dotací podnikům ovlivněno dotacemi na teplo a energii pro obyvatelstvo, pokračuje vysoké čerpání úvěrů poskytovaných z rozpočtu a neinvestičních příspěvků příspěvkovým organizacím. Nízké je naopak plnění investičních dotací podnikům a zálohově placených neinvestičních dotací finančním institucím za majetkovou újmu při poskytování úvěrů za zvýhodněné úrokové sazby.

Výsledky plnění federálního rozpočtu k 31. 7. 1991 jsou výrazně lepší ve srovnání s plněním rozpočtů republik, což vytváří dojem, že z federálního rozpočtu lze hradit další výdaje. Je však nezbytné si uvědomit, že z celoročně uvažovaného přebytku souhrnu státních rozpočtů (8 mld Kčs) má federální rozpočet zabezpečit 6,2 mld Kčs. Kromě toho je třeba vidět, že úpravou federálního rozpočtu (usnesení vlády ČSFR č. 428 ze 4. 7. 1991) byla rozpuštěna rozpočtová rezerva na rizika ekonomického vývoje ve výši 4,2 mld Kčs. Tlak na finanční prostředky federace se neprosazuje pouze přes samotný rozpočet, ale též v oblasti státních finančních aktiv a pasiv.

Vypracování prognózy celoročních výsledků rozpočtového hospodaření je v současných značně složitých vnějších i vnitřních ekonomických podmínkách obtížné. Její vypovídací schopnost je nutně omezená a v řadě oblastí podmíněná předpoklady, z nichž vychází a proto může mít jen signální funkci při formulování rozpočtové politiky pro zbývající část roku.

Prognóza celoročních výsledků v rozpočtu vychází především ze změn státního rozpočtu federace a souhrnu státních rozpočtů v ČSFR na rok 1991, schválených příslušnými vládami. Tyto změny znamenaly zvýšení objemu celkových rozpočtových výdajů o 35,9 mld Kčs, přičemž východiskem bylo zpřesnění předpokládaného objemu rozpočtových příjmů ve stejném rozsahu. Upravené státní rozpočty v souhrnu i jednotlivě tedy zachovaly předpokládanou výši přebytků jednotlivých rozpočtů tak, jak byly schváleny zákonodárnými sbory.

Vzhledem k tomu, že změna rozpočtu vycházela zejména z jeho plnění za leden až květen a nepostihla tendence v plnění rozpočtu za měsíc červen a červenec (zejména snížení pokladního přebytku o 7,5 mld Kčs) je hlavním účelem úvahy o výhledu plnění rozpočtu do konce roku posoudit ve světle některých nových skutečností vč. opatření schválených vládou ČSFR po provedených změnách rozpočtu reálnost původního záměru rozpočtové politiky dosáhnout přebytek rozpočtu ve výši 8 mld Kčs.

Z tohoto hlediska se hlavní problémy koncentrují do oblasti možného překročení celkových výdajů upravených státních rozpočtů a zejména do oblasti dalšího vývoje odvodů ze zisku a daně z obratu, která v rozhodující míre ovlivní výši celkových rozpočtových příjmů. Výrazně vyšší míra nejistot ve vývoji rozpočtových příjmů vyplývá z jejich vyšší citlivosti na vývoj produktu a cen. Úvaha o celoročních výsledcích rozpočtu vychází z předpokladu, že v průběhu druhého pololetí lze očekávat pokračování poklesu objemu výroby a odbytu na domácím trhu, avšak mírnějším tempem ve srovnání s I. pololetím. Tendence ve vývoji cen výrobců a spotřebitelských cen v průběhu uplynulých měsíců opravňují předpokládat, že stávající cenová hladina nedozná výraznější změny, neboť koncem I. pololetí a v červenci došlo k zastavení růstu těchto cen.

V zásadě lze předpokládat, že rozpočtové výdaje budou realizovány ve výši stanovené v upravených státních rozpočtech, přičemž odchylky ve struktuře výdajů se budou kompenzovat. Jedním z možných zdrojů úhrad případných vyšších výdajů budou zřejmě úspory v rezervách zahrnutých ve státních rozpočtech republik na řešení nezaměstnanosti a rekvalifikace pracovních sil. Na tyto účely je ve státních rozpočtech vyčleněna částka 9,4 mld Kčs, z toho na nezaměstnanost 6,3 mld Kčs. I když počet nezaměstnaných stále roste (k 31. 7. 1991 362,7 tis.) bylo k tomuto datu vyplaceno na příspěvcích 1,38 mld Kčs, tj. 21,9 % rozpočtované částky. Zhruba v tomto poměru jsou čerpány i prostředky na rekvalifikaci. Lze odhadnout, že i při zrychlení růstu nezaměstnanosti a tím i výplat příspěvků do konce roku na měsíční průměr ve výši 0,5 mld Kčs (v období od 31. 3. do 31. 7. činil měsíční průměr příspěvků 252 mil. Kčs) by celoročně bylo vyplaceno na těchto příspěvcích cca 3,9 mld Kčs, tj. o 2,4 mld Kčs méně než je rozpočtováno.

Kromě výše uvedeného předpokladu o nepřekročení celkových rozpočtových výdajů, s nimiž se uvažovalo při úpravě státních rozpočtů, je třeba vzít v úvahu rozhodnutí učiněná vládou ČSFR po schválení úpravy federálního rozpočtu. Především jde o výdaje spojené s intervenčními nákupy obilí, másla a sušeného mléka a vývozy těchto výrobků (konkrétně jde o úhradu ztrát z vývozu, skladné, dopravné a úhradu úroků z úvěrů). FMF předpokládá, že z částky 3,4 mld Kčs stanovené na tyto účely usnesením vlády ČSFR č. 473/91 bude třeba pro rok 1991 vyčlenit cca 1,9 mld Kčs (tj. za předpokladu, že převážnou část intervenčních nákupů másla a sušeného mléka se podaří letos vyvézt a že vývoz obilí se uskuteční v příštím roce).

Další větší akcí nad rámec upraveného státního rozpočtu je úhrada nákladů na dostavbu vodního díla Gabčíkovo, o které zatím není z věcného ani finančního hlediska definitivně rozhodnuto.

Za předpokladu, že další požadavky na státní rozpočty budou v zásadě odmítány (přičemž nelze zcela vyloučit nutnost řešení případných naléhavých zvlášť zdůvodněných a vládami akceptovaných potřeb), lze počítat, že celkové výdaje upraveného rozpočtu budou překročeny o 2-3 mld Kčs.

Hlavní rizika vývoje rozpočtových příjmů se koncentrují do daně z obratu, odvodů ze zisku a částečně i do odvodů z objemu mezd.

Mimořádně nejistý je zejména další vývoj daně z obratu, neboť bude ovlivněn jak dalším vývojem spotřebního chování obyvatelstva, tak vztahy organizací výroby a obchodu v situaci pokračujícího průběhu malé privatizace.