Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Ke konci července činilo inkaso daně z obratu 73,4 mld Kčs, což představuje 51,7 % upraveného rozpočtu. Již tato skutečnost signalizuje (při mechanickém propočtu) možné nesplnění daně z obratu ve výši 8-9 mld Kčs. Riziko tohoto výpadku by bylo ještě vyšší, pokud by se vycházelo z tendence jejího vývoje v průběhu II. čtvrtletí a července. Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je skutečnost, že relativní výpadky daně byly dosud ovlivněny zejména nižšími nákupy, resp. spotřebou těch výrobků, u nichž má daň z obratu povahu spotřební daně (benzín, nafta, alkohol apod.) a že od počátku května došlo k plošnému snížení sazeb této daně (na 11, 20, 29 %) a od července k přeřazení některých výrobků do nižších pásem daně.

I když prognóza celoročního vývoje daně z obratu přihlíží k těmto vlivům, vychází současně z toho, že očekávaná stabilizace spotřebitelských cen a zvýšení mezd vytváří předpoklady pro oživení poptávky obyvatelstva, což by se mělo stát faktorem částečně eliminujícím dosavadní výpadky daně. Proto se v optimistické variantě uvažuje, že ve srovnání s upraveným rozpočtem bude činit nesplnění daně 4 mld Kčs, tj. zhruba na úrovni poloviny dosavadních relativních výpadků. V pesimistické variantě se uvažuje s nesplněním daně z obratu ve výši 8 mld Kčs, t. j., že se nepodaří její dosavadní relativně nízké plnění nahradit.

Rovněž dosavadní tendence k poklesu tvorby zisku a odvodů z něho v jednotlivých měsících činí odhadovanou výši těchto odvodů v upraveném rozpočtu značně nejistou. V kvantifikacích se předpokládá, že odvody ze zisku budou v optimistické variantě překročeny o 4 mld Kčs, podaří-li se zastavit tendenci k poklesu zisku. V pesimistické variantě vycházející z předpokladu pokračujícího poklesu zisku se počítá s nesplněním odvodů ze zisku ve výši 2 mld Kčs.

Předpokládané odvody z objemu mezd jsou za I. pololetí plněny pouze ze 43 %. Jejich další vývoj bude záviset především na vývoji mezd a zaměstnanosti. Poněvadž lze ve II. pololetí očekávat zrychlení dynamiky mezd v návaznosti na opatření vycházející z Generální dohody (v ústředně řízených organizacích se mzdové náklady v I. pololetí roku 1991 zvýšily ve srovnání se stejným obdobím roku 1990 jen o 2,1 %), počítá se s tím, že výpadek z I. pololetí bude částečně eliminován a že celoročně dosáhne 2-3 mld Kčs.

V souhrnu za ostatní (zbývající) příjmy se počítá s možností jejich překročení o cca 6 mld Kčs. Vychází se přitom zejména z dosavadního příznivého vývoje

- důchodové daně ze zisku (za 7 měsíců je celoroční předpokládaný výnos plněn na 93 %, odhad překročení činí 1,6 mld Kčs),

- výnosu cla a dovozní přirážky (za 7 měsíců činí plnění 83,9 %, což je ovlivněno zejména v rozpočtu neuvažovaným výnosem dovozní přirážky); odhad překročení cla a dovozní přirážky činí v souhrnu cca 2 až 2,5 mld Kčs,

- "ostatních" příjmů, kde je odhadováno překročení rozpočtované částky vzhledem k dosavadnímu vývoji na 2,5 mld Kčs.

Na základě orientačně kvantifikovaných možných odchylek příjmů a výdajů od upraveného souhrnu státních rozpočtů na rok 1991 lze odhadnout celoroční výsledky takto:

Tyto propočty signalizují, že dosažení předpokládaného přebytku v souhrnu rozpočtů ve výši 8 mld Kčs je zřejmě ohroženo, neboť je založeno na souběhu optimistických předpokladů. Pravděpodobnější je vývoj v rámci uvedeného rozpětí, přičemž nelze vyloučit ani možnost vzniku schodku rozpočtu. Vzhledem ke značným nejistotám ve vývoji rozpočtových příjmů proto v zásadě nelze připustit další zvyšování výdajů nad úroveň uvažovanou v upravených státních rozpočtech.

Prognóza vývoje rozpočtu bude zpřesněna v návaznosti na zhodnocení výsledků rozpočtového hospodaření do konce srpna t. r. Na jeho základě budou v případě potřeby přijata opatření k regulaci vývoje rozpočtu ve IV. čtvrtletí s cílem minimalizovat odchylky od záměrů rozpočtové politiky.

1. Výsledky vývoje ekonomiky v I. pololetí roku 1991 potvrzují předpoklad, že proces její transformace bude provázen řadou problémů. V zájmu objektivity hodnocení je třeba vidět, že v komplexu ekonomických vztahů posuzovaných z makroekonomického i mikroekonomického hlediska souběžně vedle poklesu poptávky a s tím spojenými problémy (zejména pokles výroby, růst nezaměstnanosti, slabá investiční činnost) dochází i k některým pozitivním změnám (zejména meziměsíční zpomalování cenového růstu, zvýšení sklonu obyvatelstva k úsporám ve II. čtvrtletí, stabilní kurs koruny, relativně nízké zvýšení zadluženosti v zahraničí).

2. Státní rozpočet a rozpočtová politika svým restriktivním zaměřením přispěly k brzdění inflačního vývoje a současně některými opatřeními (v oblasti daně z obratu a dovozní přirážky) reagovaly na pokles poptávky. Tímto směrem byla orientována i úvěrová a úroková politika ve II. čtvrtletí. Zásadním problémem i nadále zůstává hledání optima mezi blokováním inflace a únosným poklesem produktu.

3. Základní tendencí ve vývoji rozpočtu v průběhu I. pololetí byl rychlejší růst jeho příjmů než výdajů, což bylo ovlivněno zejména růstem cen a regulací rozpočtových výdajů v I. čtvrtletí. V závěru I. pololetí však dochází k postupnému zlomu ve vývoji této tendence, který se projevil v poklesu rozpočtového přebytku ke konci června, jenž pokračoval i v červenci.

4. Na pokles poptávky a snížení reálné úrovně rozpočtových výdajů v důsledku cenového vývoje reagovaly úpravy státních rozpočtů schválené vládami v červenci. Rozsah předpokládaných výdajů byl při nich zvýšen v míře zpřesnění očekávaných příjmů bez dopadu na původně uvažovanou výši rozpočtového přebytku. V rámci přijatých opatření se přistoupilo k řešení některých konkrétních problémů podnikového sektoru (vliv embarga vyhlášeného vůči Iráku a Kuvajtu na podnikové finance, konverze zbrojní výroby), a to i s využitím prostředků státních finančních aktiv federace. K podpore poptávky směrují i opatření v oblasti slev z odvodů ze zisku a v urychleném odpisování nových investic.

5. První orientační prognózy celoročních výsledků rozpočtového hospodaření ukazují, že uvažovaný rozpočtový přebytek ve výši 8 mld Kčs je zajistitelný jen za předpokladu nepřipuštění dalšího zvyšování výdajů ve srovnání s upraveným rozpočtem a splnění optimistického očekávání, zejména pokud jde o další vývoj odvodů ze zisku a daně z obratu. Vzhledem k tendencím ve vývoji těchto hlavních druhů rozpočtových příjmů v posledních měsících lze spíše předpokládat možnost dosažení nižšího rozpočtového přebytku, přičemž nelze vyloučit ani přechod do schodku. V tomto směru jsou provedené propočty signálem, že od zásad restriktivní rozpočtové politiky nelze ustoupit. Pokud se ve výsledcích rozpočtu za srpen projeví tendence výraznějšího poklesu dosud vykazovaného přebytku rozpočtu, budou v průběhu září přijata koordinovaná opatření ministerstva financí v rozpočtové politice pro období IV. čtvrtletí.

6. Pro nejbližší období budou na základě závěrů Finanční rady (19. 8. 1991) při projednávání materiálů v příslušných vládách, zakládajících další požadavky nad rámec upravených státních rozpočtů, prosazovány tyto zásady:

- neuvažovat s přijetím opatření, která by znamenala další snížení příjmů státních rozpočtů

- neuvažovat s přijímáním dalších opatření v oblasti sociální politiky a dotací podnikům

- zajistit, aby půjčky poskytnuté ze státního rozpočtu podnikům a splatné v roce 1991 byly uhrazeny do 31. 12. 1991

 - záruky státních rozpočtů za bankovní úvěry podnikům poskytovat ve zcela výjimečných případech.

7. Ministrům financí České a Slovenské republiky bylo doporučeno, aby v oblasti své působnosti přijali bezodkladná opatření ke zlepšení situace na úseku daňové správy a kontroly s cílem maximálně omezit daňové úniky.

Federální ministerstvo financí

Odbor I/7

v mil. Kčs

Datum: 27/08/91

Zpracoval: Ing. Duffek, 1. 2180

POKLPL\6alttisk

SOUHRN

Federální ministerstvo financí

Odbor I/7

v mil. Kčs