Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Datum: 27/08/91

Zpracoval: Ing. Duffek, 1. 2180

POKLPL\7alttisk

SR

Poznámky:

[1] Státní rozpočty po úpravách provedených vládami federace a republik.

[2] Podle stanovených podílů na spol. příjmech bylo převedeno počátkem srpna do rozpočtu SR na dani z obratu 275 mil. Kčs a na odvodech ze zisku 1 586 mil. Kčs.

Příloha č. 1

Finanční situace podniků a obyvatelstva,

vnější vztahy

Příloha č. 1

a) Vývoj tvorby zisku

Základní tendence vývoje jsou zřejmé z údajů za 1. pololetí 1991 (tzv. ústředně řízené státní hospodářské organizace):

Celý přírůstek zisku proti 1. pololetí 1990 byl dosažen cenovými vlivy.

Tvorbu zisku ovlivňují pozitivně především nákladové mzdy (index 102,1 %), odpisy (116,8 %) a finanční náklady včetně komplexních dobropisů (127,3 %), které jsou výrazně pod úrovní nominálního indexu vývoje celkových nákladů, a mimořádné výnosy. Tvorbu zisku negativně ovlivňují především úroky (index 237,4 %).

Odvětvová diferenciace dynamiky tvorby zisku je i nadále výrazná, i když rozdíly mezi odvětvími se zmenšují. Dynamika zisku v průmyslu činila 260,1 % a ve výrobní sféře 204,7 %. V nevýrobní sféře klesla tvorba zisku proti 1. pololetí 1990 o 17,1 %. Bylo to způsobeno rychlejším růstem nákladů (152,8 %), a to zejména materiálových (index 181,2 %) a finančních (index 149,1 %), než výkonů (index 135,9 %).

Výrazně se prohloubila ztráta ve státních ústředně řízených hospodářských organizacích v zemědělství z -0,2 mld Kčs v 1. pololetí 1990 na -4,7 mld Kčs v 1. pololetí 1991. Ze zisku do ztráty přešlo odvětví dopravy (z 0,1 mld Kčs v 1. pololetí 1990 na ztrátu -2,2 mld Kčs ve stejném období 1991) zejména v důsledku snížení přepravních výkonů.

Zásoby ústředně řízených hospodářských organizací vzrostly, jednak jejich přeceněním a dále v souvislosti s problémy při realizaci produkce. Přírůstek celkových zásob k 30. 6. 1991 proti stavu k 1. 1. 1991 činil 83,4 mld Kčs, přírůstek odbytových zásob 25,7 mld Kčs.

Při celkovém nominálním indexu růstu zásob ústředně řízených hosp. organizací (stav k 30. 6. 1991 proti stavu k 30. 6. 1990) ve výši 116 % vzrostly celkové zásoby nejvíce v odvětvích hutnictví neželezných kovů (177 %), chemickém průmyslu (167 %), polygrafickém i kovodělném průmyslu (166 %). K poklesu stavu celkových zásob došlo u státních zemědělských organizací (86 %), u organizací vnitřního obchodu (91 %), stavební výroby (93 %), lesnictví (95 %).

V roce 1991 došlo k lepšímu využívání zásob. Svědčí o tom zejména to, že při zvýšení výkonů za 1. pololetí 1991 proti 1. pololetí 1990 o 40 % (v b. c.) vzrostly zásoby v b. c. pouze o 16 %. V hospodaření se zásobami se projevuje určitý obrat proti předcházejícím letům. V roce 1990 se v 1. pololetí sice zvýšily zásoby pouze o 4,1 %, avšak při stagnaci výkonů. Kromě toho v roce 1991 působil na růst zásob především cenový faktor, kdežto v roce 1990 se ceny zásob v podstatě nezměnily.

Důchodová situace podniků je charakterizována vysokou dynamikou tvorby zisku a nižším odvodovým zatížením (v r. 1990 předpis odvodu ze zisku 65 %, v r. 1991 55 %) a zrušením odvodu odpisů. Vlastní disponibilní zdroje podniků v 1. pololetí 1991 vzrostly proti stejnému období m. r. o 98 % na celkovou hodnotu 103,1 mld Kčs:

v mld Kčs

x odhad

Tyto zdroje spolu s přírůstkem úvěrů (od poč. roku vzrostly o 53,8 mld Kčs) snížené o přírůstek depozit (od poč. roku 1991 vzrostly o 8,2 mld Kčs) byly použity především na profinancování přírůstku zásob a investic. Se zápočtem přírůstku úvěrů a depozit se objem disponibilních prostředků podnikového sektoru proti stejnému období m. r. zvýšil téměř na trojnásobek. Nominálně se tedy důchodová situace hodnoceného sektoru podstatně zlepšila.

V prvním čtvrtletí 1991 převažovala v chování obyvatelstva spíše jeho spotřební orientace. Vývoj je charakterizován vyšším růstem výdajů než disponibilních příjmů. To se projevilo v poklesu úspor obyvatelstva.

Ve druhém čtvrtletí 1991 dochází k předstihu disponibilních příjmů před výdaji. Zastavil se pokles objemu peněžních úspor, u obyvatelstva se zvýšil sklon k úsporám.

Celkově za 1. pololetí je vývoj disponibilních příjmů a výdajů téměř shodný.

Chování obyvatelstva ovlivňoval počáteční vzestup cen a následný pokles dynamiky spotřebitelských cen v prvním pololetí, (index předchozí měsíc = 100: leden 125,8, únor 107,0, březen 104,7, duben 102,0, květen 101,9, červen 101,8 [z toho připadá 1,3 % na zvýšení cen tepla a energie], červenec 99,9) a úprava úroků z depozit.

mld Kčs

x) Odhad

Statistika příjmů a výdajů obyvatelstva nezachycuje všechny změny v příjmech a výdajích. Pokles výdajů v maloobchodě (v červnu oproti stejnému období m. r. nominálně 89,5 %) nezohledňuje rozvoj stánkového prodeje potravinářského i nepotravinářského zboží, jehož příležitostnými, resp. stálými účastníky je cca 75 % našich občanů.

Nejvýrazněji se na přírůstku nominálních (disponibilních) příjmů podílely ostatní příjmy (výplata vyrovnávacího příspěvku, půjčky obyvatelstvu, podpora v nezaměstnanosti) a sociální příjmy (valorizace důchodů).

K rychlému nárůstu objemu mezd v prvním pololetí 1991 nedošlo. Promítají se zde vlivy ekonomické situace organizací, pokles výroby, uvolňování zaměstnanců, ale i platební neschopnost. Vlivem nárůstu nezaměstnanosti (stav k 30. 6. 1991 300,8 tis. osob, podporu pobírá 191,8 tis. osob) se úbytek příjmů z mezd částečně promítl v přírůstku ostatních příjmů obyvatelstva (podpory v nezaměstnanosti k 30. 6. 1991 1,04 mld Kčs).

Výdaje v maloobchodě v červnu 1991 v porovnání s červnem 1990 klesly o -10,5 %. Oproti květnu 1991/90 (-12,3 %) se tento pokles zpomalil. Celkově byl v I. pololetí zaznamenán pokles jen o -2,6 % (počátkem roku tyto výdaje ještě rostly). Růst jiných výdajů je do určité míry způsoben nákupem cizozemských peněz.

V souvislosti se změnou spotřebního chování obyvatelstva došlo i k posunu v oblasti úspor. V kumulovaných hodnotách prvního pololetí 1991 oproti 1. pololetí 1990 je přírůstek úspor + 2,3 mld Kčs. Nejvíce se na tomto přírůstku podílí výrazná dynamika vkladů na devizových účtech občanů (+ 5,9 mld Kčs). Nebyla však dosazena loňská úroveň zůstatků vkladů u spořitelen (rozdíl činí 16,6 mld Kčs).

mld Kčs

mld Kčs

x) přírůstky (úbytky) od počátku roku

Ve struktuře úspor obyvatelstva u peněžních ústavů převládá tendence růstu podílu dlouhodobějších vkladů. U spořitelen roste podíl vkladů s 2 letou výpovědní lhůtou (duben 1991 15,5 %, červen 1991 17,2 %), klesá podíl vkladů s jednoroční výpovědní lhůtou. Tento typ vkladů si však svoji váhou uchovává dominantní postavení ve struktuře všech vkladů obyvatelstva u spořitelen (duben 1991 39,7 %, červen 38,5 %).

Vzrůstajícímu zájmu obyvatelstva se těší nové formy spoření: vkladní listy a certifikáty.

VKLADNÍ LISTY A CERTIFIKÁTY

Míra úspor a spořivosti (v kumulovaných hodnotách) se v prvním pololetí vyvíjí od záporných hodnot prvého čtvrtletí 1991, po kladné červnové hodnoty míry úspor 4,6 % (bez devizových účtů 1,4 %) a míry spořivosti 4,1 % (bez devizových účtů 1,0 %). Míry úspor a spořivosti s devizovými účty převyšují v červnu 1991 skutečnost stejného měsíce minulého roku.

Cíle finanční politiky v oblasti vnějších vztahů byly v 1. pololetí plněny. Devizový kurs Kčs vůči koši měn byl stabilizován na výchozí úrovni konce r. 1990, aniž by musely být v posledních dvou měsících prováděny intervence k jeho udržení. Čerpání úvěrů k podpoře platební bilance, resp. na posílení devizových rezerv díky příznivějšímu než předpokládanému vývoji běžného účtu platební bilance činilo pouze 1 mld USD (od MMF).

O výsledcích platební bilance za 1. pololetí 1991 vypovídají následující údaje:

mld Kčs

Pramen: Platební bilance, SBČS, předběžná data

Schodek běžné platební bilance v konvertibilních měnách v rozsahu 340 mil. USD je vzhledem k původně uvažované maximální výši 2,8 mld USD pro r. 1991 možno hodnotit jako nízký. Přitom na rozdíl od minulých let byl zatížen zvýšenými platbami za ropu a plyn ze SSSR (podíl těchto plateb na celkových devizových výdajích činil v průměru v 1. pololetí 18 %). Výsledný příliv kapitálu v konvertibilních měnách na kapitálovém účtě byl výrazně ovlivněn čerpáním části úvěrů od MMF, ale i přílivem přímých investic ve výši 0,4 mld USD. Záporné saldo kapitálového účtu v nekonvertibilních měnách vyplývalo v rozhodující míře z přepočtu čs. pohledávek dosud vedených v XTR nově na USD, kdy bylo použito klíče 1 XTR = 1 USD.

Aktivum celkové platební bilance v konvertibilních měnách se projevilo zvýšením stavu devizových rezerv o 489 mil. USD. Hrubá zadluženost ČSFR se v 1. pololetí zvýšila o 0,7 mld USD (z 8,1 mld USD na konci r. 1990 na 8,8 mld USD k 30. 6. 1991). Růst hrubé zadluženosti je možno při srovnání s uvažovaným maximem pro rok 1991 ve výši 11 - 11,5 mld USD považovat za relativně nízký.

Při příznivém plnění vnějších cílů, které si finanční politika na r. 1991 vytýčila, jsou výsledky vnějších vztahů horší, pokud jde o dopad na agregátní poptávku, výrobní aktivitu a zaměstnanost. I když ve druhém čtvrtletí se dynamika zahraničního obchodu zvýšila, vývoz i dovoz jsou prakticky o pětinu nižší, než v loňském roce. Propad vývozu je vyšší ve vztahu k bývalým socialistickým zemím (o 29,7 % loňské úrovně) a zejména k SSSR (o 44,6 %), než u zemí s tržní ekonomikou (o 10,4 %). U dovozu z bývalých socialistických zemí je propad nižší (o 14,2 %), což je ovlivněno nárůstem dovozu ze SSSR (o 21 %) než u zemí s tržní ekonomikou (o 18,7 %). Souhrnné výsledky čs. vývozu a dovozu ukazuje následující tabulka:

mld Kčs

Pramen: Měsíční statistický přehled o vývozu a dovozu, FMZO

Poznámka: Údaje jsou přepočteny na kursovou úroveň r. 1991.

Předstih dovozu před vývozem vede k pasivnímu saldu bilance čs. zahraničního obchodu. Na jedné straně to znamená, že nedochází k ochuzování nabídky na vnitřním trhu, což působí k jeho zrovnovážnění, na druhé straně má pokles poptávky po čs. vývozním zboží negativní vliv na agregátní poptávku s dopady v poklesu ekonomického růstu a snižování zaměstnanosti.

Příloha č. 2