Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

a) Daň z obratu

Výnos daně z obratu za I, pololetí 1991 činil podle pokladního plnění 63,54 mld Kčs, což znamená cca 41,2 % původně stanoveného rozpočtového výnosu na rok 1991 (154,3 mld Kčs). Ve srovnání se skutečnými výsledky I. pololetí roku 1990 to znamená absolutní i relativní nárůst, jak dokumentuje následující tabulka: [srovnání nemá potřebnou vypovídací schopnost vzhledem k metodickým a cenovým změnám v průběhu roku 1990 a I. pololetí roku 1991.]

v mld Kčs

V průběhu I. pololetí 1991 byly realizovány další systémové kroky v přechodu k novému systému nepřímých daní, který byl zahájen již v loňském roce, kdy došlo k odstranění záporné daně u potravinářských výrobků. V průběhu IV. čtvrtletí 1990 bylo připraveno sjednocení sazeb daně z obratu do čtyřech pásem (0,12, 22 a 32 %). U vybraných výrobků bylo uplatněno selektivní zdanění formou zvláštní sazby daně z obratu, která byla stanovena pevnou částkou na fyzickou jednotku nebo vyšším procentem nad rámec sjednocených sazeb.

Stanovení výše sazeb daně z obratu bylo výrazně ovlivněno i potřebami zajištění příjmů státního rozpočtu. V průběhu prvních měsíců roku 1991 se však výrazně změnily základní předpoklady, ze kterých se v říjnu loňského roku vycházelo při stanovení rozpočtovaného výnosu daně z obratu a výše daňových sazeb. Jedná se především o nárůst cenové hladiny a v důsledku toho o pokles spotřeby.

K 2. 5. 1991 bylo provedeno plošné snížení daňových sazeb na 11, 20 a 29 % motivované snahou všeobecně snížit daňové zatížení. Změny realizované k 1. 7. 1991 měly výrazně selektivní charakter a vedle oživení poptávky bylo jejich hlavním smyslem další sjednocení sazeb se zřetelem na připravovaný systém daně z přidané hodnoty.

Na vývoj výnosu daně z obratu v průběhu I. pololetí měl vliv - vedle výše uvedených metodických změn - i cenový vývoj a změna výše a struktury spotřebitelské poptávky. Výnos daně z obratu v lednu (11,50 mld Kčs) byl ještě ovlivněn tím, že v této částce byly zahrnuty i odvody plátců, kteří odvádějí daň čtvrtletně a odvody podniků v rámci vyúčtování roční daňové povinnosti. V prvních měsících roku bylo dosaženo ještě poměrně vysokého výnosu vzhledem k tomu, že u řady oborů byla poptávka ovlivněna doprodejem zásob za staré ceny.

Z hlediska oborové struktury byl zaznamenán ve srovnání se stejným obdobím roku 1990 nárůst daňového výnosu u většiny oborů strojírenské a kovodělné výroby (obdobně u spotřebního průmyslu), což bylo rovněž ovlivněno doprodejem zásob na počátku roku a u některých oborů (např. nákladní automobily) i rozvojem soukromého podnikání. U osobních automobilů byl výnos na úrovni roku 1990, ke konci čtvrtletí však jejich odbyt a prodej prudce klesal. Tato skutečnost se plně projevila v daňovém výnosu za druhé čtvrtletí.

I přes zvýšení daňového zatížení benzínu a nafty ve II. pololetí 1990 se výnos u těchto výrobků v roce 1991 pohyboval na úrovni roku 1990, což bylo způsobeno výrazným poklesem spotřeby benzínu. Značně poklesl daňový výnos u ostatních ropných výrobků vzhledem ke značnému snížení daňového zatížení.

Výrazně poklesl výnos u potravinářského zboží s nenulovou sazbou (včetně spotřebních daní) s výjimkou lihovin. Nejvíce se pokles projevil u piva, vína, cukrovinek, kávy a čaje.

Ze skupiny výrobků zatížených "spotřební daní" došlo ke zvýšení daňového výnosu pouze u tabákových výrobků, a to o více než 40 %. Průměrné daňové zatížení těchto výrobků se i přes úpravy sazeb v průběhu roku 1990 a k 1. 1. 1991 nezměnilo. Obdobně jako u piva je u těchto výrobků uplatňována pevná částka daně na fyzickou jednotku.

U většiny oborů průmyslové výroby bylo již v prvním čtvrtletí dosaženo více než 25 % plánovaného ročního výnosu. Propad daňového výnosu v tomto období je třeba hledat především u výrobků, kde je uplatňována "spotřební daň". Nižší výnos u většiny těchto výrobků je ovlivněn výrazným poklesem spotřeby, který nebyl při sestavování rozpočtu v takovém měřítku předpokládán. Nejcitelnější pokles proti předpokladu se projevil u výrobků z ropy, kde výpadek u daně za I. čtvrtletí činil 2 až 3 mld Kčs, což by znamenalo při zachování tohoto trendu roční výpadek daně ve výši 10 až 12 mld Kčs. I u ropných výrobků jde výpadek daně plně na vrub výrazného poklesu spotřeby.

Z širších makroekonomických i mimoekonomických hledisek je však možno považovat pokles spotřeby ropných výrobků i alkoholických nápojů a nesplnění plánovaného objemu daně u tabákových výrobků za žádoucí. V poklesu výnosu "spotřebních daní" se plně projevila změna struktury spotřeby obyvatel a přesun výdajů z oblasti "zbytných" výrobků do oblasti základních životních potřeb, kde byla dříve většinou uplatňována záporná daň a nyní nulová sazba (např. potraviny, paliva, teplo, elektřina, nájemné apod.).

Vývoj rozpočtových příjmů v prvním pololetí letošního roku byl charakterizován především prudkým nárůstem odvodů podnikové sféry do státního rozpočtu. Tyto odvody (bez daně z obratu a bez odvodů SBČS) dosáhly k 30. 6. 1991 celkové výše 116,6 mld- Kčs. I když srovnání se stejným obdobím minulého roku je v důsledku řady metodických a organizačních změn ztíženo, je zřejmé, že tento druh rozpočtových příjmů byl letos o více než jednu třetinu vyšší, především zásluhou odvodů ze zisku:

v mld Kčs

Téměř 70 % celkového objemu odvodů plynoucích do státního rozpočtu z podnikové sféry představují odvody ze zisku. Tyto odvody mají převážně charakter společných příjmů všech tří státních rozpočtů, dělených mezi jednotlivé články rozpočtové soustavy stanoveným podílem (státní rozpočet federace 35 %, státní rozpočet České republiky 40 %, státní rozpočet Slovenské republiky 25 %). Příznivý vývoj této příjmové položky je odrazem vysoké tvorby zisku v podnicích v průběhu hodnoceného období. K 30. 6. 1991 bylo odvedeno do státních rozpočtů již téměř 90 % původně schválených částek a zvýšení proti prvnímu pololetí loňského roku činí 80 %. Největší nárůst odvodů ze zisku proti minulému roku byl zaznamenán v průmyslových odvětvích.

Uvedený vývoj této objemově nejvýznamnější položky státních příjmů umožnil přistoupit na začátku druhého pololetí k úpravám státního rozpočtu a k umožnění některých žádoucích výdajů, které v něm původně zahrnuty nebyly.

Je však třeba vidět, že trend vysokého růstu těchto příjmů, započatý v únoru letošního roku, se v závěru prvního pololetí zpomalil, jak ukazuje následující přehled plnění odvodů podle jednotlivých měsíců:

v mld Kčs

Jestliže v prvních pěti měsících roku dosahoval průměrný měsíční nárůst 13,6 mld Kčs, v červnu činil tento přírůstek již jen 11 mld Kčs.

Druhou objemově nejvýznamnější položku, která představuje téměř 30 % příjmů plynoucích z podnikové sféry, tvoří odvody z objemu mezd, které jsou příjmem státních rozpočtů republik. Dosavadní plnění těchto odvodů však zaostává za předpoklady rozpočtu; k 30. 6. 1991 bylo odvedeno pouze 43 % uvažované částky a rovněž v porovnání s obdobím ke konci června minulého roku zaznamenal výnos odvodů z objemu mezd pokles o 12,2 %, t. j. absolutně o 4,7 mld Kčs. Přitom je situace nepříznivá především ve státním rozpočtu Slovenské republiky, kde je plnění tohoto odvodu ještě nižší a představuje pouze 35,7 % původně schváleného rozpočtu. Uvedené údaje odrážejí vývoj zaměstnanosti a její územní rozložení.

Dosavadní nízké plnění zemědělské daně z pozemků (19,6 %) odpovídá ustanovení § 28 zákona o zemědělské daní 172/1988, podle něhož je v I. pololetá splatných do 30. 4. 20 % vyměřené daně, dalších 30 % do 31. 8. 50 % do 31. 12.

Ostatní odvody podnikové sféry jsou z převážné části (56 %) tvořeny odvody realizovanými v organizacích lesního a vodního hospodářství ve státních rozpočtech republik.

Plnění rozpočtovaného celoročního výnosu daně ze mzdy jen na 46 % v zásadě odpovídá předpokladu, že ve druhém pololetí objem mezd a průměrná mzda vzrostou více než v prvním pololetí. V minulosti byl výnos této daně za první pololetí jen nepatrně nižší než polovina celoroční skutečnosti. Úpravy ve mzdové regulaci a realizace generální dohody povedou zřejmě k rychlejšímu růstu mezd i k vyššímu výnosu daně ze mzdy. Na druhé straně však zde působí faktor nezaměstnanosti a s postupem privatizace i nárůst soukromé podnikatelské činnosti, nahrazující část činností vykonávaných dříve v pracovně právních vztazích za mzdu. To by se mělo projevit ve vyšším výnosu daně z příjmů obyvatelstva v místních rozpočtech, ale s časovým posunem, protože noví poplatníci platí celou daň až po skončení roku a teprve poté platí zálohy na daň podle skutečné daně za předchozí rok. Lze očekávat, že předpokládaný rozpočet daně ze mzdy bude za celý rok splněn.

Dovozní přirážka odvedená za první pololetí roku 1991 dosáhla výše 1,2 mld Kčs. V jednotlivých měsících roku 1991 probíhal odvod následovně:

Po počátečním nízkém výnosu dovozní přirážky dochází postupně k obratu. Významnou úlohu zde sehrálo prosazení sankčního působení finančních úřadů České a Slovenské republiky.

Odvod za květen zřejmě představuje maximální možný odvod, v červnu se projevuje postupné snížení sazby o 10 a o 25 %.

Při sestavování státního rozpočtu na rok 1991 se s dovozní přirážkou nepočítalo (zavedena až po jeho schválení) a její výnos byl tedy zlepšujícím faktorem příjmové položky cla. Původně byla dovozní přirážka zavedena na veškeré dovozy mimo surovin, dodatečně však byly vyloučeny dovozy pro výrobní spotřebu u zboží, které může být využito jak v tržní síti, tak ve výrobě. V jistém smyslu je nižší objem dovozní přirážky pozitivní, pokud odráží sankční charakter tohoto poplatku za účelem snižování dovozů a zlepšování platební bilance. Na základě uvedeného vývoje lze očekávat celoroční odvod dovozní přirážky v rozsahu 2 až 2,5 mld Kčs.

S ohledem na skutečnost, že schválený rozpočet na rok 1991 byl sestaven ještě při kursu 24 Kčs/USD, nutno plnění rozpočtových příjmů ze splátek vládních úvěrů za I. pololetí hodnotit jako poměrně nízké.

v mil. Kčs

U civilních vládních úvěrů je velmi nízké plnění splátek v oblasti volných měn ovlivněno tím, že nejvyšší částka rozpočtových splátek v hodnotě 710 mil. Kčs má být Barmou uhrazena až v posledním čtvrtletí roku 1991. Naproti tomu v rublové oblasti byl již (v souladu s usnesením vlády č. 861/90) v relaci k Polsku realizován převod čs. vládní pohledávky (za akci "síra") na likvidační účet bankovní pozice v XTR. Se splátkami z tohoto titulu (cca 1,9 mld Kčs) se v rozpočtu nepočítalo.

U speciálních vládních úvěrů má na příznivějším plnění příjmů ze splátek hlavní podíl Alžírsko, které v duchu příslibu daného předsedovi vlády ČSFR při jeho návštěvě v prosinci 1990 se vyrovnalo se všemi dlužnými splátkami, které mělo zaplatit v USD.

V civilní i speciální oblasti však letos zatím váznou splátky vládních úvěrů uskutečňované v rámci deblokací. V prvním pololetí 1991 byla realizována a zúčtována zatím pouze jedna deblokační operace (Sýrie v objemu 13 mil. Kčs). Ve stádiu ukončení a závěrečného zúčtování jsou deblokační akce vládních pohledávek vůči Egyptu (v civilní oblasti), které mají být zúčtovány ve čtvrtém čtvrtletí 1991 a zvýší splátky o cca 580 mil. Kčs při průměrném 30 % disážiu. Ve druhém pololetí se dále počítá (ve speciální oblasti) s deblokacemi u Alžírska (splátky 652 mil. Kčs při 10 % disážiu) a u Libye (splátky 898 mil. Kčs závislé na dalším průběhu cese od fy Daewoo).

a) Neinvestiční dotace státním podnikům a družstvům

Z rozpočtované částky 37 mld Kčs bylo za I. pololetí 1991 čerpáno 22,6 mld Kčs, tj. 61,0 %. V porovnání s rokem 1990 byl objem poskytnutých neinvestičních dotací vyšší o 6,3 mld Kčs, tj. o 38,6 %.

Toto vysoké čerpání je ovlivněno dotacemi, které byly poskytnuty organizacím na úhradu cenových rozdílů u paliv a tepla s nimiž původní rozpočet neuvažoval, neboť sjednocení cen konečné spotřeby s cenami výrobců bylo odsunuto z 1. ledna 1991 k 1. 5. 1991. Z rozpočtu federace tak bylo do 30. 6. uvolněno celkem 11,6 mld Kčs. Stav čerpání ostatních druhů neinvestičních dotací k 30. 6. je podstatně nižší a činí pouze 29,7 % schváleného rozpočtu. Proti předchozímu roku jsou tyto dotace nižší o 5,3 mld Kčs (index 67,5). Zvýšení čerpání dotací na úhradu cen paliv a tepla bylo promítnuto do úpravy rozpočtu na rok 1991 ve výši 13,7 mld Kčs. Spolu se zvýšením dotace pro ČSD o 1,8 mld Kčs tak dochází ke zvýšení rozpočtu neinvestičních dotací o 15,5 mld Kčs, které zreálňuje rozpočet federace.

Neinvestiční dotace jsou poskytovány finančním institucím (tj. bankám a spořitelnám) k úhradě části úrokových nákladů, resp. újmy vzniklé z poskytování úvěrů se státem stanovenými zvýhodněnými úrokovými sazbami. Týká se to konkrétně Investiční banky (úvěry na VIA, jaderné elektrárny, bytovou výstavbu a akci Z) a obou státních spořitelen (půjčky mladým manželům a na bytovou výstavbu). na rok 1991 byly s těmito peněžními ústavy uzavřeny dohody o úhradě majetkové újmy, podle nichž se podílí na uvedené úhradě všechny tři státní rozpočty ve stejném poměru jako na výnosu společných daní (tedy 35 %, 40 % a 25 %). Majetková újma je podle těchto dohod hrazena do výše diskontní sazby SBČS.

Schválené rozpočty na rok 1991, které počítaly s úhradou majetkové újmy ve výši 7,32 mld Kčs, byly sestaveny ještě před uzavřením uvedených dohod.

v mil. Kčs

Za I. pololetí 1991 byla zatím úhrada majetkové újmy provedena zálohově. Skutečné nároky na tuto úhradu vyčíslily příslušné peněžní ústavy v částce 3,24 mld Kčs (z toho 1,70 mld Kčs za Investiční banku) a budou ještě do konce srpna vyúčtovány. Rozpočet federace má za I. pololetí přeplatek vůči Investiční bance (250 mil. Kčs) a nedoplatky vůči státním spořitelnám (349 mil. Kčs vůči České STSP a 191 mil. Kčs vůči Slovenské STSP).

Lze očekávat, že za celý rok 1991 bude úhrada majetkové újmy peněžních ústavů realizována v rozsahu upravených rozpočtů, které navazují na kvantifikace obsažené v příslušných dohodách o úhradě majetkové újmy a zohledňují i Finanční radou schválené zvýšení zvýhodněných úvěrů na družstevní bytovou výstavbu.

Z rozpočtované částky na investiční dotace podnikům, výdaje na investice rozpočtových organizací, příspěvky na družstevní a individuální bytovou výstavbu a příspěvky na investice příspěvkovým organizacím v celkové výši 40,3 mld Kčs bylo v I. pololetí vynaloženo 17,5 mld Kčs, tj. 43,4 %. Míra finančního plnění zhruba odpovídá vývoji v předchozích letech, nicméně proti stejnému období m. r. poklesl celkový objem investic o 28,3 %. Tento výrazný pokles investování je vyvolán jak nepříznivou důchodovou situací podniků, tak omezením rozpočtových výdajů na komplexní bytovou výstavbu.

Na výdaje sociálního zabezpečení bylo pro rok 1991 vyčleněno v rozpočtech 130,3 mld Kčs. Z toho činila 10,4 mld Kčs reserva na úpravy sociálních dávek a 9,8 mld Kčs na nezaměstnanost a rekvalifikaci.

K 30. 6. 1991 bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů na sociální zabezpečení ve výši 57,9 mld Kčs, tj. pouze 44,5 % z celoroční uvažované částky. Nižší čerpání těchto výdajů bylo ovlivněno zejména tím, že ve schválených rozpočtech jsou zahrnuty prostředky na výplatu příspěvků v nezaměstnanosti a na rekvalifikaci, které jsou zatím čerpány v relativně nižším rozsahu (z uvažovaných 9,80 mld Kčs je k 30. 6. čerpáno 1,36 mld Kčs; z toho v ČR 0,56 mld Kčs a ve SR 0,80 mld Kčs) a obdobně je v rozpočtu zahrnuta reserva ve výši 5,9 mld Kčs určená na částečnou kompenzaci zvýšení cen paliva a tepla pro obyvatelstvo. K úpravě těchto cen však došlo až od 1. 5. 1991, přičemž v souvislosti s tím, byl zvýšen státní vyrovnávací příspěvek o 80 Kčs pro důchodce a příjemce přídavků na děti. Vzhledem k tomu, že toto zvýšení bylo za měsíc květen a červen proplaceno až v červenci, neovlivňuje čerpání rozpočtu za I. pololetí.

Od 1. 3. 1991 se zvýšila podpora při narození dítěte ze 2 000 Kčs na 3 000 Kčs a od 1. 5. 1991 se zvýšila maximální hranice čisté denní mzdy pro výpočet nemocenských dávek na 180 Kčs. Tento faktor se výrazněji projeví až ve II. pololetí. Do konce roku se rovněž připravují další úpravy v sociálním zabezpečení, jako je zvýšení vdoveckého důchodu na jednotnou částku 650 Kčs a zvýšení zaopatřovacího příspěvku o 100 Kčs. Konkrétní hranice sociální potřebnosti si na základě odhadu životního minima stanoví samy republiky. Od 1. 7. 1991 bylo již realizováno další zvýšení důchodů starobních.

Uvedená opatření se zčásti promítla do červencových úprav státních rozpočtů (zvýšení v ČR o +1,03 mld Kčs, ve SR +0,7 mld Kčs).

Významnou položku z výdajů na společenskou spotřebu obyvatelstva hrazenou ze státních rozpočtů představují neinvestiční výdaje na zdravotnictví. Z celoroční částky 20,10 mld Kčs za ČSFR celkem bylo k 30. 6. 1991 čerpáno 11,55 mld Kčs, což je cca 57 % objemu.

Ve zdravotnictví se zvlášť výrazně projevuje důsledek cenové liberalizace. Podstatné zvýšení cen se projevilo zejména u léků a speciálního zdravotnického materiálu. K dalším faktorům působícím na růst výdajů na ústředně řízené zdravotnictví, obecně ale ovlivňujících zvýšenou potřebu finančních prostředků i v dalších odvětvích společenské spotřeby obyvatelstva, patří úpravy cen potravin, vody, pohonných hmot, energií a stavebních materiálů.

V České republice je navíc nutno v rámci prostředků na zdravotnictví zohlednit nezbytné požadavky související se zřízením Správy všeobecného zdravotního pojištění k 1. 9. 1991.

Důsledek cenových změn byl částečně řešen v České republice úpravou státního rozpočtu realizovanou k 7. 6. 1991. Ve Slovenské republice byla úprava provedena od 1. 7. 1991.

Další valorizace výdajů na zdravotnictví, stejně jako zohlednění nárůstu finančních potřeb v dalších odvětvích společenské spotřeby obyvatelstva závisí na celkovém vývoji rozpočtových příjmů.

Rozpočtové financování vládních úvěrů se od 15. 4. 1991 uskutečňuje na základě usnesení vlády ČSFR č. 192/91, podle kterého jsou nové vládní úvěry čerpány jen na základě dříve uzavřených kontraktů a rozpočet federace kryje toto čerpání podílově (65 % u civilních VÚ a 70 % u speciálních VÚ při zachování 100 % krytí u VÚ poskytovaných zemím rublové oblasti).

Za I. pololetí 1991 lze dopad z financování vládních úvěrů na rozpočtové výdaje charakterizovat těmito údaji:

v mil. Kčs