Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

U nově poskytnutých civilních vládních úvěrů je poměrně vysoké čerpání limitu rozpočtových výdajů dáno vyúčtováním plynárenské akce VIA (Progress Karacaganak), kde za I. pololetí došlo k naplnění celoročního předpokladu v převodu dokončených čs. staveb do sovětské zadluženosti. Podle informací ze Strojexportu se letos na VIA očekává i doúčtování některých v minulých letech dokončených staveb, s čímž se ve schváleném rozpočtu nepočítalo. Odpovídající více náklady u těchto akcí (tj. rozdíl mezi čs. náklady a se sovětským partnerem dohodnutou cenou) budou vyúčtovány dodatečně.

Poměrně vysoké je za I. pololetí i podílově financované čerpání civilních vládních úvěrů ve volných měnách. Týká se hlavně Egypta (577 mil. Kčs).

U speciálních vládních úvěrů jsou rozpočtově dopady čerpání nových úvěrů poměrně nízké. Souvisí hlavně s vývozy do Libye a Alžírska, kde však hlavní částka čerpání (na vývoz letounů L-39) byla zaúčtována až v červenci 1991.

Lze očekávat, že celoročně bude limit rozpočtových výdajů na vládní úvěry dodržen, přičemž k úsporám dojde zřejmě u disážií z deblokací vládních úvěrů (vzhledem k časovým skluzům při vyúčtování jednotlivých deblokačních akcí).

Základním hodnotícím kritériem výsledků rozpočtové politiky ČSFR dohodnutým s Mezinárodním měnovým fondem je změna čisté pozice vládního sektoru u bankovní soustavy, resp. změna stavu čistého úvěru poskytovaného vládě vůči výchozímu stavu k 31. 12. 1991. Čistý úvěr vládě (stavová veličina) je definován jako výsledné saldo, ve kterém se promítá saldo příjmů a výdajů státních a místních rozpočtů, saldo státních finančních aktiv a pasiv ve vztahu k čs. bankovní soustavě, stav prostředků ve fondech měst a obcí a stav prostředků státních a jiných mimorozpočtových fondů, Kritéria stanovená pro jednotlivá čtvrtletí roku 1991 jsou v dohodě s Mezinárodním měnovým fondem postupně zpřesňována, aby z hodnocených výsledků byly vyloučeny ty operace, které nebyly ovlivněny přímou ekonomickou činností (např. kursové přepočty z titulu devalvací, čerpání dalších zahraničních úvěrů, příjmy z privatizace apod.). Pro třetí a čtvrté čtvrtletí je kriterium stanoveno zatím indikativně (k 30. 9. +23,3 mld Kčs, k 31. 12. +24,8 mld Kčs).

Na základě vykázaných výsledků za první pololetí 1991 je stav zadluženosti vládního sektoru u bankovní soustavy následující (v mld Kčs):

x) Kriterium je upraveno o operace ve státních finančních aktivech a pasívech, zahrnující zlepšující vliv vypořádání zisku z přepočtu XTR na USD ve výši cca 26,0 mld Kčs, kompenzované o zhoršující vliv čerpání vládního úvěru poskytnutého SSSR na saldo platebních vztahů ve výši 7,7 mld Kčs a další pohyby finančních aktiv federace ve výši 1,6 mld Kčs.

Výrazný pokles zadluženosti vládního sektoru o 48,1 mld Kčs proti počátku roku je ovlivněn především relativně vysokým přebytkem rozpočtů k 30. 6. 1991 ve výši 23,4 mld Kčs (přebytek státních rozpočtů 17,7 mld Kčs, přebytek místních rozpočtů 5,7 mld Kčs) a poklesem hrubé zadluženosti státu u SBČS o 15,7 mld Kčs, ke které bylo použito výnosů z kursových rozdílů ve výši cca 26,0 mld Kčs.

Splněním rozpočtového kritéria MMF za první pololetí spolu se splněním dalších kvantitativních kritérií v oblasti měnového vývoje byly vytvořeny předpoklady pro další čerpání půjčky od Mezinárodního měnového fondu na posílení devizových rezerv.

Jak však vyplývá z jiných částí této zprávy, nelze dosažené výsledky rozpočtového hospodaření přeceňovat, což se týká i se zdánlivě značnou rezervou splněného rozpočtového kritéria Mezinárodního měnového fondu k 30. 6. 1991.

Při dodržení stanoveného rozpočtového přebytku k 31. 12. 1991 a provedení jen uvažovaných operací ve státních finančních aktivech a pasívech, lze splnění rozpočtového kritéria Mezinárodního měnového fondu pro rok 1991 považovat za reálné.