FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
854
Vládní návrh
Zásady zákona o daních z příjmů
I
Úvodní ustanovení
Zásada č. 1
Zákon stanoví:
a) daň z příjmů fyzických osob;
b) daň z příjmů právnických osob.
Ústavní zákon o československé federaci v článku 12 stanoví, že Federální shromáždění upravuje vymezený okruh daní. Stanoví soustavu daní a odvodů v České a Slovenské Federativní Republice, daň z obratu a daň dovozní, u daní a odvodů placených podniky a společnostmi z příjmů a u daně z příjmů fyzických osob okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci uvedených daní a odvodů v obou republikách.
Ostatní ustanovení upraví zákony národních rad. Jde zejména o daňovou registraci a oznamovací povinnost, zdaňovací období, daňové přiznání, vyměření daně, placení daně včetně placení záloh, způsob vybírání daně srážkou, penále, vyloučení dvojího zdanění, řízení. Tyto zákony budou obsahovat i zmocňovací ustanovení, na základě kterých mohou ministerstva financí republik rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění a povolovat úlevy na dani v případě tvrdosti či nesrovnalosti, popřípadě bude-li to vyžadovat společenský zájem.
II
Daň z příjmů fyzických osob
Zásada č. 2
POPLATNÍCI DANĚ
Poplatníky daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou fyzické osoby, které mají příjmy, jež jsou předmětem daně. Fyzické osoby, které mají trvalý pobyt na území ČSFR nebo se zde zdržují alespoň 183 dnů v kalendářním roce, podléhají zdanění svými příjmy z tuzemských i zahraničních zdrojů. Ostatní fyzické osoby podléhají zdanění jen svými příjmy, jejichž zdroj je na území ČSFR.
Poplatníky daně budou fyzické osoby a vymezení reaguje na okolnost, že fyzická osoba může mít příjmy z tuzemska i z ciziny. U fyzických osob má zahrnutí příjmů z ciziny vliv především na úroveň zdanění tuzemských příjmů, s nimiž se dostanou do vyššího pásma daňové progrese a výsledná daň pak více odpovídá celkovým příjmům.
Zásada č. 3
PŘEDMĚT DANĚ
(1) Předmětem daně jsou všechny příjmy poplatníka daně s výjimkami uvedenými v odstavci 3. Příjmem se rozumí peněžní i naturální plnění. Příjmem je i osobní naturální spotřeba výrobků a služeb v rámci podnikatelské a jiné výdělečné činnosti.
(2) Příjmy, které jsou předmětem daně, se člení podle těchto druhů:
a) příjmy ze závislé práce a funkční požitky. Příjmy ze závislé práce se rozumí příjmy poplatníka od právnické nebo fyzické osoby, které je zavázán svou prací a podřizuje se přitom jejímu vedení a jejím příkazům; jde též o příjmy za práci podílníků kapitálových společností, jejichž podíl na kmenovém jmění společnosti nepřesahuje 20 %;
b) příjmy z podnikání (ze živnosti a obdobné výdělečné činnosti) a příjmy z nepodnikatelské samostatné výdělečné činnosti (umělci, lékaři, advokáti, vynálezci apod.);
c) příjmy (výnosy) z kapitálového majetku (např. úroky, dividendy);
d) příjmy z pronájmu a pachtu;
e) ostatní příjmy, zejména příjmy z jednorázových a příležitostných výkonů apod.
(3) Předmětem daně nejsou:
a) příjmy podléhající dani z dědictví a darování;
b) příjmy z prodeje majetku po uplynutí určité lhůty po pořízení (nabytí), nejde-li o prodej majetku, který je výsledkem výdělečné činnosti nebo je používán při výdělečné činnosti;
c) náhrady škod, kromě ušlého výdělku a ušlého zisku;
d) cestovní náhrady při služebních cestách poskytované v souvislosti s příjmy ze závislé práce do výše stanovené zákonem;
e) úvěry a půjčky.
(4) Od daně jsou osvobozeny:
a) důchody, přídavky na děti, dávky a služby sociální péče, dávky podpory a služby poskytované z jednotlivých sociálních fondů a fondu zdravotnictví;
b) výživné podle zákona o rodině; není-li výživné určeno nebo schváleno soudem, jen do výše stanoveného limitu;
c) podpory z veřejných prostředků a z prostředků veřejných nadací, nejsou-li náhradou výdělku (příjmu), např. stipendia žáků a studujících;
d) náhrady z rehabilitačního řízení;
e) plnění poskytovaná československou armádou vojákům základní (náhradní) služby a při vojenském cvičení, kromě služebního platu a náhrady ušlého výdělku, jakož i plnění poskytovaná občanům vykonávajícím civilní službu;
f) naturální plnění, které poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům ze zisku po zdanění na rekreační, zdravotnické, vzdělávací účely, předškolní zařízení, popř. formou darů všem zaměstnancům nebo určitým skupinám zaměstnanců; maximální výše plnění osvobozeného u zaměstnanců od daně bude stanovena zákonem;
g) výhry z loterií a jiných podobných her, je-li výtěžek z nich určen na veřejně prospěšné účely stanovené při jejich schvalování;
h) pojistná plnění z pojištění, které nesouvisí s podnikatelskou činností nebo nepodnikatelskou samostatnou výdělečnou činností.
Navrhovaná daň z příjmů fyzických osob bude universální daní, které budou podléhat i příjmy podléhající dosud samostatné dani ze mzdy a dani z příjmů z literární a umělecké činnosti. Zdanění se bude vztahovat i na příjmy členů zemědělských družstev při zrušení dosavadního zvláštního příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, placeného dosud zemědělskými družstvy za své členy, nahrazujícího dosud v průměru osobní daň ze mzdy.
Rozdělení příjmů podle druhů je nezbytné pro vymezení částky vstupující do základu daně u jednotlivých druhů příjmů v dalších zásadách a pro způsob vybírání záloh na daň a daně.
Vymezení příjmů ze závislé práce (v širším pojetí než pouze z pracovněprávních vztahů) má význam jak z hlediska výdajů, které lze uplatnit, tak i pro způsob vybírání daně resp. zálohy na daň. Předpokládá se, že zákony národních rad stanoví u těchto příjmů vybírání daně srážkou zálohy na daň anebo srážkou konečné daně u zaměstnanců, kteří kromě mzdy od jednoho zaměstnavatele nebudou mít jiné zdanitelné příjmy.
Definice předmětu daně bude velmi široká a bude zahrnovat i např. spropitné, bezúplatná věnování i jiný peněžní či naturální přínos pro poplatníka. Dědictví a darování vzhledem ke svému charakteru bude podrobováno samostatné dani, avšak v užší vazbě než daň z příjmů.
Příjmem nebudou též náhrady služebních výdajů poskytované zaměstnavatelem svému zaměstnanci do výše stanovené zákonem; nebude-li výše cestovních náhrad limitována zvláštním právním předpisem, bude příslušné vymezení obsahovat daňový zákon.
Návrh nepředpokládá zdaňování penzí (důchodů) a podpor z veřejně právní soustavy zabezpečení, přestože placené pojistné bude výdajem odčitatelným od příjmu před zdaněním. Na výši těchto dávek bude reagováno při stanovení základní nezdanitelné částky (daněprostého minima) z příjmu, což bude mít vliv na úroveň zdanění ostatních příjmů důchodce.
Výše limitu na výživné osvobozené u příjemce od zdanění bude stanovena v paragrafovaném znění návrhu zákona.
Pojistné plnění od pojišťoven nebude osvobozeno od zdanění v případech, kdy souvisí s podnikatelskou činností a placené pojistné bude výdajem snižujícím zdanitelný příjem.
Zásada č. 4
ZÁKLAD DANĚ
(1) Základem daně je příjem peněžní i naturální, který poplatník pobíral během jednoho kalendářního roku, snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Do celoročního základu daně se však nezahrnou příjmy, z nichž se daň vybere srážkou u zdroje příjmu (zásada č. 12).
(2) Má-li poplatník v kalendářním roce více druhů příjmů uvedených v zásadě č. 3 odst. 2, vypočte se základ daně jako úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů. Dílčím základem daně je částka, o kterou příjmy určitého druhu převyšují výdaje. Naturální spotřeba výrobků a služeb v rámci podnikatelské a jiné výdělečné činnosti se oceňuje podle obvyklých cen na trhu.
(3) Příjmem ze závislé práce zahrnovaným do základu daně (dílčího základu daně) je příjem peněžní i naturální (naturální požitky) snížený o pojistné placené zaměstnancem (srážené ze mzdy) do jednotlivých sociálních fondů a fondu zdravotnictví.
(4) Pro stanovení základu daně (dílčího základu daně) při příjmech z podnikání a z nepodnikatelské samostatné výdělečné činnosti se použijí zásady č. 10 a 11 ve společných ustanoveních.
Daň se vypočte z ročního základu daně. Základem daně je "čistý příjem", tj. částka již snížená o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
Do celoročního základu daně se však nezahrnou příjmy, z nichž bude konečná daň vypořádána srážkou u zdroje příjmů, jako např. z úroků z úsporných vkladů.
Oceňování majetku (nejen půdy a staveb), předmětů, závazků, pohledávek, cenných papírů atd. zejména pro daňové účely je v podmínkách tržního mechanismu poměrně složitým problémem, který je v zahraničí často řešen vydáním samostatného předpisu (zákona) o oceňování.
Členění příjmů podle druhů (zásada č. 3) je důležité z hlediska vymezení části příjmu vstupujícího do základu daně, kde specifickou roli hrají především různé druhy výdajů snižujících zdanitelný příjem. Přitom tyto výdaje lze vztahovat jen k určitému druhu příjmu, a to i z praktického hlediska, aby bylo možno např. pro některé druhy činností stanovit zjednodušené vykazování výdajů nebo pro některé druhy činností umožnit stanovení předpokládaného fiktivního základu daně (zisku).
Podrobnější vymezení základu daně při podnikání je uvedeno ve společných ustanoveních v zásadě č. 10.
Jde-li o jednorázové nahodilé příjmy (nikoliv v rámci podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti), není účelné zohlednit případnou ztrátu a i okruh možných výdajů je užší.
Zásada č. 5
SAZBA DANĚ
(1) Sazba daně je klouzavě progresivní a nepřesáhne 50 % ze základu daně.
(2) Nezdanitelná část základu daně se stanoví s přihlédnutím k částce životního minima. Pokud jsou na příjem poplatníka odkázány manželka (manžel) a nezaopatřené děti, nebo poplatník je invalidní, nezdanitelná část základu daně se zvýší o stanovené částky.
(3) Nezdanitelná část základu daně se sníží u poplatníka, který vedle příjmů podléhajících dani bude pobírat dávky sociálního zabezpečení zajišťující jeho základní životní potřeby.
(4) Nezdanitelná část základu daně se zvýší o hodnotu darů a příspěvků poskytnutých v tuzemsku na humanitární, zdravotnické, školské, ekologické, kulturní a tělovýchovné účely, a to až do výše limitu stanoveného ze základu daně.
Daňová sazba bude navržena obdobně jako dosavadní sazba daně z příjmů obyvatelstva s tím rozdílem, že dosavadní odčitatelné položky od základu daně se zahrnou do nezdanitelné části z příjmu (část příjmu s nulovou sazbou), maximální sazba bude snížena z 55 % na 50 %.
Při stanovení progresivní daňové sazby bude přihlédnuto i k výši plateb poplatníků do sociálních fondů a fondu zdravotnictví. Daňová sazba bude proto konkretizována v paragrafovaném znění návrhu zákona v návaznosti na výši plateb pojistného do fondů zajišťujících jejich soběstačnost.
Nezdanitelná částka ze základu daně bude přiznána nižší částkou u poplatníka, který není odkázán pouze na příjmy podléhající dani a má vedle zdanitelných příjmů i příjmy od zdanění osvobozené, např. důchod (penzi) ze sociálního zabezpečení nebo pobírá nemocenské dávky.
Nezdanitelné částky na děti a invaliditu, popř. i na manželku (manžela) bez příjmu nebo jen s nepatrným příjmem, mohou zohlednit v dani částečně i sociální situaci poplatníka (částečné zohlednění nákladů spojených s vyživováním těchto osob). Orientačně by nezdanitelná částka na každé vyživované dítě činila zhruba polovinu částky životního minima (nejvýše na čtyři děti); u poplatníka platícího alimenty by činila jen čtvrtinu částky životního minima. Obdobně jako dosud by tato forma úlevy na děti byla poskytována jen jednomu z rodičů.
Výplata státních dávek na děti (rodinné přídavky) by měla zůstat zachována. Změny v rozložení výše těchto dávek mohou částečně vyrovnat dopady v důsledku zrušení dosavadní konstrukce úlev v dani ze mzdy a vybírání samostatného pojistného do sociálních fondů a do fondu zdravotnictví.
Zachování sociálních prvků v dani má jednak psychologický význam a jednak částečně snižuje přerozdělování přes státní rozpočty (výsledný efekt z plného vyloučení sociálních prvků by znamenal na jedné straně vyšší daň a na druhé straně vyšší dávky). Jde přitom o institut ve světě obvyklý a i při jeho případném vyloučení by po přijetí zákona bylo nutno očekávat silné tlaky na znovuzavedení sociálních prvků (jako k tomu došlo např. v Maďarsku).
Nezdanitelná část ze základu daně (část s nulovou sazbou) by se dále zvyšovala z titulu darů a věnování na veřejné účely. Při zpracování návrhu zákona bude zvážena možnost dalšího zvýšení nezdanitelné částky, např. z titulu pořizování bytu a k podpoře energeticky úsporného a přitom tepelně vyhovujícího bydlení poplatníka.
III
Daň z příjmů právnických osob
Zásada č. 9
POPLATNÍCI DANĚ
(1) Dani z příjmů právnických osob (dále jen "daň") podléhají právnické osoby se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky a subjekty se sídlem v cizině s výjimkou fyzických osob.
(2) Dani nepodléhají podniky, jejichž vztah k rozpočtům je upraven jinými právními předpisy, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy.
Dani budou podléhat právnické osoby zabývající se podnikatelskou činností. Jde o všechny subjekty, které dosud podléhají zemědělské dani, odvodům do státního rozpočtu a důchodové dani, přičemž se ruší okruh poplatníků, kteří jsou dosud od důchodové daně osvobozeni.
Dani budou podléhat i občanská sdružení, politické strany a hnutí, nadace a církevní organizace, pokud budou vyvíjet podnikatelskou činnost.
Této dani nebudou podléhat podniky, pokud jejich zdanění bude upraveno samostatně, rozpočtové a příspěvkové organizace, jejichž hospodaření bude upraveno rozpočtovými pravidly, jakož i státní fondy zřízené zákony. Posoudí se subjektivní povinnost u veřejných obchodních společností.
Zásada č. 7
PŘEDMĚT DANĚ
Předmětem daně jsou příjmy a výnosy plynoucí z podnikatelské činnosti a z nakládání s majetkem. U poplatníků se sídlem v cizině jsou předmětem daně příjmy a výnosy plynoucí z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky, jakož i ostatní příjmy a výnosy, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky.
V tomto ustanovení se vymezuje předmět daně se specifikací pro poplatníky se sídlem v cizině. Zákon podrobně vymezí stálou provozovnu.
Zásada č. 8
ZÁKLAD DANĚ
Pro stanovení základu daně platí ustanovení zásady č. 10 s tím, že základ daně si poplatník může snížit o dary a příspěvky na humanitární, zdravotnické, školské, ekologické, kulturní a tělovýchovné účely v tuzemsku až do stanoveného limitu.
Základ daně se navrhuje stanovit shodně jako u daně z příjmů obyvatelstva s tím, že příspěvky a dary věnované na vymezené účely sníží přímo základ daně právnických osob, zatímco u fyzických osob je to s ohledem na specifiku řešeno v nezdanitelné části základu. Výši limitu bude možno stanovit až na základě kvantifikací, které budou k dispozici v pozdějším období.
Zásada č. 9
SAZBA DANĚ
Sazba daně nebude činit více než 50 % ze základu daně.
Návrh sazby daně bude upřesněn v paragrafovaném znění návrhu zákona na základě kvantifikací a dopadu především daně z nemovitostí a silniční daně.
IV
Společná ustanovení
Zásada č. 10
ZÁKLAD DANĚ PŘI PŘÍJMECH Z PODNIKÁNÍ
(1) Základem daně jsou veškeré příjmy (výnosy) z podnikání snížené o výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, a to při respektování jejich časové souvislosti v daném zdaňovacím období.
(2) U poplatníků, kteří se závazně řídí předpisy o účetnictví, tvoří základ daně vykázaný bilanční zisk, zvýšený o veškeré částky neoprávněně zahrnuté do výdajů (nákladů) nebo neoprávněně zkracující příjmy (výnosy). Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován zvláštními předpisy, lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.
(3) Za příjmy (výnosy) se považuje jak peněžní, tak i naturální plnění oceněné obvyklými cenami na trhu.
(4) Do základu daně se nezahrnují:
a) částky, které byly u téhož poplatníka již podrobeny zdanění podle tohoto zákona,
b) přijaté podíly na zisku (dividendy) od obchodních společností a družstev se sídlem v tuzemsku a další příjmy, z nichž se daň vybírá srážkou u zdroje příjmů (zásada č. 12).
(5) Od daně se osvobozují a do základu daně se nezahrnují:
a) přijaté příspěvky a dary určené a použité k financování humanitárních, zdravotnických, školských, ekologických, kulturních a tělovýchovných účelů,
b) příjmy z provozu malých vodních elektráren (do výkonu 1 MW), větrných elektráren, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na využití geotermální energie, a to po dobu 5 let od uvedení do provozu.
(6) Výdaji (náklady) pro účely stanovení základu daně jsou také:
a) odpisy základních prostředků a nehmotného majetku (zásada č. 11),
b) výdaje (náklady) na reprezentaci související s podnikatelskou činností, a to maximálně do výše limitu stanoveného z celkových příjmů (výnosů),
c) výdaje (náklady) na pracovní podmínky a na ochranu zdraví a péči o zdraví vynaložené na:
1. závodní zdravotnické zařízení v rozsahu stanoveném příslušnými právními předpisy a na předškolní zařízení,
2. zajištění ochrany i bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků,
3. provoz vlastních středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu učňů, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, pokud je poplatník povinen je hradit,
4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované jinými subjekty poskytované maximálně do výše limitu stanoveného z ceny hlavních a přesnídávkových jídel;
d) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí (čistírny odpadních vod, odpadních plynů apod.),
e) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně a poplatky vztahující se k činnosti, z níž příjmy podléhají dani.
(7) Za výdaje (náklady) nutné k dosažení, zajištění a udržení příjmů (výnosů) pro daňové účely nelze uznat zejména:
a) výdaje na pořízení základních prostředků a investic nebo náklady na jejich pořízení ve vlastní režii, jakož i na získání a vytvoření hmotných i nehmotných věcí podléhajících odpisům,
b) výdaje na zvýšení kapitálu včetně splácení půjček,
c) výdaje na nákup státních obligací,
d) placené podíly na zisku (dividendy),
e) pokuty a penále s výjimkou smluvních pokut,
f) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod a všechny odvody, poplatky a pokuty za nedodržování podmínek ochrany životního prostředí,
g) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy (výnosy od daně osvobozené nebo dani nepodléhající).
(8) Ze základu daně si může poplatník odečíst ztrátu vykázanou v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích.
(9) Při likvidaci právnické osoby podléhá zdanění ta část likvidačního zůstatku, která převyšuje její základní jmění, pokud již nebyla zdaněna. U příjmu společníka obchodní společnosti nebo člena družstva, který vyplývá z likvidace obchodní společnosti nebo družstva, anebo z jejich zániku bez likvidace, je základem podíl na likvidačním přebytku snížený o vklad do základního kapitálu nebo o členský vklad, popřípadě o příspěvky.
Základem daně jsou u tuzemských poplatníků veškeré příjmy plynoucí z podnikatelské činnosti snížené o náklady a výdaje vynaložené na jejich dosažení. Za příjmy plynoucí z podnikatelské činnosti nebudou považovány přijaté dotace poskytované ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů.
Přijaté podíly na zisku (dividendy) u tuzemského poplatníka se nezahrnují do základu daně, neboť daňová povinnost z těchto částek bude splněna zaplacením daně srážkou (u toho, kdo dividendy vyplácí).
Podrobné vymezení základu daně umožní nahradit některé dosud platné finanční předpisy. To se týká i odpisování základních prostředků, kde se navrhuje zjednodušení stanovením maximálních ročních sazeb pro větší skupiny základních prostředků, rovněž se navrhuje zjednodušené odpisování pro malé podniky a společnosti do 100 pracovníků.
Výše limitu výdajů na reprezentaci a při poskytování závodního stravování bude upřesněna v paragrafovaném znění návrhu zákona na základě kvantifikací, které budou k dispozici v pozdějším období. Otázka co je a co není výdajem bude v paragrafovaném znění specifikována tak, aby subjektivní prvek při rozhodování byl co nejvíce omezen.
V kompetenci republik bude možnost stanovit průměrný zisk (základ daně) nebo průměrné výdaje v závislosti na výši příjmů diferencovaně podle druhů činností a hospodářských poměrů.
Dále se navrhuje snižovat základ daně o nově zavedenou daň z nemovitostí a silniční daň související s podnikatelskou činností a zejména o ztrátu vykázanou v příslušném zdaňovacím období a následujících pěti letech tak, jak je to obvyklé v cizině s tím, že zákon upraví způsob odečítání ztrát (buď rovnoměrně nebo vyšší částkou v následujícím roce a poté rovnoměrně).
Na rozdíl od dosavadního stavu se navrhuje snižovat základ daně pouze o smluvní sankce, které pak budou příjmem u druhé smluvní strany.
Do návrhu paragrafovaného znění zákona bude zapracováno ustanovení umožňující čelit možným daňovým únikům z cenového transferu.
Zásada č. 11
ODPISY ZÁKLADNÍCH PROSTŘEDKŮ A NEHMOTNÉHO MAJETKU
(1) Zákon podrobně vymezí předmět odpisování hmotného a nehmotného majetku (základních prostředků, nehmotného majetku). Vymezí se základní prostředky, které nebudou odpisovány.
(2) Odpisy se budou provádět z pořizovací ceny nebo výrobní ceny, popřípadě z reprodukční ceny v případě, že nebude známa pořizovací cena. Pořizovací cena základních prostředků se zvyšuje o cenu nástavby, rekonstrukce a podobných úprav. Odpisování končí odepsáním pořizovací (reprodukční) ceny, prodejem, darováním nebo likvidací.
(3) Odpisové sazby budou roční a budou stanoveny jako maximální pro účely tohoto zákona. Základní prostředky se rozdělí do skupin v nichž budou sazby stanoveny s přihlédnutím k životnosti takto:
a) budovy, haly a ostatní stavební objekty:
|
1. sloužící pro výrobu energie a podobnému účelu |
4,5 % |
|
2. sloužící pro služby apod. |
2,5 % |
|
3. ostatní |
1,5 % |
b) stroje a zařízení:
|
1. pro hlubinné dobývání, měřící elektronická zařízení apod. |
20 % |
|
2. pro hutní druhovýrobu, silniční práce, automobily, letadla apod. |
15 % |
|
3. obráběcí stroje, elektromotory, hnací zařízení apod. |
9 % |
|
4. turbíny, lokomotivy, trvalé porosty, inventář |
6 %. |
(4) Odpisování nehmotného majetku bude stanoveno podle charakteru jejich využití (práva).
(5) Odchylně budou stanoveny roční odpisové sazby:
a) u dočasných staveb, pronajímaných strojních základních prostředků a základních prostředků používaných při provádění staveb v zahraničí se odpisové sazby stanoví podle předpokládané životnosti základního prostředku nebo trvání prováděných prací. Nejkratší doba odpisování je dva roky,
b) v některých případech (podle vhodných kriterií, např. počet pracovníků, výše majetku) bude stanovena možnost uplatnění zjednodušeného odpisování, a to s tím, že u stavebních základních prostředků bude limit roční odpisové sazby 2 % a u ostatních základních prostředků 12 %.
Sazby odpisů jsou uvedeny jen orientačně a při zpracování paragrafovaného znění budou upřesněny. Mezi základní prostředky, které nebudou odpisovány, bude patřit zejména půda.
Zásada č. 12
SAZBA DANĚ VYBÍRANÉ SRÁŽKOU
(1) Sazba daně vybírané srážkou u zdroje příjmů na území ČSFR činí:
a) do 30 % z příjmů, které plynou poplatníkům s bydlištěm nebo sídlem v cizině, z licenčních a jim podobných poplatků, za technickou pomoc a služby a z autorských a provozovacích práv,
b) do 25 % z příjmů cenných papírů, podílů na zisku, úroků a prémií z úsporných vkladů, vkladů na běžných účtech, ze všech druhů výher (z veřejných soutěží, sportovních soutěží, z reklamního slosování, z loterií a obdobných her, kromě částek osvobozených od zdanění) a z tantiem,
c) 10 až 20 % z příjmů ze závislé práce (z pracovněprávního a obdobného zaměstnaneckého vztahu), která není hlavním zdrojem příjmu poplatníka a je časově omezena a z příjmů za literární a umělecké příspěvky do rozhlasu, televize a periodického tisku a z odměn za přednášky, nepřesahuje-li příjem stanovenou výši.
(2) Základem daně vybírané srážkou je příjem. Příjmy ze zdrojů na území ČSFR, z nichž se daň vybírá srážkou, se nezahrnují do základu daně podle zásad č. 4, 8 a 10.
Srážkou u pramene příjmu by se daň vybírala zejména tam, kde např. s ohledem na anonymitu vkladů, obligací by vybírání daně ode všech poplatníků na podkladě přiznání bylo obtížné.
Sazby jsou uvedeny orientačně s tím, že při rozpracování by se v paragrafovaném znění návrhu zákona stanovila pevná sazba s přihlédnutím ke konkrétnímu vývoji např. úroků z úsporných vkladů a zdanění peněžních ústavů a k výši zdanění uplatňovaného z obdobných příjmů v cizině.
Dále bude zejména z praktických důvodů účelné vybírat daň paušální sazbou, zhruba na úrovni průměrné daně, z příležitostných příjmů ze závislého zaměstnání (zejména jde-li o vedlejší krátkodobé zaměstnání apod.) nebo z literárních a uměleckých příspěvků do rozhlasu, televize, novin apod., nepřesáhne-li výše příjmu za jednotlivý příspěvek nebo přednášku stanovený limit, který bude upřesněn v paragrafovaném znění návrhu zákona (orientačně 2 000,- Kčs).
Zásada č. 13
SLEVY NA DANI
Poplatníkům budou stanoveny slevy na dani pevnou částkou na pracovníka, a to zvlášť pro pracovníky se změněnou pracovní schopností a zvlášť pro pracovníky se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Pro výpočet slevy bude rozhodný průměrný stav těchto pracovníků vypočtený podle směrnic k státním statistickým výkazům za úsek Práce a mzdy.
K podpoře zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností se navrhuje poskytovat slevy na dani ve formě pevné částky odpočitatelné od daně. Slevy budou jednotné pro zdanění příjmů fyzických i právnických osob. Výše slevy bude stanovena v paragrafovaném znění návrhu zákona. Předpokládá se, že výše slevy na pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením by činila trojnásobek slevy na pracovníka se změněnou pracovní schopností.
Zásada č. 14
Pro daňové účely bude stanoven kurs pro přepočet cizích měn na československou měnu a při oceňování naturálního plnění a oceňování majetku se bude vycházet z oceňování stanoveného pro daňové účely.
Především praktické důvody vedou stejně jako je obvyklé i jinde ve světě k vyhlašování kursů pro daňové účely v průběhu zdaňovacího období s delší platností, než SBČs vyhlašované kursy devizového trhu.
Oceňování majetku inventáře, závazků, pohledávek, cenných papírů atd. pro daňové účely je v podmínkách tržního mechanismu velmi složitým problémem; nejde jen o daně z příjmů, ale zejména o daň z nemovitostí a daň z dědictví a darování. Přitom oceňování by mělo být shodné, což lze zajistit např. vydáním samostatného předpisu (zákona) o oceňování. Specifické otázky týkající se příjmu však bude účelné upravit přímo v zákoně o daních z příjmů.
Naturální požitky a jiné výhody peněžité hodnoty poskytované např. zaměstnavatelem svým zaměstnancům budou do základu daně zahrnovány ve výši odvozené z běžné střední ceny na trhu. Zvláštní způsob oceňování bude stanoven u předmětů zapůjčených k používání (podniková auta apod.) tak, aby do základu daně byly zahrnuty minimálně odpisy takového předmětu a dále u výhod formou poskytování režijních jízdenek (letenek) k soukromému použití např. zaměstnancům dopravních podniků.
Zásada č. 15
Obsahuje-li mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, ustanovení odchylné od tohoto zákona, platí ustanovení smluvní.