Daňové povinnosti zejména subjektů s bydlištěm nebo sídlem v cizině jsou modifikovány mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Modifikace se týkají zejména předmětu daně, vymezení stálé provozovny, vymezení příjmů a výše zdanění licenčních poplatků, dividend a úroků.
Zásada č. 16
ROZSAH MOŽNÝCH ODCHYLEK V KONSTRUKCI DANÍ
Zákony národních rad mohou:
(1) zvýšit sazbu daně až o 10 bodů s výjimkou sazby daně pro subjekty s bydlištěm nebo sídlem v cizině, u kterých je daň prováděna srážkou,
(2) stanovit všeobecně nebo selektivně zrychlené odpisování
a) stavebních základních prostředků v prvních pěti letech po uvedení do provozu do výše 30 % pořizovací ceny,
b) strojních základních prostředků v prvních třech letech do výše 50 % pořizovací ceny,
(3) rozšířit okruh poplatníků se zjednodušeným odpisováním,
(4) u daně z příjmů fyzických osob stanovit skupiny samostatně výdělečných občanů, kteří nemusí vést řádné obchodní knihy, u nichž se stanoví základ daně jako průměrný zisk nebo výdaje se stanoví průměrnými sazbami.
Tímto vymezením možných odchylek není dotčena možnost stanovit v zákonech národních rad zmocnění pro vlády republik nebo ministerstva financí republik k poskytování úlev ze zdanění určitých druhů příjmů nebo individuálních výjimek obdobně jako je tomu dosud. Může se jednat o úlevy např. při příjmech z provozu zařízení na zneškodňování odpadů a další zvýhodnění v oblasti životního prostředí a řešení zisků kapitálových společností vyplývajících ze změn kursů atp.
Zásada č. 17
ZMOCNĚNÍ
Federální ministerstvo financí může:
- ve vztahu k cizině činit opatření k zajištění vzájemnosti, odvetná opatření, popřípadě k zjednodušení vybírání daně,
- povolit úlevy na dani pro subjekty s bydlištěm nebo sídlem v cizině a poplatníky v působnosti federace,
- osvobodit od daně nově vzniklé poplatníky v působnosti federace na dobu tří let od jejich vzniku.
Dosavadní zmocnění pro federální ministerstvo financí se navrhují ponechat. Zmocnění pro ministerstva financí republik, pokud jde o poplatníky v jejich působnosti, stanoví zákony národních rad.
V
Přechodná a závěrečná ustanovení
Zásada č. 18
(1) Pro odvodové a daňové povinnosti vzniklé před 1. lednem 1993 se použijí právní předpisy uvedené v odstavci 2.
(2) Zákonem se zruší:
- zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění zákonů č. 71/1957 Sb., č. 101/1964 Sb. a č. 90/1968 Sb.,
- nařízení vlády č. 43/1953 Sb., kterým se upravují procenta zvýšení a snížení daně ze mzdy,
- nařízení vlády č. 112/1953 Sb., kterým se mění procenta zvýšení daně ze mzdy,
- vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb. a vyhlášky č. 72/1991 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-27 067/77 o posuzování hospodářského zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-8 762/78 "Odměny poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň ze mzdy" registrovaný v částce 15/1978 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-26 711/1978 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-4 537/79 - "Daňové posuzování hodnoty stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů", registrovaný v částce 11/1979 Sb.,
- výnos federálního ministerstva č. j. VI/1-23 894/1980 o zdaňování odměn vyplácených okresní správou spojů vedoucím předplatitelských středisek poštovní novinové služby, kolportérům a kamelotům, registrovaný v částce 4/1981 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-421/1981 o zdaňování odstupného vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb.
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-1 871/81 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích organizace vyplácených pracovníkovi po skončení pracovního poměru, registrovaný v částce 10/1981 Sb.
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-584/82 o zvýšení hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-9 362/82 o zdaňování odměn za sklizeň sena vykonávanou ve vedlejší činnosti a o daňovém posuzování hodnoty stravování poskytovaného brigádníkům přijatým na výpomoc při špičkových zemědělských pracích, registrovaný v částce 17/1982 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-14 491/82 o daňovém posuzování měsíčních odměn učňů, registrovaný v částce 25/1982 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-12 836/82 o poskytování slev daně ze mzdy na zletilé děti, které se staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. VI/1-13 318/82 o zdaňování odměn za fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-3 776/83 o zdaňování odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb.
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 317/84 o výjimečném uznávání vdov po účastnících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 3/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-21 171/84 o daňovém posuzování zahraničních občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě mezivládních dohod, registrovaný v částce 4/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-881/85 o zdaňování odměn poskytovaných organizacemi závodním obvodním lékařům, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-13 669/85 o zdaňování odměn za odběr a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-7 393/87 ze dne 15. 5. 1987 o prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-13 791/87 ze dne 8. 9. 1987 o zdaňování odměn z fondu zmocněnce vlády ČSSR,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-552/88 ze dne 25. 1. 1988 o zdaňování zvláštních ročních odměn poskytovaných pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny, registrovaný v částce 1/1988 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. V/1-5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4-19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům v oblasti civilní obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4-22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4-17 259/89 ze dne 15. 12. 1989 o zdaňování odstupného vypláceného vybraným pracovníkům převáděným v rámci energetiky do nově budovaných jaderných elektráren, registrovaný v částce 36/1989 Sb.;
- zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb.,
- vyhláška ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., č. 14/1982 Sb., č. 86/1984 Sb. a č. 7/1991 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/29 337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/20 148/1972, kterým se vydává předpis "3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti - postup při předkládání potvrzení", registrovaný v částce 26/1972 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/15 101/1974 o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,
- výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. j. 153/25 508/74 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. II/4-1 258/89 ze dne 27. ledna 1989 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby a prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně z příjmů z literární a umělecké činnosti;
- zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva;
- zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb.,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,
- zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb.,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,
- zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb.,
- vyhláška federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,
- výnos federálního ministerstva financí č. j. II/1-18 795/89, ministerstva financí ČR č. j. 152/23 286/89 a ministerstva financí SR č. j. 72/2 220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.
Zákonem budou zrušeny zákony o dani ze mzdy, dani z příjmů obyvatelstva, dani z příjmu z literární a umělecké činnosti, o odvodech do státního rozpočtu, o důchodové dani a o zemědělské dani (včetně daně z pozemků, která bude nově zahrnuta v dani z nemovitostí v kompetenci republik) a předpisy vydané na jejich základě. Pro daňové povinnosti vzniklé před 1. 1. 1993 se použijí předpisy účinné před tímto datem.
Zásada č. 19
ÚČINNOST
Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1993.
V Praze dne 29. srpna 1991
Předseda vlády ČSFR
Čalfa v. r.
Ministr financí ČSFR
Klaus v. r.
POLITICKO-EKONOMICKÝ ROZBOR
k návrhu zásad zákona o daních z příjmů
1. ledna 1991 nabyl účinnosti ústavní zákon č. 556/1990 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci. Tímto zákonem se změnila mimo jiné i ustanovení čl. 12, který upravuje ukládání daní a zákonodárné kompetence. Tato změna předpokládá vydání zákona Federálního shromáždění o soustavě daní a odvodů České a Slovenské Federativní Republiky, dále zákona o dani z obratu (z přidané hodnoty), o dovozní dani a o poplatcích, které mají podle své povahy výlučně nebo převážně vztah k zahraničí nebo souvisí s výkonem působnosti orgánů federace.
U daní z příjmů fyzických a právnických osob se má zákonem Federálního shromáždění ČSFR upravit jednotně:
- okruh poplatníků,
- předmět a základ daně,
- výchozí daňové sazby,
- rozsah možných odchylek v konstrukci uvedených daní v obou republikách.
Z těchto principů vychází i návrh zásad zákona o daních z příjmů. Tím je sledováno, aby při výrazném posílení zákonodárné kompetence České národní rady a Slovenské národní rady byla daňová úprava v zásadě jednotná v celé České a Slovenské Federativní Republice.
I. Současná soustava odvodů a daní z příjmů organizací a obyvatelstva
Současnou soustavu odvodů a daní organizací tvoří:
Odvody do státního rozpočtu
jsou upraveny zákonem č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb. Zákon upravuje odvod z objemu mezd, odvod ze zisku, odvod z odpisů základních prostředků a regulační a cenové odvody. Těmto odvodům podléhají státní podniky, podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti, státní peněžní ústavy a některé další organizace.
Obecná sazba odvodu z objemu mezd činí 50 % ze základu. Snížené sazby (20 nebo 10 %) se uplatňují např. u lázeňských organizací, u organizací v oblasti kultury, organizací městské hromadné dopravy apod. Sazba odvodu ze zisku činí 55 % ze základu (tj. zisku upraveného o položky zvyšující a snižující zisk). Odvod z odpisů, který může být uplatněn pouze u státních podniků s útlumových programem. Vybraný okruh organizací provádí odvod na základě finančního plánu. Regulační odvody, jejichž podrobná úprava je svěřena nařízením vlád, slouží k ovlivňování vývoje mezd.
Důchodová daň
je upravena zákonem č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb. Podléhají jí státní podniky, jejichž zakladateli jsou národní výbory (města a obce), družstva (s výjimkou zemědělských družstev), společenské organizace, podniky se zahraniční majetkovou účastí, soukromí podnikatelé zapsaní do podnikového rejstříku a další poplatníci. Základem důchodové daně je zisk upravený o položky zvyšující, popřípadě snižující zisk. Základní sazba pro většinu poplatníků činí 20 % ze základu nepřesahujícího 200 000 Kčs a z částky přesahující tuto částku činí 55 %.
Zvýhodněná sazba důchodové daně ve výši 40 % je uplatňována u podniků se zahraniční majetkovou účastí, pokud podíl zahraničního kapitálu činí více než 30 %, a to ze základu daně přesahujícího 200 000 Kčs. U spotřebních družstev a poplatníků, u nichž převažují služby veřejného stravování a veřejného ubytování je sazba daně odstupňovaná progresívní stupnicí podle výše rentability (od 10 % do 55 %).
Převážná část poplatníků důchodové daně platí daň z objemu mezd. Obecná sazba činí 50 % ze základu. Snížené sazby (20 % nebo 10 %) se uplatňují u taxativně stanovených poplatníků nebo u vymezených činností. Část poplatníků místo daně z objemu mezd platí pojistné nemocenského pojištění.
Zemědělská daň
je upravena zákonem č. 172/1988 Sb., ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb. Systém zemědělské daně zahrnuje daň z pozemků, daň z objemu mezd a odměn a daň ze zisku.
Poplatníky daně z objemu mezd a daně ze zisku jsou zemědělská družstva a společné podniky s převážně zemědělskou výrobou, státní statky, organizace s potravinářskou výrobou a další organizace zemědělské výroby a služeb. Obecná sazba daně z objemu mezd a odměn činí 50 % ze základu (ze základu připadajícího na vymezené činnosti činí sazba 20 %). Sazba daně ze zisku činí 50 % ze základu daně, tj. ze zisku upraveného o položky zvyšující a snižující základ daně.
Daně z příjmů placené obyvatelstvem zahrnují:
Daň ze mzdy
Daň ze mzdy platí občané ze svých mezd a platů. Nezdaňují se příjmy plynoucí občanům z nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení, náhrad cestovních výdajů apod. Sazby jsou klouzavě progresívní a činí maximálně 20 % z té části mzdy, která přesahuje 2 400 Kčs měsíčně. Poplatníkům, kteří vyživují méně než 2 osoby (zpravidla svobodní a ženatí bezdětní) se tato základní daň zvyšuje až o 60 % podle toho, zda jde o muže či ženu a podle věku poplatníka. Naopak poplatníkům, kteří vyživují více než 2 osoby se ve stanovených případech daň snižuje až o 70 %.
Dani nepodléhají odměny členů JZD za práci v družstvu a JZD odvádějí příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.
Daň z příjmů z literární a umělecké činnosti
Dani z příjmů z literární a umělecké činnosti podléhají občané, kteří vykonávají literární a uměleckou činnost na vlastní účet, ale ne v pracovním poměru, kde platí daň ze mzdy. Sazby jsou klouzavě progresívní a dosahují nejvíce 33 % ze základu přesahujícího 50 000 Kčs ročně. Z drobných honorářů se sráží daň paušální sazbou 3 %.
Daň z příjmů obyvatelstva
Daň z příjmů obyvatelstva byla nově upravena zákonem č. 389/1990 Sb. Do tohoto zákona byla zahrnuta dřívější daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby (upravená v rámci zákona o zemědělské dani) a dřívější daň z příjmů obyvatelstva.
Základní daňové instituty této daně jsou upraveny tak, aby usnadnily přechod na novou universální daň z příjmů. Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Před vlastním výpočtem daně se od základu daně odečte nezdanitelná částka z příjmu, která je diferencována tak, aby byla vyšší u poplatníka, u něhož je podnikání hlavním zaměstnáním a nemá tudíž jiné významnější příjmy, jako např. mzdu dosud samostatně zdanitelnou daní ze mzdy. Odpočet dalších částek na děti, popř. manželku s minimálními příjmy, popř. na invaliditu poplatníka pak představuje další daňovou úlevu.
Konstrukce daňové sazby (od 15 do 55 %) již zohledňuje okolnost, že v dani nejsou zahrnuty příspěvky samostatně výdělečně činného občana na sociální pojištění, které od 1. 5. 1990 je vybíráno samostatně. Výše příspěvku na pojištění však závisí na občanovi, tzn. je v rámci širokého rozpětí ponecháno na občanovi, jak se pojistí pro případ nemoci a na důchod. Tato daň ve spojení se samostatným placením příspěvku se proto jeví výhodnější než průměrná daň ze mzdy u těch občanů, kteří se pojistí jen na nepatrnou částku, např. placením 100,- Kčs pojistného měsíčně je občan pojištěn, avšak pouze jako zaměstnanec s měsíční mzdou 400,- Kčs.
Nová daň z příjmů obyvatelstva dále obsahuje některé prvky, zvýhodňující především soukromé podnikatele, kteří se rozhodli podnikat formou svého hlavního zaměstnání, a to i ve vazbě na budoucí rozšiřování vlastní podnikatelské činnosti.
Celá soustava je poznamenávána prvky centralistického, administrativního způsobu řízení, zjednodušenými a v mnoha směrech zcela subjektivními názory. To platí jak o daních obyvatelstva, tak i o zdaňování organizací. Úpravu veřejných financí tak, aby odpovídaly podmínkám uplatňování tržního mechanismu a integračním procesům závěru 20. století, nelze provést malými změnami, nýbrž pouze zásadní reformou.
II. Hlavní cíle reformy čs. daňové soustavy
Změna zdanění příjmů je součástí reformy daňové soustavy, která sleduje tyto cíle:
a) rozpočtově politické cíle. Daňová soustava bude konstruována tak, aby zajišťovala pružné sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu. Bude rovněž umožňovat sledování makroekonomických cílů regulace souhrnné poptávky prostřednictvím vyrovnaného, přebytkového nebo deficitního státního rozpočtu.
Strategickým cílem celé daňové soustavy je postupné snižování daňové kvóty na úroveň obvyklou ve státech s tržní ekonomikou (daňová kvóta je podílem daňových příjmů, včetně pojistného a sociálního zabezpečení, které budou příjmem samostatného fondu, na hrubém domácím produktu). Ve vztahu k současnému stavu to znamená snížit objem rozpočtů o 10 i více bodů.
Státní příjmy a jejich elastičnost se zabezpečí tak, že se budou kombinovat daně důchodového typu, daně reálné a nepřímé daně. Daňová soustava umožní i řešení problémů místních rozpočtů;
b) spravedlivého rozdělování prvotních důchodů, které se projeví především ustoupením od analytických daní z příjmů a přechodu k universální dani z příjmů. Dále hledisko spravedlnosti se odrazí v nové úpravě nepřímých daní, notářských poplatků i ve zdaňování nemovitostí. Prosazení tohoto hlediska je spojeno s reformou sociálního zabezpečení, cenové soustavy i mzdové politiky.
Daňová spravedlnost se projeví i v omezení výjimek na ty, které jsou obecně uznávány a akceptovány;
c) podnikově hospodářské, které se projeví ve vytváření rovných konkurenčních podmínek v přímých i nepřímých daních. Současně přitom v těchto úpravách se vyjádří zájem státu na ovlivňování podnikatelských aktivit, především formou odpisové politiky i dalších daňových zvýhodnění. Tyto cíle se váží na proces privatizace spojený s přechodem státních podniků na formu obchodních (kapitálových) společností a zdanění výnosů;
d) otevírání čs. ekonomiky, na které reaguje daňová soustava úpravami daňových povinností zahraničních subjektů, daní z přidané hodnoty a sblížením celé soustavy se soustavami Evropských společenství. Odraz nalezne tento cíl i v odstraňování překážek rozvoji vztahů, které představuje dvojí zdanění mezinárodní, cestou uzavírání smluv o zamezení dvojího zdanění. Přitom otevřenost ekonomiky bude vyžadovat i užší zapojení a spolupráci s příslušnými orgány států i Evropskými společenstvími v boji s daňovými úniky;
e) pružnosti a účinnosti vybírání daní, které se odrazí jak v konstrukci daní, zejména systémech zajištění daně, vytváření dobře fungující daňové správy a ve vydání nových předpisů o řízení ve věcech daní a poplatků. Konstrukce daní a jejich vazby musí, při odpovídajícím podílu srážkové daně, omezovat náklady na daňovou správu a daňové úniky na rozumnou míru a vytvářet únosnou administrativu;
f) finanční psychologické, a to v tom směru, že daňová soustava musí odpovídat konstrukcí mentalitě národů v České a Slovenské Federativní Republice i jejich právnímu povědomí, kdy po relativně dlouhou dobu daně byly na okraji ekonomických procesů a zakořenily se zcela odlišně představy o možnostech a úkolech daní.
III. Základní charakteristika návrhu zásad zákona o dani z příjmu
Návrh zásad zákona o dani z příjmů vychází ze schválené koncepce celkové reformy čs. daňové soustavy. V zájmu zabezpečení nezbytné jednotnosti zdaňování všech druhů příjmů obyvatelstva i organizací se alternativně navrhuje stanovit toto zdanění v rámci jednoho zákona, který by upravoval:
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.
Daň z příjmů obyvatelstva má nahradit všechny dosavadní daně placené obyvatelstvem. Konstrukce daně včetně daňové sazby bude odpovídat vyčlenění pojistného sociálního a nemocenského zabezpečení zahrnutého dosud globálně v dani ze mzdy. Závažným problémem je míra universálnosti, tzn. zda má být v dani přihlédnuto k veškerým příjmům a tedy k celkové příjmové situaci občana a zda mají být stejně jako ve většině států s tržní ekonomikou zdaňovány i např. úroky z úsporných vkladů a dávky sociálního a nemocenského pojištění. Pokud jde o tyto dávky, nenavrhuje se zatím jejich zdanění, přestože pojistné placené občany do sociálních fondů bude výdajem odčitatelným od příjmu pro zdanění a pouze se k jejich výši částečně přihlédne při zdanění ostatních souběžně v témže roce pobíraných příjmů.
Při zdaňování se bude přihlížet k vyživování nezaopatřených dětí a k invaliditě poplatníka. Zvýhodnění bude konstruováno tak, aby úlevy byly méně než dosud závislé na výši příjmu. Tato konstrukce na jedné straně přispěje ke složitosti zdanění, na druhé straně zjednoduší řešení v oblasti sociální politiky.
Způsob vybírání daně přísluší upravit zákony národních rad. Konstrukce zdanění je volena tak, aby u zaměstnanců umožňovala vybírání záloh na daň srážkou ze mzdy a konečné vypořádání daně po skončení roku u zaměstnavatele bez podávání daňového přiznání u těch zaměstnanců, kteří kromě mzdy od jednoho zaměstnavatele nebudou mít jiné příjmy zahrnované do daňového přiznání. Srážkou u tuzemského zdroje příjmu jednotnou daňovou sazbou se daň vybírá z výnosů z cenných papírů, z úroků z úsporných vkladů a některých dalších taxativně stanovených druhů příjmů. U většího počtu poplatníků než dosud lze předpokládat uplatnění povinnosti podávat daňové přiznání, s čímž se počítá v daňové správě.
Daň z příjmů právnických osob nahradí dosavadní odvod ze zisku, důchodovou daň a zemědělskou daň ze zisku. Daň (odvod) z objemu mezd bude nahrazena pojistným na sociální (důchodové), nemocenské a zdravotní pojištění. Přechod na formu kapitálových společností i nová úprava přinese zároveň zásadní změnu, že stát umožní podniku, který se dostane do ztráty, aby v následujících letech mohl při průkazu prosperity tuto ztrátu postupně umořovat (forma nepřímé subvence se sociálním prvkem poskytovaná v tržních ekonomikách). Daňové předpisy v zásadě nahradí, resp. přispějí k zásadnímu zjednodušení řady dosavadních finančních předpisů, neboť obdobně jako v cizině se řada otázek řeší daňovým zákonem. V důsledku toho bude struktura vlastního daňového zákona složitější. Nutnou podmínkou pro vypracování návrhu daňového zákona je vydání resp. úprava obchodního a občanského zákoníku, dořešení otázek privatizace. Rozšiřování mnohonárodních společností vyvolalo potřebu řešení zdaňování dividend resp. úpravu daňových základů. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že i od roku 1993 budou ještě existovat podniky s veřejně prospěšnou činností (pošty, státní dráhy, státní lesy aj.), umožňuje zákon řešit případně jejich zdanění odchylně. Výchozí daňová sazba se zatím navrhuje jen v maximální možné výši.
Návrh zásad zákona neřeší a ani nemůže řešit rozpočtové určení výnosu těchto daní. To bude upraveno samostatně zvláštními právními předpisy (rozpočtová pravidla federace a republik). Konstrukce daní v zásadě přitom umožňuje vazby na místní i republikové rozpočty i rozpočet federální.
Za zásadní otázku je však nutno považovat zachování maximální jednotnosti u těchto daní, což má rozhodující význam pro uplatnění jednotného trhu, rovných konkurenčních a sociálních podmínek. Tyto daně spolu s nepřímými daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení též představují rozhodující váhu v daňové kvótě.
Ze zásadních hledisek bude nutno posoudit racionální požadavek, aby ve vztahu k poplatníkům byla v této oblasti uplatňována jednotná a komplexní úprava (zákon). Podle současných kompetencí přísluší otázky placení daní, podávání daňových přiznání, způsob vybírání daní srážkou, stanovení penále z neplnění daňových povinností, případné řešení sporných případů zdanění a poskytování úlev k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí řešit zákony národních rad republik. I tyto otázky by měly být řešeny jednotně v obou republikách.
IV. Finanční dosah
V současné době nelze kvantifikovat finanční dopad. Konkrétní daňové sazby budou navrženy v návrhu zákona a stejně tak i limitované položky ovlivňující daňový základ. Přitom bude sledován strategický cíl snížení úhrnné daňové kvóty, respektován výnos ostatních daní, poplatků a příspěvků (pojistného) placených do fondů a vazba na celkové potřeby veřejných rozpočtů. Jako určitá konstanta bude vzat výnos daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které budou upraveny podle systému uvažovaného v Evropských společenstvích k roku 1993. Přihlédnuto bude především k výši podílů placených fyzickými i právnickými osobami do fondů, dani z nemovitostí a silniční dani. Z hlediska mezinárodní srovnatelnosti bude sledován cíl snížení podílů daní vybíraných od právnických osob z příjmů, jejichž podíl je doposud neúměrně vysoký. U daní z příjmů fyzických osob jde pak o uplatnění mírné progrese s minimálním počtem daňových pásem a relativně vysokým nezdanitelným daňovým základem a v úhrnném zatížení (daň a příspěvky do fondů) nižších a průměrných příjmů obyvatelstva bude rozhodující podíl připadat na příspěvky do fondů.
Příloha 1
Podíl daní v % úhrnných daňových příjmů včetně příspěvků sociálního zabezpečení ve státech OECD
(podle statistiky OECD 1990)
|
|
Osobní daň z příjmů |
Podniková daň z příjmů |
Daň z obratu a spotř. daně |
Příspěvky na SZ |
|
OECD |
31 |
8 |
30 |
22 |
|
OECD-Evropa |
29 |
7 |
32 |
25 |
|
Rozpětí podílů OECD-Evropa |
12-51 |
3-17 |
17-48 |
2-39 |
|
ČSFR (r. 1989) |
11,8 |
29 |
29x) |
21xx) |