FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
859
Návrh
poslanců Federálního shromáždění ČSFR Mariána Poslucha, Ernesta Valko a Vlastimila Ševčíka
na vydání zákona
o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním
Zákon
ze dne .....
o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Kde se v tomto zákoně používá výraz /"ústavní zákon", rozumí se jím ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky, kde se používá výraz "Ústavní soud", rozumí se jím Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky, a kde se používá výraz "soudce", rozumí se jím soudce Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
ČÁST PRVNÍ
ORGANIZACE ÚSTAVNÍHO SOUDU
Soudci
§ 2
/1/ Seznamy kandidátů na funkce soudců /čl. 10 odst. 2 ústavního zákona/ se předkládají nejpozději 3 měsíce před uplynu tím funkčního období soudců dříve jmenovaných. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje soudce do 1 měsíce po doručení seznamu, popřípadě po doručení nového návrhu podle odstavce 2.
/2/ Je-li v seznamu kandidátů předloženém podle čl. 10 odst. 2 ústavního zákona uveden kandidát, kterého již navrhl jiný zákonodárný sbor, prezident České a Slovenské Federativní Republiky vyzve zákonodárný sbor, který tento seznam předložil, aby místo takového kandidáta navrhl do 1 měsíce kandidáta jiného.
/3/ Nejsou-li soudci jmenováni před uplynutím funkčního období soudců dříve jmenovaných, prezident České a Slovenské Federativní Republiky pověří dosavadní soudce vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do nového jmenování soudců.
/4/ Uvolní-li se místo soudce, navrhne jednoho kandidáta Federální shromáždění a jednoho národní rada té republiky, jejímž občanem byl soudce, jehož místo se uvolnilo, nejpozději do dvou měsíců od uvolnění místa; kandidáti musí být občany téže republiky jako soudce, jehož místo se uvolnilo /čl. 12 ústavního zákona/. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky soudce jmenuje do jednoho měsíce po doručení návrhů.
§ 3
/1/ Zjistí-li předseda Ústavního soudu, že soudce má funkci, která je neslučitelná s funkcí soudce Ústavního soudu podle čl. 16 odst. 1 ústavního zákona nebo vykonává činnost, která je neslučitelná s výkonem funkce soudce Ústavního soudu podle čl. 16 odst. 2 ústavního zákona, vyzve soudce, aby se do 10 dnů takové funkce vzdal nebo takovou činnost ukončil.
/2/ Jestliže soudce tak neučiní, zaniká jeho funkce soudce Ústavního soudu vyslovením neslučitelnosti funkce nebo vykonávané činnosti plénem Ústavního soudu.
/3/ Vykonává-li soudce výdělečnou činnost vědeckou, pedagogickou, literární nebo uměleckou, nesmí to být na úkor výkonu jeho soudcovské funkce; výkonem této činnosti nesmí být ohrožena jeho soudcovská nezávislost a nestrannost ani snižována vážnost a důstojnost funkce soudce Ústavního soudu.
VARIANTA I:
§ 4
Peněžní a ostatní požitky soudců
/1/ Ode dne složení slibu náleží soudcům tento měsíční plat:
a/ předsedovi Ústavního soudu ve výši odpovídající 115 % platu předsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky;
b/ místopředsedovi Ústavního soudu ve výši odpovídající 115 % platu místopředsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky;
c/ ostatním soudcům ve výši odpovídající 75 % platu místopředsedy Ústavního soudu.
/2/ Ostatní požitky a náhrady cestovních a jiných výdajů náležejí soudcům ve stejné výši jako soudcům Nejvyššího soudu ČSFR.
VARIANTA II:
§ 4
Peněžní a ostatní požitky soudců
/1/ Ode dne složení slibu náleží soudcům měsíční plat ve výši platu poslanců Federálního shromáždění [§ 1 zákona č. 304/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců Federálního shromáždění] zvýšeného o funkční příplatek [§ 2 zákona č. 304/1990 Sb.] náležející:
a/ předsedovi Federálního shromáždění, pokud jde o plat předsedy Ústavního soudu,
b/ prvnímu místopředsedovi Federálního shromáždění, pokud jde o plat místopředsedy Ústavního soudu,
c/ předsedovi výboru sněmovny Federálního shromáždění, pokud jde o plat ostatních soudců.
/2/ Ostatní požitky a náhrady cestovních a jiných výdajů náležejí soudcům ve stejné výši jako soudcům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní republiky.
§ 5
Kárné řízení
/1/ Předseda Ústavního soudu navrhne plénu Ústavního soudu, aby se soudcem bylo zahájeno kárné řízení, jestliže soudce
a/ porušuje závažným způsobem své soudcovské povinnosti nebo
b/ svým chováním snižuje vážnost a důstojnost funkce soudce Ústavního soudu.
/2/ Plénum Ústavního soudu takový návrh přímo projedná anebo k jeho projednání zvolí tříčlenný kárný senát.
/3/ Soudci musí být dána možnost vyjádřit se k návrhu a zúčastnit se kárného řízení.
/4/ Plénum Ústavního soudu nebo kárný senát jednání uvedené v návrhu soudci vytkne anebo kárné řízení zastaví. Rozhodl-li takto kárný senát, může proti jeho rozhodnutí podat soudce nebo předseda Ústavního soudu námitky, o nichž rozhodne plénum Ústavního soudu.
/5/ Dopustil-li se soudce takového jednání, že jeho další setrvání ve funkci soudce by bylo v rozporu s posláním Ústavního soudu a s postavením jeho soudců, navrhne plénum Ústavního soudu prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky, aby byl soudce podle čl. 17 ústavního zákona odvolán. K takovému usnesení je třeba souhlasu nejméně 9 soudců Ústavního soudu.
/6/ Podrobnosti kárného řízení upraví organizační a jednací rád Ústavního soudu.
§ 6
Pro postavení, práva a povinnosti soudců jinak platí přiměřeně ustanovení zákona o soudech a soudcích.
Předseda a místopředseda Ústavního soudu
§ 7
/1/ Předsedu a místopředsedu Ústavního soudu jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky /čl. 11 ústavního zákona; při tom přihlíží k návrhu pléna Ústavního soudu, pokud mu byl podán.
/2/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může předsedu a místopředsedu Ústavního soudu z jejich funkcí odvolat; při tom přihlédne ke stanovisku pléna Ústavního soudu. Tím není dotčeno jejich postavení jako soudců.
§ 8
/1/ Předseda Ústavního soudu
a/ pečuje o řádný chod Ústavního soudu;
b/ svolává zasedání pléna Ústavního soudu a řídí jeho jednání;
c/ zastupuje Ústavní soud;
d/ plní další úkoly, které mu jakožto předsedovi Ústavního soudu ukládá zákon nebo organizační a jednací řád Ústavního soudu.
/2/ Nepřítomného předsedu Ústavního soudu zastupuje místopředseda Ústavního soudu. Je-li i místopředseda nepřítomen, zastupuje předsedu Ústavního soudu věkem nejstarší soudce Ústavního soudu.
VARIANTA I:
§ 9
Plénum Ústavního soudu
/1/ Ústavní soud rozhoduje v plénu:
a/ ve věcech podle čl. 2, 4 a 7 ústavního zákona;
b/ ve věcech podle čl. 5 a 6 ústavního zákona, pokud senát pro rovnost hlasů nerozhodl anebo jestliže podle usnesení senátu má být ve věci rozhodnuto na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona;
c/ v ostatních věcech uvedených v čl. 14 odst. 2 ústavního zákona.
/2/ Ústavní soud je způsobilý v plénu jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň 9 soudců. Subvarianta I:
/3/ Usnesení pléna Ústavního soudu je přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 7 přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.
Subvarianta II:
/3/ Usnesení pléna Ústavního soudu je přijato, Jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.
Subvarianta III:
/3/ Usnesení pléna Ústavního soudu je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Jde-li však o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.
/4/ O věcech podle čl. 15 odst. 1 a 2 ústavního zákona a podle odst. 1 písm. a/ a b/, § 5 odst. 5 a § 7 tohoto zákona se hlasuje tajně. Postup při tajném hlasování a způsob hlasování v ostatních věcech upraví organizační a jednací řád Ústavního soudu.
/5/ Soudce, který s rozhodnutím pléna Ústavního soudu ve věcech uvedených v odst. 1 písm. a/ a b/ nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo stručně uvedeno v zápisu o hlasování. Požádá-li o to, bude jeho odlišné stanovisko k rozhodnutí pléna Ústavního soudu připojeno.
VARIANTA II.
§ 9
Plénum Ústavního soudu
/1/ Ústavní soud rozhoduje v plénu:
a/ ve věcech podle čl. 2, 4 a 7 ústavního zákona;
b/ ve věcech podle čl. 5 a 6 ústavního zákona, pokud senát pro rovnost hlasů nerozhodl;
c/ v ostatních věcech uvedených v čl. 14 odst. 2 ústavního zákona.
/2/ Ústavní soud v plénu zaujímá stanoviska v případech uvedených v § 11.
/3/ Ústavní soud je způsobilý v plénu jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň 9 soudců.
Subvarianta I:
/4/ Usnesení pléna Ústavního soudu je přijato, jestliže se pro něj vyslovilo alespoň 7 přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona anebo o stanovisko podle odst. 2 je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.
Subvarianta II:
/4/ Usnesení pléna Ústavního soudu je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona anebo o stanovisko podle odst. 2 je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.
Subvarianta III:
/4/ Usnesení pléna Ústavního soudu je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona anebo o stanovisko podle odst. 2, je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.
/5/ O věcech podle čl. 15 odst. 1 a 2 ústavního zákona a podle odst. 1 písm. a/ a b/, § 5 odst. 5 a § 7 tohoto zákona se hlasuje tajně. Postup při tajném hlasování a způsob hlasování v ostatních věcech upraví organizační a jednací řád Ústavního soudu.
/6/ Soudce, který s rozhodnutím pléna Ústavního soudu ve věcech uvedených v odst. 1 písm. a/ a b/ nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo stručně uvedeno v zápisu o hlasování. Požádá-li o to, bude jeho odlišné stanovisko k rozhodnutí pléna Ústavního soudu připojeno.
Senáty Ústavního soudu
§ 10
/1/ Pro rozhodování věcí, které nepatří do působnosti pléna Ústavního soudu, vytváří Ústavní soud ze soudců dva čtyřčlenné senáty. Stálé členy senátů určuje plénum Ústavního soudu na dobu jednoho roku tak, aby zpravidla byli dva členové senátu občany České republiky a dva členové občany Slovenské republiky a tak, aby všichni soudci byli postupně stálými členy senátu. Předseda a místo předseda Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.
/2/ Stálí členové senátu volí předsedu senátu, který svolává a řídí jeho jednání. Ve funkci předsedy se stálí členové senátu střídají podle pravidla, které stanoví organizační a jednací řád Ústavního soudu. Nepřítomného předsedu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu.
/3/ Nepřítomného člena senátu dočasně zastoupí jiný soudce, kterého určí předseda Ústavního soudu podle pravidla, které stanoví plénum Ústavního soudu; zastupujícím členům senátu může být i předseda nebo místopředseda Ústavního soudu. Stejně se postupuje je-li člen senátu ve věci vyloučen z výkonu soudcovské funkce.
/4/ Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho stálí nebo zastupující členové; usnáší se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů předloží předseda senátu věc k rozhodnutí v plénu Ústavního soudu.
/5/ Člen senátu, který s usnesením senátu nesouhlasí, má právo aby jeho odlišné stanovisko bylo stručně uvedeno v zápisu o hlasová ní. Požádá-li o to, bude jeho odlišné stanovisko k rozhodnutí senátu připojeno.
VARIANTA I:
§ 11
Jestliže se senát usnesl, že ve věci má být rozhodnuto na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, předloží předseda senátu věc k rozhodnutí plénu Ústavního soudu.
VARIANTA II:
§ 11
Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, předloží otázku k posouzení plénu Ústavního soudu. Stanoviskem pléna je v dalším řízení vázán.
§ 12
Kancelář Ústavního soudu
/1/ Služby potřebné pro činnost Ústavního soudu zajišťuje Kancelář Ústavního soudu /dále jen "Kancelář"/.
/2/ Vedoucího Kanceláře a další vedoucí pracovníky Kanceláře, o nichž to stanoví organizační řád Kanceláře, jmenuje a odvolává se souhlasem pléna předseda Ústavního soudu.
/3/ Vedoucí Kanceláře je podřízen předsedovi Ústavního soudu.
/4/ Podrobnosti o organizaci a činnosti Kanceláře a o postavení jejích pracovníků stanoví organizační řád Kanceláře, který schvaluje plénum Ústavního soudu.
§ 13
Prostředky pro činnost Ústavního soudu
/1/ Rozpočet Ústavního soudu je součástí státního rozpočtu federace. Návrh rozpočtu Ústavního soudu schvaluje plénum Ústavního soudu.
/2/ Ostatní hmotné prostředky pro činnost Ústavního soudu a Kanceláře zajišťuje vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
Společná ustanovení
§ 14
Jsou zakázána shromáždění [Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím] v okruhu 100 metrů od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.
§ 15
Podrobnosti o organizaci Ústavního soudu a o jeho jednání upravuje organizační a jednací řád Ústavního soudu, na kterém se usnáší plénum Ústavního soudu a který schvaluje a podepisuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Organizační a jednací řád Ústavního soudu se vyhlásí v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ PŘED ÚSTAVNÍM SOUDEM
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 16
Ústavní soud zahajuje řízení na návrh podaný oprávněným státním orgánem nebo oprávněnou osobou uvedenými v čl. 8 ústavního zákona /dále jen "navrhovatel"/. Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu.
§ 17
Soudem ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. h/ ústavního zákona se rozumí příslušný senát nebo samosoudce.
§ 18
/1/ Účastníky řízení jsou navrhovatel a dále ti, o nichž to stanoví tento zákon.
/2/ Vedlejšími účastníky řízení jsou ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Mají v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci, jednají však pouze sami za sebe.
/3/ Státní orgány jako účastníky nebo vedlejší účastníky řízení při ústním jednání zastupuje jimi stanovený zástupce; nejde-li o zástupce zákonodárného orgánu, musí mít vysokoškolské právnické vzdělání.
VARIANTA I:
/4/ Je-li účastníkem řízení soud, který podal návrh v souvislosti se svou rozhodovací činností /čl. 8 odst. 1 písm. h/ ústavního zákona/, jmenuje jeho zástupce předseda nejvyššího soudu republiky, jde-li o soud této republiky, a předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o tento nejvyšší soud anebo o soud vojenský.
VARIANTA II:
/4/ Je-li účastníkem řízení soud, který podal návrh v souvislosti se svou rozhodovací činností /čl. 8 odst. 1 písm. h/ ústavního zákona/, zastupuje senát /§ 17/ jeho předseda.
§ 19
Účastníci a vedlejší účastníci řízení, jsou-li jimi fyzické nebo právnické osoby, se mohou dát v řízení před Ústavním soudem zastupovat advokátem oprávněným vystupovat před československými soudy nebo učitelem práva na některé československé vysoké škole; v plné moci musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Při ústním jednání je takovéto zastoupení povinné, pokud navrhovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání a je-li navrhovatelem právnická osoba, pokud takové vzdělání nemá její statutární orgán nebo pracovník, který za ni jedná.
§ 20
V řízení před Ústavním soudem se užívá rovnoprávně českého a slovenského jazyka. Fyzické osoby mohou při ústním jednání nebo jiném osobním jednání užívat svého mateřského jazyka; náklady tlumočení nese Ústavní soud.
§ 21
/1/ Návrh, kterým se řízení zahajuje, se podává písemně Ústavnímu soudu. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, jakého rozhodnutí se navrhovatel domáhá, čím svůj návrh odůvodňuje a jaké důkazy navrhuje. Návrh musí být podepsán navrhovatelem nebo jeho zástupcem.
/2/ Soudce zpravodaj /§ 27/ zajistí, aby návrh byl neprodleně doručen ostatním účastníkům, případně vedlejším účastníkům s výzvou aby se k němu vyjádřili ve lhůtě, kterou určí.
/3/ Soudce zpravodaj může každému účastníkovi uložit, aby ve stanovené lhůtě předal ústavnímu soudu potřebný počet opisů svých návrhů, vyjádření a jiných podání pro soud a ostatní účastníky.
§ 22
/1/ Návrh je nepřípustný, týká-li se věci, o níž Ústavní soud již nálezem rozhodl.
/2/ Návrh je nepřípustný i v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.
§ 23
/1/ Ústavní soud každý návrh předběžně projedná v neveřejném jednání bez přítomnosti navrhovatele.
/2/ Návrhy ve věcech, k jejichž projednání není Ústavní soud kompetentní, návrhy, které nemají zákonem předepsané náležitosti, návrhy nepřípustné anebo návrhy podané někým zjevně neoprávněným, mohou být v předběžném projednání usnesením Ústavního soudu bez ústního jednání odmítnuty. Takové usnesení nemusí být odůvodněno, jestliže byl navrhovatel Ústavním soudem předtím upozorněn na vady návrhu nebo na pochybnosti o přípustnosti návrhu.
/3/ Nebyl-li návrh odmítnut, je přijat k dalšímu řízení.
§ 24
Při projednávání návrhů se Ústavní soud nemusí řídit pořadím, v němž byly návrhy podány, jestliže věc, které se některý návrh týká, považuje za naléhavou.
§ 25
/1/ Soudce Ústavního soudu je vyloučen z výkonu své soudcovské funkce v řízení ve věci, jestliže
a/ je na věci zúčastněn;
b/ je nebo byl manželem účastníka nebo vedlejšího účastníka řízení anebo jejich zástupce, je jeho příbuzným v řadě přímé nebo příbuzným v řadě pobočné až do třetího stupně anebo soudcův manžel je jeho příbuzným v řadě přímé nebo jeho sourozencem. To však neplatí, je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem osoba, která vykonává funkci nebo je členem orgánu, uvedeného v čl. 8 odst. 1 a 2 ústavního zákona;
c/ byl již činný v téže věci při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.
/2/ Zúčasten na věci ve smyslu ustanovení odst. 1 písm. a/ není, kdo má k věci vztah vzhledem ke svému rodinnému stavu, svému povolání, původu, své příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí anebo z jiného podobného všeobecného důvodu.
/3/ Za činnost ve smyslu ustanovení odst. 1 písm. c/ se nepovažuje účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů.
/4/ Důvody vyloučení podle odst. 1 oznámí soudce neprodleně předsedovi Ústavního soudu.
§ 26
/1/ Účastník řízení může nejpozději na začátku ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá pro obavu z jeho podjatosti Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítnutý soudce se má k tomu vyjádřit.
/2/ Jde-li o rozhodování v plénu Ústavního soudu, rozhodne o vyloučení soudce pro podjatost plénum Ústavního soudu; odmítnutý soudce nehlasuje. Jde-li o rozhodování v senátu Ústavního soudu, rozhodne senát; odmítnutý člen senátu nehlasuje. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
/3/ Prohlásí-li soudce, který nebyl odmítnut, sám svou podjatost ve věci a uvede důvody, postupuje se podle odst. 2.
§ 27
/1/ Návrh, který došel Ústavnímu soudu /čl. 8 ústavního zákona/, přidělí předseda Ústavního soudu některému ze soudců jako zpravodaji /dále jen "soudce zpravodaj"/.
/2/ Týká-li se návrh věci, o které rozhoduje Ústavní soud v plénu, přidělí předseda Ústavního soudu návrh kterémukoliv soudci, jde-li o stálého člena senátu v dohodě s předsedou tohoto senátu.
/3/ Týká-li se návrh věci, která patří do působnosti senátu, přidělí předseda Ústavního soudu návrh soudci, který je stálým členem senátu, jemuž věc podle pravidel rozdělení agendy mezi senáty patří, v dohodě s předsedou tohoto senátu. Přidělením věci soudci zpravodajovi je věc přidělena k rozhodnutí tomuto senátu.
/4/ Soudce zpravodaj připraví věc k předběžnému projednání a je-li návrh přijat k dalšímu řízení, k projednání věci samé v senátu Ústavního soudu nebo v plénu; přitom činí procesní úkony podle tohoto zákona a podle organizačního a jednacího řádu Ústavního soudu.
/5/ Prohlásí-li soudce zpravodaj svou podjatost ve věci, sdělí to předsedovi Ústavního soudu, který návrh přidělí jinému soudci /odst. 1 až 3/. Zjistí-li se důvody, pro něž je soudce zpravodaj ve věci vyloučen z výkonu soudcovské funkce, postupuje předseda Ústavního soudu obdobně.
§ 28
/1/ Ve věcech projednávaných Ústavním soudem podle čl. 2, 4 6 a 7 ústavního zákona se koná ústní jednání.
/2/ Od ústního jednání může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit, nelze-li od něho očekávat žádný další prospěch pro objasnění věci.
/3/ Při ústním jednání mají právo být přítomni účastníci a vedlejší účastníci řízení.
/4/ Ústní jednání ve věcech podle čl. 7 ústavního zákona je veřejné, ve věcech podle čl. 2 a 4 ústavního zákona je veřejné, pokud Ústavní soud z důležitých důvodů účast veřejnosti při celém jednání nebo při jeho části nevyloučí.
/5/ Pro veřejnost ústního jednání v řízení podle čl. 6 ústavního zákona platí ustanovení občanského soudního řádu, případně trestního řádu, je-li projednávána ústavní stížnost proti rozhodnutí vydanému v trestním řízení.
/6/ Při poradě a hlasování pléna Ústavního soudu mohou být přítomni jen soudci, při poradě a hlasování senátu jen členové tohoto senátu.
/7/ Nálezy Ústavního soudu se vyhlašují veřejně.
§ 29
/1/ Ústavní soud provádí důkazy potřebné ke zjištění skutečného stavu věci. Provedením určitého důkazu mimo ústní jednání může pověřit jednotlivého soudce Ústavního soudu. Může též o provedení určitého důkazu požádat jiný soud.
/2/ Všechny soudy, orgány veřejné správy a jiné státní orgány poskytují Ústavnímu soudu na jeho žádost pomoc při opatřování podkladů pro jeho rozhodování.
/3/ Svědek nebo znalec se nemůže odvolávat na svou povinnost mlčenlivosti stanovenou právními předpisy, jestliže ho Ústavní soud svým usnesením pro tento případ povinné mlčenlivosti zprostil.
/4/ Pro provádění důkazů a náhradu nákladů s nimi spojených jinak přiměřeně platí ustanovení občanského soudního řádu.
§ 30
/1/ Ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem, v ostatních věcech usnesením, pokud tento zákon nestanoví jinak.
/2/ Nálezy Ústavního soudu musí být odůvodněny, vyhlašují se "jménem České a Slovenské Federativní Republiky".
/3/ Nálezy Ústavního soudu podle čl. 2 ústavního zákona, které byly vyhlášeny v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění, jsou obecně závazné. Ostatní nálezy Ústavního soudu jsou závazné pro příslušné orgány veřejné moci.
/4/ Nálezy vyhlašované podle čl. 3 odst. 3 ústavního zákona se v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění vyhlašují bez odůvodnění. K výroku o nesouladu mezi právnímu předpisy se připojí poučení o pozbytí účinnosti popřípadě platnosti podle § 43 odst. 1 a 3.
/5/ Má-li právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona všeobecný význam, může Ústavní soud rozhodnout, že tento právní názor bude uveřejněn v úřední sbírce určené pro vyhlašovaní zákonů Federálního shromáždění.
/6/ Ústavní soud vydává nejméně jednou za rok pro veřejnou potřebu soubor svých nálezů a usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, přijatých v uplynulém roce. Dokud nebyly tyto nálezy a usnesení takto vydány, může do nich u Ústavního soudu každý nahlédnout.
/7/ Orgány veřejné moci při výkladu a používání ústavního zákona Federálního shromáždění nebo jiného právního předpisu přihlížejí k právnímu názoru Ústavního soudu, vyslovenému v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona.
§ 31
/1/ Účastníkům se doručují všechna rozhodnutí Ústavního soudu vydaná v projednávané věci.
/2/ Vedlejším účastníkům se doručují rozhodnutí, o nichž tak stanoví Ústavní soud.
§ 32
Řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudním poplatkům, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 33
/1/ Náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi, hradí účastník ze svého.
/2/ Ústavní soud může v odůvodněných případech podle výsledku řízení usnesením uložit některému účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi jeho náklady řízení.
VARIANTA I:
§ 34
Zjistí-li Ústavní soud při své rozhodovací činnosti takové právní vady jakéhokoliv právního předpisu, které by mohly odůvodnit návrh na zahájení řízení podle čl. 2 ústavního zákona, vyrozumí o tom příslušný zákonodárný orgán, jde-li o vadu zákona, v ostatních případech příslušnou vládu.
VARIANTA II:
§ 34 vypustit
HLAVA DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Oddíl první
Řízení ve věcech podle čl. 2 ústavního zákona
§ 35
Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah právního předpisu a zkoumá, zda byl právní předpis státním orgánem přijat a vydán v mezích jeho kompetence a způsobem zákonem předepsaným.
§ 36
/1/ Pokud se v čl. 2 ústavního zákona mluví o zákonech Federálního shromáždění, rozumí se tím též mezinárodní smlouvy Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované, k nimž dalo Federální shromáždění souhlas a které byly vyhlášeny v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění, jestliže jsou závazné jako zákon Federálního shromáždění.
/2/ Pokud se v čl. 2 písm. a/, d/, e/ ústavního zákona mluví o zákonech Federálního shromáždění, rozumí se tím též mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jež mají přednost před zákonem ve smyslu § 2 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 37
Podává-li soud v souvislosti se svou rozhodovací činností návrh na zahájení řízení podle čl. 2 ústavního zákona, přeruší řízení až do vyhlášení nálezu podle čl. 3 odst. 3 ústavního zákona nebo do doručení nálezu, kterým byl podaný návrh zamítnut.
§ 38