Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Návrh zásad byl zpracován specializovanými pracovními skupinami složenými ze zástupců všech tří ministerstev financí, zástupců významných výrobních a odbytových organizací z obou republik a zástupců příslušných zainteresovaných ministerstev.

Zásady zákona vycházejí z předpokladu jednotné úrovně zdanění výrobků na celém území ČSFR.

II. Současný stav

Platná československá legislativa spotřební daně nezná a jejich funkci nahrazuje stávající systém daně z obratu. Pro inkaso daně z obratu je charakteristické, že zatěžuje prodej, příp. vnitropodnikové použití výrobků. Daň není uplatňována u dodávek pro výrobní spotřebu (až na některé výjimky) a pro vývoz. Okruh plátců daně je vymezen ve smyslu stávajícího zákona o dani z obratu č. 107/1990 Sb.

V rámci změn v systému daně z obratu provedených k 1. 1. 1991 byl kromě sjednocení sazeb daně do čtyř pásem stanoven i vybraný okruh spotřebních výrobků se zvláštní úrovní zdanění. V tomto okruhu však nejsou jen výrobky, které budou v budoucnu podléhat spotřebním daním, ale i výrobky, u nichž je v současné době z různých důvodů žádoucí vyšší zdanění. U tohoto okruhu spotřebních výrobků je zaveden systém zdanění buď procentní sazbou z prodejní ceny, jak je obvyklé u převážné většiny výrobků podléhajících dani z obratu, nebo pevnou částkou v korunách za jednotku množství, což se nejvíce blíží připravovanému způsobu zdaňování spotřebními daněmi.

Dosavadní systém zdanění prodeje formou daně z obratu však stále ještě nevyhovuje podmínkám přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržnímu. Současná daň z obratu je integrální výslednicí deformace cenových relací a cenových úrovní mezi výše uvedenými spotřebními výrobky navzájem, ale i mezi touto skupinou výrobků a ostatními výrobky realizovanými na vnitřním trhu. Proto jedním z požadavků a cílů daňové reformy je vnést racionalitu do cenových relací mezi výrobky zatíženými spotřebními daněmi a ostatními výrobky. Dalším požadavkem je vybudovat takový systém nepřímých daní, který by byl adekvátní funkci tržního mechanismu a navazoval na systém zdanění v tržních ekonomikách zemí Evropského společenství.

III. Základní principy systému spotřebních daní

Jak již bylo konstatováno, v návaznosti na cíle komplexní daňové reformy se předpokládá zavedení dvou základních druhů nepřímých daní - daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Postavení spotřebních daní je nutno považovat za zcela specifické, neboť tyto daně představují vedle zdanění daní z přidané hodnoty další zdanění u vybraných výrobků spotřebního charakteru.

K typickým znakům spotřebních daní patří, že ekonomicky postihují spotřebu vybraného okruhu výrobků bez ohledu na to, zda příslušné výrobky byly v tuzemsku vyrobeny nebo do tuzemska dovezeny.

Při výběru okruhu výrobků, které budou podléhat spotřebním daním, se přihlíželo jednak k fiskálním záměrům státu, jednak k tomu, u kterých výrobků je účelné zvláštní sazbou daně regulovat jejich spotřebu společensky žádoucím směrem. V porovnání se současným stavem vychází navrženy okruh výrobků z předpokladu, že počátkem roku 1993 již bude tržní situace ve značné míře konsolidována, a ze záměrů harmonizace systému nepřímých daní v zemích Evropského společenství. Při respektování všech těchto skutečností se navrhuje uplatnit spotřební daně u těchto skupin výrobků:

- uhlovodíková paliva a maziva,

- líh a lihoviny,

- pivo,

- víno,

- tabákové výrobky.

Spotřební daně jsou považovány v systému nepřímých daní za cenotvornou složku, což mimo jiné znamená, že se stávají součástí základu pro výpočet daně z přidané hodnoty. Tento princip ekonomický dopad spotřebních daní dále multiplikuje. Daně budou vybírány jednorázově. Zákonem stanovená výše daní by měla být stejná na celém území ČSFR, což je nezbytné z hlediska dodržení regulérních podmínek hospodářské soutěže a jednotného trhu v rámci federace.

Závěrem této části pokládáme za nutné upozornit, ze okruh plátců daně je v některých případech legislativně modifikován platnými výrobními monopoly. Takový monopol pro vstup podnikatelských subjektů do výroby tabáku a tabákových výrobků existuje na základě zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů. Návrh zásad zákona je však formulován tak, aby při zrušení nebo omezení tohoto monopolu bylo možno spotřebními daněmi efektivně zdaňovat každého výrobce.

IV. Přístup ke zpracování návrhu zásad a výklad základních pojmů

Při formulování zásad zákona se vycházelo z obecně platných principů uplatňovaných v zemích Evropského společenství a z podmínek ekonomiky ČSFR. Odůvodnění jednotlivých zásad je uvedeno přímo v jejich textu.

V části druhé návrhu zásad je v oddílu týkajícího se paliv a maziv uvedena zásada, kdy rozsah plátců daně je omezen pouze na výrobce a Správu federálních hmotných rezerv. Předmětem posouzení byl i postup, kdy okruh plátců daně by byl rozšířen na velkoodběratele, kteří odebírají uhlovodíková paliva a maziva od výrobců ve velkém a dále je dodávají pro konečnou spotřebu. Zvolené zdanění uhlovodíkových paliv a maziv u výrobců vytváří předpoklady pro snížení případných daňových úniků a navíc je v souladu s vymezením plátců daně u ostatních skupin výrobků podléhajících spotřebním daním. Za těchto okolností je nezbytné, aby rozpočtové určení výnosu spotřebních daní bylo děleno mezi federaci a obě republiky stanoveným podílem.

Vláda Slovenské republiky požadovala, aby v rámci jednotných sazeb spotřebních daní měly vlády republik působnost pro stanovení odchylek od těchto sazeb v pásmu 10 %. Tento požadavek v zásadách není akceptován, protože je v příkrém rozporu s principem federálně jednotného trhu zboží. Rozdílné sazby spotřebních daní by zakládaly rozdílnou cenovou úroveň zboží v jednotlivých republikách se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Požadavek vlády Slovenské republiky na přenesení kompetence v oblasti daňového osvobození na republiky bude nutno řešit rovněž tak, aby nedocházelo k rozdílným vývojům cenových hladin v jednotlivých republikách z titulu nestejného postupu při osvobozování. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky je toho názoru, že rozsah osvobození by měl být minimální a jednotný. Celá problematika bude v případě nutnosti posouzena v průběhu zpracování paragrafovaného znění zákona.

V souvislosti se zatížením dovážených výrobků spotřebními daněmi upozorňujeme na nutnost změny v dnešním rozdělení kompetencí tak, aby celní orgány mohly provádět správu spotřebních daní u dovážených výrobků. V opačném případě by byla účinnost navrhovaného zákona výrazně snížena nebo znemožněna. V této souvislosti se jako zcela funkční a logické jeví organizační začlenění celních orgánů do kompetence federálního ministerstva financí tak, jak je tomu v okolních tržních ekonomikách.

Pro správné pochopení principu zdaňování formou spotřebních daní jsou dále definovány některé základní pojmy, které v současném daňovém systému nejsou běžně používány a nebo mají poněkud odlišný obsah a jejichž jednoznačný výklad je pro účely zákona nezbytný. Některé pojmy budou do zákona převzaty tak, jak jsou uvedeny v již schválených nebo připravovaných zákonech a dalších právních normách.

Jde o následující pojmy:

Tuzemskem je státní území ČSFR.

Vývozem je každý prodej výrobků mimo tuzemsko.

Dovozem je každá dodávka výrobků dopravená ze zahraničí a propuštěná místně příslušnou celnicí do volného oběhu v tuzemsku.

Prodejem výrobků se rozumí převod vlastnického práva za úplatu. Vymezení tohoto pojmu bude upraveno podle znění, které bude uvedeno v obchodním zákoníku.

Správcem daně je finanční orgán, při dovozu celnice. Kompetence orgánů správy daně bude vymezena v předpisech o správě daně.

V. Ekonomický přínos spotřebních daní

Vyčíslení výnosu spotřebních daní po r. 1993 vychází z předpokladu, že dnešní výnos daně z obratu bude přetransformován do výnosu zaváděných spotřebních daní. Z tohoto důvodu v oblasti spotřebních daní nedochází k dopadům na státní rozpočet z titulu změny daňového systému. Tuto skutečnost budou zohledňovat nově stanovené sazby spotřebních daní.

Upozorňujeme však na to, že při akceptování zásady, ze spotřební daně zahrnují veškerý výnos daně z obratu, bude znamenat zavedení daně z přidané hodnoty u těchto výrobků sice na jedné straně zvýšení příjmů státního rozpočtu o cely její výnos, ale na druhé straně i odpovídající zvýšení cenové hladiny.

Pro úplnost uvádíme výnos daně z obratu za rok 1990 a očekávanou skutečnost roku 1991 u výrobků, které by měly podléhat spotřebním daním: