Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Vstup kapitálu v konvertibilních měnách byl nižší, než se očekávalo. Od MMF byla čerpána první tranše pohotovostního a kompenzačního úvěru ke krytí zvýšených nákladů na dovoz ropy v částce 755 mil USD v 1. čtvrtletí a 241 mil USD ve 2. čtvrtletí. Dalším výraznějším přílivem zahraničního kapitálu byl převod kapitálové účasti firmy VW v dubnu ve výši 350 mil USD. Tyto zahraniční zdroje byly v 1. pololetí použity v částce 489 mil USD na zvýšení devizových rezerv, ve výši 306 mil USD na splacení krátkodobých závazků bank a ve výši 340 mil USD na pokrytí schodku běžného účtu platební bilance.

Aktivum běžného účtu v nekonvertibilní měně se zvýšilo oproti 1. čtvrtletí na 7,4 mld Kčs. Dochází k nepříznivému vývoji obchodních vztahů na účtu (clearingovém) se SSSR, kde se zvyšuje naše nežádoucí aktivum na 92 mil. USD k 30. 6. 91, z něhož probíhají platby za všechny suroviny kromě ropy. Podobný vývoj je na clearingovém účtu s Jugoslávií a některými dalšími bývalými socialistickými zeměmi.

Platební bilance k 30. 6. 1991 (v mil. USD)

předběžné údaje (SBČS)

Hrubá zadluženost v konvertibilních měnách činila 8,8 mld USD a oproti počátku roku se zvýšila o 0,7 mld USD. Na hrubé zadluženosti se podílejí krátkodobé závazky 30 % a dlouhodobé 70 %. I zde se reálná skutečnost příznivě liší od původních předpokladů.

Pro vývoj černého kursu ve Vídni je charakteristické přibližování se oficiálnímu kursu čs. koruny. Důvodem na straně poptávky byl zejména zvýšený zájem o čs. koruny vzhledem k probíhající privatizaci. Na straně nabídky naopak působilo především snížení reálných příjmů, pestřejší nabídka zboží na vnitřním trhu, možnost cestovat prostřednictvím tuzemských cestovních kanceláří za koruny.

Vývoj devizového kurzu Kčs/USD v měsících r. 1991

c) Tendence trhu investic

Trh investic i stavebních prací prochází složitým obdobím transformace a adaptace na tržní podmínky. Na výrazné omezení inovační a investiční aktivity v letošním roce, které můžeme kvantifikovat poklesem hrubé míry investic [údaje za rok 1990 ze srovnatelných cen r. 1984 a údaje za rok 1991 z běžných cen] z 28 % v r. 1990 na 19,8 % v 1. pololetí 1991 (brutto investiční míra ve státech EHS a OECD se dlouhodobě pohybuje v intervalu 19-22 %), měla vliv především účinná restriktivní finanční a úvěrová politika centra, spojená se zhoršením ekonomických podmínek pro investování (snížené dotace, vzestup cen, devalvace Kčs, dovozní přirážka, zrušení fondu rozvoje, zvýšení diskontních a úvěrových sazeb, změny v úvěrování zásob), ale též nevyjasněnost perspektivně efektivních programů výroby podniků a malá zajištěnost odbytu jejich výrobků. Zhoršená důchodová situace investorů redukuje jejich zájem o novou výstavbu. Podniky a organizace nyní přednostně řeší krátkodobé naléhavější problémy jako je narůstající zadluženost, udržení zaměstnanosti a mezd, a to často na úkor finančních zdrojů, které by měly být použity na reprodukci a modernizaci výrobně technické základny. Stejným směrem působí i provizornost existujících vlastnických poměrů před velkou privatizací a existence reálné úrokové míry.

Podstatný vliv na pokles investiční činnosti má i probíhající cenový růst (ceny stavebních prací se od prosince minulého roku do června t. r. zvýšily o 51,9 % a ceny stavebních materiálů dokonce o 67,8 %).

Objem statisticky sledovaných investičních prací a dodávek se v porovnání se stejným obdobím m. r. v důsledku souběhu uvedených faktorů snížil o 28,3 %. Po započítání investic malých podniků (+1 mld Kčs) a soukromé výstavby (+7 mld Kčs), vyplývající zejména z příznivého vývoje výstavby rodinných domků, se tento pokles odhadem zmírňuje na -25,4 %, a to při značné regionální diferenciaci.

Podstatně nižší investiční aktivita v SR je způsobena rychlejším poklesem stavebních prací (je téměř o 17 bodů větší než v ČR). V obou republikách však setrvává dlouhodobý pokles stavebních prací, takže se postupně zvyšuje podíl strojů a zařízení na celkových investicích. Tento pozitivní posun v technologické struktuře investic ve prospěch jejich progresivní složky je výraznější o 7,4 bodu. V SR se za 1. pol. 1991 zvýšil o 8,1 bodu, v ČR jen o 0,7 bodu.

V letošním roce se zvýšil též podíl modernizací a rekonstrukcí prováděných většinou na úkor nové výstavby. Nedostatek finančních prostředků se však negativně projevuje v omezování investic na ochranu životního prostředí (-12 % proti stejnému období m. r.). Více jak 80 % ekologických investic, jejichž celková hodnota za 1. pololetí t. r. činila 4,6 mld Kčs, bylo orientováno na ochranu vod. V této oblasti je rozestavěno celkem 345 akcí.

V odvětvové alokaci investic došlo v letošním roce k některým zásadním změnám. V důsledku nevyjasněných organizačních změn, vlastnických vztahů, omezení nákupu velkokapacitní techniky a především výstavby nadměrných budov a staveb, poklesla investiční aktivita v zemědělství cca na polovinu; zatímco podíl zemědělských investic z investic celkem činil v letech 1986-1990 v ročním průměru 13 %, v letošním roce se snížil na 6,5 %, což je z mechanického pohledu slibný vývoj směřující k relacím ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou.

Podíl průmyslových investic z celkových investic v národním hospodářství se v 1. polovině t. r. zvýšil o 7 % a v porovnání s úrovní vyspělých ekonomik je prakticky dvojnásobný. Z jednotlivých průmyslových odvětví se udržuje vysoká investiční činnost v hutnictví (+47 % - rekonstrukce a modernizace výroby hliníku v Žiaru nad Hronom, VSŽ Košice), v energetice, kde je realizována investičně náročná výstavba jaderných elektráren (Temelín, Mochovce). Podprůměrný pokles investic byl v prvním pololetí t. r. vykázán v chemickém průmyslu (-6,3 %), v průmyslu dřeva a celulózy (-20,8 %) a především ve strojírenství (-23,9 %). Intenzitu úvěrování v těchto odvětvích nelze hodnotit jednoznačně příznivě vzhledem k tomu, že se nejedná o perspektivní výrobní a vývozní obory. Naproti tomu investice v potravinářském průmyslu poklesly o 30 % a v lehkém průmyslu dokonce o 41 %, což ztěžuje průběh žádoucí restrukturalizace a modernizace zpracovatelského průmyslu.

Závažným problémem je pokles investiční aktivity v terciární sféře vč. rozhodující infrastruktury, ekologie a služeb. V letošním roce se snížily např. investice na opravu pozemních komunikací (o 67 %), na výstavbu metra (o 61 %), spojů (o 15,5 %) a ve výstavbě dálnic (o 7 %). Základní příčinou snížení investic v terciární sféře, mající úzkou vazbu na státní rozpočet, je nedostatek kapitálových zdrojů.

Pokles investiční výstavby sice vytvořil převahu dodavatelské nabídky nad poptávkou investorů, avšak zatím se nevytvořilo takové tržní prostředí, které by účinně pomohlo řešit problémy spojené s rychlým dokončováním staveb, zkrácením lhůt jejich výstavby a hlavně se zvýšením její technické úrovně a kvality.

V prvním pololetí 1991 bylo zahájeno celkem 6 167 investičních akcí s rozpočtovými náklady 38,9 mld Kčs (což je o 3,5 tis. staveb méně než ve stejném období m. r.). Dokončeno bylo 3 493 staveb s rozpočtovými náklady 25,5 mld Kčs (v 1. pololetí 1990: 3 433 akcí s rozpočtovým nákladem 17,5 mld Kčs). K 30. 6. 1991 zůstalo rozestavěno 30,4 tis. staveb s celkovými rozpočtovými náklady 658,8 mld Kčs. Neprostavěné zůstatky rozpočtových nákladů rozestavěných staveb se zvýšily ke konci pololetí t. r. na 283,5 mld Kčs, tj. o 16,0 % proti stejnému období m. r. Po investorské prověrce účelnosti a efektivnosti rozestavěných staveb byla k 30. 6. t. r. zastavena výstavba 607 staveb s celkovým rozpočtovým nákladem 11,7 mld Kčs.

Restrikce dotací ze státního rozpočtu vytvořila téměř kritickou situaci v oblasti bytové výstavby. Došlo k zastavení panelové výstavby a tím se i radikálně omezilo zahajování výstavby nových bytů (v 1. pololetí t. r. bylo zahájeno pouze 7755 nových bytů, tj. o 83 % méně než v 1. pololetí 1990). Ve všech formách bytové výstavby bylo za období leden-červen 1991 dokončeno 24,3 tis. bytů. Počet rozestavěných bytů již od 4. čtvrtletí 1990 trvale klesá. K 30. 6. 1991 zůstalo ve výstavbě 222,7 tis. bytů a s jejich dokončováním budou problémy, neboť se zpožďuje vytváření legislativních podmínek pro výstavbu bytů v tržních podmínkách.

Dosavadní objem vloženého zahraničního kapitálu je stále velmi nízký (cca 11,8 mld Kčs) a nestačí zajistit potřebné oživení investiční aktivity.

Pro zbytek letošního roku se očekává, že poptávka po investičních pracech i dodávkách poklesne cca o 30 %, neboť prohlubující se pokles stavebních prací (za 1. pol. t. r. -32,4 % proti stejnému období m. r.) je letos provázen poklesem dodávek strojů a zařízení (-23,4 %). Celoroční pokles je odhadován cca na 40-50 mld Kčs, což odpovídá poklesu míry investování cca na 16,5 %.

d) Změny veřejné spotřeby

Restriktivní hospodářská politika v tomto období zvlášť silně dolehla na neinvestiční výdaje veřejné spotřeby, která je závislá téměř plně na dotacích ze státního rozpočtu. Zatímco výdaje armády, bezpečnosti, státní správy, ale i vědy a výzkumu, kultury, tělovýchovy apod. doznaly významnou redukci (zejména v 1. čtvrtletí), se kterou se musely tyto organizace vypořádat, školství a zdravotnictví má menší pružnost při omezování svých nákladů. Ve 2. čtvrtletí t. r. (s platností od 1. 7.) došlo v souvislosti s "rozpouštěním" reálného přebytku státního rozpočtu k mírnému uvolnění restriktivní politiky a ke zvýšení výdajů některých rozpočtových organizací, čímž se alespoň částečně valorizoval vzestup nákladů těchto organizací po cenové liberalizaci. Ekonomická situace řady rozpočtových organizací zůstává nadále obtížná a nelze reálně počítat s dalším výrazným zmírněním jejich finančního napětí, protože současná situace ani očekávaný vývoj nedávají naději na vznik většího přebytku státního rozpočtu, který by mohl být v letošním roce znovu použit na podporu poptávky těchto organizací. Tento blok agregátní poptávky nemohl vytvářet a v dohledné době ani nebude vytvářet dynamický prvek agregátní poptávky.

B. Růstový výkon a jeho struktura

Uvedený pokles všech složek agregátní poptávky ovlivnil i celkový růstový výkon ekonomiky, měřený objemem vytvořeného čistého národního důchodu. Odhaduje se, že tento objem vyjádřený ve srovnatelných cenách úhrnně poklesl v 1. pololetí o 13,8 % proti témuž období minulého roku. Přitom ve 2. čtvrtletí se sestupný trend výsledků hospodářské aktivity prohloubil: snížení národního důchodu dosáhlo 19,8 % ve srovnání se stejným obdobím m. r., zatímco zpřesněný odhad 1. čtvrtletí vykazoval proti 1. čtvrtletí loňského roku pokles 7,3 %. Je to odraz zrychleného poklesu výkonu ve všech základních národohospodářských odvětvích, což se projevuje i v poklesu tvorby společenského produktu o více než 20 %.

V průběhu 2. čtvrtletí kromě toho došlo ke zvratu poměru mezi vytvořeným a užitým národním důchodem, a to směrem k vyšší tvorbě než užití. Tento převis tvorby byl směrován na vývoz. Výsledné saldo zahraničního obchodu je za 1. pololetí v obchodní bilanci, vyjádřené v běžných cenách, pasivní ve výši zhruba 10 mld Kčs, zatímco v hmotném vyjádření (po přepočtu do stálých cen) je aktivní. Svědčí to o prudkém zhoršení směnných relací v čs. zahraničním obchodě, tedy o tom, že vyvážíme větší objem "levných" výrobků s nižším stupněm zpracování, zatímco nižší hmotný dovoz vyplývá z většího růstu dovozních cen a dovozu "dražších" výrobků (včetně zdražení ropy při přechodu na platby v konvertibilní měně při uplatnění světových cen). Takto změněná relace mezi dovozem a vývozem v běžných a stálých cenách je - mimo jiné faktory - obvyklým důsledkem měnové devalvace.

Odhad tvorby národního důchodu a jednotlivých složek jeho užití

(propočet FSÚ) mld Kčs, stálé ceny 1. 1. 1984

x/ zpřesněný odhad 1. čtvrtletí 1991

Na nižším užití národního důchodu (o 22,9 %) se podílí zejména osobní spotřeba, u které došlo za 1. pololetí ke snížení o 37,1 %, kdežto akumulace celkově vzrostla přes výrazný pokles ve 2. čtvrtletí. Bylo to jak vlivem dalšího snížení investiční aktivity, tak i snížením přírůstku zásob, který se na konci pololetí snížil nejen fyzicky, ale dokonce i v běžných cenách (v červnu došlo k absolutnímu poklesu o 17,3 mld Kčs a tento pokles se týkal ze 3/4 výrobních zásob). Z hlediska faktorů budoucího ekonomického růstu není příznivé, že v oblasti investic došlo ve 2. čtvrtletí (proti vývoji v 1. čtvrtletí) k rychlejšímu snižování dodávek strojů a zařízení (o dalších 9,9 bodu), ale vzhledem k hospodářskému poklesu je to přirozené.

Při snížení počtu pracovníků výrobní sféry o 11,6 % se společenská produktivita práce (z netto ND) za 1. pololetí snížila o 2,6 %. Tento poměrně nízký pokles je pozitivně ovlivněn především úsporami ve výrobní spotřebě, negativně pak snížením produktivity živé práce a počtu pracovníků. V ČR odhadují pokles vytvořeného ND v 1. pololetí na 10-12 %, v SR na 13,7 %. Tyto odhady nejsou konzistentní s metodou FSÚ.

Snížení hrubého domácího produktu, který zachycuje hodnotu přidanou zpracováním ve všech odvětvích ekonomiky (tj., včetně služeb nemateriálního charakteru) se za 1. pololetí odhaduje o 9,2 %.

a) Průmysl

Zjevným průvodním jevem dosavadní etapy transformačního procesu v celé výrobní sféře je značný, přitom odvětvově výrazně diferencovaný pokles průmyslové produkce. Na tomto vývoji se nadále podílejí jak vlivy systémového charakteru (zahájení procesu odstátnění a privatizace, přechod k reálným tržním cenám, odbourání redistribučních finančních toků přes státní rozpočet spolu s výrazným omezením dotací a ztížením přístupů k úvěrovým zdrojům apod.), tak faktory ryze nesystémové, věcné povahy. Přitom primárním a dominantním impulsem poklesu produkce je pokles vnitřní i vnější poptávky. Současně se tím při liberalizaci zahraničního obchodu projevila i nekonkurenceschopnost řady čs. výrobků (automobily a další průmyslové zboží). V první fázi postihl pokles odbytu výrobky s vyšším stupněm finalizace a postupně se (po technologických řetězcích) rozšířil i na oblast meziproduktů a primárních (surovinových) výrob.

Odbyt průmyslové produkce se v průběhu 2. čtvrtletí 1991 dále zhoršoval, dynamika celkových dodávek poklesla (proti 1. čtvrtletí) o dalších 8,3 bodu. Proti loňskému 1. pololetí poklesl celkový odbyt (po vyloučení vlivu cen) o 22,4 % (v ČR o 21,3 %, v SR o 25,0 %). Struktura poklesu odbytu je patrná z následující tabulky:

Tabulka: Dodávky průmyslové produkce v ekonomickém členění za 1. pololetí 1991 (v cenách roku 1991)

x/ Včetně dodávek pro odbytové a zásobovací organizace

xx/ Bez vlivu cen

Nejvýrazněji - a to hned v počátku roku - poklesla dynamika dodávek pro investice. Pro současný stav je však rozhodující útlum trhu meziproduktů, kde došlo k narušení dlouhodobých hmotných kooperačních vazeb jednak z důvodu absolutního poklesu hmotného objemu navazujících výrob, a jednak kvůli platební neschopnosti odběratelů, která v řadě případů již dodávky meziproduktů zcela paralyzovala a vytváří nebezpečí rozšíření druhotné i prvotní platební neschopnosti. Hodnotově činí pokles dodávek pro výrobní spotřebu více než 140 mld Kčs (proti 1. pololetí 1990) a představuje plných 63 % celkového meziročního poklesu odbytu průmyslu.

Pokles dodávek pro vnitřní obchod se v závěru pololetí urychloval (index 1. čtvrtletí 81,8 %, 1. pololetí 74,6 %). Zde je však nutno vzít v úvahu určitou změnu tradičních forem dodávek pro vnitřní trh, kde se stále významnější měrou objevují přímé prodeje výrobců konečnému spotřebiteli, resp. maloobchodním jednotkám (zejména soukromníkům). Nejvýraznější pokles dodávek do TF se týká v 1. pololetí všech odvětví lehkého průmyslu (v souhrnu pokles na téměř polovinu loňského objemu dodávek). Nad loňskou úrovní dodávek zůstávají trvale pouze odvětví průmyslu paliv (index 1.-6. měs. 129,5 %) a zejména elektroenergetiky (308,6 %). Dodávky ze strojírenství sice v pololetním úhrnu představují nárůst o 11,0 %, avšak s dramatickým zlomem v měsíci květnu (index za 1.-4. měs. 129,8 %; index za květen 55,8 %), který se však v červnu a červenci již neopakoval.

Pokles celkových dodávek pro vývoz (v cenách výrobců) v 1. pololetí t. r. o 8,6 % proti 1. pololetí 1990 (s mírně se lepšícími výsledky od počátku 2. čtvrtletí - za 1.-7. měsíc pokles o 6,8 %) představuje výpadek uplatnění zboží v objemu téměř 12 mld Kčs. Pozitivním jevem je jednak nižší pokles dodávek pro vývoz než celkového odbytu (+17,1 bodu za 1.-7. měsíc), ale zejména výrazné zvýšení podílu dodávek na vývoz za konvertibilní měny na celkových dodávkách pro vývoz (leden-červenec 1990 52,1 %; leden-červenec 1991 89,9 %). Tento vývoj však nelze přeceňovat, neboť není v plné výši odrazem jen žádoucí změny teritoriální struktury vývozu ve prospěch náročnějších trhů, ale "obsahuje" i důsledek změny platebních podmínek zahraničně obchodních operací na "měkkých" trzích teritoria bývalé RVHP. Z hlediska celkového odbytového prostoru je významný pokles objemu dodávek určených pro SSSR v 1. pololetí 1991 proti loňsku o 40 % (nejvíce v odvětvích lehkého průmyslu - konfekčním průmyslu a průmyslu skla, porcelánu a keramiky o 92,5 % - tedy odvětvích tradičně jen s obtížemi pokrývajících požadavky sovětského trhu, a průmyslu kovodělném o 79,3 % a textilním o 64,7 %). Ztráta odbytových možností v tomto teritoriu je - vedle poklesu vnitřní spotřebitelské poptávky rozhodujícím faktorem odbytového omezení čs. produkce při jejích současných nízkých a jen neznatelně se lepšících komerčních parametrech. Přitom výrazné (byt zatím zřejmě jen teoretické) oživení odbytu na těchto prozatím ne příliš náročných trzích by sice vytvářelo prostor pro opětovné zvýšení výroby v podnicích se zaměřením na tyto exporty, ale současně by představovalo i určité nebezpečí dalšího konzervování již tak nezdravé struktury této čs. produkce co do kvality.

Vývoj odbytových možností se v časovém průběhu průmyslové výroby [výroba zboží v průmyslu za podniky nad 100 zaměstnanců] odrážel se zpožděním. K výraznějšímu zlomu v dynamice poklesu produkce ve stálých cenách došlo až počínaje březnem t. r. (-21,1 %). V následujících měsících se tento pokles prohloubil a na přelomu 1. a 2. pololetí se dále mírně zhoršuje (červen -26,5 %; červenec -30,5 %), a to více ve Slovenské republice (za 7 měsíců pokles o 20,0 %) než v ČR (-17,9 %).