Tvorba vlastních disponibilních zdrojů podniků byla příznivě ovlivněna snížením sazby odvodu ze zisku pro rok 1991 o 10 bodů a nárůstem disponibilního zisku o 114 % oproti 1. pololetí m. r. (na 53,4 mld Kčs). Rovněž zrušení odvodu z odpisů a úprava vyhlášky o odpisování zákl. prostředků přispěly ke zvýšení vlastních zdrojů o 17,7 mld Kčs.
Přírůstek úvěrů podnikové sféry za 1. pololetí ve výši 54 mld Kčs (z toho v 1. čtvrtletí 32 mld Kčs) nikterak vývoj důchodové situace podniků neovlivnil, neboť růst cen několikanásobně převýšil přírůstek úvěrů. Rozvoj úvěrování naráží na jedné straně na nízkou průkaznost efektivnosti projektů navrhovaných podnikovou sférou, na druhé straně na malou konkurenci v bankovním sektoru. Poté, co se cenová hladina stabilizovala již koncem 1. čtvrtletí, bylo snížení maximální úrokové sazby u úvěrů z 24 na 22 % až od 1. června 1991 opožděné a nemělo podstatný vliv na úvěrovou emisi ani stabilizaci podnikového hospodaření v 1. pololetí. Úvěrový rámec stanovený SBČS pro osm největších bank na 1. čtvrtletí v rozsahu 559,7 mld Kčs byl čerpán z 94,2 %, ve 2. čtvrtletí stanoven ve výši 573,9 mld Kčs a čerpán na 97,8 %.
Užití finančních zdrojů podnikovou sférou bylo směrováno zejména do zásob.
b) Hospodaření státních rozpočtů
Výsledky rozpočtového hospodaření úhrnu státních rozpočtů v 1. pololetí t. r. charakterizuje dosažený přebytek 17,7 mld Kčs (bez výsledků místních rozpočtů), který byl o 9,7 mld Kčs vyšší než rozpočtovaný celoroční přebytek (+8 mld Kčs). V měsíci červnu však došlo k poklesu přebytku státního rozpočtu a tato tendence pokračuje i v dalších měsících. Značné rozdíly jsou ve struktuře rozpočtu - zatímco v republikových rozpočtech narůstají prvky deficitnosti, přebytek v rozpočtu federace i nadále roste. V srpnu pokleslo výsledné saldo úhrnu státních rozpočtů podle předběžných údajů FMF na zhruba 10 mld Kčs.
Vývoj salda státních rozpočtů v letech 1990 a 1991
Podíl jednotlivých rozpočtů na vývoji salda v průběhu tohoto zlomového období znázorňuje graf.
Vývoj salda státních rozpočtů v r. 1991
Na snížení pokladního přebytku ke konci června se podílí jednak - a to rozhodujícím způsobem - pokles příjmů všech rozpočtů, zejména pokles inkasa daně z obratu a odvodů ze zisku, a jednak - v menší míře - určité uvolnění přísně restriktivní rozpočtové politiky na straně výdajů SR. Pokračující pokles pokladního přebytku v červenci byl z větší části ovlivněn zvýšením celkových rozpočtových výdajů (vliv dotací do místních rozpočtů, úhrada majetkové újmy peněžních ústavů za zvýhodněné úvěry, převod prostředků do fondu tržní regulace v zemědělství). V rozpočtových příjmech přitom pokračoval pokles měsíčního výnosu odvodů ze zisku při mírně lepším (proti červnu t. r.) inkasu daně z obratu.
V červenci t. r. byly jednotlivými vládami schváleny úpravy státních rozpočtů (bez dopadu na rozpočtovaný přebytek ve výši 8 mld Kčs) jako reakce na snížení reálné úrovně rozpočtových výdajů v důsledku vyššího než rozpočtem předpokládaného růstu cen, a jako opatření k podpoře poptávky (slevy odvodů ze zisku, umožnění zrychleného odpisování nových investic), vč. řešení některých konkrétních problémů podnikového sektoru (vliv embarga vůči Iráku, konverze zbrojních výrob apod.).
V situaci, kdy se za poslední tři měsíce dosažený přebytek snižuje o cca 3-5 mld Kčs měsíčně je cílový roční přebytek ve výši 8 mld Kčs zajistitelný pouze za předpokladu odmítání dalšího zvyšování rozpočtových výdajů při splnění (nyní již poměrně optimistického) očekávání příjmů státního rozpočtu.
Kriteriem hodnocení rozpočtové politiky ČSFR dohodnutým s Mezinárodním měnovým fondem je změna čisté pozice vládního sektoru u bankovní soustavy. Za první pololetí došlo k poklesu zadluženosti vládního sektoru o 48,1 mld Kčs (v důsledku relativně vysokých přebytků rozpočtů a poklesem hrubé zadluženosti státu) a bylo tak dosaženo zlepšení o 20,6 mld Kčs proti upravenému kritériu MMF ve výši 27,8 mld Kčs.
Z hlediska hodnocení podílu rozpočtové politiky na realizaci záměrů reformního scénáře lze konstatovat, že státní rozpočet a rozpočtová politika svým restriktivním pojetím přispěly k brždění inflačního vývoje a současně některými dílčími opatřeními (snížení sazeb daně z obratu a dovozní přirážky), za přispění změn v úvěrové politice, reagovaly v závěru 1. pololetí na dosavadní pokles vnitřní poptávky. Zásadním problémem však nadále zůstává nalezení optima mezi blokováním inflace a únosným poklesem produktu (jde především o přijetí opatření podporujících vyšší uplatnění čs. produkce na zahraničních trzích a míru oživení vnitřních složek agregátní poptávky).
E. Privatizace a formován soukromého sektoru
Malá privatizace probíhající od začátku roku je orientována především na privatizaci maloobchodní sítě, služeb a menších výrobních zařízení.
V České republice bylo k 31. 8. prodáno v rámci malé privatizace 8201 provozních jednotek, tj. 47,9 % z celkového počtu jednotek zařazených do aukcí (z toho vč. pozemků a nemovitostí bylo prodáno 23,3 %, ostatní byly dány do nájmu). Vydražená cena dosáhla 7,2 mld Kčs a byla o 2,5 mld Kčs vyšší než cena vyvolávací. Tzv. "holandskou" aukcí bylo prodáno 13,9 %, většinou šlo o objekty vč. pozemků a nemovitostí (existuje podezření, že určité organizované skupiny získávají tyto lukrativnější objekty za co nejnižší cenu).
V Slovenské republice bylo prodáno 49,1 % provozních jednotek z celkového počtu, tj. 4146 jednotek zařazených do aukcí. Vydražená cena se proti vyvolávací zvýšila o 0,5 mld Kčs a dosáhla 2,8 mld Kčs. Včetně pozemků a nemovitostí bylo prodáno 38,3 %, "holandskou" aukcí 20 %.
Malý zájem je zatím o provozní jednotky průmyslového charakteru. V ČR tak bylo prodáno 24,8 % a v SR 33 % z výrobních jednotek zařazených do aukcí. Naopak v oblasti obchodu dosáhla úspěšnost dražeb v ČR 56,1 %, v SR u potravinářských prodejen 90 % a nepotravinářských 50 %.
Počet soukromých podnikatelů se za půl roku téměř zdvojnásobil a k 30. 6 dosáhl 921 tis. osob (z toho v ČR 713 tis. osob, v SR 208 tis. osob). Jen zhruba jedna třetina osob, které mají podle zákona 105/90 oprávnění pro podnikatelskou činnost, ji vykonává jako své hlavní zaměstnání. Polovina z nich má oprávnění podnikat v průmyslu a ve stavebnictví, každý šestý soukromník jako předmět své hlavní činnosti uvádí obchodování, zbytek se soustřeďuje na služby.
Informace o ekonomické aktivitě v tomto sektoru jsou za 1. pololetí k dispozici pouze za skupinu podnikatelů zapsaných v podnikovém rejstříku. Tato skupina podnikatelů v tomto období dosáhla 11 642 mil. Kčs tržeb za zboží a služby. Vzhledem k tomu, že jejich náklady dosáhly 11 004 mil. Kčs, skončilo hospodaření ziskem 638 mil. Kčs. Existují obory, kde podnikání přináší poměrně vysoké zisky (381 mil. Kčs v průmyslu a stavebnictví, přes 100 mil. Kčs v komunálních službách a službách cestovnímu ruchu atd.), pak vysoké počáteční náklady, spojené s podnikatelskou činností ve vnitřním obchodě a veřejném stravování, kde působí 786 soukromých firem, přivodily úhrnný zisk 138 mil. Kčs v tomto odvětví.
Lze předpokládat, že tato čísla neodráží skutečné poměry, co do nákladů a zisku v soukromém sektoru, vzhledem k řadě signálů o mezerách v jejich vykazování.
F. Tendence ekonomického vývoje v České republice a Slovenské republice
Uplatnění jednotných reformních kroků vyžaduje posuzovat ekonomický vývoj v každé z republik s ohledem na ekonomické a sociální důsledky s přihlédnutím k určitým odchylkám jejich výchozích podmínek (přírodní a demografické podmínky, struktura průmyslu, rozdílná míra závislosti na jednotlivých odbytových teritoriích) a k celkovým rámcovým předpokladům jejich vývoje.
1. Nejvýraznější a sociálně citlivá nerovnoměrnost mezi republikami je patrná u nezaměstnanosti. Od počátku roku je míra nezaměstnanosti v SR více než dvojnásobná a stále roste rychleji než v ČR (v srpnu ČR 3,4 %, v SR 8,7 %). Počet uchazečů o práci v SR (222,8 tis. osob) převyšuje počet uchazečů registrovaných v ČR (182,8 tis. osob), přičemž volných pracovních míst bylo ke konci srpna v ČR 42,1 tis., ale v SR jen 7,4 tis.
Rychlejší růst nezaměstnanosti v SR vyplývá ze strukturálních vlivů a převažující exportní orientace, z nižší produktivity práce, nerozvinutostí sítě služeb a malých podniků, schopných pojmout uvolňované pracovníky a zejména z věkové a národnostní skladby obyvatelstva (vyšší podíl mladých lidí a Rómů).
2. Spotřebitelské ceny rostly od počátku roku s mírným rozdílem v neprospěch SR. V březnu byl tento rozdíl 5,6 bodu, v červnu se snížil na 3,6 bodu, v srpnu však znovu dosáhl 5,6 bodu. Při celkovém zvýšení cen od prosince 1990 do srpna 1991 o 49,1 %, vzrostly v ČR o 47,6 % a v SR o 53,2 %. Největší rozdíl je patrný u nepotravinářského zboží (v srpnu o 11,1 bodu, u potravinářského zboží 2,8 bodu). Rychlejší růst cen v SR spočívá ve větší míře monopolizace, v nižší produktivitě práce a výkonnosti podnikového sektoru a ve způsobu realizace rozpočtové a úvěrové potřeby.
Životní náklady jednotlivých sociálních skupin se vyvíjely obdobně, u dělníků a zaměstnanců dosáhl rozdíl v srpnu proti prosinci 1990 3,5 bodu, u rolníků 6,1 bodu a důchodců 4,1 bodu v neprospěch SR.
3. Pokles průmyslové produkce je výraznější v SR (Za 1.-7. měsíc o 20,0 %) než v ČR (o 17,9 %). Jeho hlavní příčinou je pokles vnitřní i vnější poptávky.
V 1. pololetí letošního roku proti stejnému období min. roku poklesl celkový odbyt (po vyloučení cenových vlivů) v ČR o 21,3 % a v SR o 25,0 %, a tato tendence se ve 2. čtvrtletí t. r. oproti 1. čtvrtletí dále zhoršuje.
Tímto poklesem je vedle hutnictví neželezných kovů, strojírenství a elektrotechnického průmyslu v obou republikách, postižen ve Slovenské republice i průmysl oděvní a textilní.
Významnou měrou v tomto směru působí zejména rozpad trhů bývalé RVHP, dopady konverze, problémy platebních vztahů se SSSR i pomalý postup privatizace, podmínky v oblasti bankovních a finančních vztahů a pod.
4. Pokles stavební výroby realizované všemi stavebními podniky (nad 100 pracovníků) dosáhl v důsledku poklesu investiční aktivity, související zejména s restriktivní rozpočtovou a úvěrovou politikou i zhoršující se důchodovou situací investorů v ČR 34,6 % a v SR 38,8 %.
5. Rozdíly ve vývoji důchodové situace podniků v České a Slovenské republice spočívají převážně v dynamice tvorby zisku, a to zejména v průmyslu SR, kde ve 2. čtvrtletí došlo k výraznému snížení zisku proti 1. čtvrtletí o 45,4 %, zatímco v ČR klesl zisk o 9,1 %. Vyplývá to z rozdílného vývoje průmyslové produkce a výkonů;
Vývoj nákladů a zisku
Průmysl ČR
Vývoj nákladů a zisku
Průmysl SR
V nárůstu úvěrů proti stavu na počátku roku se relace ČR a SR podle údajů za 1. čtvrtletí a za 1. pololetí zásadně nezměnily. Z celkové částky zvýšení úvěrů za ČSFR připadá na ČR 62 % a na SR 38 %. V 1. čtvrtletí byl tento poměr 64 % ku 36 %. Z toho vyplývá relativně vyšší náročnost slovenské ekonomiky na zdroje.
U zásob zůstalo i nadále vyšší tempo přírůstku v ČR než v SR (116,2 % proti 110,5 %), přičemž se tento rozdíl proti 1. čtvrtletí (112,6 % a 109,9 %) ještě poněkud zvýšil.
Na celkovém objemu platební neschopnosti podniků se podílely organizace SR na počátku roku s 29,5 %, na konci čtvrtletí se tento podíl snížil na 26 % a do konce pololetí se opět zvýšil na 27,5 %. Z toho lze usuzovat, že kromě tvorby zisku, ve vývoji celkové důchodové situace podniků v globálu za ČR a SR, nejsou ve srovnání s výsledky 1. čtvrtletí zásadní kvalitativní rozdíly.
6. V hospodaření souhrnu státních rozpočtů federace a republik bylo do konce srpna dosaženo těchto výsledků (saldo příjmů a výdajů v mld Kčs):
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
Federace |
-2,0 |
4,2 |
5,1 |
6,8 |
9,4 |
11,0 |
13,3 |
. |
ČR |
0,5 |
-2,1 |
4,1 |
5,4 |
6,7 |
6,8 |
-0,5 |
. |
SR |
3,1 |
4,8 |
6,1 |
4,1 |
4,9 |
-0,1 |
0,2 |
. |
ČSFR |
1,6 |
6,9 |
15,3 |
16,3 |
20,9 |
17,7 |
13,1 |
10x/ |
x/ předběžný odhad
V důsledku stále se měnícího a rozkolísaného vývoje rozpočtového hospodaření dochází ke snižování dosud příznivého přebytkového salda ve státních rozpočtech obou republik a je možné i očekávat, že se projeví tlak hospodářské i rozpočtové sféry na zvýšení výdajů nad rámec schválených rozpočtů.
Při celkově shodných základních tendencích ekonomik České i Slovenské republiky, dosahované výsledky vypovídají, že slovenská ekonomika "citlivěji" reaguje na jednotlivé reformní kroky. Postup ekonomické reformy tak průběžně odhaluje již dříve existující více či méně skryté problémy a vzhledem k odlišnostem ve výchozí základně a celkově nižší efektivnosti, se střetává se sociálními a ekonomickými problémy dříve než ekonomika česká.