Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Důležitým úkolem čs. zahraniční politiky bylo vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj ekonomické spolupráce a zvýšení obchodní výměny. Ve všech významných relacích jsme usiloval i o rozšíření smluvní základny pro tuto spolupráci, v prvé řadě sjednáním dohod na ochranu a podporu investic. Snažíme se získat podporu vlád a účast významných firem na projektech konverze čs. zbrojního průmyslu. Toto úsilí se setkalo s příznivou odezvou a konkrétními kontakty ze strany některých zemí - Itálie, Francie a USA.

Usilujeme o širší účast firem z vyspělých průmyslových zemí na podnikání v ČSFR. Zatím se setkáváme se zdrženlivostí, což pramení především z nevyřešeného státoprávního uspořádání ČSFR, dále z nedostatečné znalosti našich poměrů a složitosti naší vnitřní právní úpravy a také z naší určité neschopnosti včas a dostatečně informovat zahraniční partnery - státní a institucionální.

Charakteristickým rysem nových vztahů s těmi to zeměmi je skutečnost, že spolupráce se neomezuje jen na oblast ekonomiky, školství a kultury, ale zahrnuje též resorty obrany a vnitra.

Velký význam pro transformaci ekonomiky má technická a neinvestiční pomoc, kterou ČSFR poskytují vyspělé průmyslové země. V zájmu jejího efektivnějšího a pružnějšího využívání je nezbytné přijmout na úrovni federální vlády i vlád republik potřebná opatření.

Významné rozšíření a prohloubení doznala spolupráce se západními partnery v oblasti kulturních a školských výměn. Pro volný pohyb osob mají velký význam dohody o bezvízovém styku. ČSFR uzavřelo 31 dohod o úplném bezvízovém styku a dalších 11 dohod pro držitele diplomatických a služebních pasů. Jednostranně poskytuje ČSFR bezvízový vstup občanům USA a držitelům pasů OSN. V Evropě nejsou bezvízové styky uplatněny pouze s Kyprem a s Tureckem pro cestovní pasy.

Výrazem nové kvality vzájemných styků jsou bilaterální smlouvy. Vedle již podepsaných nebo parafovaných smluv s Polskem. SRN a SSSR byla dne 4. 7. t. r. podepsána Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a Italskou republikou, která již byla schválena FS a dne 1. 10. t. r. Smlouva o porozumění a přátelství mezi ČSFR a Francouzskou republikou. Jednáni o uzavření obdobné dohody bylo zahájeno se Španělským královstvím.

Podepsané a projednávané smlouvy jsou koncipovány jako součást celoevropského systému bezpečnosti a spolupráce, orientují se na budoucnost, vytvářejí základ pro všestranný rozvoj vzájemných vztahů.

Vztahy mezi ČSFR a SRN si zachovávají ve všech oblastech dynamiku, kterou získaly po listopadu 1989.

Silné impulzy k zintenzivnění vzájemné spolupráce přinesla setkání čelných představitelů obou států.

Velký význam pro další vývoj vzájemných vztahů bude mír smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, která byla parafována 7. 10. t. r. Smlouva vyhovuje oběma stranám, je orientována na budoucnost a vyváženě hodnotí minulost. Vytváří solidní základ pro důvěru a vzájemnou spolupráci. Je koncipována jako smlouva evropského pokroku a perspektivy.

Byly navázány a rozvíjely se kontakty mezi většinou rezortních ministrů, včetně ministrů obrany. Aktivizovaly se kontakty parlamentů. Novým obsahem byly naplňovány styky mezi spolkovými zeměmi a národními republikami na vládní regionální i komunální úrovni.

Byla podepsána řada dohod: o zřízení generálních konzulátů v Mnichově a Bratislavě, o zřízení kulturních a informačních středisek, o osvobození od daní v silniční dopravě, o pracovních povoleních, o bezpečnosti jaderných zařízení a ochraně proti záření, o zřízení dálničního přechodu Rozvadov - Weidhaus, o vzájemné podpoře a ochraně investic, o vytvoření Mezinárodní komise pro ochranu Labe, o vědeckotechnické spolupráci, o výměně a spolupráci mládeže, o zaměstnávání pracovníků za účelem rozšíření odborných a jazykových znalostí, o spolupráci mezi FMPSV ČSFR a MPSP SRN, o vysílání čs. firem.

Hospodářské vztahy ČSFR se SRN vykazují rozporné rysy zatím co se starými spolkovými zeměmi se vyvíjejí uspokojivě, vývoj s novými spolkovými zeměmi je nepříznivý.

Byly vytvořeny příznivé předpoklady k zintenzivnění vědeckotechnické spolupráce a kooperace při ochraně životního prostředí, pokud jde však o přímou hospodářskou a finanční pomoc, zůstává SRN zdrženlivá. Německý kapitál se angažuje při transformaci čs. ekonomiky. Příkladem jsou dohody ŠKODA Mladá Boleslav a BAZ Bratislava s automobilkou Volkswagen.

Úspěšně se rozvíjí spolupráce v pohraničních oblastech, např. v rámci projektu "Regio Egrensis" a "Trojzemí" (Čechy, Sasko a polské Slezsko) a připravují se další.

Dobře se vyvíjejí vztahy s naším sousedem - Rakouskem. Spojují nás nejen společné hranice a společná historie, ale též společné zájmy.

Dobré výsledky registrujeme ve všech oblastech - politické, hospodářské i kulturní. Probíhá politický dialog na vysoké úrovni. Úspěšně se rozvíjejí vztahy v oblasti hospodářské. Rakousko zaujímá 5. místo v čs. zahraničním obchodě, od 1. 7. t. r. rozšířilo na ČSFR celní preference. Rozvíjí se spolupráce v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. V Československu již pracuje přes 1000 čs. - rakouských smíšených podniků. Rozvíjejí se styky na úrovni federální, republikové i regionální. Pro citlivou otázku ve vzájemných vztazích - provozování tepelných a jaderných elektráren v ČSFR - se daří nacházet oboustranně přijatelná řešení.

Čs. zahraniční politika vychází z uznání objektivního postavení SSSR v mezinárodních vztazích. Přes významné vnitřní změny, jimiž v současné době prochází, je SSSR nadále subjektem mezinárodního práva, disponuje fungujícími centrálně řízenými institucemi, jako jsou ozbrojené síly, zahraniční služba, státní správa, finance, banka. Je v zájmu mezinárodního společenství, aby změny v SSSR a vytváření nových struktur probíhaly spořádaně, bez násilí, aby docházelo k posilování demokratických sil.

ČSFR udržuje vztahy s centrem i jednotlivými republikami. Vychází z toho, že republiky budou mít stále významnější roli a budou se prosazovat jako samostatné subjekty v politické i ekonomické oblasti.

Vztahy ČSFR k SSSR se po neúspěšném puči značně zlepšily, 3. 10. t. r. byla parafována Smlouva o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci. Jsou vytvořeny podmínky pro dialog na nejvyšší úrovni a pro věcné řešení otevřených otázek.

SSSR patří k nejvýznamnějším čs. obchodním partnerům. V čs. vývozu zaujímá druhé místo za SRN (podílem 19,3 % v roce 1990), v dovozu (podílem 34,9 % v roce 1990) je na prvním místě. V dodávkách ze SSSR dominuje dovoz paliv a surovin.

Ve vzájemném obchodu dochází letos k radikálnímu poklesu, odhaduje se, že celkově zahraničně obchodní obrat dosáhne poloviny objemu z roku 1990.

ČSFR má zájem o rozvíjení vzájemně výhodných styků v hospodářské oblasti. Usiluje o to, aby se vůči SSSR nezvyšovala čs. aktiva. Je žádoucí podporovat aktivitu čs. podniků, aby se v rámci stabilizačního plánu zapojily do triangulárních obchodů zaměřených na konsolidaci sovětské ekonomiky.

Budeme rozvíjet vztahy s jednotlivými republikami. Základ byl již vytvořen podpisem dohod o hospodářské spolupráci. Velkou pozornost budeme věnovat rozvoji spolupráce s Ruskou federaci, Ukrajinou, Kazachstánem, Běloruskem a Uzbekistánem.

Uznání nezávislosti jednotlivých republik z naší strany bude záviset na jejich vnitřním vývoji, na jednání mezi svazovými republikami a centrem a uzavřeni systému smluv, na jehož základě bude vytvořen nový státní útvar místo dnešního SSSR.

Vážným problémem čs. - sovětských vztahů je splácení sovětských dluhů. Čs. aktivní saldo platební bilance činilo za rok 1990 v přepočtu 2,2 mld. USD. Nevytvoří-li sovětská strana zdroje na úhradu svého pasivného salda vývozem zboží do ČSFR, měla by ho uhradit ve volně směnitelné měně. To však nelze zatím předpokládat s ohledem na vývoj sovětské ekonomiky. Proto bude nutno hledat nové možností a zdroje, včetně přímých vztahů mezi výrobci.

Uvítali jsme vyhlášení nezávislostí pobaltských republik. Litvy, Estonska a Lotyšska a navázali s nimi diplomatické styky. Jsme připraveni rozvíjet s nimi všestranné vzájemně výhodné vztahy.

Vysoké úrovně v rozvoji vzájemných vztahů jsme dosáhli se Spojenými státy. Výrazem nové kvality vzájemných vztahů se stala Společná deklarace USA a ČSFR, podepsaná oběma prezidenty ve Washingtonu 22. 10. 1991. V rámci intenzivních politických kontaktů vycházejí USA vstříc čs. zájmům týkajícím se zajišťování bezpečnosti a stability v oblasti střední a východní Evropy.

Za krátkou dobu se podařilo vytvořit solidní smluvní základnu pro rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce, především sjednáním dohody o obchodních vztazích, jíž byla ČSFR znovu přiznána doložka nejvyšších výhod; dále dohod o ochraně a podpoře investic a o vědeckotechnické spolupráci. Od května 1991 se na ČSFR vztahuje preferenční celní režim USA, usnadňující čs. vývozy. Byly umožněny dovozy americké technologie v rámci režimu COCOM. ČSFR získala přístup k americkým Vládním úvěrům a garancím. Za účinné pomoci USA byla ČSFR znovu přijata do MMF a Světové banky.

USA poskytly ČSFR technickou pomoc (v r. 1991 52 mil. USA), zaměřenou na posilování demokratických struktur, rozvoj čs. tržního hospodářství, řešení problémů ekologických a problémů konverze zbrojného průmyslu. Byl založen čs. - americký podnikatelský fond na podporu čs. soukromého podnikání.

Vzájemná obchodní výměna je zatím poměrně nízká. Je v našem zájmu dosáhnout v tomto směru změny, iniciativně využít možností, které se nám na americkém trhu vytvářejí. Je žádoucí podnikat konkrétní opatření k aktivnější účasti amerických firem na podnikání v Československu, ke spolupráci s americkými firmami na třetích trzích, zvláště v oblasti Blízkého východu.

Do rozvojového světa patří většina existujících států. Jednotlivé regiony i jednotlivé státy mají svá specifika, která je nutno respektovat při provádění naší politiky.

Vztahy ČSFR se zeměmi Blízkého a Středního východu mají dlouhou tradici. Obnovení diplomatických styků s Izraelem umožňuje rozvíjet s většinou zemí tohoto regionu vyváženou dlouhodobě orientovanou politiku.

Za slibnou považujeme spolupráci s Egyptem, Libyí, Marokem, Tuniskem a státy Perského zálivu. Reálné uplatnění nacházíme na trzích zemí jako je Izrael, Maroko, Libanon, Spojené arabské emiráty, Bahrajn.

V minulých letech Československo poskytovalo státům tohoto regionu vysoké úvěry. V sedmi zemích - Iráku, Sýrii, Egyptě. Libyi, Sudánu, Alžírsku a Jemenu - činí naše pohledávky z vládních úvěrů více než dvě miliardy dolarů. Jednání o úhradě splatných pohledávek v Sýrii a Iráku nebyla zatím úspěšná, v případě Libye je naděje, že dojde k částečnému vyrovnání.

Značné možnosti se nabízejí pro podnikání v Kuvajtu a v dalších zemích Zálivu, které bohužel čs. podniky nedostatečně využívají.

Zvláštní pozornost bude nutno věnovat iráckému trhu. Dokud se však nevyřeší problémy, které si vynutily sankce OSN, budeme zcela solidární s mezinárodním společenstvím.

V Africe probíhá demokratizační proces, v řadě zemí se prosazuje politický pluralismus. Na tomto kontinentě existují značné možnosti pro rozvoj ekonomické spolupráce. Považujeme za žádoucí věnovat větší pozornost dynamicky se rozvíjejícím zemím jako jsou Botswana, Gabon, Ghana, Kamerun, Namibie, Nigérie, pobřeží slonoviny, Senegal, Zimbabwe. Navázali jsme diplomatické styky s Kamerunem, Malawi a Svazijskem.

ČSFR právě navázala diplomatické styky s JAR. Tento krok je výrazem našeho ocenění pozitivních vnitřních změn, které směřují k úplnému odstranění apartheidu. Při rozvíjení styků s JAR budeme respektovat mezinárodní závazky vyplývající z rezoluce OSN.

V Latinské Americe dochází k upevňování demokratických institucí, což napomáhá k vytvoření politicky stabilního regionu.

Čs. aktivita se zaměřuje především na Brazílii, Mexiko, Venezuelu, Argentinu, Chile, Kolumbii. Ve všech těchto zemích je zájem na rozvíjení vzájemně výhodných, především ekonomických vztahů.

S většinou asijských zemí udržuje ČSFR tradičně přátelské vztahy. Mezi důležité čs. partnery v Asii patří Čína a Indie, značné možnosti pro rozvoj vzájemně výhodné spolupráce existuji v Thajsku, Indonésii, Malajsii.

Vztahy k RZ zaujímají v čs. zahraniční politice důležité místo. Nová koncepce čs. zahraniční politiky klade důraz na rozvíjení všeho pozitivního, čeho bylo v této oblasti dosaženo, odstraňuje deformace založené na nepřirozené ideologizaci a preferování tzv. revolučních zemí. Vyzdvihuje princip vzájemné výhodnosti jako rozhodujícího kritéria pro rozvíjení vzájemných vztahů. To platí zejména o ekonomické oblasti. Rozvojové země přestavují rozsáhlá odbytiště pro naše výrobky, jsou alternativním zdrojem paliv a surovin pro náš průmysl. Některé rozvojové země mohou účinně napomoci transformaci naší ekonomiky svými zdroji kapitálu. ČSFR deklaruje ochotu přispívat v rámci možností k urovnání mezinárodních sporů a konfliktů v rozvojových zemích. ČSFR se účastní politického dialogu s rozvojovými zeměmi s cílem napomáhat k odvrácení hrozící polarizace mezi Severem a Jihem. Udržuje kontakty s hnutím nezúčastněných zemí i s regionálními organizacemi.

Čs. zahraniční služba ve spolupráci s ostatními resorty na federální i republikové úrovni přispívala k vytváření příznivých vnějších podmínek pro transformaci čs. ekonomiky a k jejímu začleňování do světového hospodářství.

Aktivně se podílela na vytváření podmínek pro radikální změnu teritoriálního zaměření čs. zahraničního obchodu.

Zastupitelské úřady a stálé mise věnují trvale pozornost ekonomické a obchodní problematice. V současné době začíná proces reorganizace zahraniční služby na úseku ekonomických a obchodních vztahů. Reagujeme tak na změny v naší ekonomice, tj. zrušení státního monopolu zahraničního obchodu a přenesení zahraničněobchodní činnosti na jednotlivé podniky. Ekonomicko-obchodní úseky zastupitelských úřadů by se měly věnovat sledování ekonomického vývoje ve světě a ve vzájemných vztazích, vytvářet podmínky pro jejich rozvoj, prosazovat obchodně politické zájmy státu na bilaterální a multilaterální úrovni. Přechod na tento nový model by měl být rychlý, ale zároveň i postupný s ohledem na specifiku čs. obchodních a ekonomických vztahů k jednotlivým zemím. Zamýšlené změny odstraní nefunkční paralelismus a zbytečné duplicity a měly by vést k efektivnějšímu využívání pracovníků i zdrojů.

Usilujeme o zvýšení efektivnosti svého členství v mezinárodních organizacích, o ovlivnění jejich činnosti v souladu s našimi potřebám a přenášení výsledků jejich činnosti do našich institucí.

ČSFR pokračovala ve svém úsilí o zapojení do významných mezinárodních ekonomických institucí. V červnu 1991 bylo v Paříži podepsáno Memorandum o spolupráci ČSFR s OECD, čímž byly vedle zapojení do činnosti Střediska pro spolupráci s evropskými ekonomikami v přechodu vytvořeny podmínky pro zahájení speciálního programu Partneři v přechodu (PIT) vypracovaném ve spolupráci s námi. Současně se tak vytvářejí předpoklady pro budoucí plnoprávné členství ČSFR v této organizaci sdružující 24 nejvyspělejších států světa.

Pozornost jsme věnovali mezinárodním obchodním a ekonomickým otázkám projednávaným v rámci OSN, a to na Valném shromáždění, v Hospodářské a sociální radě i v dalších odborně zaměřených orgánech a institucích. Příspěvkem pro rozvoj ekonomické spolupráce s vyspělými i rozvojovými zeměmi v duchu nového partnerství bude VIII. zasedání konference OSN pro obchod a rozvoj, připravované na únor 1992.

ČSFR aktivně spolupracovala s Organizací spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO). Zapojili jsme se do programu UNIDO na podporu investic v průmyslu zaměřeného přednostně na rozvoj malých a středních podniků a posílení soukromého sektoru cestou mezinárodní spolupráce s využitím zahraničních investic. V jejím rámci se ve dnech 4. - 6. listopadu t. r. v Praze uskutečňuje první Investiční fórum UNIDO pro ČSFR.

Za významné považuje ČSFR dokončení jednání Uruguayského kola GATT, které, jak věříme, otevře prostor pro další liberalizaci mezinárodního obchodu a tím podpoří jeho rozvoj a hospodářský růst ve světě.

ČSFR přišla s iniciativou směřující k řešení existují vích ekonomických problémů zemí střední a východní Evropy a Sovětského svazu. Navrhovaný stabilizační plán předpokládá, že část západních půjček nebo finanční pomoci SSSR bude použita k financování nákupu zboží z ČSFR, PR a MR, které by část takto získaných deviz investovaly do nákupu technologií ve vyspělých zemích poskytujících tyto devizové prostředky. Jednání s ministry zahraničních věcí USA, Německa, Británie, Holandska. Itálie, Francie a SSSR, jakož i místopředsedou komise ES F. Andriesenem ukázala, že jejich země, včetně komise ES, zaujímají k této iniciativě pozitivní stanovisko. Částečnou realizaci této myšlenky představují tzv. triangulární operace, které by měly tvořit polovinu pomoci Evropských společenství Sovětskému svazu. V jejich rámci mají být financovány dodávky potravin a léků ze zemí střední a východní Evropy do SSSR. Prosazujeme rozšíření sortimentu a chceme se podílet i na technické pomoci poskytované SSSR. Věříme, že i další země vytvoří podmínky pro triangulární operace ve své pomoci SSSR.

Při jednáních s představiteli Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské investiční banky jsme aktivně prosazovali čs. ekonomické zájmy a poskytování finanční i technické pomoci v oblastech které mají rozhodující význam pro transformaci a rozvoj čs. ekonomiky.

Věnovali jsme pozornost vytváření příznivého klimatu pro zahraniční investice. Byla sjednána řada dvoustranných smluv poskytujících právní záruky zahraničním investorům. Dohody se Švýcarskem, Švédskem, Francií, Rakouskem a Finskem vstoupily v platnost, dalších 11 dohod se západoevropskými státy, Austrálií Kanadou, USA a Thajskem bylo podepsáno. Jednání se vedou s Jižní Koreou, Japonskem a Izraelem.

Čs. zahraniční služba v součinností s úřadem předsednictva vlády ČSFR a s federálním ministerstvem hospodářství aktivně napomáhá získávání zahraniční neinvestiční pomoci po vládní linii jak na bilaterální, tak multilaterální úrovni (programy PHARE, TEMPUS).

Bedlivě sledujeme problematiku kontroly zahraničně obchodní činnosti v oblasti vojenského materiálu. Nebudeme vyvážet zbraně do zemí, které se nacházejí ve stavu ozbrojeného konfliktu, ohnisek mezinárodního napětí, státům uskutečňujícím agresivní poli tiku a podporujícím mezinárodní terorismus, jakož i režimům hrubě porušujícím základní lidská práva a svobody.

Jedním ze závažných globálních problémů je ochrana životního prostředí. ČSFR chce svým dílem přispět k řešení naléhavých problémů, jež se projevují v evropském regionu.

Proto přistoupila k několika úmluvám, z nichž vyplývá řada finančně i materiálově náročných závazků, např. k Bazilejské úmluvě o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a Úmluvě o ochraně nových druhů rostlin, a k Úmluvě o hodnocení vlivu na životní prostředí v přes hraničním kontextu.

ČSFR se aktivně připravuje na Brazilskou konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji a iniciovala konání konference evropských ministrů životního prostředí v Dobříši v červnu t. r.

Zahraničně politická aktivita zahrnuje též oblast kultury, školství, vědy a zdravotnictví. Těžiště realizace styků spočívá na národních vládách. Svou roli spatřujeme v účelné koordinaci, a při zajišťování akcí celostátního významu, které jsou důležité pro formování pozitivního obrazu ČSFR v zahraničí, jako např. oslavy 400. výročí narození J. A. Komenského.

Úspěšně se rozvíjí s kulturní spolupráce s evropskými zeměmi a s USA. Podepsali jsme dohody s USA o vytvořeni komise J. V. Fulbrighta pro školské výměny, k podpisu je připravena dohoda o ochraně a zachování kulturních objektů. S řadou evropských i mimoevropských zemí jsme podepsali nebo připravujeme prováděcí protokoly ke kulturním dohodám.

Shromažďujeme poznatky z naší aktivity na kulturním, školském a vědeckém směru. V součinnosti s vládami ČR a SR usilujeme o jejich zobecnění a vypracování zásad pro další postup. Jejich definitivní formulace závisí na výsledcích jednání o státoprávní, uspořádání ČSFR.

V rámci mnohostranné aktivity jsme se účastnili sympozia KBSE o kulturním dědictví v Krakově. Významnou akcí tohoto roku bylo mezinárodní fórum "Kultura demokracie" organizované UNESCO, konané v září t. r. v Praze.

Jedním z nástrojů našeho kulturně politického působení v zahraničí jsou kulturní a informační střediska (KIS).

Nyní provozujeme celkem osm KIS, po roce 1989 byla uzavřena KIS v Jakartě a Havaně, celkový počet pracovníků byl snížen o 50 %. Došlo k posílení informační a komerční činnosti KIS. Důraz nyní klademe na zprostředkování kulturních a ekonomických kontaktů. Federální vláda by měla rozhodnout na základě návrhu FMZV jak činnost KIS v budoucnosti zabezpečit.

V rámci FMZV pracuje Středisko nevládních styků, které udržuje kontakty se společnostmi přátel a nevládními organizacemi, stará se o družební styky mezi městy a regiony, o komunikaci s krajany. Ve spolupráci s MMV SR a VV ČR dokončuje návrh na zří ze ní tří paralelně fungujících středisek, která by zprostředkovávala kontakt krajanů s ČSFR.

V letošním roce uskutečňujeme závažné změny v organizaci ministerstva. Naším cílem je vytvořit dobře fungující profesionálně zdatnou zahraniční službu, která je schopna úspěšně plnit náročné úkoly čs. zahraniční politiky. Vytvořili jsme sekce, jejichž generální ředitelé odpovídají za plnění úkolů uložených ministrem.

Snížili jsme celkový početní stav pracovníků, zejména na zastupitelských úřadech. Zatím co v prosinci 1989 pracovalo na FMZV celkem 1758 pracovníků, k září 1991 poklesl jejich početní stav na 1598, t. j. o 160. Z toho na zastupitelských úřadech bylo k uvedeným datům 960 a 794 pracovníků, t. j. celkem o 166 méně.

Od prosince 1989 došlo v personálním složení FMZV k velkým změnám. Kolem 700 pracovníků z FMZV odešlo a kolem 500 bylo nově přijato. Byli (s výjimkou jednoho) vyměněni všichni ředitelé odborů. Bylo jmenováno 53 nových velvyslanců z celkového počtu 82 systemizovaných velvyslaneckých míst. 23 velvyslaneckých míst není zatím obsazeno.

Má-li však zahraniční služba opravdu plnit stále náročnější úkoly, je třeba vytvořit nezbytné materiální předpoklady pro její výkon. Pracovníci FMZV jsou odměňováni hůře, než pracovníci ostatních ústředních úřadů. Sjednocení platů ve státní službě by měl přinést nový zákon. Doufáme, že bude přijat tak, aby od 1. ledna 1992 platil. Zahraniční platy našich diplomatů jsou až několikanásobně nižší než platy jejich kolegů. Je v tom vážní nebezpečí pro stabilitu a profesionální úroveň čs. zahraniční služby. Chceme-li, aby pracovník zahraniční a konzulární služby odevzdával vysoce profesionální výkon, musíme ho adekvátně odměnit. Jinak hrozí, že nejlepší lidé odejdou do soukromého sektoru, kde si vydělají mnohem více. Děkujeme zahraničním výborům, že zaujaly pozitivní stanovisko k potřebě FMZV řešit jak odměňováni pracovníků zahraniční služby, tak k požadavkům na nezbytné investice a materiální vybavení ústředí a ZÚ.

Po roce 1989 byly navázány diplomatické styky s Jižní Koreou, Vatikánem, San Marinem, Svrchovaným řádem Maltských rytířů. Namibií, Kamerunem, Malawi a Swazijskem, Litvou, Estonskem, Lotyšskem a Jihoafrickou republikou. Obnoveny byly s Izraelem a Chile.

Věnujeme trvalou péči diplomatickému a konzulárnímu zastoupení s přihlédnutím k aktuálním i perspektivním potřebám ČSFR. Byl zrušen generální konzulát v Konstanci, ve Varně je nahražován honorárním konzulátem. Byla zrušena politická část našich ZÚ ve Vientianu, Kolombu a Dháce a snížena úroveň zastoupení v Lusace a Maputu. Zrušeny byly naše zastupitelské úřady v Brazzaville, Konakry a Mogadišu. Úřad v Dakaru byl povýšen na velvyslanectví.

Zřizuje se velvyslanectví ve Vilniusu a generální konzulát v Lublani. Jedná se o zastoupení v Rize a v Tallinu. Připravuji se expertní jednání o zastoupení v Minsku s výhledem na zřízení GK. Byly zřízeny honorární konzuláty v Melbourne a Portu.

Činnost zahájily generální konzuláty v Mnichově a v Milánu. Po velvyslanectví v Soulu, Vatikánu a Tel Avivu byl zřízen generální konzulát v Pretorii, který je po navázání diplomatických syků s JAR přeměňován na velvyslanectví.

Připravuje se konzulární zastoupení v Hongkongu, Dauha, Vancouveru a Torontu. V Rijadu byl otevřen styčný úřad. Byla otevřena řada honorárních konzulátů, další se chystají.

Po vstupu ČSFR do Rady Evropy byla zřízena stálá mise při této instituci ve Štrasburku.

Po schválení programového prohlášení vlády ČSFR z července 1990 projednalo Federální shromáždění expozé ministra zahraničních věcí 10. 1. 1991.

Aktuální problémy mezinárodní politiky byly předmětem jednání FS nebo jeho zahraničních výborů.

Ministr zahraničních věcí přednesl výklad k otázkám, jako byla irácká agrese proti Kuvajtu, vyslání čs. jednotky do Saudské Arábie, vývoj v Jugoslávii. V plénu FS zodpověděl celkem 45 interpelací a dotazů poslanců.

Ministr, náměstci a další vedoucí pracovníci FMZV se zúčastňovali společných schůzí zahraničních výborů. V rámci legislativního procesu podávali výklad k předkládaným vládním návrhům (ponejvíce mezinárodní smlouvy dvoustranné i mnohostranné - přístupy ČSFR k různým úmluvám) a informovali o aktuálních problémech, zejména o přípravě smlouvy se SRN a SSSR a o dalších připravovaných smlouvách, o situaci na BSV, o přípravě VS OSN, o přípravě asociační dohody s ES a aktivitách v oblasti vnějších hospodářských styků, včetně problematiky vývozu zbraní.

Zahraničním výborům byli představováni nově jmenovaní vel vyslanci (SRN, Rumunsko, Indie, Holandsko. Austrálie, Argentina. Dánsko). Velvyslanci v USE, SSSR a Jugoslávii podrobně referovali o problematice vztahů a vnitřním vývoji zemí své působnosti. Zahraničním výborům byly poskytovány písemné informativní materiály a stanoviska FMZV.

Zvláštní pozornost byla věnována otázkám personálního obsazení ZÚ v souvislosti s kritickými připomínkami k obsazení vedoucích funkcí některých ZÚ.

FMZV a ZÚ poskytovaly pomoc delegacím FS a jednotlivým poslancům při jejich služebních a oficiálních cestách, zejména k účasti na zasedáních evropských organizací a Meziparlamentní unie.

Předkládaná zpráva se přehledně zabývá současným stavem čs. zahraniční politiky, vysvětluje oč nám šlo, čeho jsme dosáhli a kam směřujeme. Je na Federálním shromáždění, aby posoudilo do jaké míry se nám to podařilo a zhodnotilo, jak postup Československa na mezinárodním poli rezonuje s potřebami země.

Bipolární status quo se nezadržitelně rozpadá. Dynamiku a rozsah tohoto rozpadu nikdo nečekal, nikdo na to nebyl připraven. Nikdo neví, jak se má v náhle uvolněném prostoru pohybovat, často přežívá inerce z minulosti, dávají se staré odpovědi na nové otázky, pracně se vypracovávají koncepce, které jsou již za týden nepoužitelné. Naše zahraniční politika v tomto směru není žádnou výjimkou. Při všech výhradách, které k ní je možno mít, své hlavní úkoly plnila a plní se ctí. 

str. 13, za slova "... mezi ČSFR a Francouzskou republikou" namísto věty začínající "Jednání o uzavření ..." doplnit text:

V pokročilém stádiu je jednání o Smlouvě o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi ČSFR a Maďarskou republikou. Byla zahájena jednání o uzavření bilaterálních smluv s Rumunskem, Bulharskem a Španělskem.

x x x

vložit na str. 17, před oddíl Rozvojové země.

Polistopadová čs. zahraniční politika umožnila nově formulovat vztahy spolupráce se zeměmi, s nimiž existovaly tradiční styky již v minulosti (Japonsko), navázat vztahy s novými partnery (Korejská republika) i hospodářské styky s významnými teritorii (Hongkong, Tchajwan).

Těžištěm činnosti, založené na dobré mezistátní úrovní vztahů (Japonsko, Korejská republika, resp. rozvíjejících se nevládních styků (Hongkong, Tchajwan), bylo postupné vytváření podmínek pro budoucí vzájemně výhodnou hospodářskou, obchodní, finanční a vědecko-technickou spolupráci.

x x x

str. 17, oddíl Rozvojové země

Doplnit do odstavce 5 jako druhou větu za slova ".... nedostatečně využívají":

"Rozšířili jsme existující kontakty se Saudskou Arábií a usilujeme o navázání plných diplomatických styků, které by umožnilo další rozvoj slibně se vyvíjející vzájemné spolupráce."