Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

V rozpočtu na rok 1992, který počítá s výnosem daně z obratu ve výši 145,0 mld Kčs, se vychází z předpokladu stabilizace daňových sazeb na úrovni 4. čtvrtletí roku 1991, z předpokládané inflace v rozpětí 12 - 15 % a z oživení spotřebitelské poptávky. Pozitivně na vývoj daně z obratu by měla působit i opatření přijatá v oblasti zdaňování dovozu a zpřísnění celního dohledu na individuální dovozy. Při posuzování dynamiky daně z obratu je nezbytné přihlížet i ke skutečnosti, že spotřební daně, které se podílejí z cca 57 % na celkovém objemu daně z obratu, jsou převážně stanoveny pevnou částkou na jednotku množství, takže jejich vynos je bezprostředně spojen s vývojem fyzické spotřeby příslušných výrobků.

Nově zaváděná dovozní daň, jejíž předpokládaný výnos se odhaduje cca 5 mld Kčs, pozitivně ovlivňuje rozpočtované daňové příjmy a je jedním z faktorů jejich růstu. Postihuje dovoz realizovaný podnikateli nezapsanými do podnikového rejstříku, jimž je od 1. 1. 1992 umožněn vstup do zahraničně obchodní činnosti. Protože tito podnikatelé nejsou plátci daně z obratu, uplatní se u nich dovozní daň na zboží propuštěné celnicí. Platnost této daně je omezena do doby zavedení daně z přidané hodnoty.

Protože chování obyvatelstva v rozvíjejícím se tržním hospodářství a při volném cestovním ruchu nelze předvídat z dostatečnou přesností, může být dosažení uvažovaného výnosu daně z obratu ohroženo v souvislosti se změnami spotřebitelského chování pod vlivem růstu cen, zejména v oblasti bydlení a elektrické energie.

Odvody ze zisku (vč. zemědělské daně ze zisku) v objemu 115,7 mld Kčs jsou v porovnání s očekávanou skutečností roku 1991 nižší o cca 13 %. Jejich rozpočtovaná výše přihlíží k neopakovatelnosti vlivů liberalizace cen na počátku roku 1991, kdy kromě zvýšení cen odbytu došlo v řadě případů k přecenění zásob na úroveň liberalizovaných cen a zúčtování rozdílů z přecenění do zisku. To se projevilo ve vysokých ziscích vykazovaných v prvních měsících roku 1991. Rozsah tohoto neopakovatelného vlivu je odhadován na cca 25 mld Kčs.

V návrhu rozpočtu se předpokládá, že tendence k poklesu odvodu ze zisku související s přetrváváním negativních rozvojových jevů v hospodářské sféře budou postupně oslabovány v souvislosti s očekávaným oživením ve druhé polovině roku 1992.

V odvodu důchodové daně ze zisku ve výši 13,8 mld Kčs se projevují některé obdobné tendence jako v odvodech ze zisku. Ve srovnání s upraveným rozpočtem na rok 1991 je tento výnos vyšší o 8,7 mld Kčs, ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1991 o 2,7 mld Kčs vyšší (index 123,7). Relativně vyšší růst je uvažován také v souvislosti s tím, že v procesu privatizace přejde část dosavadních plátců odvodů ze zisku do režimu zdanění podle důchodové daně.

Odvody z objemu mezd, včetně pojistného a jiných úhrad dávek sociálního zabezpečení, rozpočtované ve výši 122,7 mld Kčs (z toho pojistné 11,0 mld Kčs) vycházejí z předpokladu zachování sazeb odvodů na úrovni roku 1991. Na výši tohoto odvodu bude negativně dopadat předpokládaný růst míry nezaměstnanosti až na 8 - 12 % v roce 1992 v souvislosti se zastavováním činnosti nerentabilních podniků a pouze s částečnou zaměstnaností (zkráceny pracovní úvazek) v podnicích s odbytovými a platebními problémy. Pozitivně na výši odvodů bude působit předpokládaný růst mezd zejména v privatizovaných podnicích a akciových společnostech.

Výnos celních poplatků, včetně dovozní přirážky, v celkové částce 14,6 mld Kčs počítá s přínosem vyplývajícím z úprav celního sazebníku od 1. 1. 1992, jímž se zvyšuje úroveň cla. Kalkulace výnosu dovozní přirážky předpokládá zachování její sazby na úrovni 4. čtvrtletí roku 1991. Zvýšení objemu procleného dovozu by spolu s úpravou celního sazebníku mělo zajistit zvýšení příjmů státního rozpočtu o 3,4 mld Kčs ve srovnání s očekávaným výnosem v roce 1991.

V oblasti nedaňových příjmů je dynamika jednotlivých položek značně rozkolísaná. Příjmy rozpočtových organizací a odvody příspěvkových organizací v celkové částce 13,0 mld Kčs klesají v porovnání s upraveným rozpočtem na rok 1991 o 1,5 mld Kčs. V porovnání s očekávanou skutečností za rok 1991 je však pokles ještě výraznější. Je to především důsledek vyloučení neopakovatelných jednorázových příjmů v roce 1991.

Na poklesu odvodů SBČS na 1,2 mld Kčs se podílí jak pokles úrokových sazeb z úvěrů, tak vliv zahraničních půjček přijatých ČSFR.

V příjmech spojených s vládními úvěry se počítá s poměrně velkým rozsahem (7,8 mld Kčs) deblokací úvěrů umístěných v teritoriích s nízkou platební morálkou a se splátkami vládních úvěrů poskytnutých SSSR (4,6 mld Kčs). Obdobný charakter má splácení státní půjčky na vícenáklady tzv. vybraných integračních akcí z rozdílů mezi tuzemskou cenou zemního plynu a jeho zahraniční cenou fco čs. hranice, dohodnutou za účast čs. organizací na výstavbě plynárenských akcí v SSSR. O tomto způsobu splácení státní půjčky bylo rozhodnuto usnesením vlády ČSFR č. 163/1991.

Neinvestiční dotace ve výši 49,5 mld Kčs jsou proti upravenému rozpočtu roku 1991 nižší o cca 20,0 % a ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1991 nižší o 24,9 %.

Na tomto snížení se výrazně podílí pokles účasti státního rozpočtu federace na krytí cenových rozdílů u dodávek tepla o cca 6,7 mld Kčs proti roku 1991, kdy byly v prvých měsících roku kromě dotací na teplo dotovány i cenové rozdíly pevných paliv pro vytápění domácností. Rozpočtovaná částka na rok 1992 ve výši 7,0 mld Kčs navazuje na částečnou liberalizaci cen tepla pro obyvatelstvo, založenou usnesením vlády ČSFR č. 188/1991 a bude využívána především tam, kde věcně usměrňované ceny tepelné energie výrobců (zejména na bázi zušlechtěných paliv) převyšují průměrnou cenu tepelné energie, kterou hradí obyvatelstvo.

Dalším titulem, jehož vlivem dochází k poklesu neinvestičních dotací v roce 1992, je snížení dotací na tržní regulaci v zemědělství na 5,0 mld Kčs, tj. o 3,4 mld Kčs proti upravenému rozpočtu 1991. Zatímco v roce 1991 byly prostředky na tyto účely součástí rozpočtů republik, počítá se pro rok 1992 se soustředěním dotací do nově ustaveného Federálního fondu tržní regulace v zemědělství.

Také v důsledku toho dochází k poklesu dotací do agrokomplexu v rozpočtu České republiky (index 51,9 %) i Slovenské republiky (index 59,4 %). Pokud bychom převedli rozpočet dotací do agrokomplexu v republikách na srovnatelnou úroveň, tj. v roce 1991 bez dotací do fondu tržní regulace, je pokles dotací do agrokomplexu nižší:

v mld Kčs

Rozpočet na rok 1992 počítá se zvýšením dotací pro s. p. ČSD na 5,3 mld Kčs, které vyplývá z nutnosti krýt ztráty z osobní dopravy způsobené mj. i současnou cenou nafty a elektrické energie a další ztráty, vyplývající ze sociálních a dalších slev v dopravě. Pro rok 1992 také zůstává potřeba i nadále financovat železniční zdravotnictví, které prozatím nebylo ze s. p. ČSD vyčleněno (0,8 mld Kčs).

Rezerva na podporu strukturálních změn zůstává i pro rok 1992 v úrovni roku 1991 (3 mld Kčs). Je určena k podpoře již schválených projektů konverze zbrojní výroby v roce 1991, stejně tak i projektů schválených pro snižování spotřeby paliv a energie v obytných budovách a bytech. Zbývající část této rezervy ve výši 1,8 mld Kčs je určena k podpoře připravovaného proexportního programu pro rok 1992.

Ostatní dotace, uplatňované v rámci rozpočtů republik na financování ztrát (zejména ČSAD, MHD, bytové hospodářství) v souhrnné částce 16,0 mld Kčs, jsou pro rok 1992 o 1,4 mld Kčs nižší, než jaké stanovil upraveny rozpočet pro rok 1991.

Výdaje veřejných rozpočtů na financování investic jsou navrženy ve výši 46,9 mld Kčs, což ve srovnání s upravenými rozpočty na rok 1991 představuje snížení o 0,3 mld Kčs, resp. o 0,7 %. Převážná většina těchto výdajů je určena na urychlené dokončování rozestavěných staveb a prostou obnovu strojů a zařízení.

V návrhu rozpočtů na rok 1992 nebylo možné řešit řadu investičních potřeb souvisejících zejména s připravovanými programy rozvoje dopravní infrastruktury, urychleným dokončováním rozestavěných staveb komplexní bytové výstavby, soustavy vodních děl Gabčíkovo atd.

Výrazný pokles objemu investic v roce 1991 proti roku 1990 (v reálném vyjádření se odhaduje na cca 35 %) vytváří spolu s vysokou mírou rozestavěnosti značné napětí mezi disponibilními zdroji rozpočtů a investičními potřebami veřejného sektoru. K překlenutí tohoto problému se navrhuje, aby část veřejných investic, které nebylo možno zabezpečit v rámci vyrovnaných státních rozpočtů byla financována z mimorozpočtových zdrojů.

Realizace konkrétně určených staveb v uvedených okruzích investičních potřeb ve výši cca 13 mld Kčs se proto uvažuje financovat z výnosů emise dluhopisů. Tato otázka bude podrobněji rozpracována na základě výběru konkrétních akcí.

Tato objemově nejvýznamnější část rozpočtových výdajů (podíl 55,1 %) se pro rok 1992 uvažuje v částce 288,0 mld Kčs, tj. o 8,6 % (o 22,7 mld Kčs) více ve srovnání s očekávanými výdaji v roce 1991. Na jednotlivé účely, resp. odvětví se předpokládá vynaložit tyto částky (vzhledem k tomu, že převážná část výdajů se realizuje prostřednictvím rozpočtů republik, resp. místních rozpočtů, jde zatím o orientační údaje; definitivní výše vyplyne ze schválených rozpočtů republik):

v mld Kčs

V rozpočtovaných částkách jsou již obsažena navrhovaná opatření k omezení výplaty státního vyrovnávacího příspěvku a v dávkách sociálního zabezpečení. Uvažované prostředky na řešení nezaměstnanosti vycházejí z předpokladu, že počet nezaměstnaných dosáhne koncem roku 1992 820 tis. osob, přičemž příspěvek v nezaměstnanosti bude pobírat 620 až 720 tis. osob.

Ve výdajích na základní odvětví poskytující služby obyvatelstvu se zvyšují mzdy v návaznosti na jejich směrný růst. Prostor pro zvýšení věcných výdajů je však značně omezený, což se týká jak školství (není uvažováno s příp. valorizací věcných výdajů v návaznosti na předpokládaný růst cen, zabezpečení státní výuky učňů), tak zdravotnictví (obdobné problémy pokud jde o valorizaci věcných výdajů, zejména léků).

Ve zdravotnictví České republiky má od 1. ledna 1992 dojít k výrazné strukturální změně - cca 75 % výdajů na zdravotnictví má být realizováno prostřednictvím zdravotní pojišťovny s tím, že zdrojem krytí v roce 1992 bude státní rozpočet. Pomocí systému zdravotního pojištění má být zabezpečena přímá vazba mezi výkony zdravotnického zařízení a jeho finančními zdroji. Předpokládá se, že prostřednictvím pojišťovny bude hrazena péče poskytovaná nemocnicemi, ambulantní péče a lékárenská služba.

Navrhovaná opatření v oblasti dávek sociálního zabezpečení časově posunují (v případě důchodů), resp. výrazně omezují (v příp. jednorázového příspěvku na děti) uvažovaný objem výdajů na sociální zabezpečení předložený FMPS formou návrhu příslušného zákona. Nadále se počítá s uvažovaným zvýšením rodičovského příspěvku (od února 1992).

Na finanční zabezpečení neinvestičních potřeb vědy a techniky je v návrhu souhrnu státních rozpočtů na rok 1992 zahrnuta částka 7,1 mld Kčs. Je to o cca 0,2 mld Kčs méně než v upravených státních rozpočtech na rok 1991.

v mld Kčs

Tato částka je určena na úhradu výdajů na provozní činnost vědeckých a výzkumných rozpočtových a příspěvkových organizací, na rozpracované a nové výzkumné projekty převážně celospolečenského významu.

Navrhovaný nižší objem rozpočtových prostředků na vědu a techniku pro rok 1992 (oproti roku 1991) může způsobovat problémy ve finančním zabezpečení nových státních výzkumných zakázek prosazovaných v celospolečenském zájmu. Předpokládá se, že budou v působnosti federace a ústředních orgánů Slovenské republiky financovány ze státních fondů vědy a výzkumu (návrhy zásad příslušných zákonů o těchto fondech jsou připraveny); v působnosti ústředních orgánů České republiky by měly být tyto státní zakázky financovány ze zvláštní k tomu zřízené rozpočtové kapitoly.

Postupné snižování objemu rozpočtových prostředků, které se v posledních letech věnují na vědu a techniku, vychází z principu, že těžiště financování potřeb v této oblasti by mělo být výrazněji přeneseno na zdroje hospodářské sféry, s jejíž prosperitou i tvorbou zdrojů výsledky vědy a rozvoje technologií bezprostředně souvisí. V současné době je však situace taková, že nelze předpokládat, že by se tento princip v potřebné míře aplikoval; spíše se ukazuje, že hospodářské subjekty, které musí řešit aktuální existenční problémy, věnují výzkumu a novým technologiím menší pozornost, tedy i méně svých finančních zdrojů.

Celkovou výši a vývoj neinvestičních výdajů určených v jednotlivých státních rozpočtech k zabezpečení správních činností v ústředních a místních orgánech a činností justičních orgánů ukazuje následující přehled:

v mld Kčs

x) [Bez výdajů na celní správu (v roce 1992 ve výši 1,1 mld Kčs), které mají specificky charakter, neboť přímo zabezpečují celní příjmy.]

Zvýšení výdajů ve státním rozpočtu federace je ovlivněno zejména financováním činnosti nově konstituovaných ústředních orgánů (Ústavní soud ČSFR, Federální úřad pro hospodářskou soutěž). Ve státních rozpočtech republik je zvýšení výdajů způsobeno hlavně vytvářením nových územních orgánů státní správy v oblasti školství, financí a kontroly a novou zákonnou úpravou předpisů o odměňování pracovníků justice v návaznosti na rozšíření jejich rozhodovací pravomoci na úseku obchodního a správního soudnictví.

Výrazné napětí v rozpočtových vztazích neumožňuje akceptovat značné požadavky na růst výdajů na obranu uplatňované federálním ministerstvem obrany, zdůvodňované potřebou modernizace, profesionalizace a redislokace vojsk a růstem cen. Rozpočet počítá pro tuto oblast (neinvestiční výdaje vč. železničního vojska) s částkou 26,3 mld Kčs, tj. o 2,1 %, resp. o 0,5 mld Kčs více ve srovnání s upraveným rozpočtem na rok 1991.

Výdaje na bezpečnost se celostátně předpokládají ve výši 17,9 mld Kčs, tj. o 20,4 % více ve srovnání s očekávanými výsledky roku 1991, resp. o 37,5 % více ve srovnání s upraveným rozpočtem na rok 1991. Rozpočet by tak měl vytvářet potřebné předpoklady pro zabezpečování úkolů v této oblasti.

Tabulka

strana 1

Odbor I FHF

Verze: Přehled o souhrnu veř. rozpočtů pro jednání FS

v mld Kčs v %