Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Vysoký vzrůst navrhovaných výdajů na disážia koresponduje se zamýšleným zvýšením rozsahu deblokací. Převážná část navrhovaného disážia ve speciální oblasti se týká Libye, kde dosud není dořešen arbitrážní spor o 2 námořní lodě s firmou Daewoo. Předpokládá se, že se tento spor protáhne, a proto se do navrhovaných rozpočtových výdajů na rok 1992 přesunuje z roku 1991 částka 450 mil. Kčs potřebná na úhradu disážia a arbitrážních výloh.

Na splátky vnitřních a zahraničních závazků federace by bylo třeba vynaložit v příštím roce více než 14 mld Kčs. Takový rozsah výdajů však rozpočtová situace neumožňuje. Proto se navrhuje odsunout splátky ze závazků federace vůči SBČS (z převzetí vládních úvěrů do kompetence FMF a z vypořádání dopadů devalvací a revalvací u čs. bank), připadající na rok 1992 podle příslušných dohod uzavřených se SBČS (6,4 mld Kčs). Do návrhu rozpočtu jsou proto u těchto závazků zařazeny pouze platby úroků.

Ostatní rozpočtové výdaje na dluhovou službu se týkají splátek státních dluhopisů vydávaných podle zákona č. 119/90 Sb., o soudní rehabilitaci, úroků z předpokládané emise pokladničních poukázek k pokrytí krátkodobých schodků v rozpočtovém hospodaření v průběh u roku a nově se významně zvyšuje též potřeba úrokových plateb v souvislosti s přijetím zahraničních půjček (od Světové banky, EHS a jiných) na podporu čs. platební bilance formou přijatých vládních úvěrů. Korunová protihodnota těchto půjček je deponována u SBČS a tvoří reálný korunový zdroj pro rozpočtové financování úroků do zahraničí.

v mil. Kčs

Navrhované splátky úroků u obou závazků federace vůči SBČS vycházejí ze současné úrokové sazby (6,5 %). Rozpočtované částky na splátky dluhopisů za soudní rehabilitace jsou propočteny za podmínek jejich 10ti leté splatnosti při 5 % úročení. Předpokládá se, že nominální hodnota přidělených dluhopisů dosáhne koncem roku 1991 částky 450 mil. Kčs a do konce roku 1992 se zvýší na cca 1 mld Kčs. Navrhovaná částka splátek úroků z pokladničních poukázek je do rozpočtových výdajů federace zahrnuta pro případy, že by došlo v průběhu roku k dočasné schodkovosti v rozpočtovém hospodaření.

S čerpáním zahraničních půjček formou vládních úvěrů bylo započato až koncem III. čtvrtletí 1991 (první tranše půjček od EHS, Světové banky a zemí G 24). Propočty rozpočtové úhrady úrokových a jiných nákladů u těchto půjček vycházejí z předpokladu, že se v roce 1992 zvýší nominální hodnota těchto závazků státu z cca 0,7 mld USD na cca 1,5 mld USD. S jejich splácením se v roce 1992 ještě nepočítá, pozdější úhrady splátek jsou zajištěny na vrub vázaných prostředků ve státních finančních aktivech.

Státní rozpočet federace vychází z celkového objemu příjmů 134,70 mld Kčs, z nichž 43,50 mld Kčs tvoří vlastní příjmy federace. Zbývající částku 91,20 mld Kčs tvoří podíl federace na společných příjmech, tj. dani z obratu (od roku 1992 nově včetně dovozní daně) a na odvodech ze zisku a zemědělské dani Ze zisku. Procentní podíl federace na společných příjmech je ponechán na úrovni roku 1991, tj. 35 %.

Přehled o příjmech federace ze společných zdrojů podává tabulka:

v mld Kčs

Výnos daně z obratu a dovozní daně rozpočtovaný na rok 1992- navazuje na očekávaný výsledek daně z obratu za rok 1991, který byl poznamenán jednak snižováním daňových sazeb k 2. květnu 1991 o 1 až 3 body a selektivním snížením daňových sazeb vybraných oborů k 1. 7. 1991 a k 1. 10. 1991 s cílem oživit poptávku po některých výrobcích a odstranit případné nelogičnosti v sazebníku daně z obratu, a jednak poklesem spotřebitelské poptávky v rozsahu vyšším než předpokládal rozpočet. V důsledku toho očekávaný výpadek příjmů z daně z obratu za rok 1991 činí cca 5 mld Kčs. Rozpočtovaný přírůstek příjmů z daně z obratu včetně dovozní daně v roce 1992 je založen na předpokladu zachování daňového zatížení na úrovni 4. čtvrtletí roku 1991, při uvažovaném průměrném zvýšení cenové hladiny o 10 - 15 %. Kalkuluje se i s oživením poptávky po spotřebním zboží, a to v souvislosti s jejím odkládáním v roce 1991, i se zvyšováním nominálních příjmů obyvatelstva uplatňováním valorizace mezd a se zvyšováním osobní spotřeby podnikatelských vrstev. Jako pozitivní jev na zvýšení této skupiny příjmů je možno hodnotit zavedení dovozní daně v souvislosti s umožněním vstupu podnikatelů nezapsaných do podnikového rejstříku do zahraničně obchodní činnosti. Dovozní daň umožní u těchto podnikatelů, kteří nejsou plátci daně z obratu zdanění dovezeného zboží.

Výnosy daně z obratu mohou však být ohroženy v souvislosti s očekávanými změnami struktury výdajů obyvatelstva v důsledku uplatňování tržních vztahů v oblasti bydlení a potravin, jejich z dopad nelze přesně kvantifikovat. Nelze rovněž předvídat veškeré změny chování obyvatelstva v rozvíjejícím se tržním hospodářství.

Výnos z podílu na odvodech ze zisku a zemědělské dani ze zisku 40,5 mld Kčs, rozpočtovaný 6,0 mld Kčs pod úrovní očekávané skutečnosti roku 1991, vyplývá z kompenzací předpokládaných pozitivních a přetrvávajících negativních tendencí v hospodářské sféře. Pokračující pokles produkce předpokládaný ještě v 1. pololetí roku 1992, spolu s valorizací mezd, způsobí pokles odvodů ze zisku. Oživení a vzestup produkce se předpokládá v průběhu 2. pololetí v souvislosti s postupem privatizace, vstupem zahraničního kapitálu ve větším rozsahu a se zorientováním podnikového managementu v podmínkách trhu. Předpokládaný pozitivní trend spolu s mírným růstem cen by měl částečně anulovat pokles, k němuž dojde ještě v 1. pololetí roku 1992.

Rizikovost této příjmové položky rozpočtu je však značná s ohledem na nedocenění neopakovatelnosti mimořádného výkyvu v tvorbě zisku v prvních měsících roku 1991 v souvislosti s liberalizací cen.

Vlastní příjmy federace v návrhu státního rozpočtu na rok 1992 charakterizuje tabulka:

v mld Kčs

x/ [zahrnuje důchodovou daň, odvody SBČS, jiné příjmy, pokuty a penále]

Výnos celních poplatků včetně dovozní přirážky v celkové částce 14,6 mld Kčs počítá s přínosem vyplývajícím z úprav celního sazebníku, jimiž se zvyšuje úroveň cla, které vstoupí v platnost od 1. 1. 1992, přitom se neuvažuje se změnou dovozní přirážky proti současnému stavu (tedy s jejím dříve navrhovaným částečným zrušením). Zvýšení objemu procleného dovozu podnikateli i občany by spolu s úpravou celního sazebníku mělo zajistit zvýšení příjmů státního rozpočtu o cca 3,4 mld Kčs proti očekávaným výsledkům za rok 1991.

Rozpočtovaná výše příjmů souvisejících s vládními úvěry do zahraničí (včetně splátky státní půjčky na vícenáklady VIA, činí celkově 19,0 mld Kčs) vyplývá především z rozpracování výrazného objemu deblokací úvěrů umístěných v teritoriích s nízkou platební morálkou (7,8 mld Kčs). Dalším růstovým faktorem je výše splátek civilních vládních úvěrů v nekonvertibilních měnách poskytnutých SSSR 4,6 mld Kčs. Splátky úvěrů v nekonvertibilních měnách ostatních dlužníků však výrazně klesají, neboť s nimi nejsou dosud uzavřeny protokoly o vypořádání dlužných částek.

Rozpočtovaná částka příjmů 4,7 mld Kčs na splátky státní půjčky na vícenáklady vybraných integračních akcí vyplývá z rozdílu mezi tuzemskou cenou zemního plynu fco čs. hranice, získávaného za účast na plynárenských integračních akcích v SSSR a jeho zahraniční cenou, kterou je splácen vládní úvěr. Rozpočtovanou částkou těchto příjmů jsou spláceny dříve poskytnuté dotace ze státního rozpočtu na financování této účasti, resp. státní půjčky čs. organizacím na dokončení akcí (ve smyslu usnesení vlády ČSFR č. 163/1991).

Významný nárůst kreditních bankovních úroků rozpočtovaný na rok 1992 v částce 4,3 mld Kčs vyplývá zejména z úročení úvěrů poskytnutých v průběhu roku 1991 a 1992 České a Slovenské Federativní Republice Světovou bankou, EHS apod. uložených státem u SBČS. Výnos kreditních úroků je zdrojem krytí úrokových povinností československého státu ve vztahu k věřitelským organizacím v rámci výdajové položky na dluhovou službu státu.

Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v částce 3,6 mld Kčs jsou rozpočtovány zhruba na úrovni upraveného rozpočtu na rok 1991. V porovnání s očekávanou skutečností za rok 1991 je však počítáno s poklesem. Některé příjmy rok u 1991 měly mimořádný jednorázový charakter, jako bylo vrácení splátek čs. vkladů do základního kapitálu MBHS a MIB (1,1 mld Kčs).

Výnos 1,95 mld Kčs v položce ostatních příjmů je ovlivněn zejména poklesem odvodů ze zisku SBČS v důsledku jejího vyššího zatížení kreditními úroky z uložených prostředků státu a poklesem úrokových sazeb z úvěrů. Rovněž výnos z pokut, penále a jiných nespecifikovaných příjmů klesá.

Tabulka č. 1

v tisících Kčs

Tabulka č. 2

v tisících Kčs