Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Výdaje celostátního charakteru, na základě principu občanské sounáležitosti, k zajištění jednoty trhu a na realizaci vybraných celostátních programů, jsou v návrhu státního rozpočtu federace na rok 1992 obsaženy takto:

Ve "vlastních" výdajích federace, zabezpečujících fungování federálních institucí, které tvoří 55,9 % federálního rozpočtu, jsou zahrnuty především výdaje zabezpečující činnost federálních ústředních orgánů v nezbytné výši (včetně investic celkem 47,6 mld Kčs) a dále výdaje vyplývající ze vztahů k zahraničí (výdaje na vládní úvěry ve výši 6,9 mld Kčs), na dluhovou službu státního dluhu federace (8,0 mld Kčs), dotace ČSD (včetně investičních dotací celkem 6,7 mld Kčs) a účelové prostředky kapitoly Všeobecná pokladní správa (5,6 mld Kčs, například 0,6 mld Kčs na volby do zákonodárných orgán 0,8 mld Kčs na likvidaci následků škod po Sovětské armádě a likvidaci jaderné elektrárny A-1, 0,7 mld Kčs na činnost politických stran a občanských sdružení). V těchto výdajích je také zahrnuta rozpočtová rezerva vlády ČSFR ve výši 0,5 mld Kčs.

K zajištění vyrovnanosti státních rozpočtů bylo nezbytné přijmout některá opatření, jako je ve federálním rozpočtu návrh na odložení splátek státního dluhu federace u SBČS a na snížení rozsahu výdajů na státní vyrovnávací příspěvky. Vyrovnanost státního rozpočtu federace však není bez rizik. Jejich rozsah je značný jak v příjmové základně rozpočtu, kde je velmi obtížné odhadnout zejména možný vývoj hospodářských výsledků podnikové sféry, tak ve výdajích. Například pokud by se nepodařilo realizovat navrhované úspory na výplatách státních vyrovnávacích příplatků již od počátku roku, znamenalo by to výdaje nad navrhovaný rozpočet ve výši cca 1 mld Kčs měsíčně.

a) Veřejné investice

Investiční výdaje státního rozpočtu federace jsou v roce 1992 navrženy ve výši 6,00 mld Kčs, což ve srovnání s rokem 1991 představuje zvýšení o 0,10 mld Kčs, tj. o 1,7 %. Do tohoto srovnání není zahrnut vliv změny metodiky financování investic spočívající ve zrušení možnosti financovat rekonstrukce a modernizace staveb z provozních prostředků ve výši cca 0,7 mld Kčs. Meziroční srovnání pak lze vyjádřit jako snížení kapitálových výdajů nominálně o cca 10 %.

Výdaje na investice rozpočtových organizací ve výši 4,20 mld Kčs sestávají ze dvou samostatných částí:

- subvence investičních výdajů stanovené ve výši 1,82 mld Kčs (podle dosaženého stavu základních prostředků v pořizovací ceně, klíčem - 3 % z budov a staveb a 10 % ze strojů a zařízení), jejich použití bude plně v kompetenci příslušných ústředních orgánů;

- účelově poskytnutých prostředků na investiční programy a na významné stavby v celkové výši 2,28 mld Kčs.

Dotace na vymezený okruh investičních potřeb k řešení záměrů vlády ČSFR vyjádřených v příslušných usneseních jsou navrženy takto:

Přímo účelově financovat se navrhuje tyto konkrétní investiční akce:

Kapitálové transfery (dotace hospodářským a příspěvkovým organizacím) jsou navrženy pouze účelově v celkové výši 1,80 mld Kčs, zejména na:

Financování staveb železniční dopravní infrastruktury, připravených k zahájení v roce 1992 není v návrhu rozpočtu řešeno především proto, že vláda ČSFR dosud neschválila návrhy příslušných rozvojových programů a požadavky FMD (cca 2,0 mld Kčs) nelze v rámci omezených možností státního rozpočtu akceptovat.

Rozpočet federace pro rok 1992 za neinvestiční dotace reprezentuje objem 20,32 mld Kčs a je o 1,0 % nižší než upravený rozpočet roku 1991.

Přitom je do rozpočtu federace zahrnuta i dotace 5 mld Kčs do vznikajícího Federálního fondu tržní regulace v zemědělství, zatímco v rozpočtu 1991 byla regulace trhu zemědělskými produkty řešena z úrovně rozpočtů republik. Srovnatelně (tj. bez fondu tržní regulace) by se rozpočet neinvestičních dotací pohyboval v roce 1992 na úrovni cca 74,7 % upraveného rozpočtu roku 1991.

Těžiště dotační politiky federální vlády spočívá v zajištění jednotných tržních podmínek pro všechny hospodářské subjekty V ČSFR a v realizaci určitých celostátních hospodářských programů. Jednotlivé tituly dotací s celostátním určením lze charakterizovat takto:

1. Dotace do fondu tržní regulace v zemědělství (5,0 mld Kčs) - základní funkcí je celoplošně garantovat zemědělským producentům ceny vybraných (nosných) komodit zemědělské prvovýroby, tj. těch, pro které jsou v gesci federálního ministerstva financí stanoveny garantované ceny.

Pomocí tohoto mechanismu bude přímo ovlivněn trh, a to tak, že v případě vyšší nabídky nad poptávkou bude fond provádět intervenční nákupy za garantované ceny (vyšší než ceny trnu), bude je skladovat, popř. vyvážet. V opačném trendu, kdy poptávka převýší nabídku a ceny trhu by se pohybovaly nad úrovní garantovaných cen, budou uvolňovány nakoupené přebytky za garantované ceny a tím se vytvoří předpoklady pro stabilizaci cen trhu.

2. Dotace na strukturální změny (3,0 mld Kčs) jsou rozpočtově určena na dva základní tituly:

- 1,2 mld Kčs na financování záměrů, schválených již v roce 1991, především pro realizaci konverze zbrojní výroby a snižování spotřeby paliv a energie v obytných budovách a bytech,

- 1,8 mld Kčs na připravované proexportní programy pro rok 1992.

V návrhu státního rozpočtu federace je ve výdajích na strukturální změny také zahrnuta částka 142 mil. Kčs na úhradu státní účasti při snižování spotřeby paliva a energie v obytných budovách a bytech ve smyslu usnesení vlády ČSFR č. 537/91. Jde o projekty se státní podporou na základě veřejného výběrového řízení vyhlášeného federálním ministerstvem hospodářství v roce 1991. Financování aktivit k podpoře nákupu a zavádění měřící a regulační techniky, vybraných stavebních a izolačních materiálů, konstrukcí a zařízení pro majitele obytných budov a bytů, které jsou v kompetencích republik, je zajišťováno ve státních rozpočtech republik.

3. Dotace na teplo ve výši 7,0 mld Kčs jsou zařazeny pro částečné krytí rozdílu mezi liberalizovanými cenami tepelné energie výrobce a cenami stanovenými pro obyvatelstvo jako maximální. Tato dotace ještě v roce 1992 je nezbytná pro částečné utlumení dopadů tržních cen, které by obyvatelstvo nebylo schopno uhradit. Modifikovaný systém z roku 1991 (již po částečné liberalizaci cen pro obyvatelstvo) bude uplatněn na topnou sezónu 1991/1992. Pro zbývající období roku 1992 se s účastí státního rozpočtu počítá v pozměněné formě, kterou připravuje FMH ve spolupráci s FMF a dalšími zainteresovanými orgány.

Pro organizace v působnosti federace se navrhuje neinvestiční dotace pouze pro s. o. ČSD v kapitole FMD, a to ve výši 5,32 mld Kčs. Rozhodující část této dotace je určena ke krytí ztrát z osobní dopravy, kde regulované tarify nepokrývají zvýšené náklady způsobené mj. i vzestupem cen elektrické energie, a také současnou úrovní ceny nafty. Dále se dotuje železniční zdravotnictví, železniční policie apod.

V návrhu státního rozpočtu federace na rok 1992 je zahrnuto finanční zabezpečení neinvestičních potřeb na vědu a techniku ve výši 1,22 mld Kčs (tj. o cca 0,4 mil. Kčs méně než ve státním rozpočtu na rok 1991).

Tato částka je určena na úhradu výdajů na provozní činnost výzkumných rozpočtových a příspěvkových organizací (cca 27 %), na výzkumné projekty a činnosti resortního významu, jejichž věcná problematika je dána působností jednotlivých ústředních orgánů a na státní výzkumné projekty, které jsou makroekonomického charakteru a mají význam pro strategické rozhodování.

Všechny resortní výzkumné projekty a ty státní výzkumné projekty, jejichž řešení bylo zahájeno v minulých letech a bude pokračovat i v roce 1992, budou financovány dosavadním způsobem. a to prostřednictvím rozpočtů resortů. Nové státní výzkumné projekty zahajované v roce 1992, by měly být financovány z federálního fondu pro vědu a techniku. Základní příspěvek ze státního rozpočtu federace do tohoto fondu bude do doby, než bude schválen zákon o jeho zavedení, zahrnut v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Neinvestiční výdaje na obranu v celkové výši 26,3 mld Kčs jsou oproti upravenému rozpočtu roku 1991 v absolutní hodnotě vyšší o cca 0,5 mld Kčs (tj. o 2,1 %). V to se projevuje koncentrovaný vyraz snahy o úsporný rozpočet.

Takto navrhovaný rozpočet (19,5 % z celkového objemu výdajů) zabezpečuje pouze základní potřeby armády, ale neumožňuje zahájení výraznější modernizace a profesionalizace armády. Znamená také potřebu přehodnotit rozsah zahájeného procesu reorganizace a redislokace vojsk.

Výdaje na federální bezpečnost (FMV a FBIS) navrhované v celkové výši 5,9 mld Kčs jsou oproti roku 1991 v absolutní částce o 1,2 mld Kčs vyšší.

V souladu se zákonem č. 224/1991 Sb. se s účinností od 1. 7. 1991 vyčlenila z federálního ministerstva vnitra Federální bezpečnostní a informační služba jako samostatná rozpočtová kapitola. Výdaje na zabezpečení její činnosti v roce 1992 představují cca 0,4 mld Kčs.

Navrhovaný rozpočet výdajů na bezpečnost zabezpečuje nárokové náležitosti (platy policistů a občanských pracovníků, dávky sociálního zabezpečení, cestovné, ostatní výplaty) a nejnutnější služby, výdaje spojené s registrem obyvatel a nejzákladnější materiální potřeby.

Výdaje federálního rozpočtu na transfery obyvatelstvu (32,1 mld Kčs) jsou celkově zhruba na úrovni upraveného rozpočtu na rok 1991. Mění se však jejich obsah.

Prostředky na výplatu státního vyrovnávacího příspěvku jsou rozpočtovány ve výši 21,1 mld Kčs. Navrhovaná částka výplat státního vyrovnávacího příspěvku je proti roku 1990 o 10,9 mld Kčs nižší z důvodu jeho navrhovaného zrušení u aktivně činného obyvatelstva.

Změna proti roku 1991 spočívá zejména v přesunu podpor v nezaměstnanosti a na rekvalifikace, které byly dosud součástí rozpočtů republik do rozpočtu federace. Rozpočtovaná částka (11,0 mld Kčs) odráží jednak úvahy o růstu počtu nezaměstnaných, jednak dopady změn předpisů, které jsou navrhovány.

Počet nezaměstnaných ke konci roku 1992 se odhaduje na 820 tis. (průměrný měsíční přírůstek cca 21 tis.), z toho počet příjemců příspěvku na 620 - 720 tis. osob; částka potřebná na podpory v nezaměstnanosti se odhaduje na 8,5 - 10,5 mld Kčs.

Na rekvalifikaci pracovních sil a další aktivní opatření politiky zaměstnanosti tedy zbývá 0,5 - 2,5 mld Kčs.

Výdaje na státní správu pro rok 1992 byly posuzovány z hlediska maximální hospodárnosti. Celkové neinvestiční výdaje na státní správu jsou proti očekávané skutečnosti roku 1991 vyšší o 230,0 mil. Kčs tj. o 12,0 %. Tento nárůst je ovšem ovlivněn především růstem výdajů k zabezpečení zahraniční služby, nově konstituovaných federálních ústředních orgánů (Ústavní soud a Federální úřad pro hospodářskou soutěž), úpravou platů soudců a prokurátorů, nárůstem výdajů Federálního shromáždění a růstem průměrných mezd odpovídajícím schválenému směrnému nárůstu.

V návaznosti na racionalizaci státní správy se v roce 1992 navrhuje snížení aparátu federálních ústředních orgánů o 10 %, což představuje 660 pracovníků oproti schválenému počtu na rok 1991.

Přehled o neinvestičních výdajích na státní správu federace v jejich struktuře nám podává tato tabulka.

v mil. Kčs

Poznámka: Ve výše uvedených objemech oproti předloženému návrhu státního rozpočtu nejsou zahrnuty neinvestiční výdaje na celní správu, které vzhledem k jejich specifickému charakteru jsou obsaženy v jiné rozpočtové skupině.

Výdaje státu na další činnosti uskutečňované prostřednictvím rozpočtových a příspěvkových organizací v působnosti ústředních orgánů federace zabezpečují poskytování služeb v oblasti dopravy, zahraničního obchodu (včetně příspěvku poskytovaného mezinárodním organizacím) a úkoly civilní obrany a mobilizační přípravy. Jejich celková výše činí 6,4 mld Kčs.

Další výdaje nejsou hrazeny z rozpočtů jednotlivých federálních ústředních orgánů, ale jsou zahrnuty jako účelové prostředky do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Rozpočtové financování vládních úvěrů se od 15. 4. 1991 uskutečňuje na základě usnesení vlády ČSFR č. 192/91, podle kterého jsou vládní úvěry čerpány jen na základě dříve uzavřených kontraktů a rozpočet federace kryje toto čerpání podílově (65 % u civilních vládních úvěrů a 70 % u speciálních vládních úvěrů při zachování 100 % krytí u vládních úvěrů poskytovaných zemím rublové oblasti). Navrhovaný rozsah rozpočtových výdajů pro rok 1992 vychází proto z uzavřených úvěrových smluv a kontraktů, z rozsahu zamýšlených deblokačních operací a z předpokládaného podílu disážia a jiných nákladů.

Zvýšení rozpočtových výdajů na vládní úvěry proti roku 1991 je ovlivněno především rozsahem disážií a jiných nákladů z deblokačních operací. Rozpočtové výdaje na čerpání civilních i speciálních vládních úvěrů v konvertibilních měnách jsou naopak navrhovány na podstatně nižší úrovni.

Z běžných výdajů rozpočtu se současně navrhuje vyloučit výdaje na tzv. vícenáklady v plynárenských a dalších investičních akcích v SSSR (VIA) ve výši 4,2 mld Kčs.

Podle režimu financování tzv. vybraných integračních akcí v SSSR hradí stát rozdíly mezi cenou, kterou zaplatí při předávání objektů sovětská strana a cenou průběžně fakturovanou podle čs. cenových předpisů československými dodavateli. Na tyto účely se v roce 1992 počítá vynaložit v souvislosti s dokončováním a vyúčtováním akcí částku 4,2 Kčs. Převážná část těchto "vícenákladů" však ekonomicky vznikla již v minulých letech, a proto je možné, aby i jejich úhrada státem byla provedena ne z běžných rozpočtových příjmů roku 1992, ale z prostředků minulých let (státních finančních aktiv).

v mil. Kčs

Navrhované rozpočtové výdaje na čerpání civilních vládních úvěrů v konvertibilních měnách jsou v porovnání s rokem 1991 nižší u dodávek pro Egypt, Sýrii, Nigérii a Etiopii. Vyšší čerpání se navrhuje pouze u dodávek do Alžírska. Ve všech případech (s výjimkou komponentů letadel do Alžírska v objemu 28,6 mil. Kčs) se jedná o dodávky nutné na dokončení rozestavěných investičních celků. Ještě výrazněji než v civilní oblasti dochází k omezení čerpání nových vládních úvěrů ve speciální oblasti.