Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1303
Vládní návrh,
kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé podepsaná v Bruselu dne 16. prosince 1991
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky souhlasí s Evropskou dohodou zakládající přidružení mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé podepsanou v Bruselu dne 16. prosince 1991
Důvodová zpráva
20. 12. 1990 začala jednání o dohodě o přidružení ČSFR k Evropským společenstvím (ES). Probíhala mimořádně rychlým tempem po dobu 11 měsíců. Po osmi oficiálních kolech často urputných jednání a řadě expertních kontaktů byla dohoda 22. 11. 1991 parafována a 16. 12. 1991 v Bruselu slavnostně podepsána. Dohodnutý text představuje optimální kompromis.
Smluvními stranami dohody jsou ČSFR na jedné straně a na straně druhé 12 členských států ES a Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské společenství uhlí a oceli, jež tvoří ES.
Za ČSFR dohodu podepsal předseda vlády ČSFR M. Čalfa, za ES místopředseda Komise ES F. Andriessen a za členské státy ES jejich ministři zahraničních věcí resp. státní tajemníci ministerstev zahraničních věcí.
Ve stejný den podepsali v Bruselu dohody o přidružení svých zemí k ES tehdejší úřadující předseda vlády PR J. K. Bielecki a předseda vlády MR J. Antall. Dohody o přidružení PR a MR k ES jsou v zásadě stejné s naší dohodou a liší se pouze v dílčích aspektech. Vlivný britský týdeník The Economist konstatoval, že ČSFR, PR a MR dosáhly přidružení k ES s příznivějšími podmínkami, než se jevily v průběhu jednání.
Při příležitosti podpisu dohod ocenil předseda Komise ES J. Delors rychlost, s níž byla jednání uzavřena díky všemi sdílené politické vůli". Poukázal na inovační charakter dohod, jež označil za "významný krok v postupném vytváření nové architektury Evropy. Podle předsedy Komise ES vyjadřuje přidružení odhodlání ES pomoci ČSFR, PR a MR k dosazení větší demokracie a modernizace ekonomiky. ES jsou si vědoma, že konečným cílem těchto tří zemí je členství v ES a podpisem Evropských dohod byl překročen významný milník na této cestě, dodal J. Delors.
Z iniciativy Komise ES se dohody o přidružení ČSFR, PR a MR k ES nazývají "Evropskými dohodami", což má vyjádřit jejich vyšší kvalitu ve srovnání s tradičními asociačními dohodami, jež ES v minulosti uzavřela s některými středomořskými zeměmi. Poprvé zahrnují dohody o přidružení kromě obchodních a hospodářských otázek také politickou a kulturní spolupráci.
Prezident ČSFR V. Havel ve svém novoročním projevu označil Evropskou dohodu o přidružení ČSFR k- ES za "možná vůbec nejdůležitější smlouvu v našich poválečných dějinách". Dohoda je základem pro zcela novou kvalitu vztahů s nejsilnějším pólem politického vlivu a ekonomické dynamiky na našem kontinentě, kterým jsou bezesporu ES. Otevírá nám cestu k dosažení volného obchodu s ES do 10 let a především k plnoprávnému členství v ES. Mezi ČSFR a ES se postupně otevřou hranice volnému pohybu zboží kapitálu a služeb s tím, že k plné liberalizaci pohybu pracovníků by došlo až po našem při jetí do ES. Přidružení k ES bude výrazným stimulem k většímu přílivu zahraničních investic do ČSFR.
Význam Evropské dohody ještě vzrostl v souvislosti s výsledky 46. zasedání Evropské rady v nizozemském Maastrichtu ve dnech 9.-10. 12. 1991, na němž se členské státy ES dohodly zintenzivnit integrační procesy s cílem vytvořit Evropskou unii jako symbiózu Hospodářské a měnové unie a Politické unie. Evropská unie se společnou měnou, zahraniční a bezpečnostní politikou a perspektivně i obranou, se stane základním kamenem nové architektury našeho kontinentu. Výsledky Maastrichtu potvrdily správnost naší orientace na ES a jejich ekonomickou a politickou integraci.
Evropská dohoda o přidružení ČSFR k ES je v souladu se zahraničně politickými zájmy ČSFR, s československým právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv.
Do našeho připravovaného nového celního zákona však bude nutné zapracovat následující dvě oprávnění orgánů celní správy:
1) zajišťovat dohled nad fyzickými a právnickými osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušili celní zákonodárství v souladu s odstavcem 3 článku 3 Protokolu č. 6 Evropské dohody, který je věnován vzájemné pomoci v celních otázkách:
2) doručovat písemnosti a oznamovat rozhodnutí v souladu s článkem 5 Protokolu č. 6.
Bude se jednat o běžná oprávnění orgánů celní správy, kterými jsou vybaveny celní orgány jiných států a jež jsou nezbytná pro zajišťování úkolů jak v ČSFR, tak v mezinárodním měřítku.
Evropská dohoda o přidružení ČSFR k ES obsahuje následující hlavní části:
Preambule
Smluvní strany v ní uznávají skutečnost, že konečným cílem ČSFR je přijetí do ES. Podle názoru stran pomůže přidružení Československu dosáhnout tohoto cíle. ES vyjadřují připravenost přispět k posílení nového demokratického řádu v naší zemi a podporovat vytvoření nového ekonomického řádu, založeného na principech svobodné tržní ekonomiky. Preambule obsahuje silnou vazbu mezi při družením a realizací politických, ekonomických a právních reforem v ČSFR. ES deklarují svou vůli poskytnout rozhodující podporu uskutečňování naší reformy a pomoci čelit hospodářským a sociálním důsledkům strukturálních změn.
Cíle dohody
Článek 1 stručně vyjadřuje hlavní cíle dohody: poskytnout vhodný rámec pro politický dialog a umožnit rozvoj úzkých politických vztahů: podpořit obchod a hospodářské vztahy a tím dynamický ekonomický rozvoj a prosperitu v ČSFR; být základnou pro finanční a technickou pomoc ES naší zemi: vytvořit rámec pro postupnou integraci ČSFR do ES: podpořit spolupráci v kultuře.
Politický dialog
Politický dialog mezi ČSFR a ES má usnadnit integraci ČSFR do společenství demokratických národů. Ekonomické sbližování s ES má vést k větší politické konvergenci, včetně stanovisek smluvních stran v mezinárodních otázkách. Podařilo se nám do dohody zakotvit, že politický dialog a spolupráce přispějí také ke sblížení stanovisek stran v bezpečnostních otázkách. Dohoda vytváří a institucionalizuje politické kontakty na nejrůznějších úrovních. Nejvyšší formou budou setkání prezidenta ČSFR a předsedy Evropské rady a Komise ES. ČSFR byla již před uzavřením Evropské dohody zahrnuta do skupiny stejně smýšlejících" zemí, jež pravidelně dostávají informace o otázkách, jimiž se zabývá Evropská politická spolupráce (EPS) - struktura ke koordinaci zahraničních politik členských států ES. Dohoda umožní rozšířit tuto spolupráci o výměnu informací s EPS. Politický dialog na parlamentní úrovni bude veden v rámci Parlamentního výboru přidružení, složeného ze zástupců FS ČSFR a Evropského parlamentu.
Všeobecná ustanovení
Z hlediska ES se jedná o smíšenou dohodu, jež pokrývá oblasti v kompetenci jak ES, tak členských států "12". Dohoda je uzavřena na dobu neurčitou. Stanovuje přechodné období v délce 10 let rozdělené na dvě pětileté etapy. Toto rozdělení se však nevztahuje na část dohody věnovanou volnému pohybu zboží. Rada přidružení bude pravidelně kontrolovat plnění ekonomických reforem v ČSFR.
Volný pohyb zboží
Dohoda má preferenční charakter a jejím cílem je vytvořit nejpozději do 10 let zónu volného obchodu zahrnující ČSFR a ES. V prvních letech platnosti bude dohoda asymetrická v náš prospěch. ES nám otevřou svůj trh dříve než my jim náš trh.
Evropská dohoda je plně v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).
Dnem vstupu dohody v platnost ES plně liberalizuji zhruba 70 % dovozů z ČSFR, přičemž u našich dovozů z ES bude tento liberalizovaný podíl či nit přibližně 20-25 %. (Tyto údaje vycházejí z nynější struktury vzájemného obchodu.) Zbývající jedna třetina československých vývozů do ES, bude plně liberalizována do 5-6 let od vstupu dohody v platnost, zatímco ČSFR si pro plnou liberalizaci, zejména u citlivých výrobků, zajistila časové období 9 let.
Průmyslové výrobky
Co se týče našich vývozů průmyslových výrobků (s výjimkou textilu a oceli), zruší ES množstevní omezení ke dni vstupu dohody v platnost. Ve stejné datum resp. do jednoho roku ES odstraní dovozní cla na 84 % celkových československých vývozů průmyslových výrobků na trh "12". U zbývajících 16 % našeho exportu průmyslových výrobků ES odstraní cla postupně během 5 let.
Naproti tomu ČSFR postupně zruší svá dovozní cla na průmyslové výrobky z ES až do 9 let od vstupu dohody v platnost v závislosti na tom, do které skupiny výrobků jsou jednotlivé položky zařazeny podle své citlivosti (seznamy A, B, C) a podle potřeby ochrany našeho průmyslu a vnitřního trhu.
U zboží, zařazeného v seznamu A odstraníme dovozní cla dnem vstupu dohody v platnost. Tento seznam pokrývá zhruba 20 % hodnoty československého importu z ES.
Dovozní cla na výrobky, uvedené v seznamu B, odstraníme postupně do 5 let (v den vstupu dohody v platnost na 80 %, tři roky poté na 40 % a pět let od vstupu dohody v platnost na nulu). Seznam B pokrývá zhruba 70 % našich dovozů z ES.
V seznamu C jsou výrobky pro naši ekonomiku nejcitlivější a dovozní cla na ně budou odstraněna do 9 let (tři roky po vstupu dohody v platnost budou cla snížena na 80 %, o dva roky poté na 60 %, o dva roky později na 40 % a devátý rok od vstupu dohody v platnost na nulu). Výjimku tvoří osobní automobily, u nichž začneme se snižováním cel až čtyři roky po vstupu dohody v platnost. Seznam C pokrývá zhruba 10 % hodnoty našich dovozů z ES.
Zbývajících 10 % hodnoty našeho dovozu z ES připadá na zemědělské výrobky a bezcelní dovozy. Ve výše uvedených seznamech nejsou uvedeny položky, u nichž je již celní sazba nulová.
Textilní a oděvní výrobky
Obchod textilními a oděvními výrobky budou ES liberalizovat podle zvláštního kalendáře ve dvou etapách.
V roce 1992 platí tzv. přechodný režim. Již v něm klesne celkový počet kvót na dovoz našich textilních výrobků z loňských 43 na 25. Tyto zbývající kvóty budou letos zvýšeny o 70 % a v práci ve mzdě dokonce o 130 %.
Další etapa začne od roku 1993 a její délka bude záviset na výsledcích mnohostranných jednání v rámci Uruguayského kola GATT. Předpokládá se, že pro ČSFR se celkové období pro odstranění kvantitativních restrikcí bude rovnat polovině období, v němž by mělo dojít ke zrušení množstevních omezení v mezinárodním obchodě textilními výrobky na základě výsledků Uruguayského kola.
Dovozní cla na naše textilní a oděvní výrobky by se ze současné výše 6-14 % měla během 6 let snížit na nulu, přičemž při datu vstupu dohody v platnost se dovozní cla ES sníží na pět sedmin základních sazeb.
V duchu asymetrie budou liberalizační kroky ČSFR pomalejší a většina cel na textil z ES bude odstraněna až ve 2. polovině desetiletého přechodného období.
Hutní a ocelářské výrobky
Vstupem dohody v platnost ES zcela zruší množstevní omezení dovozu našich hutních a ocelářských výrobků. Zároveň přistoupí ke snižování dovozních cel z nynější úrovně 3,5 - 10 % postupně během 5 let, takže počátkem 6. roku by dovozní cla měla být nulová. Dalším pozitivním prvkem oproti dřívější situaci je skutečnost, že ES nám za přesně stanovených podmínek povolí poskytovat po dobu 5 let státní podporu při restrukturalizaci ocelářského průmyslu.
Zemědělské a potravinářské výrobky
Při jednání o zemědělských a potravinářských výrobcích se partneři řídili spíše principem reciprocity než principem asymetrie. Hovězí a skopové maso, skot, mléčné výrobky, obilí či cukr jsou v dohodě pojímány skutečně recipročně a kvantifikace kvót vychází z tzv. tradičních obchodních toků, tedy i z dosavadního objemu našich vývozů.
U hovězího masa ES striktně limitují kvóty pro ČSFR, PR a MR na 12.000 tun a u skopového na 19.200 tun v prvním roce platnosti dohody při 10 % nárůstu do roku 1996. Pro ČSFR byla zvýšena dosavadní roční kvóta pro vývoz 800 tun skopového masa na 2.000 tun, z toho 1.000 tun masa 1.000 tun živých zvířat.
U výrobků, jako jsou sušené mléko a máslo, se ES striktně drží našich předchozích vývozů. Podařilo se však dohodnout kvótu na vzájemnou výměnu sýrů ve výši 1.000 tun v prvním roce platnosti dohody.
U obilí ČSFR poskytla ES dosti významnou kvótu na dovozy kukuřice z "12" při sníženém cle, za což ES poskytla kvóty na dovozy našeho sladovnického ječmene a pšeničné mouky, které se z ČSFR do ES nevyvážely.
ES vcelku uspokojila naše požadavky, co se týče vývozu drůbeže, vepřového masa a konzerv, vajec, vaječných výrobků, sladu a chmele na trhy 12". Poskytnuté koncese zahrnují také naše vývozy ovoce a zeleniny, zvěřiny, králíků, koní atd.
Za významný přínos lze považovat zařazení ČSFR do systému dovozů samčího zástavového skotu při značně snížených vyrovnávacích dávkách. Tohoto preferenčního systému doposud využívaly PR, MR a Jugoslávie.
U zpracovaných výrobků potravinářského charakteru ES v kratší době než my sníží cla na tzv. nezemědělskou část na nulu. Bude se to vztahovat na jogurty, margaríny, čokoládové a nečokoládové cukrovinky, destiláty, různé potravinářské přípravky, polévky apod.
ČSFR se zachovala obdobně jako ES a poskytla jisté celní úlevy na dovoz vybraných uzenářských výrobků a másla z "12". U sušeného mléka, hovězího masa, skotu a skopového masa jsme nenabídli žádné úlevy.
ES poskytneme koncese hlavně na produkty vyvážené "jižním křídlem ES. Jedná se o jižní plody, suché plody, ovoce a ořechy, Významnější koncese jsme poskytli u nezpracovaného tabáku a již zmíněné kukuřice. O některých dalších požadavcích ES jsme přislíbili jednat v letošním roce s ohledem na produkci našeho zemědělství.
Nezavádění nových překážek obchodu
ČSFR a ES nebudou od vstupu dohody v platnost zavádět žádné nové celní a necelní překážky nebo zvyšovat restriktivní účinky dosud existujících překážek. Na obchod zemědělskými výrobky se toto opatření vztahuje pouze částečně, což nám zachovává možnost regulace obchodu.
Ochranná opatření
K ochraně domácí výroby před zvýšenými dovozy, které vážně poškozují výrobce dovážející země, způsobují rozrušení jednotlivých hospodářských odvětví anebo vedou k vážnému zhoršení ekonomické situace, mohou ČSFR a ES uplatnit přiměřená ochranná opatření pomocí celních a necelních překážek.
Dohoda nám umožňuje uplatňovat v přechodném období výjimečná opatření formou zvýšení dovozních cel na ochranu nově se rodících průmyslových odvětví resp. odvětví, jež jsou restrukturalizována nebo mají vážné potíže s dopady v sociální oblasti. Tato opatření, umožňující zvýšit naše cla až na 25 % ad valorem, se mohou týkat několika výrobků současně. Celková hodnota našich dovozů výrobků, u nichž bychom takto mimořádně zvýšili cla, nesmí podle dohody přesáhnout 15 % hodnoty našich dovozů průmyslových výrobků z ES. Jedná se o opatření jednostranně zvýhodňující ČSFR, protože ES ho používat nemůže.
Z iniciativy ČSFR dohoda umožňuje omezit vývoz výrobků, jichž je na domácím trhu nedostatek nebo která daná země z určitých důvodů nehodlá vyvážet. ČSFR tedy může pokračovat v uplatňování vývozních omezení resp. v případě potřeby zavést nová.
Hospodářská soutěž
hospodářské soutěžení za otevřených, spravedlivých a rovnocenných podmínek tím, že s jejím prováděním budou neslučitelné kartelové praktiky, zneužívání dominantního postavení podniky a vládní podpory rozrušující hospodářskou soutěž.
Pro účely uplatňování ustanovení o vládních podporách bude ČSFR v 1. polovině přechodného období považována za oblast s abnormálně nízkou životní úrovní resp. vážnou nezaměstnaností, což nám dává možnost uplatňovat vládní podpory ve větší intenzitě než je tomu ve většině členských států ES.
Ochrana práv duševního, průmyslového a komerčního vlastnictví
ČSFR bude pokračovat v dalším zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a komerčního vlastnictví a přistoupí k Mnichovské konvenci o udělování Evropských patentů z 5. 10. 1973 a k Protokolu vztahujícímu se k Madridské dohodě o mezinárodní registraci známek.
Veřejné zakázky
Dohoda počítá s tím, že subjekty z ČSFR a z ES postupně získají přístup k účasti na veřejných zakázkách obou stran, a to s uplatněním asymetrie v náš prospěch. Subjekty z ČSFR budou mít tento přístup umožněn již od vstupu dohody v platnost, zatímco subjekty z ES postupně, nejpozději koncem přechodného období.
Pravidla o původu zboží
Pravidla o původu zboží obsahují ustanovení, podle nichž je možné kumulovat původ zboží obou stran se zbožím PR a MR, avšak pouze vždy v rámci jediné dohody. Nelze tudíž např. kumulovat původ zboží rakouského se zbožím ČSFR při vývozu do členských států ES nebo původ zboží italského z ČSFR při vývozu do Švýcarska.
Volný pohyb pracovníků
Dohoda zlepší situaci a odstraní jakoukoli diskriminaci těch státních příslušníků ČSFR, kteří již jsou v členských státech ES legálně zaměstnání. Členské státy ES, které s námi nemají uzavřeny dohody a zaměstnávání našich občanů, "příznivě posoudí možnost uzavření" takovýchto dohod. (Zatím máme takovéto dohody pouze ze SRN.) Rada přidružení projedná zlepšení podmínek přístupu k odborné přípravě našich občanů v členských státech ES.
Podnikání a obchod službami
V této části vychází dohoda z nediskriminační zásady "národního zacházení", což je jednou z hlavních podmínek přílivu investic z ES co ČSFR. ES nám poskytnou "národní zacházení" v plném rozsahu již od vstupu dohody v platnost. Na jednání jsme prosazovali asymetrii v právu podnikání ve prospěch ČSFR. Poté, kdy Federální shromáždění ČSFR schválilo Obchodní zákoník, v němž je národní zacházení poskytováno všem cizím subjektům, byla tato asymetrie anulována. Dohoda to však do značné míry kompenzuje tím, že zavádí ochranná opatření, jež může bez reciprocity uplatnit pouze ČSFR v případě hospodářských obtíží určitých odvětví. Dohoda rovněž uvádí, že ve vybraných odvětvích (finančním sektoru, výrobě oceli a konverzi zbrojní výroby) budeme moci uplatnit prodloužení ochranných opatření. Subjekty z ES budou mít omezený přístup k podnikání v následujících oblastech: nemovitosti a půda, nerostné bohatství, lesy a lesnictví.
Za nejvýznamnější koncesi ES je možno považovat okamžité otevření trhu ES pro podnikatele z ČSFR.
Běžné platby a pohyb kapitálu
Dohoda zaručuje liberalizaci finančních převodů z obchodních operací, služeb i z pohybu osob a repatriaci investovaného kapitálu a zisků.
Sbližování práva
Smluvní strany uznávají, že sbližování zákonodárství ČSFR se zákonodárstvím ES je důležitou podmínkou ekonomické integrace naší země do ES. ČSFR se zavazuje, že vyvine úsilí k zajištění postupné slučitelnosti svého zákonodárství se zákonodárstvím ES, jež nám poskytnou příslušnou technickou pomoc.
Hospodářská spolupráce
Hospodářská spolupráce zahrnuje širokou škálu sektorů: průmyslovou spolupráci, podporu a ochranu investic, průmyslové normy, vědeckotechnickou spolupráci, vzdělávání a odbornou přípravu, zemědělství, energetiku, jadernou bezpečnost, životní prostředí, dopravu, spoje, bankovnictví, pojišťovnictví, spolupráci při kontrole, měnovou politiku, boj proti praní špinavých peněz, regionální rozvoj, spolupráci v sociální oblasti, cestovní ruch, malé a střední podniky, informace, ochranu spotřebitele, celnictví, spolupráci ve statistice i boj proti drogám. Hospodářská spolupráce má ČSFR umožnit čelit výzvě restrukturalizace ekonomiky učinit ji v přechodném období konkurenceschopnější a pomoci, aby se náš systém stal kompatibilní s ES.
Výrazným principem této částí dohody jsou závazky či volněji formulované přísliby ES poskytnout nám v jednotlivých oblastech technickou pomoc.
Články obsahují téměř všechny priority ČSFR, včetně konverze našeho uhelného, ocelářského a zbrojního průmyslu, diverzifikace dodávek energie, usnadnění tranzitu plynu a elektřiny, modernizace energetické infrastruktury, zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení, péče o životní prostředí, telekomunikací, rozvoje pohraničních území či jiných problémových regionů.
V oblasti energetiky, spojů a dopravy si dohoda klade za cíl napomoci zapojení ČSFR do celoevropských systémů.
Na žádost ES jsme Řecku poskytli určité ústupky v otázce tranzitu řeckých kamionů přes ČSFR, za což "12" zahrnula do spolupráce v oblasti dopravy poskytnutí prostředků k rozvoji naší dopravní infrastruktury. Jako prioritní oblast dopravní spolupráce dohoda zakotvuje výstavbu a modernizaci silniční sítě, včetně postupného ulehčení tranzitních podmínek. Ze zvýšeného počtu tranzitů řeckých kamionů má většinu představovat přeprava těchto nákladních automobilů přes území ČSFR speciálními železničními vagóny.
Ustanovení části dohody věnovaná hospodářské spolupráci se orientují na posílení prvků soukromé iniciativy, liberalizaci a deregulaci jednotlivých sektorů a vytvoření infrastruktury otevřené tržní ekonomiky. Plné využití výše uvedených článků usnadní splnění věcných a systémových podmínek pro integraci ČSFR do ES.
Finanční spolupráce
Přínosem je závazek ES pokračovat v poskytování finančních darů v rámci programu PHARE až do konce roku 1992 a poté v rámci "nového PHARE" či jiného víceletého finančního rámce, stanoveného na základě konzultací s ČSFR. Dále pak příslib výhodných úvěrů od Evropské investiční banky s tím, že maximální částka úvěrů a doba jejich čerpání budou určeny po konzultacích s československou stranou.
Nepodařilo se dosáhnout jednoznačného závazku ES, že nám v případě potřeby poskytnou přechodnou makroekonomickou finanční pomoc na podporu restrukturalizace československé ekonomiky a konvertibility naší měny. Dohoda však obsahuje příslib, že ES přezkoumají možnost takovéto pomoci ve vazbě na předložení ekonomického programu, podporovaného Mezinárodním měnovým fondem.
Část dohody věnovaná finanční spolupráci jednoznačně vyjadřuje asymetrii ve prospěch ČSFR.
Podíl ČR a SR na plnění dohody
Při příležitosti podpisu dohody učinil předseda vlády ČSFR jménem ČSFR jednostranné prohlášení tohoto znění: "Za provádění Evropské dohody odpovídá výlučně ČSFR. V souladu s ústavními zákony ČSFR se na tomto provádění podílejí ČR a SR." Text prohlášení bude zveřejněn spolu s dohodou a jejími přílohami v oficiálním věstníku ES.
Ratifikace dohody a předběžné provádění její části věnované volnému pohybu zboží
V ES je nezbytné, aby s dohodou vyslovil souhlas Evropský parlament a ratifikovaly ji parlamenty 12 členských států společenství. Tato procedura může trvat až jeden rok. Evropská dohoda proto vstoupí v platnost zřejmě počátkem roku 1993.
ČSFR i ES mají zájem, aby část dohody věnovaná volnému pohybu zboží, v níž mají kompetence ES a nikoli jejich členské státy, byla předběžně prováděna již před vstupem Evropské dohody v platnost. Místopředseda vlády ČSFR a ministr zahraničních věcí J. Dienstbier proto 16. 12. 1991 v Bruselu podepsal Prozatímní dohodu o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR na jedné straně a Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli na straně druhé (vzhledem ke svému charakteru se tato interim dohoda netýká třetí součástí ES: Evropského společenství pro atomovou energii). Prozatímní dohoda umožní, aby část Evropské dohody, věnovaná volnému pohybu zboží, byla prováděna již od 1. 3. 1992 se všemi pozitivními důsledky pro ekonomiku ČSFR.
EVROPSKÁ DOHODA
Zakládající přidružení mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
Česká a Slovenská Federativní Republika,
dále uváděná jako ČSFR,
na jedné straně a
Belgické království,
Dánské království,
Francouzská republika,
Irsko,
Italská republika,
Nizozemské království,
Portugalská republika, Řecká republika,
Spojené království Velké Británie a Severního Irska,
Spolková republika Německo,
Španělské království,
Velkovévodství Lucemburské,
smluvní strany Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství. Smlouvy zakládající Evropské společenství uhlí a oceli a Smlouvy zakládající Evropské společenství pro atomovou energii,
dále uváděné jako "členské státy" a
Evropské hospodářské společenství Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské společenství uhlí a oceli,
dále uváděná jako "Společenství",
na druhé straně,
majíce na zřeteli význam vztahů mezi ČSFR a Společenstvím a jeho členskými státy a společných hodnot, které sdílejí.
uznávajíce, že ČSFR a Společenství si přejí posílit tyto vztahy a vytvořit těsné a trvalé vztahy založené na vzájemnosti, které umožní ČSFR účastnit se procesu evropské integrace, posilujíce a rozšiřujíce tak vztahy založené v minulosti zejména Dohodou o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci, podepsanou 7. května 1990,
majíce na zřeteli příležitost pro kvalitativně nové vztahy, kterou nabízí nástup nové demokracie v ČSFR,
majíce na zřeteli odhodlání ČSFR a Společenství a jeho členských států posilovat politické a hospodářské svobody, které tvoří vlastní základ přidružení.
uznávajíce nastolení nového politického řádu v ČSFR, jenž ctí svrchovanost práva a lidská práva a v němž působí systém více politických stran se svobodnými a demokratickými volbami.
přiznávajíce připravenost Společenství přispívat k posilování tohoto nového demokratického řádu, jakož i podporovat vytvoření nového ekonomického řádu v ČSFR, založeného na principech svobodného tržního hospodářství,
majíce na zřeteli pevné odhodlání ČSFR. Společenství a jeho členských států plně dodržovat všechny zásady a ustanovení obsazené zvláště v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), v závěrečných dokumentech z Vídně a Madridu a v Pařížské chartě pro novou Evropu,
jsouce si vědomy důležitosti této dohody pro vytváření systému stability v Evropě, založeného na spolupráci, se Společenstvím jako jedním ze základních kamenů,
jsouce přesvědčeny, že by měl být vytvořen vztah mezi plným uskutečňováním přidružení na jedné straně a mezi skutečným dovršením politických, ekonomických a právních reforem v ČSFR na straně druhé, jakož i zaváděním faktorů nezbytných pro spolupráci a sbližování systémů stran, zvláště ve světle závěrů Bonnské konference KBSE.
vedeny přáním zahájit pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu,
berouce v úvahu ochotu Společenství poskytovat rozhodující podporu uskutečňování reformy a pomáhat ČSFR vyrovnávat se s hospodářskými a sociálními důsledky strukturálních změn,
berouce v úvahu dále ochotu Společenství vytvářet nástroje spolupráce a hospodářské, technické a finanční pomoci na globálním a dlouholetém základě,
majíce na zřeteli oddanost ČSFR a Společenství volnému obchodu, a zvláště pak dodržování práv a závazků vyplývajících ze Všeobecné dohody o clech a obchodu,
majíce na mysli hospodářské a sociální nerovnosti mezi ČSFR a Společenstvím a uznávajíce tak, že cílů tohoto přidružení by mělo být dosaženo prostřednictvím příslušných ustanovení této dohody.
jsouce přesvědčeny, že tato dohoda vytvoří nové ovzduší pro jejich ekonomické vztahy a zejména pro rozvoj obchodu a investic, nástroj nezbytných pro hospodářskou restrukturalizaci a technologickou modernizaci.
vedeny přáním navázat kulturní spolupráci a rozvíjet výměnu informaci.
uznávajíce skutečnost, že konečným cílem ČSFR je přijetí do Společenství a že toto přidružení, podle názoru stran, bude napomáhat ČSFR k dosažení tohoto cíle,
se dohodly takto:
Článek 1
1. Tímto se zakládá přidružení mezi ČSFR na straně jedné a Společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé.
2. Cílem této dohody je:
- poskytnout vhodný rámec pro politický dialog umožňující rozvoj těsných politických vztahů mezi stranami;
- podporovat rozvoj obchodu a harmonických ekonomických vztahů mezi stranami a tím posílit i dynamický hospodářský rozvoj a prosperitu v ČSFR:
- poskytnout základnu pro finanční a technickou pomoc Společenství ČSFR;
- poskytnout vhodný rámec pro postupnou integraci ČSFR do Společenství. ČSFR bude, za tím účelem, působit ke splnění nutných podmínek;
- podporovat spolupráci v kulturních otázkách.
HLAVA I: POLITICKÝ DIALOG
Článek 2
Mezi stranami se zahajuje pravidelný politický dialog, který tyto hodlají rozvíjet a prohlubovat jako účinný prostředek, jenž doprovází a upevňuje sbližování mezi ČSFR a Společenstvím, podporuje politické a ekonomické změny probíhající v této zemi a přitom přispívá k vytváření trvalých vztahů solidarity a nových forem spolupráce. Politický dialog a spolupráce založené na společných hodnotách a cílech: