Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

 

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1992

VI. v. o.

1309

Vládní návrh

Zákon

ze dne .......... 1992

o platu a odměně za pracovní pohotovost

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Působnost zákona

§ 1

Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, který je rozpočtovou organizací [Zákon č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, ve znění zákona č. 562/1991 Sb. Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb. Zákon Slovenské národní rady č. 592/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech Slovenské republiky, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 574/1991 Sb.].

§ 2

Tento zákon se nevztahuje na zaměstnance, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon [Například zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, zákon Slovenské národní rady č. 420/1991 Sb., o platových poměrech soudců a justičních čekatelů.].

§ 3

(1) Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí pracovník v pracovním poměru nebo příslušník ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve služebním poměru [Například zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.].

(2) Rozpočtovou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí též obec nebo obecní úřad [Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon Slovenské národní rady č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení, ve znění pozdějších předpisů.].

ČÁST DRUHÁ

Plat a odměna za pracovní pohotovost

§ 4

Obecná ustanovení

(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.

(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.

(3) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, nařízení příslušné vlády a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, vnitřního platového předpisu, popřípadě pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy [§ 244 zákoníku práce.] (dále jen "pracovní smlouva").

(4) Plat nesmí být nižší než minimální mzda [Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.].

§ 5

Minimální platové tarify

(1) Zaměstnanec se zařazuje do platové třídy v souladu s charakteristikami platových tříd, které jsou uvedeny v příloze tohoto zákona.

(2) Pro platové třídy platí tyto minimální platové tarify:

platová třída	minimální platový tarif Kčs měsíčně
1	2 200
2	2 350
3	2 500
4	2 650
5	2 800
6	3 000
7	3 200
8	3 500
9	3 900
10	4 400
11	5 000
12	5 700

§ 6

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci [§ 9 odst. 3 zákoníku práce.] zaměstnavatele, kterým je ústřední orgán státní správy v čele s ministrem nebo Kancelář prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, Kancelář Federálního shromáždění, Kancelář České národní rady, Kancelář Slovenské národní rady (dále jen "Kancelář") nebo Úřad vlády České a Slovenské Federativní Republiky, Úřad vlády České republiky a Úřad vlády Slovenské republiky (dále jen "Úřad") přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:

funkce	příplatek za vedení Kčs měsíčně
1. vedoucí oddělení	od 500	do 1 000
2. zástupce ředitele odboru	od 800	do 1 500
3. ředitel odboru	od 1 000	do 6 000
5. vedoucí Kanceláře nebo Úřadu	od 6 000	do 8 000

(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1. přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:

funkce	příplatek za vedení Kčs měsíčně
1. vedoucí oddělení	od 300	do 800
2. zástupce ředitele odboru	od 500	do 1 200
3. ředitel odboru	od 800	do 2 200
4. zástupce statutárního orgánu	od 1 200	do 4 000
5. statutární orgán	od 1 600	do 6 000

(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou než je uvedena v odstavci 1 a 2 v rozsahu své působnosti stanoví nařízením příslušná vláda strukturu vedoucích funkcí a sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí uvedených v odstavci 1 a 2.

(4) Výši příplatku za vedení stanoví vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatel. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, stanoví výši příplatku za vedení orgán, který ho do funkce jmenoval, zvolil nebo ustanovil.

§ 7

Příplatek za zastupování

Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.

§ 8

Příplatek za noční práci

Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce [§ 99 zákoníku práce.] příplatek ve výši 15 % průměrného hodinového výdělku.

§ 9

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

§ 10

Hodnostní příplatek

(1) Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve služebním poměru přísluší hodnostní příplatek, který činí:

hodnost	hodnostní příplatek Kčs měsíčně
desátník	700
četař	800
rotný	900
rotmistr strážmistr	1 100
nadrotmistr nadstrážmistr	1 200
podpraporčík podporučík	1 300
praporčík poručík	1 400
nadpraporčík nadporučík	1 500
kapitán	1 600
major	1 800
podplukovník	2 000
plukovník	2 200
generálmajor	2 400
generálporučík	2 600
generálplukovník	2 800
armádní generál	3 000

(2) Zaměstnanci podléhajícímu zvláštnímu pracovnímu režimu s prvky vojenské kázně a podřízenosti [Například zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon Slovenské národní rady č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.] přísluší hodnostní příplatek až do výše částek uvedených v odstavci 1 za podmínek stanovených nařízením příslušné vlády.

§ 11

Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas [§ 96 zákoníku práce.] přísluší zaměstnanci dosažený plat zvýšený o 25 % průměrného hodinového výdělku a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo zvýšení platu. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zvýšený plat podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 6 nebo hodnostní příplatek podle § 10, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas. To neplatí o práci přesčas konané v noci nebo v den pracovního klidu [§ 91 odst. 1 zákoníku práce]. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

§ 12

Zvláštní příplatek

Za vykonávání činnosti, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činnosti spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činnosti při zabezpečování obrany nebo činnosti s mimořádnou psychickou zátěží, lze poskytnout zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených nařízením příslušné vlády.

§ 13

Osobní příplatek

K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek za podmínek a ve výši stanovených nařízením příslušné vlády.

§ 14

Odměny

Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech lze zaměstnanci poskytnout odměnu za podmínek a ve výši stanovených nařízením příslušné vlády.

§ 15

Plat a náhrada platu za svátek

(1) Za hodinu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažený plat zvýšený o průměrný výdělek, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Ustanovení § 11 odst. 1 věty druhé platí zde obdobně.

(2) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada platu ve výši průměrného výdělku, pokud mu plat ušel v důsledku svátku. Náhrada platu v této výši přísluší zaměstnanci také za den, v němž mu bylo poskytnuto za práci ve svátek náhradní volno.

(3) Náhrada platu za svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující nebo směnu nařízenou zaměstnavatelem na svátek, popřípadě část některé z těchto směn.

§ 16

Plat při výkonu jiné práce

(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu

a) ohrožení nemoci z povolání,

b) karanténního opatření, které mu bylo uloženo podle předpisů o péči o zdraví lidu,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek nejméně do výše průměrného výdělku, nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců ode dne převedení.

(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemoci z povolání.

(3) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.

§ 17

Splatnost platu

(1) Plat je splatný pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak.

(2) Na žádost zaměstnance musí mu být plat splatný během dovolené na zotavenou vyplacen před nastoupením dovolené.

(3) Při skončení zaměstnání vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení zaměstnání, jestliže to umožňuje technika výpočtu platů.

(4) Plat zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve služebním poměru, se vyplácí za kalendářní měsíc.

§ 18

Výplata platu

(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v penězích. Plat lze vyplácet v jiné než československé měně, jen pokud to umožňuje tento zákon.

(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě pracuje-li na vzdáleném pracovišti, zašle mu zaměstnavatel plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.

(3) Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve služebním poměru.

(5) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zákon [Zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Zákon Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.].

(6) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem na jeho účet u československého peněžního ústavu.

§ 19

Srážky z platu

(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen

a) daň ze mzdy,

b) zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,

c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo orgánem státní správy,

d) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého nápravného opatření a peněžité tresty (pokuty), jakož i náhrady uložené zaměstnanci vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,

e) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském pojištění,

f) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,

g) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,

h) náborové a jiné příspěvky, jakož i náhrady stěhovacích výdajů, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle pracovněprávních předpisů vrátit,

i) náhradu platu za dovolenou na zotavenou, na níž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na níž mu nárok nevznikl,

j) částky rodičovského příspěvku, které je zaměstnanec povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o rodičovském příspěvku,

k) neprávem přijaté hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo jeho zvýšení, anebo zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen ho vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o zaměstnanosti.

(2) Pořadí srážek z platu stanoví nařízením vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 20

Odměna za pracovní pohotovost

(1) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti [§ 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.] na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku a jde-li o den pracovního klidu ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Ustanovení § 11 odst. 1 věty druhé platí obdobně pro poskytnutí odměny za pracovní pohotovost.

(2) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 15 % průměrného hodinového výdělku a jde-li o den pracovního klidu ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.

ČÁST TŘETÍ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 21

Vnitřní platový předpis, který upravuje poskytování platu, je zaměstnavatel povinen projednat s příslušným odborovým orgánem; vydal-li zaměstnavatel vnitřní platový předpis, je povinen umožnit zaměstnancům do něj nahlížet.

§ 22

Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v cizině lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v jiné než československé měně. Způsob poskytování platu těmto zaměstnancům v jiné než československé měně stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

§ 23

Ustanovení § 16 až 19 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich splatnost, výplatu a provádění srážek.

§ 24

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky pro organizace ve své působnosti stanoví nařízením

a) stupnice platových tarifů, nejméně však ve výši uvedené v § 5 a v souladu s charakteristikami platových tříd uvedených v příloze tohoto zákona katalogy prací a funkcí, včetně způsobu zařazování do platových tříd,

b) příplatky za vedení podle § 6 odst. 3,

c) hodnostní příplatky podle § 10,

d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 12 a osobního příplatku podle § 13,

e) podmínky pro poskytování a výši odměn podle § 14.

§ 25

Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatele a zaměstnance, pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení o mzdě nebo o služebním příjmu, rozumí se tím plat podle tohoto zákona.

§ 26

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce s výjimkou ustanovení § 95 odst. 4, § 111 odst. 1, 2 a 4 a § 112 až 123.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve služebním poměru zvláštními zákony upravujícími jejich služební poměr.

(3) Na vojáky z povolání a vojáky v další službě ve služebním poměru se nevztahuje úprava peněžních náležitostí podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) a odstavce 3 a 4 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

§ 27

Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 28

Zrušují se:

1. § 48 odst. 1 věta druhá a odst. 2 a 3, § 49, § 50,§ 52 a § 55 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

2. V § 13 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb. slovo "funkcí" a slova "platů a příplatků, kvalifikačních předpokladů a požadavků".

3. § 39 odst. 2, § 40 odst. 2 a 3, § 49 odst. 2 a § 50 až 52 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.

4. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988 Sb.

5. Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 40/1977 Sb., o zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckotechnických pracovníků.

6. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.

7. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 269/1990 Sb., o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků.

8. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/1991 Sb., o poskytování ročních odměn ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací.

9. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 177/1991 Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníků organizací řízených federálními ústředními orgány, které neprovozují podnikatelskou činnost.

10. Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 22. října 1965 č. 509 o zásadách pro určování termínů výplat mezd (reg. částka 55/1965 Sb.).

11. Výnos ministerstva dopravy ze dne 10. srpna 1967 čj. 33 011/66-21 o zvláštním příspěvku pro civilní letce (reg. částka 35/1967 Sb.).

12. Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. ledna 1976 čj. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 5/1976 Sb.).

13. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. listopadu 1979 čj. 315-1731/79-7313 o odměňování odborných a administrativních pracovníků orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 30/1979 Sb.).

14. Výnos ústředního ředitele Československé tiskové kanceláře ze dne 1. února 1979 čj. 1000/79 o odměňování odborných, technických, provozních a administrativních pracovníků Československé tiskové kanceláře.

15. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 19. 12. 1977, o odměňování pracovníků Československého rozhlasu - útvarů centrálního řízení, ve znění výnosu ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. 12. 1980 (reg. částka 10/1981 Sb.).

16. Výnos federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 9. ledna 1981 o odměňování zdravotnických pracovníků stomatologického střediska federálního ministerstva zahraničního obchodu (reg. částka 12/1981 Sb.).

17. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 11. června 1981 čj. 11 566/81-05 o odměňování pracovníků vybraných profesí v organizacích civilního letectví po dobu léčebné rehabilitační péče.

18. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. dubna 1981 č. j. 31-688/81-7308 o odměňování redaktorů - novinářů (reg. částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. prosince 1984 č. j. 514-13530-3127 (reg. částka 8/1985 Sb.), výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. dubna 1991 č. j. 221-2073-5126 (reg. pod č. 202/1991 Sb.) a výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. 9. 1991 čj. 22-5271-5126 (reg. pod č. 507/1991 Sb.).

19. Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 13 ze dne 30. září 1981 o odměňování dělníků v samostatných projektových a inženýrských organizacích a útvarech hlavních architektů (reg. částka 34/1981 Sb.), ve znění výnosu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 1. října 1985 (reg. částka 26/1985 Sb.).

20. Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 313-1422/81-7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. částka 8/1982 Sb.).

21. Rozhodnutí ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 26. 6. 1981, o odměňování redaktorů Československého rozhlasu (reg. částka 8/1982 Sb.).