Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej republiky
1992
VI. v. o.
1371
Návrh
poslanca Snemovne ľudu
Karola Honnera
a
poslanca Snemovne národov
Vlastimila Valtra
na vydanie zákona o Československých dráhach
Návrh
Zákon
ze dne ............... 1992
o Československých dráhách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část I
Základní ustanovení
§ 1
/1/ Zřizují se Československé dráhy. Československé dráhy jsou právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku.
/2/ Sídlem Československých drah je Praha.
/3/ Československé dráhy hospodaří s vlastním majetkem.
§ 2
Povinný předmět činnosti
/1/ Povinným předmětem činnosti Československých drah je přeprava osob a věcí na celostátních drahách a správa železniční dopravní cesty celostátních drah.
/2/ Správou železniční dopravní cesty celostátních drah se pro účely tohoto zákona rozumí:
a) povinnost užívat a provozovat železniční dopravní cestu celostátních drah,
b) povinnost umožnit za podmínek stanovených zákonem užívání volné kapacity železniční dopravní cesty celostátních drah jiným osobám,
c) povinnost rozvoje a údržby železniční dopravní cesty celostátních drah,
d) povinnost umožnit za podmínek stanovených zákonem užívání železniční dopravní cesty celostátních drah pro obranu.
Část II
Orgány Československých drah
§ 3
Správní rada Československých drah
/1/ Správní rada Československých drah je nejvyšší orgán Československých drah.
/2/ Správní rada Československých drah rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se činnosti Československých drah, zejména:
a) rozhoduje o návrzích smluv o veřejné službě a o zajištění rozvoje a údržby železniční dopravní cesty uzavíraných se státem nebo samosprávnými územními jednotkami,
b) schvaluje podnikatelský plán Československých drah a plán sanace a rozvoje Československých drah,
c) schvaluje roční účetní závěrky a použití ročního zisku,
d) schvaluje výroční zprávu o hospodaření Československých drah,
e) rozhoduje o zakládání právnických osob, majetkové účasti v jiných právnických osobách a o nabývání a převodu právnických osob,
f) rozhoduje o převodu majetku, který je součástí železniční dopravní cesty,
g) rozhoduje o přijímání úvěrů od částky, kterou sama stanoví,
h) schvaluje Statut Československých drah,
i) schvaluje jednací řád správní rady Československých drah.
/3/ Správní rada Československých drah dohlíží na výkon působnosti generálního ředitele Československých drah a na činnost Československých drah. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti Československých drah a vyžadovat veškeré informace o této činnosti.
§ 4
/1/ Správní radu Československých drah tvoří 11 členů jmenovaných a odvolávaných vládou České a Slovenské Federativní Republiky. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje a odvolává 4 členy na návrh ministra dopravy České a Slovenské Federativní Republiky, 2 členy na návrh vlády České republiky, 2 členy na návrh vlády Slovenské republiky a 3 členy na společný návrh odborových organizací Československých drah.
/2/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky určuje z členů správní rad Československých drah jejího předsedu.
/3/ Člen správní rady Československých drah je jmenován na funkční období pěti let, a to nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.
§ 5
/1/ Správní rada Československých drah rozhoduje většinou hlasů všech členů.
/2/ Správní rada Československých drah je odpovědná vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Členové správní rady Československých drah nejsou ve své činnosti vázáni žádnými pokyny a příkazy jiných orgánů.
§ 6
Člen správní rady Československých drah má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem své funkce. Za výkon funkce se poskytuje odměna, o jejíž výši rozhoduje vláda České a Slovenské Federativní Republiky
§ 7
Generální ředitel Československých drah
/1/ Generální ředitel Československých drah je statutárním orgánem Československých drah.
/2/ Generální ředitel Československých drah rozhoduje o všech záležitostech Československých drah, pokud nejsou tímto zákonem nebo jiným předpisem vyhrazeny do působnosti správní rady Československých drah.
/3/ Generálního ředitele Československých drah jmenuje a odvolává ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky.
/4/ Generální ředitel Československých drah se účastní jednání správní rady Československých drah.
§ 8
/1/ Člen správní rady Československých drah a generální ředitel Československých drah nesmí:
a) vlastním jménem nebo na vlastní účet uzavírat obchody, jež souvisejí s podnikatelskou činností Československých drah,
b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody Československých drah,
c) účastnit se na podnikání obchodní společnosti jako společník s ručením neomezeným,
d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, ledaže jde o právnickou osobu, na jejímž podnikání se Československé dráhy účastní.
/2/ Porušení těchto ustanovení se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku o zákazu konkurence.
Část III
Hospodaření Československých drah
§ 9
Československé dráhy hospodaří ve dvou účetně a finančně oddělených okruzích, a to v okruhu železniční dopravní cesty a v okruhu dopravních a ostatních výkonů.
§ 10
Železniční dopravní cestou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména:
a) železniční spodek,
b) železniční svršek,
c) umělé stavby,
d) úrovňové přejezdy včetně jejich zabezpečení,
e) zabezpečovací, signalizační a telekomunikační vedení a zařízení na širé trati, ve stanicích a seřaďovacích nádražích včetně zařízení pro energetické napájení zabezpečovacích zařízení, měničů a náhradních proudových zdrojů a budovy pro tato zařízení,
f) silnoproudá a osvětlovací zařízení pro provoz a zabezpečení dopravy včetně náhradních proudových zdrojů,
g) pevná elektrická trakční zařízení a trakční vedení,
h) služební budovy odvětví pro provoz, údržbu a opravy staveb, zařízení a vedení dopravní cesty včetně budov pro odbavování cestujících,
i) zvláštní objekty drážního tělesa,
j) pozemky pro stavby a zařízení uvedené pod písm. a) až i) mimo kolejí v dílnách pro opravu vozidel, kolejí v nedopravních provozech.
§ 11
Fond železniční dopravní cesty
/1/ Náklady na provozování, rozvoj a údržbu železniční dopravní cesty a náklady s tím související jsou hrazeny z fondu železniční dopravní cesty.
/2/ Zdrojem fondu železniční dopravní cesty jsou:
a) úhrada Československých drah za užití železniční dopravní cesty,
b) úhrada za užití železniční dopravní cesty od jiných osob,
c) dotace ze státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky,
d) příspěvky České republiky, Slovenské republiky a samosprávných územních jednotek,
e) úvěr,
f) další zdroje.
/3/ Výši úhrady podle odstavce 2 písm. a) a b), stanoví federální ministerstvo dopravy na základě návrhu Československých drah podle stejných kritérií
/4/ Prostředky fondu železniční dopravní cesty jsou vedeny na zvláštním účtu.
/5/ Z fondu železniční dopravní cesty nelze převádět prostředky do okruhu dopravních a ostatních výkonů.
§ 12
Závazky veřejné služby
/1/ Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní, při přepravě osob a věcí ve prospěch státu nebo samosprávné územní jednotky, které jsou Československé dráhy povinny přijmout a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijaly nebo by je přijaly pouze zčásti.
/2/ Provozní závazek je závazek Československých drah učinit všechna opatření k zajištění požadovaného rozsahu, plynulosti a pravidelnosti dopravních výkonů dopravními prostředky s ohledem na železniční dopravní cestu.
/3/ Přepravní závazek je závazek Československých drah přijmout a přepravit cestující nebo věci za určených podmínek a za určené ceny.
/4/ Tarifní závazek je závazek Československých drah k přepravě určitých kategorií osob nebo určitých věcí za stanovený tarif.
/5/ stát nebo samosprávná územní jednotka pro něž Československé dráhy plní závazek veřejné služby, jsou povinny nahradit československým dráhám ztrátu vzniklou v důsledku plnění tohoto závazku.
§ 13
Závazek veřejné služby vzniká:
a) na základě smlouvy o veřejné službě uzavřené mezi Československými dráhami a státem nebo samosprávnou územní jednotkou,
b) na základě opatření ministra dopravy České a Slovenské Federativní Republiky vydaného po projednání s ministrem financí České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 14
Výkony, provozní náklady a tržby spojené se závazky veřejné služby se evidují odděleně od ostatních nákladů, výkonů a tržeb československých drah.
§ 15
Plán sanace a rozvoje Československých drah
Československé dráhy po projednání s ministrem dopravy České a Slovenské Federativní Republiky a ministrem financí České a Slovenské Federativní Republiky sestavují plán sanace a rozvoje Československých drah, který obsahu je způsob, rozsah a postup při oddlužení Československých drah a postup při konsolidaci a restrukturalizaci Československých drah. Plán dále stanoví rozsah financování budoucích investic z vlastních zdrojů Československých drah, z půjček a úvěrů a z dotací státu.
§ 16
Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Československými dráhami
/1/ Smlouvou se vymezí závazky k zajištění rozvoje a údržby železniční dopravní cesty a k veřejné službě. Součástí smlouvy je plán sanace a rozvoje podle § 15 tohoto zákona.
/2/ Smlouva se uzavírá na období pěti let a ročně se upřesňuje jako součást přípravy státního rozpočtu.
/3/ Jménem České a Slovenské Federativní Republiky uzavírá smlouvu ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky po schválení vládou České a Slovenské Federativní Republiky.
Část IV
Působnost ministra dopravy České a Slovenské Federativní Republiky
§ 17
/1/ Ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky
a) přezkoumává roční účetní závěrky Československých drah ověřené auditorem podle zvláštního předpisu,
b) potvrzuje schválenou výroční zprávu o hospodaření Československých drah,
c) kontroluje užití dotací,
d) dohlíží na hospodaření s fondem železniční dopravní cesty,
e) dohlíží na plnění závazku veřejné služby,
f) dohlíží na naplňování zásad státní dopravní politiky,
g) projednává s Československými dráhami plán sanace a rozvoje Československých drah a dohlíží na jeho plnění,
h) dohlíží na plnění smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Československými dráhami.
Za tím účelem je oprávněn nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti Československých drah a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností.
/2/ Ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky má právo účastnit se jednání správní rady Československých drah.
/3/ Ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky předkládá vládě České a Slovenské Federativní Republiky roční účetní závěrky Československých drah a výroční zprávu o hospodaření Československých drah.
§ 18
Ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky stanoví tarif jízdného a přepravného pro zaměstnance a bývalé zaměstnance - poživatele důchodů Československých drah a federálního ministerstva dopravy, jakož i pro jejich rodinné příslušníky.
Část V
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 19
/1/ K zajištění bezpečného a plynulého železničního provozu a k zajištění železniční dopravní cesty jsou Československé dráhy oprávněny zřizovat bez povolení telekomunikační síť a telekomunikační zařízení.
/2/ Telekomunikační síť a telekomunikační zařízení zřízené podle odstavce 1 jsou Československé dráhy oprávněny bez povolení využívat.
§ 20
/1/ Majetkové hodnoty (movité a nemovité věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), k nimž mají právo hospodaření ke dni účinnosti tohoto zákona Československé státní dráhy zřízené zákonem č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy, ve znění zákona č. 82/1990 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1990, se dnem účinnosti tohoto zákona převádějí ze státního vlastnictví do vlastnictví Československých drah, s výjimkou majetku, který je určen k -zajištění státní správy a majetku určeného k privatizaci podle zvláštního zákona [zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby].
/2/ S majetkem určeným k zajišťování státní správy a s majetkem určeným k privatizaci hospodaří Československé dráhy způsobem obdobným právu hospodaření.
§ 21
/1/ Dnem účinnosti tohoto zákona zaniká státní organizace Československé státní dráhy.
/2/ Na Československé dráhy zřízené tímto zákonem přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti státní organizace Československé státní dráhy.
§ 22
Správní rada Československých drah a generální ředitel Československých drah budou jmenování nejpozději do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona. Do té doby vykonává působnost správní rady Československých drah a generálního ředitele Československých drah ústřední ředitel jmenovaný podle zákona č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy, ve znění zákona č. 82/1990 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1990.
§ 23
Zrušuje se zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy, ve znění zákona č. 82/1990 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1990.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ...........
Předkládací zpráva
Státní organizace Československé státní dráhy zřízená zákonem č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy vznikla splynutím celkem 33 organizací s právní subjektivitou a jejich majetek se stal majetkem ČSD. Celková hodnota tohoto majetku činí více než 200 miliard Kčs. Fungování takového nepřehledného kolosu představuje značnou zátěž pro státní rozpočet, přičemž systém hospodaření je neprůhledný z hlediska kontroly užití státních prostředků.
Ihned po zahájení reformního procesu byly započaty práce na novém zákonu o ČSD, který by umožnil, aby ČSD měly statut relativně nezávislého provozovatele, mohly se chovat ekonomicky podle míry požadavků trhu, mohly nakládat s majetkem odděleným od státního a vést samostatné účetnictví ve dvou okruzích (pro železniční dopravní cestu a dopravní a ostatní výkony). Určitá odpovědnost státu by však zůstala zachována, zejména za železniční dopravní cestu.
Návrh nového zákona o ČSD byl iniciativně zpracován již 29. listopadu 1990. Návrh přiblížil právní úpravu ČSD právním úpravám železnice vyspělých evropských států. Návrh byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení, v rámci kterého byl pozdržen pro nevyjasněnost kompetencí v oblasti železniční dopravy. Česká republika i Slovenská republika požadovaly návrh nepředkládat a vyčkat na dořešení kompetencí v železniční dopravě v nových ústavách.
Konferenční projednání připomínek k návrhu zákona s federálními orgány proběhlo dne 12. března 1991. Účastníci jednání vesměs potvrdili zásadní připomínky, které byly dosud jednotlivými orgány vzneseny.
Dne 9. a 10. dubna 1991 proběhlo jednání na ústředních orgánech státní správy Slovenské republiky (ministerstvo financí, ministerstvo hospodářství, ministerstvo pro hospodářskou strategii, ministerstvo výstavby a stavebnictví, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo lesního a vodního hospodářství). Všechny orgány SR potvrdily svá stanoviska a nedoporučují před přijetím ústav návrh zákona předkládat vládě ČSFR.
Dne 12. a 15. dubna 1991 proběhlo jednání se zástupci ústředních orgánů České republiky (ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo průmyslu, ministerstvo financí). Rovněž zástupci těchto orgánů potvrdili svá stanoviska a nedoporučují před ústavami návrh předkládat vládě ČSFR.
Ministr dopravy požádal o pomoc při řešení rozporů místopředsedu vlády ČSFR JUDr. Rychetského. Na základě doporučení pana místopředsedy byl návrh zákona i s nevyřešenými rozpory v oblasti kompetencí předložen vládě ČSFR dne 30. 6. 1991.
V průběhu září a října 1991 proběhla jednání komisí Legislativních rad vlády ČSFR, ČR a SR. Zástupci FMD byli přizváni do komisí Legislativní rady vlády ČSFR, dále do komisí Legislativní rady vlády České republiky. Do komisí Legislativní rady vlády Slovenské republiky nebyli zástupci FMD přizváni.
Vlády obou republik při projednávání návrhu zákona o ČSD odmítly návrh z důvodů nevyjasněných kompetencí ve věci železniční dopravy a nedoporučily návrh v předložené podobě přijmout. Vláda České republiky návrh zákona projednala dne 2. října 1991 a vláda Slovenské republiky dne 22. října 1991.
Na základě uvedených skutečností místopředseda vlády JUDr. Rychetský nedoporučil návrh zákona projednávat ve vládě svým dopisem č. j. 4402/91-16 ze dne 29. listopadu 1991 z důvodů nevyřešených kompetencí mezi republikami a federací a zamítavých stanovisek obou republikových vlád a vrátil návrh zákona k přepracování ministru dopravy ČSFR.
Byla zpracována nová verze návrhu zákona o Československých dráhách, která byla projednána poradou ministra dne 27. ledna 1992 a následně rozeslána k připomínkám kanceláři ministra, náměstkům ministra, s. o. ČSD, odborovým orgánům a vybraným odborům FMD.
Na základě písemných připomínek byl upraven text návrhu zákona. Připomínky, které měly nejzávažnější charakter, byly zaměřeny zejména na následující oblasti:
- vymezení pojmu správy železniční dopravní cesty s ohledem na zajištění potřeb obrany
- postavení generálního ředitele Československých drah
- otázka signatářů smlouvy mezi ČSFR a ČSD za stát
- tarif jízdného pro zaměstnance ČSD a FMD.
Důvodová zpráva k návrhu zákona o Československých dráhách
Obecná část
Železnice je v důsledku historického vývoje svými provozovateli i uživateli chápána jako "veřejná služba", na jejíž poskytování existuje jakési "právo" uživatelů, kterému koresponduje "povinnost" provozovatele, tedy státu. Charakteristické pro tuto službu je, že její náklady nejsou vždy železnici uhrazovány a sama železnice se pak nechová ekonomicky.
Ke změnám neuspokojivého stavu železnic v ČSFR může dojít jen tehdy, bude-li činnost železnice reformována na ekonomických principech. Pokud reálně existují zájmy státu na existenci železnic jako "veřejné služby", musí být tyto zájmy co nejpřesněji formulovány.
Poskytování výkonů železnicemi musí být orientováno na poptávku a pokud uživatel nebo stát daný výkon nezaplatí, nemůže jej železnice poskytovat.
Majetek, který slouží provozu železnic v ČSFR je v současné době spravován organizací Československé státní dráhy.
Organizace Československé státní dráhy byla zřízena zákonem č. 68/1989 Sb., o organizaci ČSD. Tímto zákonem byly vytvořeny ČSD jako právní subjekt. Tento právní subjekt vznikl splynutím organizací dvou tehdejších výrobně hospodářských jednotek a pěti dalších organizací.
Splynutím v ČSD takto zaniklo celkem 33 organizací s právní subjektivitou a jejich majetek se stal majetkem Československých státních drah.
Postavení Československých státních drah, vyplývající ze zákona č. 68/1989 Sb. již neodpovídá vývoji ekonomické reformy a současně platnému právnímu řádu, zejména v důsledku přijetí obchodního zákoníku a živnostenského zákona.
Předkládaný návrh zákona vychází důsledně z obchodního zákoníku a předpisů ES týkajících se problematiky železniční dopravy.
Majetkové, ekonomické a právní postavení ČSD a úprava vztahů státu k ČSD vychází zejména ze Směrnice Rady č. 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 k rozvoji železničních podniků Společenství. Z uvedené Směrnice byly do předkládaného návrhu zákona promítnuty následující postuláty:
I. Železniční podnik
Železniční podnik bude mít statut nezávislého provozovatele, aby se mohl chovat ekonomicky podle míry požadavků trhu, aby mohl nakládat s majetkem a rozpočtem oddělenými od státního a vést samostatné účetnictví.
Pro zajištění statutu nezávislého provozovatele musí železniční podnik:
- být veden podle zásad, které platí pro obchodní společnosti
- stanovit své obchodní (podnikatelské) plány včetně investičních a finančních plánů
- stanovit si svou vnitřní organizaci při zachování účetního oddělení železniční dopravní cesty od dopravních výkonů
- rozhodovat o svých zaměstnancích majetku a nových obchodních činnostech.
II. Železniční dopravní cesta
Železniční podnik bude mít účetně odděleny dopravní výkony od provozu železniční dopravní cesty. Transfer dotací z jednoho okruhu do druhého není dovolen.
Stát má garanci za rozvoj železniční dopravní cesty a činí nutná opatření k rozvoji základní železniční dopravní cesty.
Stát zejména přiděluje provozovateli železniční dopravní cesty prostředky, které jsou v přiměřeném poměru k úkolům, velikosti a finanční potřebě, hlavně pro nové investice a kontroluje použití těchto prostředků
Stát stanovuje po projednání se železničním podnikem, který provozuje železniční dopravní cestu, náhradu za používání této cesty železničními podniky. Železniční podnik vybírá od jiných železničních podniků úhradu za používání jím provozované infrastruktury.
Jednotlivé prvky železniční dopravní cesty jsou v předloženém návrhu vymezeny v souladu s Přílohou I k nařízení EHS č. 1108/70, která vyšla jako nařízení EHS č. 2598/70 z 18. prosince 1970.
III. Finanční sanování
Předpokladem plného rozvoje podnikatelské- činnosti železničního podniku je finanční rovnováha, a proto je nutné, aby stát pečoval o zdravou finanční strukturu železničního podniku a předpokládá se proto, že finanční struktura železničního podniku bude státem sanována.
Všechny výše uvedené postuláty jsou důsledně promítnuty do předloženého návrhu zákona. Československé dráhy jsou samostatnou právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem oddělený m od státu s tím, že zákon vymezuje způsob a rozsah zásahů státu do činnosti a hospodaření této právnické osoby.
Způsob financování a účast státu na řízení ČSD vychází kromě výše citované smě nice z rozhodnutí Rady EHS č. 327 ze dne 20. května 1975 o zlepšení situace železničních podniků a harmonizace pravidel řídících finanční vztahy mezi železničními podniky a státem. Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že zlepšení finanční situace železničního podniku je možné pouze za předpokladu dosažení finanční rovnováhy železničního podniku zvýšením jeho finanční nezávislosti a obchodní odpovědnosti v rozsahu, který je v souladu s jeho rolí veřejné služby.
Předložený návrh zákona zakotvuje dosud neupravený institut "závazek veřejné služby". Vychází se přitom z nařízení č. 1191/69 Rady ministrů EHS z 26. 6. 1969, ve znění nařízení č. 1893/91 ze dne 20. 6. 1999 o činnosti členských států týkající se základních závazků z koncepce veřejné služby v železniční silniční a vnitrozemské vodní dopravě.
Nařízení definuje závazky veřejné služby jako závazky při přepravě osob a věcí ve prospěch státu nebo jiného subjektu, které je dopravní podnik povinen přijmout (smluvní přímus) a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal, nebo by je přijal pouze zčásti.
Pro zajištění veřejného zájmu na plynulém a efektivním uspokojování veřejných přepravních potřeb při respektování komerční samostatnosti a nezávislosti dopravních podniků, stanoví citované nařízení jako základní podmínku pro uložení závazku veřejné služby, finanční vyrovnání ztráty, která dopravnímu podniku v důsledku této služby vznikne.
Zvláštní část
K § 1
Zákonem se zřizuje veřejnoprávní právnická osoba ČSD, oddělená od státu, která hospodaří s vlastním majetkem. Při určení tohoto majetku se vychází z čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví určené právnické osoby. Konkrétní vymezení majetku je obsaženo v ustanovení § 20 tohoto zákona.
K § 2
V ustanovení se promítá zájem státu i garance státu na zabezpečení přepravy osob a věcí na celostátních dráhách a na správě železniční dopravní cesty celostátních drah. Povinný předmět činnosti v sobě zahrnuje
- podnikatelskou činnost spočívající v přepravě osob a věcí a v podnikání s dopravní cestou
- nepodnikatelskou činnost spočívající v provozování, údržbě a rozvoji dopravní cesty
Garance státu se nevztahuje na regionální dráhy, ale pouze na celostátní dráhy.
Předpokládá se, že ČSSD budou podnikat i v dalších oblastech mimo povinný předmět činnosti.
V ustanovení se vymezuje pojem správa železniční dopravní cesty celostátních drah v souladu s předpisy ES zejména Směrnicí č. 91/440/EHS, podle které je státem určený železniční podnik povinen spravovat státní dopravní cestu a současně je povinnen tuto cestu zpřístupnit dalším dopravcům.
K § 3 až 6
Podle předpisů ES /zejména Směrnice č. 91/440/EHS/ má být železniční podnik řízen podle obdobných zásad jako obchodní společnost. Tyto zásady jsou promítnuty i do struktury orgánů ČSD. Správní rada jako nejvyšší orgán ČSD má obdobné postavení jako valná hromada v obchodních společnostech. Zatímco valná hromada obchodní společnosti je tvořena společníky /akcionáři/, správní radu ČSD vytváří stát, který má postavení jediného společníka. /Stát vložil svůj majetek do této právnické osoby/.
Správní rada ČSD rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se zejména hospodaření a dispozic s majetkem. Jednou z nejvýznamnějších pravomocí Správní rady ČSD je rozhodovat o dispozici s majetkem, který je součástí železniční dopravní cesty. Uvedená pravomoc chrání tento majetek a doplňuje tak ochranu dopravní cesty, která vyplývá ze správních předpisů, zejména ze zákona o dráhách /speciální správní orgán rozhoduje ve správním řízení o zřízení a zrušení dopravní cesty a o zastavení provozu na této cestě./
K § 7
Statutárním orgánem ČSD je generální ředitel ČSD, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy ČSFR, čímž je zdůrazněna jeho odpovědnost za zajištění povinného předmětu činnosti ČSD.
K § 8
Jedná o tzv. zákaz konkurence, jímž se zabraňuje příslušným orgánům ČSD v nepoctivém a spekulativním jednání na úkor ČSD.
Zákaz konkurence je upraven obdobně jako u orgánů obchodních společností v obchodním zákoníku.
K § 9 až 11
Systém hospodaření ČSD vychází z těchto základních předpokladů:
- stát vytvoří harmonizací výchozích podmínek všem oborům dopravy stejné předpoklady pro vzájemnou konkurenceschopnost
- hospodaření ČSD se dělí do dvou základních okruhů - okruhu železniční dopravní cesty a okruhu dopravních a ostatních výkonů vzájemně účetně a finančně oddělených.
- stát garantuje provoz. rozvoj a údržbu železniční dopravní cesty celostátních drah a prostřednictvím fondu železniční dopravní cesty se účastní na jejím financování
- stát stanoví náhradu za používání železniční dopravní cesty dopravci
- náklady železniční dopravní cesty jsou sledovány odděleně od nákladů na dopravní a ostatní výkony, transfer dotací z jednoho okruhu do druhého není dovolen
- stát poskytuje ČSD kompenzaci ztrát vyplývajících z plnění závazků veřejné služby, které jsou ČSD povinny přijmout.
Provozování, rozvoj a údržba železniční dopravní cesty a náklady s tím související jsou financovány z fondu železniční dopravní cesty. Jedná se o vnitropodnikový fond, jehož zdrojem je zejména úhrada za užití železniční dopravní cesty, dotace ze státního rozpočtu a příspěvky samosprávných územních jednotek. Vzhledem k účasti státu na financování železniční dopravní cesty a povinnosti hospodaření v samostatném okruhu je nutné přesně vymezit komponenty železniční dopravní cesty.