Železniční dopravní cesta je vymezena v souladu s předpisy ES (č. 1108/70 a č. 2598/70).
K §§ 12, 13 a 14
Specifickou součástí podnikatelské sféry jsou i činnosti vyplývající ze závazků veřejné služby. Závazky veřejné služby jsou vymezeny v souladu s nařízením Rady ministrů EHS č. 1191/69 ve znění pozdějších předpisů a v souladu se Zásadami státní dopravní politiky schválenými vládou ČSFR. Závazek veřejné služby s ohledem na povinnost ČSD jej přijmout je omezen věcně na závazek provozní, přepravní a tarifní. Základní podmínkou pro přijetí závazku veřejné služby je finanční vyrovnání ztráty, která ČSD v důsledku plnění tohoto závazku vznikne a oddělená evidence výkonů, nákladů a tržeb spojených s těmito závazky
K § 15
Plán sanace a rozvoje ČSD se sestavuje s cílem dosáhnout finanční rovnováhu ČSD při jejich podnikání. Plán zejména zahrnuje:
- investiční a finanční programy, zejména s ohledem na železniční dopravní cestu
- podíl státu a ČSD na plnění plánu
- postup pro splácení půjček
- postup při konsolidaci a restrukturalizaci ČSD
- způsob, rozsah a postup při oddlužení ČSD.
Obsah plánu a účel, ke kterému je vytvářen vychází z rozhodnutí Rady EHS č. 327/1975
K § 16
Smlouva mezi ČSFR a ČSD řeší komplexně, dlouhodobě a výhledově vztahy mezi státem a ČSD. Smlouva je rozhodujícím podkladem pro sestavení státního rozpočtu a současně umožňuje ČSD stanovit koncepci podnikatelské investiční a další činnosti.
K § 17
Ministr dopravy má obdobné postavení jako dozorčí rada v obchodních společnostech podle obchodního zákoníku, to znamená, že je nejvyšším kontrolním orgánem ČSD.
K § 18
V ustanovení se upravuje pravomoc ministra dopravy ČSFR k stanovení specifického tarifu jízdného, přepravného a dovozného. Obdobný tarif existuje v železnicích prakticky ve všech státech světa. Na základě mezinárodních dohod, kterými je ČSFR vázána, se poskytují "jízdní výhody" i pracovníkům /jejich rodinným příslušníkům/ železnic cizích států recipročně. Podmínkou této reciprocity je existence specifického tarifu.
K § 19
Uvedené ustanovení vychází ze současné úpravy v čs. právním řádu t. j. z § 4 písm. c) zákona č. 68/1989 Sb. o organizaci Československé státní dráhy a § 6 zákona č. 110/1964 Sb. o telekomunikacích.
Potřeba zachovat dosavadní právní stav vychází z exkluzivní odpovědnosti ČSD za bezpečnost a plynulost železniční dopravy.
K § 20
Ustanovení vymezuje majetek státu, který se podle čl. 11, odst. 2 Listiny základních práv a svobod převádí z vlastnictví státu do vlastnictví ČSD. Do převáděného majetku se nezahrne
- majetek, který souvisí se zajišťováním státní správy
- majetek, který je určen k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb.
Státní organizace ČSD, která v současné době hospodaří s majetkem státu, kromě hospodářské činnosti zajišťuje i rozsáhlou oblast státní správy, prostřednictvím vnitřních orgánů - Drážního správního úřadu, Státní drážní technické inspekce, Sboru ozbrojené ochrany železnic, Železničního zdravotnictví. Vzhledem ke změně charakteru nástupnické právnické osoby nemohou být orgány státní správy do ní začleněny.
Předpokládá se, že k datu počátku účinnosti tohoto zákona bude současně vydán i zákon, kterým budou zřízeny nové orgány státní správy a majetek současných státních orgánů státní správy bude z Československých státních drah vyčleněn.
K § 21
Upravuje se právní nástupnictví Československých státních drah.
K § 22
Do doby než budou vytvořeny všechny orgány ČSD bude vykonávat působnost orgánů ČSD současný statutární orgán Československých státních drah.
§ 10
Železniční dopravní cesta zahrnuje pozemky, stavby, pevná zařízení a inženýrské sítě, které jsou nutné pro železniční provoz, k zajištění jeho bezpečnosti a patří k hlavním i vedlejším kolejím, s výjimkou kolejí v dílnách pro opravu vozidel, lokomotivních a vozových depech, jakož i vleček.
Železniční dopravní cestou se pro účely tohoto zákona rozumí:
a) železniční spodek a jeho stavby,
b) železniční svršek,
c) umělé stavby,
d) úrovňové přejezdy se zařízením k zabezpečení silniční dopravy,
e) zabezpečovací, sdělovací a třídící zařízení a vedení, včetně zařízení pro jejich napájení, měničů a náhradních proudových zdrojů,
f) železniční telekomunikační vedení do ústředen, zesilovacích stanic a služebních budov řídících orgánů a telekomunikační zařízení v těchto objektech,
g) silnoproudá a osvětlovací elektrická zařízení, včetně rozvodů a náhradních zdrojů,
h) pevná elektrická trakční zařízení a vedení,
i) služební budovy pro provoz, údržbu a opravy staveb, zařízení a vedení, náležející k dopravní cestě a budovy pro odbavování cestujících,
j) zařízení pro silniční dopravu v nákladových nádražích, včetně příjezdových komunikací,
k) pozemky pro stavby, zařízení a vedení uvedené pod písm. a) až j).
POSLANEC
Federálního shromáždění
Alexandr Dubček
předseda FS ČSFR
V Praze dne 19. března 1992
Věc: Žádost
Jako spolupřekladatel iniciativního návrhu zákona o ČSD tisk 1371 Vás žádám laskavě o povolení dotisku změny v § 10 a její dodání všem poslancům FS, jako i federální vládě a Národním radám kam byly tisky 1371 zaslány.
Děkuji
V. Valtr
poslanec FS - SN
Příloha: změna § 10 tisku 1371
PREDSEDA VLÁDY
ČESKEJ A SLOVENSKEJ FEDERATÍVNEJ REPUBLIKY
V Prahe dňa 28. apríla 1992
Č. j. 1810/92-16
Vážený pán predseda,
k Vašej žiadosti zo dňa 6. marca 1992 zasielam v súlade s § 40 ods. 1 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia stanovisko vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k návrhu zákona o Československých dráhach (tlač FZ č. 1371).
Stanovisko prijala vláda dňa 23. apríla 1992.
Príloha
S pozdravom
Vážený pán
Alexander Dubček
predseda Federálneho zhromaždenia
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
Praha
Stanovisko
vlády České a Slovenské Federativní Republiky
Předseda Federálního shromáždění požádal podle § 39 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění o stanovisko k návrhu zákona o Československých dráhách zpracovaného skupinou poslanců (tisk FS č. 1371).
Vláda projednala návrh zákona na své schůzi dne 23. dubna 1992 a zaujala k němu toto stanovisko:
Návrh předpokládá zákonnou transformaci Československých státních drah v nestátní právnickou osobu s bezprecedentní vnitřní strukturou a právním postavením neorganicky slučujícím vertikální řízení subjektu podnikajícího s vlastním majetkem. Tím se výrazně odlišuje od jiných podnikatelských subjektů u nás. Právnická osoba by měla získat majetek v hodnotě cca 240 mld. Kčs a měly by jí být poskytovány dotace z rozpočtu ČSFR, příspěvky republik a obcí a vyrovnávány ztráty z plnění závazků veřejné služby. Deetatizace tohoto rozsahu a účelnost dalších zvýhodnění provozovatele železniční dopravy vyžaduje hlubší analýzu, aby místo očekávaného zlepšení hospodaření nevedly k nenahraditelným ztrátám, které by nepostihly pouze asi 240 tis. zaměstnanců. S návrhem zákona vyjádřily nesouhlas vlády obou republik.
S vědomím své ústavní odpovědnosti dospěla vláda k závěru, že nemůže přijmout navrženou koncepci pouze s dílčími připomínkami. Po zvážení politických, kompetenčních, věcných, ekonomických, finančních a dalších hledisek hodlá v dohodě s vládami republik řešit tuto složitou problematiku komplexně a zpracovat vlastní návrh zákona nebo návrh novely zákona č. 68/1989 Sb., o organizaci Československých státních drah, ve znění zákona č. 82/1990 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1990.
Schválení návrhu zákona proto nedoporučuje.