6/ Znamenání družstva v likvidaci se děje tak, že k názvu družstva, otištěnému razítkem nebo napsanému se připíše dodatek "v likvidaci" a připojí podpisy dvou likvidátorů.
7/ Likvidátoři jsou povinni sestavit likvidační účetní závěrku, vypořádat veškeré závazky a pohledávky družstva, zpeněžit veškeré jmění družstva, předložit závěrečné členské schůzi zprávu o výsledcích likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku.
8/ Po vypořádání všech věřitelů a po vrácení splacených členských podílů a členských zápůjček na obnovu převede se zbytek likvidačního jmění obecně prospěšným účelům (Fondu sociálního bydlení).
9/ Členové ručí za likvidační ztrátu do výše svých členských podílů a členských zápůjček na obnovu, členové dosud nebydlící jen do výše členského podílu.
III.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
čl. 51
1/ Členové, kteří složili členský podíl ve výši 100,- Kčs doplní svůj podíl na výši určenou stanovami do tří let od nabytí platnosti těchto stanov.
2/ Členské zápůjčky na obnovu, vypočtené na každý byt a nebytovou prostoru v hodnotě domu, budou předepsány k úhradě podle zvláštních předpisů.
3/ Družstvo může uznat jako nepeněžitý vklad člena prokazatelně vynaložené náklady na zkvalitnění najatého bytu nebo nebytového prostoru. Tyto stanovy byly přijaty členskou schůzí družstva dne ................ s účinností dnem .................
PREDSEDA VLÁDY
ČESKEJ A SLOVENSKEJ FEDERATÍVNEJ REPUBLIKY
V Prahe dňa 22. apríla 1992
Č. j. 1911/92-16
Vážený pán predseda,
k Vašim žiadostiam zo dňa 3. marca 1992 a 18. marca 1992 zasielam v súlade s § 40 ods. 1 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia stanovisko vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k návrhu zásad zákona o obecne prospešných bytových družstvách (tlač FZ č. 1357) a k návrhu zákona o obecne prospešných bytových družstvách (tlač FZ č. 1424).
Stanovisko prijala vláda dňa 16. apríla 1992.
Príloha
S pozdravom
Vážený pán
Alexander Dubček
predseda Federálneho zhromaždenia
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
Praha
Stanovisko
vlády České a Slovenské Federativní Republiky
Předseda Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky požádal podle § 39 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění o stanovisko k návrhu zásad zákona o obecně prospěšných bytových družstvech (tisk FS č. 1357) a k návrhu zákona o obecně prospěšných bytových družstvech (tisk FS č. 1424).
Vláda projednala návrh zásad zákona o obecně prospěšných bytových družstvech (tisk FS č. 1357) a návrh zákona o obecně prospěšných bytových družstvech (tisk FS č. 1424) na své schůzi dne 16. dubna 1992 a pro totožnost problematiky obou návrhů k nim zaujala toto společné stanovisko:
Vláda konstatuje, že návrh zásad i zákona vyjadřuje určitý žádoucí cíl sociální politiky v bytové oblasti, avšak z legislativního hlediska bude zapotřebí dosáhnout tohoto cíle jinými prostředky. Předložené návrhy dosažení tohoto cíle nezajišťují, pouze jej proklamují ideou sociálního bydlení nižších a středních vrstev obyvatelstva. Neodpovídají též ústavnímu zákonu o československé federaci z věcných hledisek, např. v otázce kompetencí ve věcech daní a poplatků apod.
1. Podle návrhů by byl vytvořen nový subjekt, obecně prospěšné bytové družstvo, jiný než družstvo podle úpravy obchodního zákoníku. Návrhy tedy nejsou v souladu s obchodním zákoníkem. Přitom není důvodů k vytvoření takového zvláštního subjektu; specifika určitých družstev lze vyjádřit ve stanovách.
Vytvoření zvláštního subjektu uvažovaný cíl nezajišťuje; nejde totiž o subjekt, ale o stanovení podmínek, za kterých stát poskytne určité výhody, popřípadě úlevy. Ty musí být, pokud jde o daně, poplatky a další zákonem stanovené povinnosti, upraveny v příslušných zákonech. Pokud jde o dotace, zvýhodněné úvěry apod., není zákonná úprava potřebná, neboť poskytnutí takových výhod je otázkou realizace státní sociální politiky. Takové výhody potom nemají být omezeny jen na družstva, ale na všechny subjekty, které splní určité podmínky. K tomu je třeba uvést, že podle úpravy obchodního zákoníku mohou být i za jiným účelem než podnikání, tedy též k sociálním účelům, založena družstva, akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným.
2. Úlevy v oblasti daní pro určité subjekty, které splní podmínky dané ze sociálního hlediska, musí být upraveny v daňových zákonech, a to konkrétně. Návrhy konkrétní úpravy neobsahují a zůstávají jen na úrovni proklamace. Pokud jde o domovní daň, mohou věc upravit pouze zákony národních rad, stejně jako poplatky, které jsou v této oblasti v působnosti republik. S odvody z mezd nový daňový systém, který má být zaveden od 1. ledna 1993, vůbec nepočítá. Proto by pro období do konce tohoto roku musela být přijata zvláštní úprava.
3. Návrh zákona uvažuje s vydáním prováděcích předpisů i v otázkách, které podle ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, může upravit jen zákon, např. pokud jde o právní postavení a práva a povinnosti členů družstva.
4. Pokud má být zřízen fond sociálního bydlení, je nutno jasně a plně upravit jeho postavení. To návrhy neobsahují. Jestliže to má být zákonem zřízený právní subjekt, musí být rovněž upraveny jeho orgány a v daném případě upraven vztah ke státu. Na jedné straně vyznívá návrh zákona tak, že jde o jeden federální fond, ale současně se uvádí, že statut fondu budou schvalovat národní rady. Bylo by nutno uvést, zda jde o jeden fond nebo více fondů zejména vzhledem k tomu, že v podstatných věcech jde o otázky v působnosti republik.
5. V návrhu zákona je mimo jiné podstatný rozpor v tom, že se odlišně uvádějí úkoly státu a fondu, není řešen vztah státu a fondu a dále není vyjasněno, co je úkolem federace a co republik.
6. Navrhuje se provádění revizí hospodaření družstva družstevním revizním sdružením, což by však opět vyžadovalo určitou, konkrétní úpravu a řešení vztahu k úpravě postavení a činnosti auditorů. Navrhuje se vydání vzorových stanov jako nedílné přílohy zákona, ale není uvedeno, zda mají mít závazný nebo metodický charakter. Závazné vzorové stanovy by nebyly v souladu s úpravou obchodního zákoníku a principy družstevnictví, z nichž úprava obchodního zákoníku vychází. Naopak metodický návod nemá být součástí zákona.
7. V návrhu zákona jsou užívány pojmy, jejichž význam a dosah není právně vymezen, např. uzavřený finanční systém nebo podíly z výnosů z úlev na daních. Vymezení pojmů musí být v zákoně přesné.
Z těchto zásadních připomínek vyplývá, že v případě přijetí tohoto zákona by šlo o úpravu, která by stála prakticky mimo náš právní řád a byla by v řadě ustanovení neústavní.
Dále je třeba uvést, že sám pojem "obecně prospěšné bytové družstvo" je pochybný, neboť atribut obecné prospěšnosti náleží z povahy věci subjektu, který je ve své činnosti prospěšný všem, kdežto družstvo by mělo být prospěšné především svým členům.
Je třeba konstatovat, že návrh zásad i zákona samotného úplně ignoruje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, na jehož základě již probíhá transformace všech družstev. Těžiště navrhované úpravy spočívá v pokusu o řešení problémů především lidových bytových družstev, jak vyplývá z obsahu důvodové zprávy k návrhu zákona. Vzorem je řešení z počátků první republiky, ovšem bez potřebné provázanosti se současným právním řádem.
Je třeba konstatovat, že pouze z výše uvedených důvodů, aniž by byla uváděna detailní analýza, jsou nedostatky předloženého návrhu zásad i zákona samotného takového rázu, že nedovolují dopracování návrhu do legislativně přijatelné podoby. Nebylo by to žádoucí ani z hledisek věcných, neboť obchodní zákoník zná pouze družstvo jediného typu a tvorba dalšího typu družstva mimo jeho rámec by narušovala přijatou koncepci obchodního zákoníku, pokud se týče družstev. Přijetí zákona by tuto koncepci narušovalo i obecně, pokud jde o obchodním zákoníkem aprobované typy právnických osob.
Tento závěr má obecnější platnost: není žádoucí rozšiřovat okruh právnických osob nad výčet právnických osob, uvedený v obchodním zákoníku, pokud pro to nejsou zcela mimořádně závažné důvody. V daném případě nejsou tyto důvody dány, neboť družstva uvažovaného "obecně prospěšného" typu, tedy družstva k sociálním účelům mohou být založena i na bázi obchodního zákoníka.
Nelze rovněž ztrácet ze zřetele skutečnost, že ve Federálním shromáždění je v současné době projednáván návrh zákona o vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám, který má problematiku všech bytů a nebytových prostor postavit na kvalitativně nový základ.
Ze všech výše uvedených důvodů nesouhlasí vláda s přijetím zásad zákona o obecně prospěšných bytových družstvech ani zákona o obecně prospěšných bytových družstvech.