Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1455
Vládní návrh,
kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Dohoda o volném obchodu mezi ČSFR a zeměmi ESVO podepsaná v Praze dne 20. března 1992
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky souhlasí s Dohodou o volném obchodu mezi ČSFR a zeměmi ESVO podepsaná v Praze dne 20. března 1992
Za bezvadnost:
FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
K č. j.: 540/27/375/92
Příloha I
Důvodová zpráva pro Federální shromáždění
Dne 3. března 1992 byla parafována a 20 března 1992 podepsána Dohoda o volném obchodu mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) (dále jen "Dohoda"). Jednání byla započata v prosinci 1990 na základě rozhodnutí Společného výboru (Joint Committee) ČSFR - ESVO zřízeného na základě Göteborgské deklarace (červen 1990) a na základě usnesení vlády ČSFR č. 526 ze dne 2. srpna 1990. V tomto usnesení nebylo uvedeno Lichtenštejnské knížectví, které se stalo plnoprávným členem ESVO až 1. září 1991.
Gestorem jednání za čs. stranu bylo federální ministerstvo zahraničního obchodu a k vlastnímu jednání byli přizývání zástupci vlády ČR, vlády SR a představitelé dalších federálních orgánů, zejména federálního ministerstva zahraničních věcí, federálního ministerstva hospodářství, Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž atd.
Jednání ESVO probíhalo paralelně s ČSFR, Maďarskem a Polskem. Maďarsko a Polsko se zdržely při jednáních o zemědělské problematice, takže zatím nejsou připraveny Dohodu parafovat.
Dohoda zřizuje oblast volného obchodu (bez cel a bez netarifních překážek) s průmyslovými výrobky (kapitoly Harmonizovaného systému 25-97 /dále jen HS/), tzv. zpracovanými zemědělskými výrobky (processed agricultural products) a s rybami a mořskými produkty.
Na základě dohody ruší země ESVO svá dovozní cla vůči čs. vývozním položkám vstupem Dohody v platnost až na následující výjimky v souladu s Přílohou III, na základě které dochází k etapovitému snižování cla, a to u některých ocelářských výrobků a železné rudy a uhlí u Rakouska a Švédska, u některých textilních výrobků u Rakouska, Švédska a Norska a u tří položek chemických výrobků (3901, 3903, 3904 HS) u Norska a Švédska. Tato cla budou zrušena nejpozději do konce tzv. přechodného období, které je desetileté.
Pokud jde o množstevní omezení, vstupem Dohody v platnost budou uplatňována pouze následující omezení:
- u Rakouska - lignit
- u Islandu - naftové výrobky, košťata a kartáče
- u Norska - několik textilních položek sdružených do 4 kontingentů, z nichž 3 jsou tak vysoké, že je nevyužíváme.
Cca 80 % čs. výrobků bude mít vstupem Dohody v platnost bezcelní přístup na trhy ESVO. Bezprostřední přínos bude již ve 2. pololetí 1992 daný rozdílem celních sazeb a bude činit 600-700 mil. Kčs.
Po podpisu Dohody sdělilo Lichtenštejnské knížectví, že pokud nebudou splněny historické majetkové nároky v ČSFR, nebude Dohodu ratifikovat. Problematiku neratifikování Dohody řeší článek 39 Dohody a pokud by Lichtenštejnsko Dohodu neratifikovalo, nebyla by patrně mezi ČSFR a Lichtenštejnským knížectvím uplatňována.
Dohoda s ESVO, na rozdíl od Evropské dohody s ES, se zabývá pouze problematikou vzájemného obchodu, avšak lze konstatovat, že koncese ze strany ESVO jsou pro ČSFR širší a tudíž výhodnější. Podrobnější informace vyplynou z obsahu jednotlivých článků Dohody.
Článek 1 - Záměry
Smluvní strany si stanoví za cíl postupně, během přechodného období, které končí 30. 6. 2002, zřídit oblast volného obchodu. Zdůrazňuje se jako základ systém tržních ekonomik, harmonický rozvoj hospodářské aktivity, zlepšení životních podmínek a zaměstnanosti, zvýšení produktivity a finanční stability. Předpokladem je existence podmínek čestné soutěže a odstranění překážek obchodu.
Článek 2 - Rozsah
Dohoda zahrnuje průmyslové výrobky obsažené v kapitolách 25-97 Harmonizovaného systému (celní nomenklatura) s výjimkami uvedenými v Příloze 1, dále zpracované zemědělské výrobky podle Protokolu A a ryby a mořské produkty podle přílohy II.
Podmínkou je, že tyto výrobky mají původ v Československu nebo v některém státě ESVO.
Článek 3 - Pravidla o původu a spolupráce v celní správě
Článek stanoví, že Protokol B obsahuje pravidla o určování původu zboží a metody celně administrativní spolupráce. Celní experti budou zajišťovat a kontrolovat nejen realizaci snižování cel, ale budou dohlížet rovněž na rušení množstevních omezení ve vývozu a dovozu, dále na způsob vnitřního zdaňování a na provádění článku 23 o reexportech a nedostatkovém zboží.
Článek 4 - Dovozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek
Článek stanoví, že při vstupu Dohody v platnost budou zrušena všechna dovozní cla a podobné poplatky a nebudou zaváděna nová. Výjimky, u nichž clo bude snižováno postupně, jsou uvedeny v Příloze III (v zemích ESVO) a v příloze IV (v ČSFR).
Článek 5 - Základní clo
Základní cla, která budou zrušena nebo snižována podle této Dohody, jsou cla platná v ESVO k 1. 10. 1991 a v ČSFR k 1. 1. 1992. Úpravy cla, které vzniknou na základě Uruguayského kola, budou vzaty v úvahu.
Článek 6 - Cla fiskálního charakteru
Ustanovení článku 4 o rušení cel se týká i cel fiskální povahy. Výjimky jsou uvedeny v Protokolu C (Švýcarsko a hlavně Island).
Článek 7 - Vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek
Vývozní cla a podobné poplatky budou zrušeny při vstupu Dohody v platnost. Výjimky jsou uvedeny v Příloze V. Nová vývozní cla nebudou zaváděna.
Článek 8 - Množstevní omezení dovozu a opatření, která mají rovnocenný účinek
Množstevní omezení a podobná opatření budou zrušena při vstupu Dohody v platnost a nová nebudou zaváděna. Výjimky pro země ESVO jsou uvedeny v Příloze VI a výjimky pro ČSFR v Příloze VII.
Článek 9 - Množstevní omezení vývozu a opatření, která mají rovnocenný účinek
Článek obsahuje podobná ustanovení jako u dovozních množstevních omezení s tím, že výjimky pro ESVO jsou v Příloze VIII a pro ČSFR v Příloze IX.
Článek 10 - Všeobecné výjimky
Tento článek umožňuje udržet nebo zavést zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží na základě veřejné morálky, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, jakož i ochrany životního prostředí, ochrany národního bohatství, uměleckých, historických a archeologických hodnot, z důvodů ochrany duševního vlastnictví nebo k zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů. Přijímaná opatření se však nesmí změnit ve skrývané omezování obchodu nebo diskriminaci.
Článek 11 - Státní monopoly
Smluvní strany se zavazují, že státní monopoly obchodního charakteru budou přizpůsobeny, aby nemohly postupovat diskriminačně při opatřování a prodeji zboží. V Protokolu D jsou upřesněny další podmínky. Článek obsahuje i definici státního monopolu (podle Římské smlouvy zakládající EHS).
Článek 12 - Informační postup při návrzích technických předpisů
Smluvní strany se zavazují, že si budou vyměňovat informace o připravovaných technických předpisech, a to podle pravidel uvedených v Příloze X.
Článek 13 - Obchod se zemědělskými výrobky
Vzhledem k tomu, že tato Dohoda pokrývá ze zemědělské oblasti pouze tzv. zpracované zemědělské výrobky, tento článek stanoví, že každá země ESVO a Československo uzavřou bilaterální dohody o ostatních zemědělských výrobcích. Zároveň se stanoví, že smluvní strany budou provádět své veterinární a jiné předpisy v zemědělské oblasti nediskriminačním způsobem.
Článek 14 - Vnitřní zdanění
Vnitřní daňový systém nesmí přímo ani nepřímo diskriminovat výrobky v dovozu ze zemí smluvních stran. Případné vracení daní při vývozu nesmí být zastřenou vývozní subvencí.
Článek 15 - Platby
Platby mezi smluvními stranami nesmějí podléhat restrikcím. Při poskytování, přijímání a placení úvěrů si ČSFR zachovala právo na určitá omezení a regulace, a to v rozsahu, který je dovolen v rámci členství ČSFR v Mezinárodním měnovém fondu.
Článek 16 - Veřejné zakázky
Všem smluvním stranám má být dána možnost zúčastnit se všemi dodávkami na veřejných nákupech organizovaných jednou ze smluvních stran. Československu je však dána možnost vytvářet podmínky k plnění tohoto závazku postupně tak, aby plná rovnováha práv a povinností mezi ČSFR a státy ESVO byla dosažena nejpozději do konce přechodného období, tzn., že od vstupu Dohody v platnost může se ČSFR zúčastnit dodávek do zemí ESVO, avšak své povinnosti může plnit postupně, v rámci přechodného období.
Článek 17 - Ochrana duševního vlastnictví
Smluvní strany se zavazují chránit duševní vlastnictví a přijímat opatření proti jeho porušování, proti padělání a proti pirátství. Upřesněné závazky jsou obsaženy v Příloze XI.
Článek 18 - Pravidla hospodářské soutěže
Článek stanoví jako neslučitelné s Dohodou veškeré praktiky mezi podniky směřující k omezování nebo narušování soutěže a zneužívání jedním nebo více podniky dominantního postavení na trhu. Od třetího roku platnosti Dohody se tato pravidla budou vztahovat i na veřejné podniky a na podniky, které mají zvláštní nebo výjimečná práva.
Smluvní strany mají možnost přijmout příslušná protiopatření, zjistí-li nedodržování tohoto článku, avšak po konzultacích mezi zúčastněnými stranami nebo po 30 dnech od upozornění na porušení tohoto článku. Ve sporných záležitostech bude možno využívat arbitrážní řízení.
Článek 19 - Státní pomoc
Veškeré státní subvencování, které by narušovalo konkurenční schopnost, je neslučitelné s touto Dohodou. V Příloze XII jsou uvedeny konkrétní příklady subvencí, které jsou povoleny a které jsou zakázány. ČSFR je však přiznána možnost používat za určitých okolností i tzv. zakázané subvence, a to po dobu 5 let od vstupu Dohody v platnost. Subvenční systém musí být transparentní, a to podle pravidel uvedených v Příloze XIII.
Článek 20 - Dumping
Umožňuje přijmout vhodná opatření proti dumpingu, a to podle ustanovení článku VI GATTu.
Článek 21 - Nouzová opatření při dovozu jednotlivých výrobků
Jestliže jednotlivý výrobek je dovážen v tak zvýšených množstvích a za takových podmínek, že způsobuje nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácím výrobcům nebo vážné poruchy v některém hospodářském sektoru nebo může-li přivodit vážné zhoršení hospodářské situace nějaké oblasti (region), poškozená strana může přijmout vhodná opatření k nápravě situace.
Článek 22 - Strukturální úpravy
Tento článek dává možnost Československu zvýšit cla v případě, že dovoz negativně ovlivňuje rozvoj nových odvětví a nebo odvětví procházejícím restrukturačním procesem nebo které čelí vážným problémům s důležitými sociálními dopady. Podmínky: clo se nesmí zvýšit víc jak na 25 %, zvýšení musí obsahovat určitý preferenční prvek pro země ESVO (a ES) a nesmí být použito při větším rozsahu dovozu než je 15 % hodnoty celkového dovozu průmyslového zboží ze zemí ESVO. Vzhledem k závažnosti tohoto důležitého nástroje, který má v rukou pouze ČSFR, obsahuje článek ještě některé limitující prvky jeho použití.
Článek 23 - Reexport a závažné nedostatky
Článek umožňuje přijmout opatření proti vývozu takového zboží, které je reexportováno do třetí země, proti které vyvážející země udržuje vývozní omezení, cla nebo podobné nástroje. Může rovněž omezit vývoz zboží, kterého je na vnitřním trhu vyvážející země nedostatek nebo u které hrozí vznik nedostatku.
Článek 24 - Potíže platební bilance
Článek umožňuje přijmout restriktivní opatření v dovozu, jestliže došlo anebo hrozí, že dojde ke vzniku problémů s platební bilancí. Článek zároveň dbá na to, aby tato opatření nebyla zneužívána a měla co nejkratší dobu trvání.
Článek 25 - Postup při použití ochranných opatření
Vzhledem k tomu, že omezující opatření použitelná na základě článků 19, 20, 21, 23 a 31 prakticky mohou představovat překážky, proti nimž je zaměřen liberalizační duch této Dohody, jsou v článku 25 stanovena přísná pravidla, která upřesňují použití omezujících opatření.
Článek 26 - Bezpečnostní výjimky
Článek dává právo smluvním stranám neprozrazovat informace důležité z bezpečnostních důvodů a přijímat opatření k dodržování mezinárodních závazků nebo své národní politiky ve věci obchodu zbraněmi, municí, chemickými zbraněmi, nukleárními zbraněmi.
Článek 27 - Společný výbor
Plnění této Dohody bude pod dohledem Společného výboru, který bude svou práci koordinovat se Společným výborem, zřízeným Göteborgskou deklarací. Společný výbor bude sledovat možnosti dalšího odstraňování překážek obchodu, bude moci přijímat rozhodnutí v případech uvedených v této Dohodě a v ostatních záležitostech bude předkládat doporučení.
Článek 28 - Postup Společného výboru
Společný výbor se bude scházet kdykoliv to bude možné, ale nejméně jednou za rok. Každá ze smluvních stran může požadovat svolání výboru. Společný výbor bude jednat podle zásady společné dohody.
Společný výbor přijme pravidla a postupy své práce, včetně svolávání schůzek a určování předsednictví.
Společný výbor může vytvářet podvýbory a pracovní skupiny.
Článek 29 - Vývojová doložka
Umožňuje smluvním stranám rozšířit tuto Dohodu o oblasti touto Dohodou dosud nepokryté. Podmínkou je projednání ve Společném výboru a schválení všemi smluvními stranami.
Článek 30 - Služby a investice
Článek byl zařazen na přání zemí ESVO a obsahuje pouze konstataci rostoucí důležitosti služeb a investic. Smluvní strany budou podporovat postupný rozvoj spolupráce v těchto oblastech a problematiku budou diskutovat ve Společném výboru.
Článek 31 - Plnění závazků
Smluvní strany se zavazují, že přijmou všechna nutná opatření k zajištění plnění cílů této Dohody a závazků z ní vyplývajících. V případě neplnění těchto povinností mohu ostatní smluvní strany přijmout vhodná protiopatření.
Článek 32 - Přílohy a protokoly
Přílohy I - XIV a Protokoly A - E jsou nedílnou součástí Dohody. Společnému výboru je dáno právo upravovat přílohy (všechny) a Protokoly A a B.
Článek 33 - Obchodní vztahy, které se řídí jinými dohodami
Zde je uváděna pouze Dohoda o vzájemném odstranění překážek obchodu mezi Československem a Finskem z roku 1974. Dohoda zůstává v platnosti až do konce přechodného období. Do té doby bude mezi Československem a Finskem platit řada článků z Dohody ČSFR - ESVO, a to také, které nejsou v bilaterální dohodě s Finskem uvedeny.
Článek odkazuje rovněž na Přílohu XIV, kde je umožněno použití dvojitých pravidel o původu a použití článku 22 o strukturálních úpravách, ve vztahu k Finsku.
Článek 34 - Celní unie, oblasti volného obchodu a pohraniční obchod
Umožňuje smluvním stranám zúčastnit se celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu do takové míry, která nebude negativně ovlivňovat obchodní režim a zejména opatření pravidel o původu.
Články 35 - 40
Pojednávají o teritoriální aplikaci, možnosti úpravy Dohody, o možnosti přístupu k Dohodě, o jejím zrušení, vstupu v platnost a o depozitáři (švédská vláda).
K Dohodě je připojen Záznam o porozumění, který nadále upřesňuje text některých článků, zejména z hlediska potvrzení určité asymetrie výhod pro ČSFR.
Je zde konstatována i existence určitého paralelismu mezi úrovní koncesi v oblasti cel a množstevních omezení mezi ČSFR, ESVO a ES. Očekává se, že koncese poskytnuté mezi ČSFR a ES z obou stran budou poskytnuty i ve vztahu mezi ČSFR a ESVO s cílem vytvářet jednotné, případně srovnatelné podmínky pro obchod mezi ČSFR a vyspělými zeměmi Evropy.
Protokol A
Týká se zejména tzv. zpracovaných zemědělských výrobků (processed agricultural products). Všechny smluvní strany přikládají k tomuto Protokolu seznamy svých zpracovaných zemědělských výrobků, u nichž ve stejné výši, jako vůči ES, ruší nebo snižují cla těchto výrobků nebo vybírají pouze tzv. variabilní dávku (komponent).
Je zde silná asymetrie ve prospěch ČSFR, neboť koncese ze strany ESVO je poskytována při vstupu Dohody v platnost, zatímco ČSFR u těchto výrobků si ponechává clo v nezměněné výši až do konce roku 1994 s tím, že od r. 1995 nejpozději do dalších tří let sníží cla o část odpovídající hodnotě průmyslového zpracování. Část odpovídající hodnotě základního zemědělského výrobku zůstane zachována, případně přeměněna v rámci systému cenových kompenzací.
Výjimkou mezi zeměmi ESVO je Rakousko, které své celní úpravy u zpracovaných zemědělských výrobků rozvrhlo do dvou termínů: první snížení při vstupu Dohody v platnost a konečné snížení po uplynutí jednoho roku.
Seznamy k Protokolu A č. II - VIII se týkají tzv. zpracovaných zemědělských výrobků. Seznam těchto zpracovaných zemědělských výrobků vyplynul z historie vývoje Evropského hospodářského společenství a obsahuje pouze takové zpracované zemědělské výrobky, na které nebyly zpracovány tržní řády - proto mezi nimi nenajdeme např. sýry, víno, masné výrobky.
Seznamy II - VII se týkají jednotlivých zemí ESVO, které nám vstupem Dohody v platnost poskytnou stejné podmínky, které poskytují zemím ES, tj. někde úplnou bezcelnost, u jiných výrobků clo pouze z hodnoty zemědělského komponentu (viz zkratky v. č. nebo v. l.), případně snížené clo z hodnoty odpovídající průmyslovému zpracování.
Seznam VIII obsahuje závazek ČSFR, který je ve srovnání s koncesemi zemí ESVO značně asymetrický v náš prospěch: ČSFR si podrží (nedávno zvýšená) cla u těchto výrobků až do konce roku 1994 a od r. 1995 v průběhu jednoho až tří let tato cla sníží na úroveň tzv. fixního (zemědělského) komponentu, tj. o část cla, odpovídajícího hodnotě dané v procesu průmyslového zpracování.
Z tzv. zpracovaných zemědělských výrobků jsou pro nás nejdůležitější z hlediska objemu možností vývozu - pivo, cukrovinky nečokoládové a čokoládové. Jsou tam však zahrnuty rovněž: margarin, žvýkací guma, kakaová moučka, sladový výtažek, směsi a těsta, těstoviny, některé škrobové výrobky, rýže, některá hotová jídla, pečivo, sušenky, wafle, výtažky a esence z kávy a čaje, droždí, koření, hotové polévky, minerální vody, včetně ochucených, vermuty a lihoviny, včetně lihu.
Protokol B
Protokol B obsahuje podrobná pravidla k určování původu zboží, aby bylo zamezeno případům, že zboží vyrobené v jiném státě získá celní úlevy, poskytnuté státům - smluvním stranám Dohody ČSFR-ESVO, například reeportem přes jeden ze států - účastníků Dohody.
Pravidla o původu obsahují tyto důležité koncese:
a) Možnost kumulace, tj. možnost účasti všech zemí ESVO, ČSFR, Polska a Maďarska na výrobě obchodovaného zboží, aniž by zboží ztratilo předepsaný "původ". Zahrnutí Polska a Maďarska je podmíněno uzavřením dohody o celně administrativní spolupráci mezi ČSFR a těmito dvěma zeměmi (dohoda je již připravena). Tato výhoda v Dohodě s Evropskými společenstvími nebyla dosažena.
b) Možnost použití tzv. zjednodušeného postupu, který tkví v tom, že vývozce místo aby vypisoval náročný formulář EUR 1, v němž je obsaženo osvědčení o původu zboží, stačí, když na fakturu napíše pouze prohlášení o původu, což je administrativně mnohem jednodušší. Zjednodušený postup (zatím nepřípustný u ES) se bude zpočátku používat v omezené míře, ale jakmile si ho čs. firmy osvojí, bude nejrozšířenější formou potvrzování původu.
c) Dočasné povolení vrácení cla (drawback) při dovozu komponentů z třetích zemí, které budou použity při výrobě zboží v ČSFR, určeného pro země ESVO. ESVO posuzuje takové vrácení cla za neoprávněné poskytování celních výhod zemí, se kterými nemají uzavřenu Dohodu o volném obchodu. Vzhledem k dosavadní praxi v ČSFR povolily země ESVO takové vrácení cla tolerovat do 1. 1. 1994 a tuto výjimku prodloužit do té doby, do které nám bude povolována i ze strany ES.
Pravidla o původu zboží, platná pro Dohodu ČSFR-ESVO, jsou velmi podobná pravidlům, platným v Prozatímní dohodě ČSFR- ES a v budoucnu se počítá s jejich sjednocením. Rozdíly tkví v nepodstatných odchylkách.
Pravidla o původu obsahují víc jak 130 stran textu a obsahují jednak všeobecně platné podmínky k uznání žádoucího původu zboží a jednak specifické podmínky pro různé výrobky - např. u textilu přípustný procentuální podíl cizí suroviny na hodnotě hotového výrobku vyrobeného ve státě - smluvní straně Dohody. Tyto specifické podmínky pro jednotlivé výrobky zaujímají zdaleka nejobjemnější část Protokolu B.
Protokol C - Fiskální cla ve Švýcarsku a na Islandu
Islandu Švýcarsku je dovoleno udržovat fiskální cla při dovozu zboží, jehož seznam je k Protokolu C přiložen. Platí však závazek, že fiskální cla je možno udržovat pouze na zboží, které v uvedených zemích není vyráběno. Jakmile by výroba byla v dané zemi zahájena, fiskální clo musí být zrušeno.
Protokol D - Monopoly
V Protokolu jsou známy tyto výjimky, které monopoly nejsou ještě přizpůsobeny nediskriminačnímu chování:
Švýcarsko a Lichtenštejnsko: monopol na sůl a střelný prach;
Island: monopol na hnojiva;
Rakousko: monopol na sůl (bude přizpůsoben až k 1. 1. 1995);
ČSFR bude své monopoly přizpůsobovat postupně po dobu 5 let od vstupu Dohody v platnost.
Protokol E
Tento Protokol je prohlášením Švýcarska a Lichtenštejnska, že může do svého systému povinných rezerv (udržovaných pro přežití obyvatel a pro vojenské účely) zahrnout i zboží, které je vyráběno v nesoběstačném množství nebo není vůbec v těchto zemích vyráběno.
Tento systém bude uplatňován nediskriminačně (při omezování vývozu nebo při nákupech v zahraničí).
Příloha I
Obsahuje seznam položek, které jsou z Dohody vyloučeny. Jsou to tyto položky: caseiny, vaječné a mléčné bílkoviny, dextriny, modifikované škroby a odvozené výrobky, přírodní korek, len a konopí.
Příloha II
Obsahuje upřesnění obchodu s rybami a mořskými výrobky z hlediska předpisů jednotlivých zemí. Ze strany Rakouska nebyly převzaty do liberalizace obchodu s ČSFR sladkovodní ryby. Záležitost je řešena formou celních kontingentů v připravované bilaterální dohodě o zemědělských výrobcích mezi ČSFR a Rakouskem.
Příloha III
Obsahuje časový plán postupného snižování cla až do jeho zrušení u vybraných výrobků dovážených z ČSFR:
1) Rakousko a Švédsko předložily seznam zboří A (železná ruda, uhlí, koks a některé hutní výrobky), u nichž clo bude snižováno v ročních intervalech až na 0 % koncem roku 1996.
2) Norsko a Švédsko si vyhradily postupné snižování cla u tři chemických položek (polymery ethylenu, styrenu a vinylchloridu) postupně až na 0 % koncem roku 1995.
3) Rakousko, Norsko a Švédsko předložily seznamy C, D, E obsahující textilní a oděvní výrobky, u nichž budou cla snižována postupně až na 0 % ke konci roku 1997.
Švýcarsko a Lichtenštejnsko zruší veškerá cla při vstupu Dohody v platnost, avšak s podmínkou možného znovuzavedení cla v případě příliš zvýšeného dovozu. Tato výhrada se však týká pouze těch výrobků, které jsou uvedeny v seznamech A - E a clo může být zvýšeno pouze do úrovně aplikované ostatními státy ESVO.
Příloha IV
Obsahuje seznam zboží, při jehož dovozu ČSFR zruší clo při vstupu Dohody v platnost a seznam nejcitlivějších komodit, u nichž bude ČSFR clo snižovat nejpozději do konce roku 2000. Je zde i seznam různých druhů osobních automobilů, u nichž bude ČSFR snižovat cla rovněž do konce roku 2000. U zbývajících položek, které nejsou ve zmíněných seznamech uvedeny a které představují středně citlivé výrobky, bude ČSFR snižovat na 0 do konce roku 1996.
Tyto koncese jsou zcela identické s koncesemi, které ČSFR poskytla Evropským společenstvím v rámci Evropské dohody.
Příloha V
V této příloze si Island vymínil právo ponechat v platnosti svá vývozní cla na ryby a rybí produkty. Švýcarsko a Lichtenštejnsko udržuje vývozní cla na popele a zbytky obsahující hliník, dále na olověný a hliníkový odpad. Tato cla hodlá zrušit k 1. 1. 1993.
Příloha VI
Rakousko se zavázalo ponechat si a do 4 let zrušit množstevní omezení na lignit.
Island si vyhradil právo ponechat v platnosti množstevní omezení při dovozu naftových výrobků, dále košťat a kartáčů. Norsko ponechalo v platnosti množstevní omezení na některé textilní výrobky s tím, že budou zrušeny do konce roku 1997.
Příloha VII
ČSFR zde uvádí dovozní množstevní omezení, které udržuje (uran, přírodní a obohacený, sběrový papír a sběrové železo) a zavazuje se tato množstevní omezení odstranit do konce přechodného období (10 let).
Příloha VIII
Obsahuje výjimky, u nichž si země ESVO hodlají ponechat vývozní množstevní omezení. Jde o sběrové železo, rafinovanou měď a měděné slitiny, měděný odpad, hliníkový odpad a některé lodě a plavidla (Finsko).
Příloha IX
Obsahuje zboží, k jehož vývozu je v ČSFR požadována vývozní licence.
Příloha X
Obsahuje postup a podrobnosti vzájemné výměny informaci o připravovaných technických předpisech mezi smluvními stranami.
Příloha XI
Obsahuje upřesnění závazků dalšího postupu při zabezpečování ochrany duševního vlastnictví.
Příloha XII
Obsahuje interpretaci článku 19 o státním subvencování. Jsou zde vyjmenovány případy, které nespadají do působnosti článku 19, dále příklady, které jsou obvykle považovány za přijatelné subvence, a příklady subvenci, které normálně jsou nekonsistentní s článkem 19. Jejich součástí je i přehled nežádoucích exportních subvencí.
Jak již bylo zmíněno v Záznamu o porozumění, pro ČSFR jsou povoleny výjimky z používání těchto normálně zakázaných případů.
Příloha XIII
Obsahuje povinnost a pravidla transparentnosti státních subvencí (výměna informací, notifikace nových schémat).
Příloha XIV
Upřesňuje možnost aplikace článku 22 ve vztahu k Finsku a umožňuje využívat výhody z pravidel o původu platných jednak bilaterálně ve vztahu k Finsku a jednak mnohostranně ve vztahu k ES.
Za bezvadnost:
FEDERÁLNÍ MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
K č. j.: 540/27/375/92
Příloha II
Text Dohody
DOHODA
MEZI STÁTY ESVO
A
ČESKOU A SLOVENSKOU FEDERATIVNÍ REPUBLIKOU
PREAMBULE
Rakouská republika, Finská republika, Islandská republika, Knížectví Lichtenštejnsko, Norské království, Švédské království, Švýcarská konfederace (nadále uváděné jako státy ESVO)
a
Česká a Slovenská Federativní Republika (dále uváděná jako ČSFR)
odvolávajíce se na svůj záměr účastnit se aktivně procesu ekonomické integrace v Evropě a vyjadřujíce svou připravenost spolupracovat při vyhledávání cest a způsobů, jak tento proces posílit,
majíce na mysli důležitost svazků existujících mezi státy ESVO a ČSFR a společné hodnoty, na nichž se podílejí, a shledávajíce, že státy ESVO a ČSFR si přejí posilovat tato spojení a zřizovat těsné a trvající vztahy,
majíce na zřeteli Deklaraci podepsanou státy ESVO a ČSFR v Göteborgu v červnu 1990,
odvolávajíce se na své nové závazky vůči Závěrečnému aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Pařížské chartě za novou Evropu a zejména principům obsaženým v závěrečném dokumentu bonnské konference KBSE o ekonomické spolupráci v Evropě,
znovu potvrzujíce svou oddanost pluralistické demokracii založené na zásadách práva, lidských práv a základních svobod a odvolávajíce se na své členství v Radě Evropy,
pevně přesvědčeny, že tato Dohoda bude podporovat vytváření rozšířené a harmonické oblasti volného obchodu v Evropě, a tak vytvářet důležitý příspěvek k evropské integraci,
rozhodnuty za tímto účelem progresivně eliminovat překážky v podstatě veškerému svému obchodu v souladu se Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT),
prohlašujíce svou připravenost prozkoumat ve světle jakéhokoli podstatného faktoru možnost rozvoje a prohloubení svých vztahů za účelem jejich rozšíření do oblastí, které tato smlouva nepokrývá,
berouce v úvahu, že žádné ustanovení této Dohody nelze vykládat tak, že zbavuje členské státy této Dohody odpovědnosti podle jiných mezinárodních dohod, zvláště Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT),
se rozhodly, sledujíce shora uvedené, uzavřít tuto Dohodu:
Článek 1
Záměry
1. Státy ESVO a ČSFR postupně zřídí během přechodného období končícího 30. června 2002 oblast volného obchodu v souladu s ustanoveními této Dohody.