Česká národní rada 1992 – 1992

Předseda ČNR Milan Uhde: Domluvil pan poslanec Kraus, kdo se dále hlásí do rozpravy, prosím, pan poslanec Seifer.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, zbytku vlády, poloprázdná sněmovno. Rád bych navázal na slova mého předřečníka a z vlastní zkušenosti posoudil člověka, kterého sice osobně neznám, ale s kterým jsem přicházel profesionálně do styku velmi často. Za doby ředitelování pana Uhla ČSTK byla, podle mého názoru a podle názoru mých kolegů z tisku, objektivní, informační kancelář, která objektivně a pohotově informovala o událostech nezaujatě předkládala zpravodajství z domova i ze zahraničí. Před nástupem nového ředitele, nerad bych se ho osobně dotýkal, neznám ho tak, jako jsem neznal pana Uhla osobně, jsme vyjadřovali pochybnosti nad profesionální kvalitou nového ředitele. Pochybnosti byly oprávněné, kvalita sdělovacích prostředků, specielně kvalita ČSTK po nástupu nového ředitele poklesla. Cítí to zvláště ta media, která jsou odkázána částečně na agenturní zpravodajství, zejména na agenturní zpravodajství z domova.

Dám za mnohé - a mluvím naprosto objektivně - jeden příklad. Za ředitelování pana Uhla ČSTK přebírala zpravodajství a zprávy, které vysílaly i jiné sdělovací prostředky, které je získaly svými zpravodaji a které ČSTK nemohla získat. Přebírala zprávy z rozhlasu, televize, ověřovala si je a pouštěla dále. Tato praxe skončila. Velmi bych se přimlouval, aby ČTK se opět stala tou dobrou, objektivní agenturou, jakou byla kdysi. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Seiferovi, do rozpravy není přihlášen nikdo, rozpravu uzavírám a budeme nyní hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Františka Kozla, aby volba byla provedena tajným hlasováním. Obávám se, že budeme muset požádat paní skrutátorky, aby buď pozvaly další poslance do sálu, anebo se přesvědčily, zda je nás dost k hlasování. Obávám, že nás dost není.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, táži se vás nejprve, kdo souhlasí s tím, aby se volba prozatímního ředitele České tiskové kanceláře uskutečnila tajným hlasováním.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 134 je pro.

Kdo je proti, ať zvedne ruku. 2 hlasy byly proti.

Návrh na tajné hlasování byl přijat.

Nyní přistoupíme ke schválení volebního řádu pro tajné hlasování.

Kdo souhlasí s předloženým volebním řádem pro tajné hlasování, ať zvedne ruku. 137 hlasů pro tento volební řád.

Kdo je proti němu, ať zvedne ruku. Nikdo. Nejsou hlasy proti.

Tento návrh byl přijat.

Nyní bychom mohli přistoupit k volbám, ale já jsem návrh pana poslance Motyčky, který jsme při projednávání našeho pořadu schválili pochopil tak, že nyní přerušíme projednávání tohoto bodu, který záleží ve volbě, a projednáme návrh na volbu člena prezidia Fondu národního majetku České republiky a volební proceduru u těchto obou bodů provedeme pohromadě a ověřovatelé se v tom samozřejmě zorientují tak, aby nedošlo k pomýlení.

Jestli jsem si to vyložil správně, přistupujeme nyní k bodu původně navrhovanému jako osmý, je to

Byl jsem informován o tom, že člen prezidia Fondu národního majetku České republiky pan Milan Habigh v souvislosti s ukončením pracovního poměru na ministerstvu financí České republiky požádal o uvolnění z této funkce. Na základě jeho žádosti rozhodla vláda České republiky o návrhu na doplňující volbu člena prezidia Fondu národního majetku.

Seznámím vás s dopisem, který jsem v této věci dostal od předsedy vlády České republiky.

"..... na svém zasedání dne 25. listopadu 1992 vláda, mimo jiné, rozhodla o návrhu pro doplňující volbu člena prezidia Fondu národního majetku České republiky dle § 7 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby, a o Fondu národního majetku České republiky. Svým usnesením č. 660 vláda schválila jako kandidáta na tuto funkci pro volbu Českou národní radou ing. Pavla Štěpánka, CSc.

Tolik citát z dopisu vlády České republiky.

Paní poslankyně, páni poslanci, podle zákona ČNR č. 1771/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů ČNR volí a odvolává členy prezidia Fondu národního majetku České republiky na návrh vlády České republiky tajným hlasováním.

Podle § 15 téhož zákona se člen prezidia může své funkce vzdát před uplynutím funkčního období. Navrhuji proto nejdříve přijmout toto usnesení:

"Česká národní rada bere na vědomí, že pan Milan Habigh se vzdal své funkce člena prezidia Fondu národního majetku České republiky.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 120 hlasů je pro.

Kdo jej proti, ať zvedne ruku. Nebyl hlas proti.

Tento návrh byl tedy přijat.

Podle informace, kterou jsem dostal, odůvodní přednesený návrh člen české vlády pan ministr Skalický.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan předseda České národní rady když citoval zdůvodňující dopis, který mu zaslal premiér české vlády Klaus, řekl vše podstatné, co je třeba k této záležitosti říci. Dovolím si jen doplnit některé údaje o navrhovaném kandidátovi. Inženýra Pavla Štěpánka, CSc., navrhlo do této funkce ministerstvo financí České republiky. Narodil se 5. září 1956, je ženatý, má dvě dcery. Trvalé bydliště má v Praze, v letech 1975 až 1979 studoval Vysokou školu ekonomickou - obor finance, v letech 1980 až 1985 dělal aspiranturu na Vysoké škole ekonomické v Praze a v roce 1990 absolvoval kurs Mezinárodního měnového fondu. Co se týče profesionální kariéry byl v letech 1979 až 1980 asistentem na Vysoké škole ekonomické, na katedře financí, v letech 1980 až 1986 pracoval na ministerstvu financí České republiky v odboru státního rozpočtu, v letech 1986 až 1991 ve funkci vedoucího oddělení federálního ministerstva financí, v roce 1992 byl ředitelem odboru federálního ministerstva financí a od roku 1992 doposud je ředitelem odboru na ministerstvu financí České republiky. Řídí odbor finanční politiky a analýz ministerstva financí, zabezpečuje makroekonomickou a finanční analýzu pro potřeby ministerstva a spolupracuje na koncepci opatření na úseku fiskální a rozpočtové politiky, politiky daňové, reformy místních rozpočtů, modelování dopadů opatření hospodářské a finanční politiky, nové struktury daní, apod.

Jazykové znalosti - angličtina, francouzština, ruština. Tolik k charakteristice navrženého kandidáta, kterého vám jménem vlády předkládám jako návrh na zvolení nového člena prezídia Fondu národního majetku České republiky. Děkuji vám za pozornost.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu ministru Skalickému. Je třeba, aby pan poslanec Budinský odůvodnil návrh volebního řádu. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v úvodu mi dovolte říci, že hospodářský výbor se návrhem nezabýval, já sám jsem osobně ještě dnes prověřoval navrženého kandidáta a prohlašuji, že i další zákonné podmínky, které vyžadujeme pro funkci v orgánech Fondu národního majetku jsou u pana inženýra Štěpánka splněny. Návrh volebního řádu máte předložen. Chtěl bych jen upozornit, že volíme pouze z kandidátky, která má jednoho kandidáta. Proto v bodě 7 doporučuji poslední větu škrtnout, nesouhlas s kandidátem lze případně vyjádřit i škrtnutím jména. Volíme tím, že kroužkujeme. To znamená, rozhodnutí volit jednoho kandidáta projevíme tak, že zakroužkujeme pořadové číslo před jeho jménem. K volebnímu řádu, myslím si, není třeba co dodat, není třeba nic zdůvodňovat. Dávám pouze tento jeden návrh na zjednodušení a zprůhlednění volebního řádu. Znovu upozorňuji, že kroužkujeme.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Budinskému a ke všem předneseným návrhům otevírám nyní rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Zdá se, že se do ní nehlásí nikdo. Rozpravu tedy uzavírám. Budeme hlasovat o volebním řádu pro tajné hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem předloženého volebního řádu pro tajné hlasování, ať zvedne ruku! 130 hlasů pro.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku! Nikdo.

Tento návrh byl tedy přijat. Podle odhadů bude potřeba asi 10 minut na přípravu volebních lístků. Počítáme, že vlastní volba bude trvat asi 20 minut, na sčítání hlasů bude potřebí asi 30 minut. Bude probíhat dvojí volba. Upozorňuji na to všechny poslance i všechny ověřovatele, aby nedošlo k nějakému omylu, a přerušuji naši schůzi na dobu 45 minut. Budeme pokračovat v 15,30. Prosím, aby se všichni poslanci a poslankyně odebrali do místnosti, kde budou volby, protože lístky jsou připraveny, jak se právě dovídám. Není tedy třeba čekat 10 minut, je možno ihned vyzvednout lístky a hlasovat.

Předseda ČNR Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zástupce ověřovatelů mě seznámil s tím, že skončilo ověřování výsledků voleb, a můžeme tedy pokračovat v průběhu naší schůze. Zvu vás do sálu, zaujměte, prosím, svá místa a usnadněte pokračování naší schůze.

Paní poslankyně, páni poslanci, pokračujeme v 9. schůzi České národní rady. Budeme se nyní zabývat výsledkem volby prozatímního ředitele České tiskové kanceláře a já prosím pověřeného zástupce ověřovatelů pana poslance Roberta Koláře, aby se dostavil k řečništi a seznámil sněmovnu s výsledkem volby prozatímního ředitele České tiskové kanceláře.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě prozatímního ředitele České tiskové kanceláře.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 182 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 182 platných lístků. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto:

Pro Tomáše Kopřivu bylo odevzdáno 92 platných hlasů. Pan Tomáš Kopřiva byl zvolen prozatímním ředitelem České tiskové kanceláře.

Pro pana Petra Uhla bylo odevzdáno 79 platných hlasů. Pan Petr Uhl nebyl zvolen prozatímním ředitelem.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Kolářovi a konstatuji ze svého místa, že jsme zvolili pana Tomáše Kopřivu prozatímním ředitelem České tiskové kanceláře.

Nyní prosím pověřeného zástupce ověřovatelů, pana poslance Roberta Koláře, aby nás seznámil s výsledky voleb člena prezídia Fondu národního majetku České republiky.

Poslanec Robert Kolář: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte abych pokračoval a seznámil vás s výsledkem tajného hlasování při volbě člena prezídia Fondu národního majetku České republiky.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 182 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 170 platných lístků. Pro Pavla Štěpánka bylo odevzdáno 104 platných hlasů. Pan Pavel Štěpánek byl zvolen členem prezídia Fondu národního majetku České republiky.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu pověřenému zástupci ověřovatelů za zprávu, kterou nám podal, a konstatuji, že Česká národní rada tajným hlasováním zvolila pana Pavla Štěpánka členem prezídia Fondu národního majetku České republiky. Všem ověřovatelům děkuji za práci, kterou odvedli.

Přistupujeme k dalšímu bodu našeho schváleného pořadu 9. schůze ČNR, kterým je

Z pověření vlády České republiky předložený vládní návrh ústavního zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 168, odůvodní místopředseda vlády pan Jan Kalvoda, jehož prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, vláda předkládá k vašemu rozhodnutí návrh ústavního zákona o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. Návrh ústavního zákona, jemuž se v průběhu parlamentního projednávání začalo říkat poměrně přiléhavě recepční zákon.

Jde o zákon, abych téměř citoval část důvodové zprávy, který zajistí právní, institucionální i mezinárodní kontinuitu České republiky v návaznosti na přijaté ústavní zákony o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, na ústavní zákon o dělení majetku ČSFR a některé další normy. Je to tedy svým způsobem jeden z velmi významných a důležitých návrhů ústavního zákona.

Vzhledem k poměrně malému rozsahu navrhovaného textu si dovolím velmi stručně komentovat každý ze šesti navrhovaných článků.

Pokud jde o článek 1 - tento článek znamená recepci či deklaraci platnosti práva České a Slovenské Federativní Republiky na území České republiky s tím, že se recipuje veškerý tento právní řád. Jen v poslední větě tohoto článku odst. 1 se uvádí, které z právních předpisů se nepoužijí, ač recipovány. Nepoužijí se tedy ty, jež jsou podmíněny pouze existencí České a Slovenské Federativní Republiky a příslušností České republiky k ní. Pokud jde o druhý odstavec čl. 1, tady se vlastně transformují takové atributy státu, jako je státní území, státní občanství, aby nedošlo k pochybnosti při aplikaci federálního právního řádu, který se recipuje odstavcem jedna.

V článku 2 se zřetelně stanoví řešení případného rozporu mezi právními předpisy, o kterých jsem právě hovořil, tedy federálními, a předpisy České republiky, které byly vydány před datem, které bude uznáno jako datum zániku České a Slovenské Federativní Republiky. V případě tohoto rozporu platí předpisy České republiky.

V článku 3 dochází k zajištění oné kontinuity institucionální. Je tedy řešena otázka parlamentu, otázka vlády, otázka ústředních orgánů státní správy, které v odstavci třetím přecházejí tak, že jejich adresáty budou ty ústřední orgány státní správy České republiky, které byly podle povahy věci k výkonu takové působnosti zřízeny nebo které jsou podle povahy věci k tomu nejbližší. V odstavci 4 se pro případ, že nebude takovéhoto adresáta v rovině ústředních orgánů státní správy České republiky, pak se tedy ex lege ze zákona zřizují takové orgány.

Článek 5 se týká justice a prokuratury a konečně, aby bylo zcela zřejmé, že toto řešení je řešení transformační, pak se dále nevylučují další zákonné změny dalšími normami, a to výslovně.

Článek čtyři návrhu tohoto ústavního zákona se nejvíce váže na zmíněný ústavní zákon o dělení majetku ČSFR. Podotýkám pouze, že mezi závazky, které podléhají režimu tohoto článku, patří i závazky z pracovněprávních poměrů vůči orgánům či organizacím v působnosti federace až do 31. 12. t. r.

Článek pátý se jeví jako ústavní základ pro zajištění kontinuity české republiky. V odst. 1 jde nesporně o to, co jsem právě řekl, v odst. 2 se deklaruje vůle České republiky být nástupnickým státem ČSFR v podstatě ve věcech, které bude mít Česká republika ve své moci, ve své faktické dispozici. Proto omezení v závěru tohoto článku.

Článek šestý stanoví účinnost tohoto zákona ke dni vyhlášení.

Byla zvolena koncepce, která je možná. Vzhledem k tomu, že v době od podání návrhu tohoto ústavního zákona do legislativního procesu v České národní radě došly některé koncepční úvahy této sněmovny poněkud jinam pokud jde o přechodná ustanovení ústavy i pokud jde o některé jiné koncepční úvahy, spojené se zánikem státu, chtěl bych se zároveň teď vyjádřit i ke společné zprávě výborů, která se právě kromě jiného zabývá článkem šest otázkou účinnosti tohoto ústavního zákona.

Společná zpráva navrhuje, aby datum účinnosti bylo stanoveno dnem 31. 12. 1992, nikoli 1. lednem 1993. I s tímto řešením může vláda vyslovit souhlas, neboť tak jako tak předpokládala, že ono datum účinnosti, stanovené ke dni vyhlášení, bude datum dřívější než 1. 1. 1993. V tomto případě to znamená, že bude-li tento návrh sněmovnou schválen se dnem 31. 12. 1992 stane to, co tento zákon stanoví, s recepcí právní institucionální, mezinárodní... právního řádu a po jeden den bude federace existovat, aniž bude mít jakoukoli působnost či jiné atributy státu. Toto řešení je dobře možné.

Pokud se již vyjadřuji ke společné zprávě, je zde ještě další návrh. Mluvím o tisku 179, který se týká článku 1 odst. 1. Tady si dovolím stručně říci, že jde o návrh, který vznikl v ústavně právním výboru ČNR a jeho smyslem - tak jak byl navrhovatelkou předložen - je odstranit některé zavádějící interpretace čl. 1 odst. 1. Podle mého názoru je to zlepšení navrhovaného textu a i s ním vyslovuji souhlas. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády České republiky Janu Kalvodovi a žádám nyní společnou zpravodajku výborů paní poslankyni Annu Röschovou, aby odůvodnila společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 179. Paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Anna Röschová: Děkuji. Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, myslím, že moje zpravodajská zpráva nemusí být příliš rozsáhlá, protože zástupce předkladatele velmi precizně a důkladně odůvodnil všechny články, které obsahuje vládní návrh ústavního zákona, který je obsažen v tisku 168. Jistěže všichni si velice dobře uvědomujeme důležitost tohoto zákona, protože právní kontinuita je pro nový český stát od 1. 1. 1993 velmi důležitá.

Pan místopředseda české vlády vlastně odůvodnil a souhlasil i se společnou zprávou, kterou máte pod sněmovním tiskem 179. Velice stručně - tento návrh ústavního zákona projednal ústavně právní výbor, výbor petiční, pro lidská práva a národnosti a výbor rozpočtový a všichni zpravodajové se shodli na té společné zprávě, kterou máte před sebou. Zároveň doporučili České národní radě, aby vládní návrh ústavního zákona schválila s těmito úpravami, které máte před sebou. Takže já končím svoji zpravodajskou zprávu a nechť je otevřena rozprava.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Röschové, společné zpravodajce výborů, a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo se prosím do ní hlásí? Pan poslanec Vyvadil. Pane poslanče, pojďte prosím k řečništi.

Poslanec Jiří Vyvadil: Pane předsedo, já budu mít toliko dotaz na předkladatele, do jaké míry je vhodné a do jaké míry to nevyvolá problémy, jestliže recepční norma přijme rovněž čl. 4 odst. 1 ústavního zákona o zániku ČSFR. Nekladu konkrétní návrh. Přiznávám, že teprve v této fázi mně jaly určité pochybnosti, ale pokud je předkladatel rozptýlí nebudu předkládat žádné návrhy.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi, další přihláška do rozpravy? Pan poslanec Payne. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, náš výbor tento návrh zákona neprojednával. Když si jej pročítám, zaráží mě čl. 2, podle kterého české předpisy mají přednost před předpisy federálními. To platí vždy o všech předpisech, které mají stejnou právní sílu. Já se obávám, že tím nepřímo novelizujeme nesmírné množství předpisů, protože existují některé předpisy o stejné věci, které máme jak federální, tak české a dosud platil určitý režim. Dosud federální předpisy měly přednost před republikovými. Jestliže teď najednou otočíme tento režim do opačného pořadí, zdá se, že na několika - možná i několika stech - místech dochází vlastně k nepřímé novelizaci právního řádu a nikdo není schopen předpovědět, jaké důsledky to bude mít. Může to mít důsledky v restitucích, může to mít důsledky leckde jinde. Je tím porušena i zásada, že lex postirior derogat priori a já se obávám, že tento článek způsobí nesmírné komplikace, dosud naprosto nepředvídané. Zdá se mi, že by správnější bylo, aby přednost měly k jistému datu předpisy federální, tak jako tomu bylo doposud, a aby postupně byly všechny tyto problémy odstraňovány.

Tento revoluční zásah do právního řádu, obávám se, že bude mít neblahé důsledky. Bohužel, protože náš výbor neprojednával tento návrh, nemohl přednést žádný konkrétní návrh, ale mám velké obavy z přijetí tohoto zákona.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Paynovi. Táži se po dalších hlasech do rozpravy, snažím se i navzdory reflektorům rozpoznat, zda se někdo hlásí. Ano, paní poslankyně Stiborová. Je ještě další přihlášený? Ne.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych se obrátila k předkladatelům, protože my jsme také neměli tento zákon ve výboru, jak zde bylo před chvilkou řečeno, prosím aby bylo vysvětleno nejen mně, ale celé sněmovně a ještě v rámci rozpravy, jak je vysvětlován odstavec 3, článku 3, který hovoří o působnosti ústředních orgánů státní správy ČSFR a že ji přebírají ústřední orgány státní správy České republiky. Myslím, že v tomto směru jde o zákony kompetenční, ústavní zákony, popřípadě zákony vyšší právní síly, než je konec tohoto odstavce, kdy v pochybnostech rozhodne vláda ČR nařízením. Nařízení, jak všichni víme, je samozřejmě zákonná norma, ale velmi nízké právní síly.

Ptám se tedy předkladatelů, jak je třeba toto vysvětlovat, jestli zákony vyšší právní síly budeme nahrazovat nízkými. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Stiborové. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nejsou hlasy do rozpravy, proto rozpravu uzavírám a žádám pana místopředsedu vlády Jana Kalvodu, aby v rámci rozpravy ještě bylo reagováno na dotaz paní poslankyně Stiborové.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Pane předsedo, sice nechápu jednací řád tak, že bych byl nucen k vystoupení v rozpravě, tam vystupuje ten, kdo se přihlásí. Nicméně nebuďme procedurální puristé a snažme se....

Paní poslankyně, to se týká jen vašeho dotazu, nebo všech, které byly položeny v rozpravě? Ostatní mohu odůvodnit v rámci závěrečného slova. Ano, vašeho.

Pokud jde o dotaz, jak vysvětlit článek 3, odst. 3, zda se předpokládá, že nařízením vlády se budou měnit zákony kompetenční, to je zákony nesporně vyšší právní síly, bych chtěl říci toto: Čl. 3, odst. 3 znamená zásadu, že zákonem se stanoví, kdo bude adresát těch či oněch působností v té nejobecnější rovině, a to tímto zákonem, který je zákonem ústavním, či navrhuje se býti zákonem ústavním, a je to zákon nejvyšší právní síly. Tu nerovnoměrnost způsobenou dělenými působnosti v exekutivě mezi federací a republikami, která znamená, že neodpovídají vždy ústřední orgány státní správy, tak jak jsou popsány, co do kompetence republikové oněm kompetencím orgánům ústřední státní správy federální, to znamená, že není možno vyloučit, že některá dílčí působnost, kterých jsou v různých právních normách stovky, že bude vždy vyložitelná podle tohoto zákona tak, jak norma v odst. 3, článek 3 stanoví.

Proto vláda navrhuje onou poslední větou, na kterou vlastně dotaz směřoval, aby vládním nařízením mohla vláda toliko distribuovat působnosti, které nelze podřídit pod obecné pravidlo, a to proto, aby žádná působnost ve výkonu státní správy nezůstala nevykonávána. Aby například správní řízení nezůstalo bez druhé instance, a to po dobu samozřejmě přechodnou a jen po dobu, než bude rozhodnuto novým kompetenčním zákonem, o kterém se předpokládá, že bude jednou z prvních právních norem, kterou ČNR přijme. Je to jen toto a nic jiného. Jiné řešení pro předvídatelný případ, že se nalezne působnost, kterou prostě nebude možno převést na adekvátní ústřední orgán státní správy, ministerstvo vnitra. Tak jen tato pochybnost a obava vedla vládu k tomuto návrhu.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi. Paní poslankyně Stiborová se ještě hlásí, prosím.

Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedo, dámy a pánové, to byl právě důvod, proč jsem požadovala, aby odpověděl na můj dotaz pan místopředseda vlády v rozpravě - v rámci rozpravy - abych poté mohla popřípadě učinit pozměňující návrh. Čili omlouvám se sněmovně i panu místopředsedovi.

Vzhledem k tomu, co zde bylo řečeno předkladatelem, zástupcem předkladatele, je z toho patrně, že jde o výkladovou záležitost. V tomto směru tedy navrhuji změnit poslední větu třetího odstavce čl. 3 na znění: V pochybnostech rozhodne usnesením ČNR. Děkuji vám.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Stiborové. Pozměňovací návrh byl zaznamenán. Nevidím žádné přihlášky do rozpravy, tentokrát zcela definitivně rozpravu končím a ptám se pana místopředsedy vlády Kalvody, zda si přeje jako zástupce navrhovatele pronést závěrečné slovo Prosím, pane místopředsedo.