Česká národní rada 1992 – 1992

Richard Mandelík v.r.

V Praze dne 4. listopadu 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Tento zákon upravuje:

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen "poplatníci").

(2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky bydliště ani se zde obvykle nezdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22).

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích s výjimkou těch, kteří zde pobývají za účelem studia nebo léčení. Započítává se každý započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů na území České republiky plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České republiky překračuje denně nebo v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti.

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou:

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d) příjmy z pronájmu (§ 9),

e) ostatní příjmy (§ 10).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 2 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.

(4) Předmětem daně nejsou:

a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona [zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů], zděděním, vydáním [zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech] nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů poskytovaných v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností,

b) úvěry a půjčky.

Od daně jsou osvobozeny:

a) příjmy z prodeje bytu nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty včetně souvisejících pozemků, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let před prodejem;

b) příjmy z prodeje nemovitostí neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, které jsou předmětem podnikání poplatníka nebo ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost anebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a to do pěti let od ukončení této činnosti;

c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel, lodí a cenných papírů, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou předmětem podnikání poplatníka nebo slouží k jeho podnikání anebo k jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do jednoho roku od ukončení této činnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku (§ 8);

d) přijatá náhrada škody, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu;

e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovaných látek, které stanoví obecně závazný právní přepis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech;

f) cena z veřejné soutěže a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kčs s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8);

g) přijaté náhrady podle zvláštních předpisů [zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech], příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí vydaných podle zvláštních předpisů [zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech] a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd;

h) příjem poskytovaný formou dávek, podpor a služeb z povinného sociálního pojištění, pojištění zaměstnanosti a zdravotního pojištění a plnění z povinného zahraničního pojištění stejného druhu, jakož i sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění;

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině;

i) dávky a služby sociální péče a státní dávky upravené zvláštními předpisy;

j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu;

k) podpory (dotace, stipendia) z veřejných prostředků a z prostředků nadací, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu;

l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu;

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů [zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/1970 Sb., zákon č. 334/1991 Sb., zákon ČNR č. 186/1992 Sb.];

n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů [zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/1970 Sb., zákon č. 334/1991 Sb., zákon ČNR č. 186/1992 Sb.];

o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků [zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/1970 Sb., zákon č. 334/1991 Sb., zákon ČNR č. 186/1992 Sb.] a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů;

p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby [zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě];

r) příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let.

(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen "zdaňovací období") přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

(3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníží základ daně zjištěný podle odstavce 2. Ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.

(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle 15 dnů před začátkem nebo nejdéle 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období.

(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně.

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou:

a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru anebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku;

b) příjmy za práci členů družstev a společníků společností s ručením omezeným, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů jiné osoby;

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel".

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoliv, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti.

(4) Příjmy podle odstavce 1 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České republiky zaměstnanci v právním vztahu uzavřeném se zaměstnavatelem na dobu nepřesahující pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci, jejichž úhrnná výše nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kčs, jsou po snížení podle odstavce 12 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. c) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy a příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance zahrnovaný do základu daně částka ve výši 12% pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce nebo 1% i v započatém kalendářním měsíci, je-li vozidlo používáno jen část roku. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi najatého vozidla.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 dále nejsou:

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem [zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách]; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem [zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách], zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis [zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách] výplatu vyšších náhrad neomezuje;

b) hodnota poskytovaných osobních hygienických a ochranných pracovních prostředků a pracovního oblečení včetně jejich udržování (např. pracovní oděvy, uniformy);

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaloží ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.

(8) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny:

a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem;

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů;

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti;

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce;

e) pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance do fondu sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění;

f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek;

g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti ale připisují se na jejich členské podíly;

h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu [§ 158 obchodního zákoníku] za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku (§ 8 odst. 3 písm. a/).

(9) Funkčními požitky jsou:

a) funkční platy členů vlád, poslanců Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady a platy vedoucích ústředních orgánů státní správy;

b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

(10) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu.

(11) Ustanovení odstavců 7 a 8 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce.

(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5 snížené o:

a) pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění;

b) částku ve výši 200 Kčs za každý kalendářní měsíc výkonu práce na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm a pracovištěm, pokud tato vzdálenost nepřesahuje 30 km a zaměstnanec zde vykonává práci více než pět dní v kalendářním měsíci. Přesahuje-li uvedená vzdálenost 30 km, zvyšuje se částka na 300 Kčs. Držitelům bezplatných nebo zlevněných jízdenek poskytnutých zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům toto zvýšení přísluší jen pokud prokáží, že při dopravě na pracoviště nemohou využít bezplatnou nebo zlevněnou jízdenku.

(1) Příjmy z podnikání jsou:

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.],

b) příjmy ze živnosti [zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)],

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (§ 13).

(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou:

a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému [zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů], a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem;

b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. d) bod 1 až 3 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.

(5) Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností vykáží v případě, že hospodaření společnosti podle vedeného účetnictví skončilo ztrátou, podíl na ztrátě společnosti jako svoji ztrátu při uplatnění § 5 odst. 3. Ztráta se rozděluje obdobně jako příjem.

(6) Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) do výše 3 000 Kčs včetně za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši:

a) 50% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.],

b) 30% z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6,

c) 20% z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b).

(8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.

(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou:

a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech;

b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše;

c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených včetně úroků z peněžních prostředků na vkladovém účtu;

d) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 6;

e) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a úroky z vkladů na běžných účtech, úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností. Vklady na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty), se posuzují podle písmene c);

f) diskontní částky směnek.

(2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání.

(3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují:

a) rozdíl mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou cenného papíru (odstavec 1 písm. a)) nebo vkladního listu (odstavec 1 písm. c)) a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu;

b) příjmy z prodeje předkupního práva na akcie.

(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 3 písm. b) nesnížené o výdaje, jsou základem daně (dílčím základem daně).

(6) Úroky a jiné výnosy plynoucí z vkladů, které přijímá zaměstnavatel pouze od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka pouze od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou příjmy podle § 6.