Platy a další požitky členů
vlády České republiky a prezidenta a viceprezidenta
Nejvyššího kontrolního úřadu
České republiky se stanoví takto:
(1) Měsíční plat činí
u
| předsedy vlády | 31000 Kčs, |
| místopředsedy vlády | 29000 Kčs, |
| ministra | 25000 Kčs, |
| prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu | 25000 Kčs, |
| viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu | 23000 Kčs. |
(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží
paušální náhrada věcných
nákladů spojených s výkonem funkce
těmto funkcionářům v této měsíční
výši:
| předsedovi vlády | 10000 Kčs, |
| místopředsedovi vlády | 9000 Kčs, |
| ministrovi | 8000 Kčs, |
| prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu | 8000 Kčs, |
| viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu | 7000 Kčs. |
(3) Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů.
Paušální náhrada podle odstavce 2 dani
nepodléhá.
(4) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné
pozadu za měsíční období.
(5) Členové vlády České
republiky a prezident Nejvyššího kontrolního
úřadu České republiky mají
právo na
a) bezplatné používání služebního
vozidla s přiděleným řidičem
i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s
ním a k osobní dispozici,
b) bezplatné zřízení a používání
jedné účastnické telefonní
stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti
v kterékoliv době,
c) paušální náhradu výdajů
za ubytování ve výši 2000 Kčs
měsíčně v případě,
že funkcionář vykonává funkci
v místě, které není totožné
s místem jeho trvalého pobytu; paušální
náhrada nepodléhá dani.
(6) Funkcionářům uvedeným v tomto
článku nenáleží po dobu výkonu
jejich funkce poslanecké náhrady, cestovní
náhrady, s výjimkou nákladů na ubytování
a náhrad při zahraničních služebních
cestách, a příjmy z výkonu jiných
funkcí a činností, s výjimkou správy
vlastního majetku a vědecké, pedagogické,
literární, publicistické a umělecké
činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat
důvěryhodnost tohoto funkcionáře.
(7) Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká funkcionářům
uvedeným v tomto článku dnem, kdy byl funkcionář
zvolen či jmenován, a trvá ještě
tři měsíce po skončení výkonu
funkce. Nárok na ostatní požitky podle odstavců
2 a 5 náleží ode dne zvolení či
jmenování do skončení výkonu
funkce.
(8) Funkcionářům uvedeným v tomto
článku náleží v kalendářním
roce, v němž skutečně vykonávali
funkci nejméně po dobu devíti měsíců,
další plat, který se rovná měsíčnímu
platu podle odstavce 1. Další plat je splatný
spolu s měsíčním platem za měsíc
listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další
plat splatný spolu s měsíčním
platem za tento měsíc.
(9) Za dobu, kdy funkcionář uvedený v
tomto článku dočasně nevykonává
funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců
1 a 2 v poměru k délce této doby.
(10) V době, kdy člen vlády České
republiky a prezident Nejvyššího kontrolního
úřadu České republiky nevykonává
funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce
1, nejdéle však po dobu šesti měsíců;
po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského
pojištění. Ženě, která nevykonává
některou z uvedených funkcí z důvodu
mateřské dovolené [§
157 odst. 1 zákoníku práce, ve znění
pozdějších předpisů],
náleží plat podle odstavce 1, nejdéle
však po dobu šesti měsíců; po tuto
dobu jí nenáleží peněžitá
pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje,
pokud by některému z uvedených funkcionářů
vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství
podle zvláštních předpisů.
Platy a další požitky členů
prezidiální rady Nejvyššího kontrolního
úřadu České republiky, s výjimkou
prezidenta a viceprezidenta, se stanoví takto:
(1) Měsíční plat činí
13000 Kčs.
(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží
paušální náhrada věcných
nákladů spojených s výkonem funkce
v měsíční výši 6000 Kčs.
(3) Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů.
Paušální náhrada podle odstavce 2 dani
nepodléhá.
(4) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné
pozadu za měsíční období.
(5) Členům prezidiální rady náleží
po dobu výkonu jejich funkce cestovní náhrady
včetně náhrady za ubytování
a náhrad při zahraničních služebních
cestách.
(6) Nárok na plat podle odstavce 1 členům
prezidiální rady vzniká dnem, kdy byl člen
zvolen, a trvá ještě tři měsíce
po skončení výkonu funkce. Nárok na
ostatní požitky podle odstavců 2 a 5 náleží
ode dne zvolení do skončení výkonu
funkce.
(7) Členům prezidiální rady náleží
v kalendářním roce, v němž skutečně
vykonávali funkci nejméně po dobu devíti
měsíců, další plat, který
se rovná měsíčnímu platu podle
odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním
platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok
až v prosinci, je další plat splatný spolu
s měsíčním platem za tento měsíc.
(8) Za dobu, kdy člen prezidiální rady
dočasně nevykonává funkci, se krátí
jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru
k délce této doby.
(9) V době, kdy člen prezidiální
rady nevykonává funkci pro nemoc, náleží
mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti
měsíců; po tuto dobu mu nenáleží
dávky nemocenského pojištění.
Ženě, která nevykonává tuto funkci
z důvodu mateřské dovolené [Zákon
č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní
pohotovost v rozpočtových a v některých
dalších organizacích a orgánech. Nařízení
vlády ČR č. 253/1992 Sb., o platových
poměrech zaměstnanců orgánů
státní správy, některých dalších
orgánů a obcí.], náleží
plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti
měsíců; po tuto dobu jí nenáleží
peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně
se postupuje pokud by členu prezidiální rady
vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství
podle zvláštních předpisů.
(1) Vedoucím ústředních orgánů
státní správy, v jejichž čele
není člen vlády, vedoucímu Kanceláře
prezidenta České republiky, vedoucímu Úřadu
vlády České republiky (dále len "vedoucí
ústředního orgánu,), náměstkům
ministrů a vedoucích ústředních
orgánů, pracovníkům Kanceláře
prezidenta České republiky, Nejvyššího
kontrolního úřadu České republiky
a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu
České republiky se stanoví plat a odměna
za pracovní pohotovost podle zákona o platu a odměně
za pracovní pohotovost v rozpočtových a v
některých dalších organizacích
a orgánech a podle nařízení vlády
České republiky o platových poměrech
zaměstnanců orgánů státní
správy, některých dalších orgánů
a obcí [Zákon č.
143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní
pohotovost v rozpočtových a v některých
dalších organizacích a orgánech. Nařízení
vlády ČR č. 253/1992 Sb., o platových
poměrech zaměstnanců orgánů
státní správy, některých dalších
orgánů a obcí.]
(2) Vedoucí ústředních orgánů,
náměstci ministrů a vedoucích ústředních
orgánů (odstavec 1) mají právo na
a) bezplatné používání služebního
vozidla s přiděleným řidičem
i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s
ním a k umožnění styku s rodinou,
b) bezplatné zřízení a používání
jedné účastnické telefonní
stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti
v pracovní i mimopracovní době.
(3) Po dobu výkonu funkce vedoucím ústředních
orgánů nepřísluší příjmy
z výkonu jiných funkcí a činností
s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké,
pedagogické, literární, publicistické
a umělecké činnosti; takováto činnost
nesmí ohrožovat důvěryhodnost vedoucího
ústředního orgánu.
(4) Nárok vedoucích ústředních
orgánů na plat ve výši zvýšeného
platového tarifu včetně osobního příplatku
a příplatku za vedení [§
6 až 8 nařízení vlády ČR
č. 253/1992 Sb. § 5 a 12 zákona č. 143/1992
Sb.] trvá ještě tři měsíce
po skončení výkonu funkce.
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně
za pracovní pohotovost v rozpočtových a v
některých dalších organizacích
a orgánech, se s působností pro Českou
republiku doplňuje takto:
1. V § 5 odst. 1 se před slova "(dále
jen "úřad")," vkládají
slova "a Úřad pro legislativu a veřejnou
správu České republiky, Kancelář
prezidenta České republiky a Nejvyšší
kontrolní úřad České republiky"."
2. Zrušuje se:
- zákon č. 93/1918 Sb., o platu presidenta Československé
republiky, ve znění zákona č. 290/1921
Sb.,
- dekret presidenta republiky č. 56/1945 Sb., o úpravě
platu presidenta Československé republiky.
Zákon České národní rady č.
576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí
v České republice (rozpočtová pravidla
republiky), ve znění zákona České
národní rady č. 579/1991 Sb., zákona
České národní rady č. 166/1992
Sb. a zákona České národní
rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. § 4 zní:
(1) Příjmy státního rozpočtu
republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní
zákon nestanoví jinak:
a) daně, odvody, clo a jiné obdobné státní
příjmy vybírané v České
republice,
b) poplatky vybírané orgány České
republiky,
c) příjmy ústředních orgánů
České republiky (dále jen "ústřední
orgány"), jakož i příjmy rozpočtových
a odvody příspěvkových organizací
v jejich působnosti,
d) splátky návratných finančních
výpomocí poskytnutých ze státního
rozpočtu republiky v minulých letech,
e) splátky návratných finančních
výpomocí poskytnutých ze státního
rozpočtu federace v minulých letech subjektům,
jejichž sídlo je na území České
republiky,
f) výnosy ze státního majetku,
g) další příjmy stanovené zvláštním
zákonem.
(2) Státní rozpočet republiky může
ke krytí nezbytných potřeb použít
prostředků z minulých let, popřípadě
prostředků získaných úvěrem
nebo prodejem státních cenných papírů.
Použití těchto prostředků je
možno uskutečnit jen se souhlasem České
národní rady.".
2. V § 6 odstavci 1 druhá věta zní:
"Při vypracování návrhu státního
rozpočtu republiky se přihlíží
k potřebám obcí. Dále se přihlíží
ke stanovisku příslušného orgánu
České národní rady k rozpočtům
kapitol České národní rady a Nejvyššího
kontrolního úřadu.".
3. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový
odstavec 4, který zní:
"(4) Ústřední orgány, okresní
úřady, obce, státní fondy republiky,
rozpočtové a příspěvkové
organizace, příjemci prostředků státního
rozpočtu republiky s výjimkou politických
stran a hnutí a subjekty, za které státní
rozpočet republiky přebírá záruky
za úvěry, jsou povinny předkládat
údaje účetní závěrky
a další údaje potřebné pro průběžné
hodnocení plnění státního rozpočtu
republiky podle opatření ministerstva financí
nebo podle opatření příslušného
ústředního orgánu za jeho rozpočtovou
kapitolu, vyhlášeného oznámením
o jeho vydání ve Sbírce zákonů
České republiky.".
Poznámka č. 7a zní:
"7a) § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o
sdružování v politických stranách
a v politických hnutích.".
4. V § 13 odst. 4 se za poslední větu doplňuje
věta: "Rozpočtové opatření
podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu
kapitol Česká národní rada a Nejvyšší
kontrolní úřad pouze se souhlasem České
národní rady."
5. § 17 odst. 4 zní:
"(4) Návrh státního závěrečného
účtu republiky včetně návrhu
o použití přebytku rozpočtového
hospodaření nebo o způsobu náhrad
jeho schodku, předkládá vláda ke schválení
České národní radě nejpozději
do 30. dubna kalendářního roku bezprostředně
navazujícího na rozpočtový rok.".
6. V § 20 odst. 2 se v první větě za
slova "a organizacím v jejich působnosti"
vkládají slova ", občanským sdružením".
7. § 23 zní:
Příjmy rozpočtu obce tvoří
a) výnos majetku obce a převody prostředků
z vlastních peněžních fondů,
b) příjmy z činnosti právnických
osob a zařízení založených a
zřízených obcí v rozsahu stanoveném
zvláštním zákonem a příjmy
z vlastní podnikatelské činnosti obce,
c) daň z nemovitostí nacházejících
se na území obce,
d) daň z příjmů fyzických osob
od osob, které mají na území obce
bydliště, s výjimkou daně uplatněné
zvláštní sazbou podle § 36 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
a s výjimkou daně (záloh na daň) z
příjmů ze závislé činnosti
a z funkčních požitků srážených
a odváděných plátcem daně podle
§ 6 zákona České národní
rady č. 586/1992 Sb.,
e) 40% celookresního výnosu daně z příjmů
ze závislé činnosti a z funkčních
požitků srážených a odváděných
plátcem daně ve smyslu § 6 zákona č.
586/1992 Sb., s výjimkou daně připadající
na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona č.
586/1992 Sb., kde je daň vybrána zvláštní
sazbou. Každá obec se na uvedené části
celookresního výnosu podílí procentem,
stanoveným příslušným okresním
úřadem, a to ve výši odpovídající
poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému
počtu obyvatelstva daného okresu. Hlavnímu
městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň
plyne uvedená daň ve výši 100%,
f) místní poplatky a správní poplatky
za úkony prováděné obcí,
g) úvěry, půjčky a návratné
finanční výpomoci,
h) sdružené prostředky, dary, výnosy
z cenných papírů, sbírek a loterií
a jiné nahodilé příjmy,
i) dotace ze státního rozpočtu republiky
a státních fondů republiky,
j) dotace z rozpočtu okresního úřadu,
k) pokuty ukládané obcí, popřípadě
další pokuty patřící podle zvláštních
předpisů do příjmů obce a jiné
příjmy stanovené obecně závaznými
právními předpisy.".
8. V § 27 se dosavadní ustanovení označuje
jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který
zní:
"(2) Obsah rozpočtů městských
částí, tj. strukturu jejich příjmů
a výdajů, stanoví město ve svém
statutu.".
9. § 28 odst. 4 písm. a) zní:
"a) 60% celookresního výnosu daně
z příjmů ze závislé činnosti
a z funkčních požitků ve smyslu §
6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
s výjimkou daně připadající
na příjmy podle § 6 odst. 4 téhož
zákona, kde je daň vybrána zvláštní
sazbou,".
7. V § 31 odst. 1 se na konci první věty připojují
slova "jako právnické osoby".
8. V § 35 odst. 2 za písmeno b) se vkládá
nové písmeno c), které zní:
"c) stanoví způsob převodu a lhůty,
ve kterých správce daně spravující
daně, které nejsou příjmem státního
rozpočtu republiky, je povinen převést jejich
výnos podle zákonného rozpočtového
určení.".
Zákon České národní rady č.
334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, se mění a doplňuje
takto:
1. V § 23 odst. 2 se za slova "§ 12 odst. 4"
vkládají slova "anebo § 14".
2. V § 23 odst. 3 se slova "zůstává
tato povinnost nedotčena" nahrazují slovy "se
tato povinnost rovněž nevykoná".
Zákon České národní rady č.
551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně
České republiky, se doplňuje takto:
1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova
"ve formě návratné finanční
výpomoci.".
2. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový
odstavec 3, který zní:
"(3) Objem návratné finanční
výpomoci ze státního rozpočtu republiky
činí nejvýše 50% prokázaného
nedostatku finančních prostředků,
způsobeného zvýšeným rozsahem
poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých
nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného
nevybráním pojistného. Základem pro
výpočet platební neschopnosti Pojišťovny
je pojistný plán, který je před předložením
České národní radě schválen
ministerstvem financí České republiky.".
§ 32a odst. 4 zní:
"(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede
obvodní báňský úřad
50% do státního rozpočtu České
republiky, z něhož budou tyto prostředky
účelově použity k nápravě
škod na životním prostředí způsobených
dobýváním výhradních ložisek.
Zbývajících 50% převede obvodní
báňský úřad do rozpočtu
obce, na jejímž území se dobývací
prostor nachází. Je-li dobývací prostor
umístěn na území více obcí,
rozdělí obvodní báňský
úřad příjem podle podílu těžby,
který připadá na území jednotlivých
obcí v příslušném roce.".

