Česká národní rada 1992 – 1992

K bodu 2) a 3)

Navrhuje se vypočítávat dávky z hrubé mzdy. To je nutné proto, že se ruší daň ze mzdy a přechází na daň z příjmů, která se vybírá v průběhu roku zálohově. Dávky zálohově poskytovat nelze. Přechod na hrubou mzdu si vyžádá

a) změnu hranice maximálního příjmu, z něhož se nemocenské dávky počítají.

Hranice maximálního příjmu se navrhuje stanovit na 190 Kčs na kalendářní den. Tím dojde k praktickému zvýšení dosavadní hranice o cca 20 %. Současná maximální hranice omezovala v roce 1991 22% zaměstnanců a v roce 1993 by omezovala již 48% zaměstnanců. Hranice ve výši 190 Kčs by omezovala v roce 1993 25% zaměstnanců.

b) novou sazbu stanovení dávek

Nemocenské činí v současné době za první tři pracovní dny 70% a za další pracovní dny 90% z čisté denní mzdy a poskytuje se za pracovní dny. Navrhuje se stanovit nemocenské za první 3 kalendářní dny ve výši 40% hrubé mzdy a od 4.kalendářního dne ve výši 67% hrubé mzdy.

K bodu 4)

Změna rozhodného období, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek, z předchozího kalendářního roku na předchozí kalendářní čtvrtletí znamená, že do výše dávek se promítne příjem z období bezprostředně předcházejícího vzniku nároku. odpadnou tím požadavky na valorizaci dávek nemocenského pojištění.

K bodu 5)

Příjmy započitatelné pro účely nemocenského pojištění musí být totožné s příjmy, z nichž se odvádí pojistné na sociální zabezpečení podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do započitatelného příjmu se nově zahrne i mzda za práci přesčas, náhrady mzdy a podíly na hospodářském výsledku.

K bodu 6)

Navrhuje se, aby dávky nemocenského pojištění byly vypočteny v každém zaměstnání zvlášť, neboť pojistné bude podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeno z příjmů dosažených v každém zaměstnání.

Navrhované úpravy výpočtu dávek nemocenského pojištění budou mít vliv na konkrétní výši dávek u jednotlivých pojištěnců. Ke snížení dávek nahrazujících mzdu dojde u pojištěnců, kteří mají v současné době základní daň ze mzdy či slevu na dani ze mzdy nebo v případech, kdy doba trvání pracovní neschopnosti bude delší. Toto snížení nebude tak výrazné, neboť započitatelný výdělek, ze kterého se dávky stanoví, bude vyšší z důvodu zkrácení rozhodného období, zahrnutí mzdy za práci přesčas, podílů na hospodářském výsledku apod. Na druhé straně však k žádoucímu zvýšení dávek nemocenského pojištění dojde u všech pojištěnců, kterých se bude týkat zvýšení maximální hranice hrubé denní mzdy.

II. V důchodovém zabezpečení

Finanční dopad bude mít pouze změna výplaty důchodů do ústavů sociální péče a léčeben. Navrhuje se skončit s nesystémovým krácením důchodů do ústavů sociální péče a zavést nový způsob úhrady nákladů za pobyt v ústavu od března 1993. V důsledku dosavadního krácení důchodů při pobytu v ústavech většina důchodců není schopna zaplatit požadovanou výši úhrady za pobyt a ústavy musí být dotovány. Tato situace rovněž brání zavedení diferencovaných sazeb úhrad, zejména podle skutečných nákladů ústavů, a tím i jejich efektivnějšímu hospodaření. Výplata plných důchodů do ústavů se projeví zvýšením výdajů na důchodové zabezpečení, avšak toto opatření nebude mít zvýšené nároky na státní rozpočet, neboť dojde k přesunu finančních prostředků mezi kapitolami 313 a 728 v tom smyslu, že minimálně o částku, o kterou se zvýší požadavek na výši vyplácených důchodů, se zvýší příjmy od obyvatel v ústavech sociální péče.

V současné době se obyvatelům ústavů vyplácí z jejich důchodu částka snížená o 1 200 Kčs měsíčně, nenáleží státní vyrovnávací příspěvek (SVP) a zvýšení důchodu pro bezmocnost.

Požadavek na kap. 313 tedy v roce 1993 činí:

a) důchody 38 600 obyvatel x 1200 Kčs x 10 měsíců = 463,2 mil. Kčs

b) SVP 38 000 obyvatel x 220 Kčs x 10 měsíců = 84,9 mil. Kčs

c) bezmocnost 38 600 x 150 Kčs (průměr) x 10 měs. = 57,9 mil. Kčs t. j. celkem 606 mil. Kčs.

Minimálně o stejnou částku se sníží potřeba finančních prostředků v rozpočtu kap. 728 na provoz ústavů sociální péče, neboť se předpokládá, že průměrná úhrada od obyvatele ústavu bude v průměru vyšší než výše požadovaných 1 570 Kčs (1200 Kčs + 220 Kčs + 150 Kčs) na obyvatele ústavu ze státního rozpočtu. Uvedený způsob výplaty důchodů do ústavu umožní stanovit úhradu diferencovaně s ohledem na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb.

Uvedené opatření je již zapracováno do návrhu rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí ČR na rok 1993; ve vztahu ke státnímu rozpočtu jde o nulové saldo.

III. V pracovněprávní oblasti

Státního rozpočtu se mohou dotknout navrhované úpravy § 205d a § 251 zákoníku práce. Případné dopady této právní úpravy na státní rozpočet budou závislé jednak na platební schopnosti organizací a pojišťoven, jednak na počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, a proto je nelze předem vyčíslit. Z dostupných údajů vyplývá, že např. v Severomoravském kraji bylo v I. pololetí 1992 na odškodném vyplaceno 151 milionů 362 Kčs a průměrná výše odškodnění na jeden případ činila 12 358 Kčs. Výraznější dopad na státní rozpočet se v roce 1993 nepředpokládá.

Tab. č. 1 - Výdaje na vybrané dávky nemocenského pojištění v letech 1970 - 1993 v České republice

Tab. č. 2 - Vývoj počtu nemocensky pojištěných pracovníků a pracovní neschopnosti v letech 1970 - 1991 v České republice

Tab. č. 3 - Srovnání výpočtu nemocenského podle současného právního stavu a navrhované úpravy u vybraných daňových poplatníků

Tab. č. 4 - Vývoj relace nemocenského k hrubé mzdě

Tabulka č. 1

(v mil. Kčs)

(v mil. Kčs)

1) K 1. 7. 1982 zvýšení horní hranice čisté denní mzdy, z níž se stanoví dávky NP, ze 120 Kčs na 180 pro horníky pracující pod zemí

2) K 1. 1. 1984 sjednocení sazeb nemocenského bez ohledu na dobu zaměstnání

3) K 1. 1. 1985 zvýšení horní hranice čisté denní mzdy, z níž se stanový dávky NP, ze 120 Kčs na 150 u ostatních pracovníků

4) K 1. 1. 1987 prodloužení doby poskytování peněžité pomoci v mateřství o 2 týdny a zavedení peněžité pomoci pro muže a prodloužení podpory při ošetřování člena rodiny ze 3 dnů ze zákona na 5 prac. dnů a zkrácení dobrovol. poskytování na 2 dny

5) K 1. 7. 1990 prodloužení podpory při ošetřování člena rodiny na 7 prac. dnů ze zákona (dobrovolné ošetřování dovoleno)

6) K 1. 5. 1991 zvýšení horní hranice čisté denní mzdy, z níž se stanoví dávky NP, na 180 Kčs u ostatních pracovníků

*) očekávána skutečnost

**) rozpočet

Tabulka č. 2

*) chřipková epidemie

PN = pracovní neschopnosti

Tabulka č. 3a

3. daňová skupina - trvání nemoci 7 kalendářních dnů (5 pracovních dnů)

5. daňová skupina - trvání nemoci 7 kalendářních dnů (5 pracovních dnů)

7. daňová skupina - trvání nemoci 7 kalendářních dnů (5 pracovních dnů)

Tabulka č. 3b

3. daňová skupina - trvání nemoci 21 kalendářních dnů (15 pracovních dnů)

5. daňová skupina - trvání nemoci 21 kalendářních dnů (15 pracovních dnů)

7. daňová skupina - trvání nemoci 21 kalendářních dnů (15 pracovních dnů)

*) první 3 dny 40%, od 4. dne 67% hrubé denní mzdy

Tabulka č. 4

Vývoj relace nemocenského k hrubé mzdě

Poznámka: Max. horní hranice čisté denní mzdy pro výpočet nemocenského při 5 den. pracovním týdnu činila od r. 1957 120 Kčs, od r. 1985 150 Kčs a od r. 1991 180 Kčs; pro r. 1993 je navržena max. horní hranice 190 Kčs hrubé denní mzdy a výplata dávek za kalendářní dny. Průměrná mzda v roce 1992 a 1993 je stanovena s ohledem na předpokládaný mzdový růst 20% v roce 1992 a 15% v roce 1993.