Čtvrtek 17. prosince 1992
Přítomno: 120 poslanců Sněmovny lidu
Nepřítomní poslanci:
A. Anderko, V. Filip, R. Hofbauer, V. Klaus,
J. Klimecký, V. Kobliha, V. Komárek, M. Kontra,
T. Kopřiva, J. Kostrhun, J. Kóša, M. Kováč,
J. Lux, I. Máthé, E. Mitrová, J. Moravčík,
O. Musil, I. Němec, M. Sládek, D. Slobodník,
J. Stank, J. Suchánek, J. Svoboda, F. Šedivý,
M. Šidík, V. Šilhán, J. Švejda, B.
Trnkócy, M. Tyl, J. Zán
Předseda SL V. Benda: Dámy a pánové,
kolegyně a kolegové, konstatuji - obávám
se, že v této budově a možná nejen
v této budově naposledy -, že jsme usnášeníschopni.
Sněmovna lidu se sešla ke své krátké
závěrečné schůzi.
Především je mou milou povinností poděkovat
vám za práci, kterou jste zde odvedli ve velmi krátkém,
zkráceném funkčním období,
ale myslím, že během těch šesti
měsíců dokázali poslanci bez ohledu
na příslušnost k politickým stranám,
že se chovají jako odpovědní politikové,
jako odpovědní reprezentanti svých voličů,
a odvedli zde kus práce, jejíž výsledek
se některým může líbit, některým
nemusí líbit. Já patřím také
k těm, kterým se spíše nelíbí,
ale v každém případě tento výsledek
byl nejlepším ze všeho toho možného
špatného, co se nám nabízelo. To je,
myslím, nesporné. Podíváte-li se do
celé Evropy, když už nechceme chodit do světa,
tak myslím, že případ Československa,
případ pokojného, legálního
rozchodu státu je naprosto ojedinělý, a myslím,
že v tomto ohledu zásluhu tohoto Federálního
shromáždění nikdo nemůže
vymazat.
Opakuji, ještě jednou vám děkuji za
vaši práci a za odpovědnost, s kterou jste
k ní přistupovali.
Současně sám za sebe vám chci poděkovat
za trpělivost, kterou jste vůči mně
osobně projevovali, za důvěru, kterou jste
mi dali tím, když jste mě zvolili předsedou
této sněmovny. Mé přednosti, nedostatky
znáte. Ujišťuji vás, že jsem se vždycky
snažil hájit také zájmy sněmovny,
hájit zájmy poslanců, usilovat o to, aby
naše postavení odpovídalo důstojnosti
a mandátu, který byl volbami svěřen
tomuto shromáždění a této sněmovně.
To je tedy snad vše k úvodnímu, slavnostnímu.
Myslím, že další veliké slavností
řeči nemá v tuto chvíli smysl pronášet.
Já bych rád konstatoval přece jenom ještě
nějaké záležitosti týkající
se budoucnosti, týkající se toho, co nás
možná čeká, možná nečeká,
respektive v jaké podobě nás to čeká.
Především konstatuji, že byl vydán
příkaz, aby toto Federální shromáždění
mohlo až do 31. 12. nerušeně fungovat bez technických
závad, bez toho, že by bylo nutno vracet to či
ono, přestal fungovat ten či onen úsek, zamykaly
by se ty či ony místnosti. To bude záležitostí
likvidace Kanceláře a měsíce ledna.
Další povinností, také povinností
ústavní je, aby do zániku společného
státu, do 31. prosince, tento sbor existoval a byl plně
schopný; kdyby, nedej Bože, došlo 30. prosince
k nějakým nečekaným událostem,
je povinností předsednictva Federálního
shromáždění, aby zasedlo, aby přijalo
případně mimořádná rozhodnutí
apod.
Opakuji tedy zcela prakticky, ač jste bombardováni
různými protichůdnými přípisy,
všechna svá poslanecká práva a všechny
možnosti tady v budově máte mít podle
příkazu vedení Federálního
shromáždění, respektive předsedy
Federálního shromáždění,
plně garantovány až do 31. 12., čili
úřední příkazy, které
by odporovaly této zásadě, nemusíte
brát vážně na vědomí.
V této souvislosti ale, aniž bych měl již
v tuto chvíli právo něco formálně
nařizovat nebo něco formálně svolávat
nebo něco formálně jen navrhovat, přesto
dávám k zvážení - teď budu
hovořit k poslancům české části
Federálního shromáždění,
slovenští kolegové a poslanci Sněmovny
lidu si ty věci musí vyřešit samozřejmě
na úrovni Slovenské republiky a slovenských
funkcionářů Federálního shromáždění
- nicméně na úrovni české části
Federálního shromáždění
a českých poslanců, resp. poslanců
Sněmovny lidu zvolených v České republice,
dávám na zvážení, jestli vzhledem
k očekávanému vývoji, který
ještě zdaleka není průhledný,
by nebylo vhodné, abychom se dohodli na jakémsi
stupni pohotovosti pro počátek příštího
týdne, tedy konkrétně pro 21. až 23.
12., abychom v případě potřeby byli
schopni se svolat a také se dostavit a sejít se
buď jako česká část Federálního
shromáždění, nebo alespoň v klubech
nebo podobnou vhodnou formou. ž
Jak víte, předsedové vašich klubů
plus předsedové stran - a včera se k tomu
připojili i předsedové klubů v České
národní radě - už tři dny vedou
intenzívní jednání o možnostech
a způsobech případné transformace
poslanců české části Federálního
shromáždění do budoucího Senátu.
Tato jednání budou znovu pokračovat dnes
odpoledne. Ujišťuji vás, že děláme
všechno pro to, abychom překonali případné
rivality a problémy, které v České
národní radě do jisté míry
fungují, a abychom tento problém nějakým
způsobem řešili tak, aby ústavnost budoucího
českého státu byla plně zajištěna,
včetně funkcí všech jeho ústavou
předepsaných orgánů, a současně
aby byl co nejspravedlivěji respektován mandát,
který nesporně všichni máme od svých
voličů z červnových voleb.
Nicméně definitivně rozhodovat v této
záležitosti bude Česká národní
rada, pravděpodobně ještě v tomto nebo
koncem tohoto týdne. Za atmosféry, která
tam panuje, není lehké předvídat,
jaký bude definitivní výsledek. My se můžeme
jenom zaručit, že děláme všechno
pro to, aby byl i z našeho hlediska příznivý.
Přesto se ale domnívám, že se může
stát naléhavým poradit se s plénem
poslanců, poradit se s politickými kluby. Proto
- aniž bych to nějakým způsobem formalizoval,
prosím, aby to bylo provedeno když tak po úrovni
jednotlivých poslaneckých klubů a předsedů
poslaneckých klubů - naléhavě vás
žádám, abyste počítali s možností,
že 21. až 23. 12., což je pondělí,
úterý a středa, byste mohli být ještě
patrně na několik hodin svoláni k nějaké
plenární poradě do Federálního
shromáždění, abychom mohli společně
zareagovat na situaci, jak se vyvine, popřípadě
abychom mohli přijmout společná rozhodnutí.
Orientačně se zeptám, aniž byste tlačili
nějaká tlačítka. Může
zvednout ruku ten z poslanců zvolených v České
republice, který zaručeně nebude v těchto
třech dnech ochoten nebo schopen přijet do Prahy?
(Nikdo se nehlásil.) Nevidím ani jednu zdviženou
ruku. To je dobré znamení.
Dovolte, abych tímto ukončil naše krátké
slavnostní sezení. Ještě jen poznamenávám,
že otázka platová, zvláště
v případě, že nedojde k transformaci
nebo by k ní došlo jen u omezené části
poslanců, bude nějakým způsobem řešena
minimálně tak, abychom neodcházeli s odstupným
několikrát menším, než mají
naši úředníci nebo naše sekretářky.
Technické podrobnosti tohoto řešení
budou známy patrně již v nejbližších
hodinách.
Táži se paní poslankyň a pánů
poslanců naposledy, jestli si ještě někdo
přeje vystoupit v improvizované rozpravě.
Slovo má poslanec Borovička.
Poslanec SL M. Borovička: Mám jen technický
dotaz. Pro případ toho, že by nedošlo
k transformaci, je zde celá řada technických
a právnických otázek spojených s našimi
mandáty. Je schopen někdo je nějakým
způsobem vysvětlit.
Začnu jednoduchým problémem, například
registrace u zdravotní pojišťovny, atd. atd.
Co všechno z toho pro nás vyplývá.
Předseda SL V. Benda: Domnívám se z občanskoprávního
hlediska, nediskutujme o metafyzické platnosti mandátu,
to jsou politické aspekty této záležitosti,
že je situace analogická jako kdyby k 31. 12. skončil
mandát vypršením řádného
volebního období nebo rozpuštěním
Federálního shromáždění
vypsáním předčasných voleb.
V takovém případě lišit se to
bude u členů předsednictva, i když mandát
normálně trvá až do konstituování
nového Federálního shromáždění,
v tomto případě žádné
nové nebude. Mandát členů předsednictva
končí stejně jako mandát všech
ostatních poslanců. V tomto případě
je to, myslím, relativně jasné a popsané
ústavou a zákony. Jak víte, ještě
po dobu tří měsíců formálně
máme nárok na ten základní plat a
požíváme poslanecké imunity a ještě
některých takových výsad následující
tři měsíce. Tím potom jaksi věci
plynoucí z našeho mandátu definitivně
vyhasínají.
Hovořil jsem o těch penězích, protože
normálně státním zaměstnancům
je poskytováno odstupné za daleko delší
dobu, navíc odstupné nevázané na výši
platového základu, ale za průměrný
dosahovaný plat. Budeme se snažit najít nějaké
takové řešení, aby vaše sekretářka
neodcházela s šestkrát vyšším
odstupným, než kolik by vám mohlo být
vyplaceno na tom platovém základu za ty tři
měsíce.
Já myslím, že jsou to také normální
právní problémy při každém
ukončení funkčního období Federálního
shromáždění nebo při každém
rozpuštění Federálního shromáždění.
Ještě, prosím, jsou nějaké problémy?
Kolega vzadu se hlásí, prosím.
Poslanec SL J. Zahradil: Chtěl bych jenom, pane předsedo,
zareagovat na vaše slova, když jste nám poděkoval,
a chtěl bych na oplátku poděkovat vám
i celému předsednictvu sněmovny za vaši
práci a chtěl bych slovenským kolegům
popřát do nového roku všechno nejlepší
v samostatném slovenském státě a českým
kolegům i sobě všechno nejlepší
v samostatném českém státě.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda SL V. Benda: Já vám velice děkuji.
Pokud jsem ve svém úvodním slově opomněl
rozlišovat české a slovenské kolegy,
tak to nyní napravuji. Přeji všechno nejlepší
českým kolegům a všechno ještě
lepší slovenským kolegům. Myslím,
že oba národy, obě republiky to budou velice
potřebovat.
Takže pokud není dalších připomínek,
já úplně na závěr přeji
všem požehnané vánoční svátky,
přeji všem opravdu hodně štěstí
a úspěchů do nového roku a prozatím
se s vámi loučím. Pravděpodobně
se ještě uvidíme jednak při těch
slavnostních akcích dnes a hlavně počátkem
příštího týdne, kdy bychom se
měli sejít k dalšímu rokování
o našem osudu. Děkuji vám.
Končím tuto mimořádnou schůzi
Sněmovny lidu. Myslím, že bezprostředně
bude navazovat, nevím jaká je situace ve Sněmovně
národů, ale od 9 hodin měla navazovat společná
schůze. (Potlesk.)