Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Dvořákovi. Slovo
bude mít poslanec Filip za klub KDU-ČSL.
S technickou poznámkou poznámkou se hlásí
poslanec Lhotka.
Poslanec SL J. Lhotka: Prosil bych pana předsedajícího,
aby nám nepodřimoval, proto tady byl rozruch v sále.
Do oběda máme ještě hodinu.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji za upozornění. Slovo
má pan poslanec Smělík. S technickou poznámkou
se hlásí poslanec Malíř.
Poslanec SN D. Malíř: Pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
vážení poslanci. Vzhledem k tomu, že průběh
dnešní společné schůze je značně
vyčerpávající a projevuje se již
značná únava pana předsedajícího,
navrhuji, aby byla vyhlášena čtyřhodinová
přestávka. A bylo tak panu předsedajícímu
umožněno řádně si odpočinout
a mohli bychom pak pokračovat v další společné
schůzi. Apeluji na všechny pány kolegy a kolegyně,
aby mě v tomto návrhu podpořili. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Dám o tomto procedurálním návrhu
hlasovat, jakmile bude usnášeníschopný
počet poslanců v sále. Nyní prosím
kolegu Smělíka, aby se ujal slova k danému
programu.
Poslanec SL Z. Smělík: Děkuji za slovo. Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené paní kolegyně, vážení
páni kolegové, vážení hosté.
Projednávané vládní prohlášení
navazující na Federálním shromážděním
schválený vládní program z července
tohoto roku je poznamenáno zjevným vývojem
ke vzniku dvou samostatných států. Důsledkem
tohoto vývoje je uskutečnění výrazného
snížení počtu i velikosti orgánů
státní správy a s tím související
přesun kompetencí na orgány republik. Z toho
vyplývá i potřebný posun v plánovaných
úkolech přípravy návrhů zákonů
tím, že vláda musí řešit
problémy, které nově vznikly a vznikají
ve vnitropolitickém vývoji.
V této složité situaci považuje klub KDU-ČSL
za potřebné věnovat zvýšenou
pozornost hospodářským a finančním
otázkám. Výsledky plnění státního
rozpočtu za tři kvartály letošního
roku s deficitem jedna a čtvrt miliardy korun při
výrazném neplnění rozpočtovaných
příjmů nás k tomu plně opravňují.
Proto klub KDU-ČSL upozorňuje na potřebu
urychleného předložení tří
novel daňových zákonů, které
podmiňují zahájení daňové
reformy. Jsme totiž přesvědčeni, že
i při řešení všech složitých
státoprávních problémů je nutné,
aby daňová reforma byla od 1. ledna 1993 uvedena
v život a naplnilo se dvouleté úsilí
Federálního shromáždění
při přípravě ekonomické reformy
v této oblasti.
Další apel k předloženému dokumentu
klade klub KDU-ČSL na důsledné plnění
všech kontrolních funkcí orgánů
státní správy, aby byla potlačována
činnost všech podnikavců a podnikání
nebylo provázeno nezákonnými praktikami.
Věříme, že v souladu s tímto
prohlášením, vláda zajistí všechny
své úkoly ve zbývajícím období.
Programové prohlášení klub KDU-ČSL
podpoří. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Smělíkovi, stále
ještě nejsme usnášeníschopní.
Prosím poslance, kteří jsou v kuloárech,
aby se dostavili k hlasování o procedurálním
návrhu nebo návrzích. Nicméně
se domnívám, že z časových důvodů
bude vhodné udělit slovo panu poslanci Jičínskému.
Pan poslanec Jičínský hovoří
jenom za sebe, nikoliv za klub. Připraví se poslanec
Josef Mikloško.
Poslanec SN Z. Jičínský: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění.
Seznámil jsem se s rozšířeným
vládním prohlášením, které
dnes uvedl premiér federální vlády
pan Stráský. A v souvislosti s tím jsem si
prošel i původní vládní prohlášení,
parlamentní diskusi k němu, jakož i parlamentní
diskusi na zvláštní schůzi Federálního
shromáždění 11. 9. 1992 a i potom její
pokračování.
Musím říci, že bilance ze studia těchto
dokumentů je tristní. Svědčí
o tom, že dvě vládní strany, už
to tu bylo konstatováno, se v podstatě dohodly na
likvidaci státu a tento proces pokračuje, aniž
k tomu bylo vytvořeno potřebné ústavní
zázemí, aniž k tomu byla přijata nezbytná
ústavní rozhodnutí. Bylo by vhodné,
aby v této souvislosti jsme se i jako členové
tohoto Federálního shromáždění
zamysleli nad rolí parlamentu, kterou v této souvislosti
hrál, respektive kterou na základě většinového
rozhodnutí přijal. Myslím, že tu došlo
k něčemu, co nepříznivě ovlivní
i další vývoj dvou samostatných republik,
pokud jde o parlamentní demokracii, její pravidla,
její význam. Politické rozhodnutí
vedení stran předznamenává jednání
parlamentu, parlament se dostává do situace, že
má formálně brát na vědomí,
co je mu předkládáno.
Byly tu návrhy, aby parlament se zabýval ústavně-právními
problémy rozdělení státu, aby k tomu
vytvořil svou komisi, aby se zabýval vytvořením
komise pro eventuální Česko-slovenskou unii.
Ani tuto komisi předsednictvo nevytvořilo. Je to
nedobré proto, že se tím snižuje role
nejenom tohoto federálního parlamentu, ale snižují
se tím role parlamentních institucí ve vědomí
veřejnosti. Myslím, že svědčí
o tom, že dvě strany, které se dohodly na tomto
procesu rozdělení státu, celý proces
nepromyslely z toho hlediska, co to znamená, má-li
se tento proces uskutečnit ústavní cestou.
Tento parlament je teď v situaci, že ve veřejnosti
se píše o tom, že jeho poslanci mají starost,
zda dostanou nějaké trafiky nebo ne. Je to myslím
smutné a do jisté míry je to naše vina,
že jsme připustili, aby parlament se do této
souvislosti dostal. Ale souvisí to i s tím, že
federální vláda také nepostupuje přes
deklarovaná prohlášení ústavními
způsoby a ústavními cestami. Likvidace federálních
institucí, dříve než k tomu byly vytvořeny
ústavní nebo zákonné podklady, z tohoto
hlediska je v rozporu s oním deklarovaným postupem
vlády hlásícím se k ústavnosti.
A jestliže místopředseda federální
vlády pan Macek řekne, že k rozdělení
dochází samospádem, pak tedy samospád
není žádnou ústavní institucí,
alespoň podle naší ústavní úpravy.
A jestliže vláda tento samospád připouští,
potom se tedy zpronevěřuje své politické
odpovědnosti. A jestli dojde samospádem k rozpadu
Československa, potom chápu, že pan poslanec
Macek půjde podnikat. Ale co bude s tímto státem,
s osudy jeho občanů? Myslím, že je to
neodpovědný postup významného vládního
představitele, jestliže takto chápe svou odpovědnost
při, jak říkám, deklarovaném
prohlášení vlády o zajišťování
ústavního postupu.
Už na minulé schůzi byly vznášeny
otázky, je-li reálné, když už respektujeme
jistou fakticitu, která se tu tak zdůrazňuje,
je-li reálné, aby se rozdělení státu
uskutečnilo k onomu fatálnímu datu, chceme-li,
aby rozdělení se aspoň v jisté míře
uskutečnilo ústavním právním
způsobem, to jest na základě jistých
předem stanovených pravidel. Osobně si myslím,
že tomu tak není a bylo by dobře, kdyby pan
premiér se v této věci vyslovil. Součástí
vládního prohlášení je návrh
legislativního plánu vlády, kde bylo uvedeno
asi dvacet pět položek. Až dosud jsme z nich
dostali, nemýlím-li se, za přesnost neručím,
sedm. Kdy tedy dostaneme zbylé položky z tohoto plánu,
které vláda po revizi považovala za nezbytné
projednat ve Federálním shromáždění
z hlediska svého vládního prohlášení?
Přitom zdůrazňuji, není tam řada
dalších položek, které podle mého
soudu by vláda připravit měla, má-li
své vládní prohlášení
splnit.
Osobně si nemyslím, možná, že se
mýlím a budu rád, když mě někdo
z toho omylu vyvede, že lze praktické rozdělení
federálního majetku uskutečnit jenom na základě
ústavního zákona, který snad příští
týden budeme projednávat. Předpokládám,
že k provedení tohoto ústavního zákona
budou třeba další zákonné předlohy.
Stejně tak řada zákonných předloh,
vyplývajících z kompetenčního
zákona, který jsme schválili na minulé
schůzi, není dosud předložena. Jak bude
uskutečňován tento organizovaný proces
dělení státu, dělení majetku
tak, aby to nedopadlo v neprospěch jeho občanů?
Už kolega Dvořák hovořil o tom, že
ze strany vládní koalice jsme byli svědky
ujišťování, že v Evropě se
bere rozdělování státu jako něco
normálního, přirozeného, jako v podstatě
pozitivní proces. Myslím, že reakce, která
už tu také byla zmíněna ze strany předsedy
komise Evropského společenství J. Delorse,
byla studenou sprchou na ono ujišťování
a na ony iluze vyvolávané v naší veřejnosti
o tom, jak snadno budou nástupnické státy
vstupovat do závazků ČSFR. Myslím,
že tento proces bude mnohem obtížnější,
a že se setkáme s řadou kroků ze strany
zahraničních partnerů, které rozhodně
nebudou vyhovovat našim očekáváním.
Myslím, že i tady se nevážila rizika,
a že o těchto rizicích nebyl ani parlament,
ani veřejnost informována.
Já jsem tu žádal federální vládu,
aby předložila parlamentu zprávy o jednání
s Evropským společenstvím, zprávy
o jednání s Mezinárodním měnovým
fondem, se Světovou bankou, jak budou rozděleny
dosavadní závazky ČSFR ve vztahu k těmto
institucím. O tom přesnou zprávu nemáme.
Záleží i na parlamentu, jestli využije
svých pravomocí jako nejvyšší ústavní
orgán v dosud existujícím státě
k tomu, aby učinil maximum, byť toto maximum je velmi
minimální, aby procesy, které máme
na přelomu roku před sebou, proběhly opravdu
v míře, jež bude minimalizovat možný
chaos, možnou dezorganizaci, anebo jestli podlehneme tomu,
co pan Macek nazývá eufemisticky samospádem,
a budeme se na to trpně dívat.
Nejde tady jenom o tento parlament, o tyto poslance tohoto parlamentu.
Jde o to, jak se bude vyvíjet parlamentní demokracie
i v obou nástupnických státech. Považuji
za chybu a za projev neodpovědnosti vedení stran,
které sjednávaly onu politickou dohodu o rozdělení
státu, že tyto otázky, včetně
role federálního parlamentu, řádně
neřešily, stejně tak jako se vymstilo to, že
nebyla řešena pozitivně otázka prezidenta.
Jestliže na půdě federálního
parlamentu se obtížně dohadují některé
věci sporné mezi českou a slovenskou stranou,
a to jsme tu v běžném pracovním styku,
jaká naděje je, že se tyto dohody uzavřou
dobře, bez problémů, mezi Českou a
Slovenskou národní radou, orgány, který
každý je uzavřen do svého společenství,
do svého okruhu představ, které spolu nekomunikují
a které obtížně budou tedy hledat ony
možnosti dohody?
Navrhoval jsem, aby federální vláda se zabývala
dohodami, které připravují republikové
vlády, aby i Federální shromáždění
se účastnilo projednávání těchto
dohod. A to proto, že poslanci ve Federálním
shromáždění, z české i
slovenské strany, nejsou poslanci, jejichž mandát
skončí bez dalšího po eventuálním
rozdělení státu, protože oni byli voleni
jako součást politické reprezentace ve volbách
proto, aby na této úrovni vyjadřovali i zájmy
České, respektive Slovenské republiky na
základě programu svých stran. A tento mandát
nekončí tím, že skončí
federace, tento mandát skončí novými
volbami, které dají novým orgánům
republik jejich legitimitu. A tím, že tyto problémy
nebyly včas řešeny, dostává se
tato problematika do velmi nepříznivého světla
ve veřejnosti a oslabuje křehké základy
naší parlamentní demokracie. I to svědčí
o tom, že proces přípravy na dělení
státu, který obě strany, jež vzešly
z voleb jako nejsilnější, iniciovaly, nepřipravily
odpovědně.
Chápu, že ani premiér Mečiar, ani premiér
Klaus parlament příliš nepotřebují,
ale to nemůže být dostatečný
důvod pro to, že by parlament měl být
minimalizován, měl být odsunut na vedlejší
kolej.
Jde tedy o to, aby toto Federální shromáždění
ve zbytku doby, kterou si svým způsobem samo předurčilo
tím, že se nechtělo iniciativně zabývat
celými těmito složitými otázkami,
aby tedy aspoň v tomto zbytku plnilo to, k čemu
je podle ústavy zavázáno a k čemu
se poslanci svým slibem také zavázali. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji profesoru Jičínskému.
Využiji okolnosti, že v obou sněmovnách
je usnášeníschopný počet poslanců,
k projednání procedurálních návrhů.
Republikáni zde předložili procedurální
návrh, aby byla rozprava přerušena. Technická
poznámka, prosím, pane kolego. Kolega Sládek
napřed.
Poslanec SL M. Sládek: Já bych měl další
procedurální návrh. Protože kolega Malíř
tady navrhoval přerušení na čtyři
hodiny, aby se mohl vyspat předseda Sněmovny lidu,
já si myslím, že vzhledem k věku Václava
Bendy by stačily dvě hodiny, ale je trapné,
že člověk, který není schopný
v pravé poledne se udržet vzhůru, tedy v bdělém
stavu, dokonce aspiruje na funkci předsedy Senátu
budoucí České národní rady.
Já myslím, že zvláště pro
veřejnost by to mělo být varováním.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Mám, pane doktore, chápat váš
návrh jako další procedurální
návrh na přerušení na pouhé dvě
hodiny? (Smích.)
Prosím, technická poznámka. (Jméno
poslance nebylo uvedeno.)
Poslanec SL F. Pillmann: Já bych využil vzácné
příležitosti, když tady je přítomen
poslanec Zeman, který mě napadl a zpochybnil pravdivost
mých slov. Cituji poslance Zemana z 21. ledna 1992, kdy
zpochybňoval referendum. Těmito slovy chtěl
varovat před obecně rozšířenou
a dalo by se říci populistickou iluzí, že
"hlas lidu je hlasem božím, a že to, co
nespraví parlament, spraví občané".
Potom uvedl několik historických příkladů,
kde lidé chtěli něco, co bylo nesprávné.
Potom - opět cituji: "Třetina obyvatel této
země je slabá duchem. Každý sedmý
občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik.
Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný
intelekt. Proč se o tom zmiňuji?", ptá
se poslanec Zeman. (Hluk v sále.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Prosím vás, pane poslanče, můžete
vysvětlit, čeho se týká vaše
faktická poznámka?
Poslanec SL F. Pillmann: Týká se poznámky
poslance Zemana z doby asi před půl hodinou. Poté
odešel poslanec Zeman, tak jsem nemohl opáčit.
Odpověď na poslance Zemana. Poslanec Zeman se ptá:
"Proč se o tom zmiňuji?" a poté
sám odpovídá: "Existuje pozitivní
deviace mezi parlamentem a veřejností. Onen prostý
fakt, že procento dementních mezi námi poslanci
je nižší, než je průměr, tento
fakt zakládá moji důvěru k tomuto
parlamentu. ..."
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Protože to přesáhlo rámec
faktické poznámky, odebírám vám
slovo. (Posledních několik slov poslance Pillmanna
zaniklo v hluku a potlesku.)
Poslanec SL F. Pillmann: (Několik slov, která byla
pronesena současně s předsedajícím
schůze místopředsedou FS V. Bendou bylo nesrozumitelných.)
"... Proto bych chtěl varovat před nekritickým
spoléháním na referendum." Děkuji
Předsedající místopředseda
FS V. Benda:
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Zeman.
Poslanec SL M. Zeman: Pan poslanec Pillmann zapomněl uvést,
že jsem v tomto vystoupení citoval nejslavnějšího
československého psychiatra Cyrila Höschla.
Podle mého názoru analýza tohoto psychiatra,
to jest výrok, že třetina obyvatel této
země má podprůměrný intelekt,
byl dostatečně potvrzen výsledky parlamentních
voleb. (Potlesk.)
Poslanec SN D. Malíř: Pouze technickou poznámku
k mému návrhu. Myslím, že je zbytečné,
abychom zde hlasovali o dvou návrzích na totéž
téma. Já svůj návrh chci změnit
v tom, že místo čtyřhodinové
přestávky navrhuji dvouhodinovou přestávku,
jak navrhoval kolega Sládek. Takže měním
to pouze v časovém termínu, měním
to na dvouhodinovou přestávku.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Ještě technická poznámka,
poslanec Pillmann.
Poslanec SL F. Pillmann: Já jsem předvídal
podobnou odpověď, a proto jsem si připravil
několik jiných citátů poslance Zemana
v souvislosti s volbami a s inteligencí. Cituji poslance
Zemana z Lidových novin: "Braňme komunisty.
Jak ukazují současné sociologické
průzkumy, voličská základna našich
komunistů se skládá převážně
z méně kvalifikovaných spoluobčanů.
(Potlesk, hluk v sále.) Je to pochopitelné, protože
nižší stupeň vzdělání
znesnadňuje vnímání informací."
A citát následující: "Velká
část komunistických poslanců ...
(Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane poslanče neprobíráme ...)
... se v průběhu předvolební kampaně
přesune k sociální demokracii." (Předsedající
místopředseda FS V. Benda: Pane poslanče
...) Čili souhrn těchto dvou výroků
je ten, (Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Nestudujeme psychologii ani sociologii sociálních
demokratů, ale projednáváme vládní
prohlášení.) že většina voličů
sociální demokracie jsou voliči s nižším
stupněm vzdělání, kteří
nejsou hodni referenda. Děkuji. (Předsedající
místopředseda FS V. Benda: Posaďte se prosím,
pane poslanče.) Tím nechci zpochybnit voliče
Sociální demokracie, to jsou slušní
lidé, ale je tragédie Sociální demokracie,
koho mají za poslance.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Posaďte se prosím, o tom může
být různé mínění, ale
není to dnes předmětem rozpravy ani kvality
Sociální demokracie, ani jiné strany.
Máme zde procedurální návrh, aby byla
rozprava na dvě hodiny přerušena. Technická
poznámka pan poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
vážení přítomní. Pozornost
posluchačů je začasté určována
i kvalitou těch, kdo hovoří. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Je zde procedurální návrh na
přerušení rozpravy na dvě hodiny s tím,
že by rozprava pokračovala až ve 13.30 hodin.
Upozorňuji na to, že pokud tento návrh nebude
přijat, podávám další procedurální
návrh, aby byla řečnická lhůta
omezena na deset minut pro individuální poslance.
Pokud by tento návrh byl přijat, zatím máme
celkem šest poslanců přihlášených
do rozpravy, čili by bylo možno ukončit rozpravu
zhruba po poledni - na polední přestávku
- a potom počátkem odpoledne celý bod jednání
uzavřít, respektive vůbec jednání
uzavřít. Ale dám hlasovat o procedurálním
návrhu. Hlasují obě sněmovny současně.
Kdo z poslanců je pro to, aby byla rozprava na dvě
hodiny přerušena, nechť zvedne ruku a stlačí
tlačítko!
Hlasování: 11.34
(SN 7, SL 9) Děkuji.
Kdo je proti?
(SN 28, SL 33) Děkuji.
Kdo se zdržel?
(SN 12, SL 13) Děkuji.
Konstatuji, že ve Sněmovně národů
sedm poslanců bylo pro přerušení, dvacet
osm proti, dvanáct se zdrželo hlasování,
čtyřicet dva ignorovalo. Ve Sněmovně
lidu devět pro, třicet tři proti, třináct
se zdrželo a čtyřicet pět ignorovalo.
Návrh nebyl přijat. Dám hlasovat o svém
procedurálním návrhu - kolega Masopust.
Poslanec SN Z. Masopust: Dámy a pánové a
zejména vy, pane předsedající, nedávejte
o tom hlasovat. Vy totiž, vykonáváte-li funkci
předsedajícího, nemůžete vůbec
ani procedurální návrh tohoto druhu dát.
Vy byste se musel nechat vystřídat a pak se účastnit
debaty. Prosím vás, nedělejte to. Nedělejme
z tohoto zasedání zábavu pro galerii.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane kolego, domnívám se, že nemáte
pravdu. Já nesmím vystoupit v rozpravě, musel
bych se vzdát funkce předsedajícího,
naopak mohu podávat, dokonce musím podávat
procedurální návrhy, například
musím přerušovat nebo podat návrh na
přerušení schůze, na přestávku
a podobně. To si vykládáte jednací
řád velmi extenzívně, to se netýká
pozměňovacích návrhů. Nicméně
já vám vyhovím. Ještě tu mám
další poznámku, profesor Jičínský,
potom poslanec Pleva.
Poslanec SN Z. Jičínský: Vážené
Federální shromáždění.
Už minule zde došlo podle mého soudu k porušení
jednacího řádu v tom smyslu, že byla
stanovena rozdílná lhůta pro předsedy
klubů, respektive zástupce klubů, a ostatní
poslance. Jednací řád to neumožňuje.
A zejména není možné, jestliže
nebylo přijato usnesení o zkrácení
nebo stanovení řečnické lhůty
před diskusí, v průběhu diskuse toto
usnášet.