Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

2

Návrh

řádu pro volby orgánů a funkcionářů sněmoven a členů předsednictva Federálního shromáždění volených sněmovnami

1. Návrhy na zvolení předsedy sněmovny předkládají sněmovně zástupci těch poslaneckých klubů, které mají ve sněmovně zastoupení, a to postupně podle snižujícího se počtu poslanců ve sněmovně, kteří jsou členy příslušných poslaneckých klubů. Poslanecké kluby se mohou pro podávání návrhů sdružovat; v takovém případě je pro pořadí předkládání návrhů rozhodující celkový počet členů k tomuto účelu sdružených poslaneckých klubů, kteří jsou zároveň poslanci příslušné sněmovny. Po návrzích zástupců poslaneckých klubů mohou návrhy na zvolení předsedy sněmovny předložit i jednotliví poslanci sněmovny. Návrhy na zvolení předsedy sněmovny se podávají ústně na schůzi sněmovny.

2. Volba předsedy sněmovny je veřejná (§ 28 odst. 1 a 3 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění).

3. Bylo-li navrženo více kandidátů než jen jeden, hlasuje se o nich jednotlivě, a to v pořadí, v jakém byli navrženi.

4. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců.

5. Získá-li některý z kandidátů potřebnou většinu hlasů (bod 4), o zbývajících kandidátech se již nehlasuje.

6. Bylo-li navrženo více kandidátů než jen dva a žádný z nich nezískal potřebnou většinu hlasů (bod 4), koná se užší volba mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi nejvyšší počet platných hlasů. Pokud tento počet je u dvou, popřípadě více kandidátů shodný, rozhoduje mezi nimi pořadí, ve kterém byli navrženi. Pro užší volbu platí pravidla uvedená v bodech 2 až 5.

7. Nebyl-li navržený kandidát zvolen nebo nebyl-li při užší volbě žádný z kandidátů zvolen, přeruší předsedající ustavující schůzi sněmovny a vyzve zástupce poslaneckých klubů, aby podali návrhy znovu. Pro novou volbu platí pravidla uvedená v předchozích bodech; navržení téhož kandidáta není vyloučeno.

1. Návrhy na zvolení místopředsedy sněmovny a členů jejího předsednictva předkládají sněmovně zástupci těch poslaneckých klubů, které mají ve sněmovně zastoupení, a to postupně podle snižujícího se počtu poslanců ve sněmovně, kteří jsou členy příslušných poslaneckých klubů. Poslanecké kluby se mohou pro podávání návrhů sdružovat; v takovém případě je pro pořadí předkládání návrhů rozhodující celkový počet členů k tomuto účelu sdružených poslaneckých klubů, kteří jsou zároveň poslanci příslušné sněmovny. Po návrzích zástupců poslaneckých klubů mohou návrhy na zvolení předložit i jednotliví poslanci sněmovny. Návrhy na zvolení místopředsedy sněmovny a členů jejího předsednictva se podávají ústně na schůzi sněmovny.

2. Volba místopředsedy sněmovny a členů jejího předsednictva je veřejná (§ 28 odst. 1 a 3 zákona č. 56/1991 Sb.).

3. Byl-li na funkci místopředsedy sněmovny navržen pouze jeden kandidát a do předsednictva sněmovny takový počet kandidátů, který se shoduje s počtem členů předsednictva, který sněmovna stanovila, o celém návrhu se hlasuje najednou. V takovém případě je třeba, aby se pro návrh platně vyslovila nadpoloviční většina přítomných poslanců sněmovny. Nebyl-li takový návrh schválen, hlasuje se nejprve o kandidátu na funkci místopředsedy sněmovny. Pokud byl zvolen, hlasuje se poté o každém kandidátu do předsednictva sněmovny jednotlivě, a to v pořadí, v jakém byli navrženi. Pro jejich volbu pak platí bod 10 a pro případný další postup bod 11 této části volebního řádu.

4. Bylo-li na funkci místopředsedy sněmovny navrženo více kandidátů než jen jeden, hlasuje se o nich jednotlivě, a to v pořadí, v jakém byli navrženi.

5. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců.

6. Získá-li některý z kandidátů potřebnou většinu hlasů (bod 5), o zbývajících kandidátech na funkci místopředsedy sněmovny se již nehlasuje.

7. Bylo-li navrženo na funkci místopředsedy sněmovny více kandidátů než jen dva a žádný z nich nezískal potřebnou většinu hlasů (bod 5), koná se užší volba mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi nejvyšší počet platných hlasů. Pokud tento počet je u dvou, popřípadě více kandidátů stejný, rozhoduje mezi nimi pořadí, ve kterém byli navrženi. Pro užší volbu místopředsedy sněmovny platí pravidla uvedená v bodu 2 a v bodech 4 až 6.

8. Nebyl-li navržený kandidát na funkci místopředsedy sněmovny zvolen nebo nebyl-li při užší volbě žádný z kandidátů na funkci místopředsedy sněmovny zvolen, přeruší předsedající ustavující schůzi sněmovny a vyzve zástupce poslaneckých klubů, aby podali návrhy znovu. Pro novou volbu platí pravidla uvedená v předchozích bodech; navržení téhož kandidáta není vyloučeno.

9. Bylo-li na funkci místopředsedy sněmovny navrženo více kandidátů než jen jeden a do předsednictva sněmovny jen takový počet kandidátů, který se shoduje s počtem členů předsednictva, který sněmovna stanovila, po zvolení místopředsedy sněmovny se hlasuje o všech kandidátech předsednictva sněmovny najednou. V takovém případě je třeba, aby se pro návrh platně vyslovila nadpoloviční většina přítomných poslanců sněmovny. Nebyl-li takový návrh schválen, hlasuje se o každém kandidátu jednotlivě, a to v pořadí, v jakém byli navrženi; takto se hlasuje vždy, bylo-li do předsednictva sněmovny navrženo více kandidátů, než je počet členů předsednictva, který sněmovna stanovila.

10. Členy předsednictva sněmovny jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců. Byl-li stanovený počet členů předsednictva sněmovny zvolen, o zbývajících kandidátech se již nehlasuje.

11. Jestliže stanovený počet členů předsednictva sněmovny nebyl zvolen, přeruší předsedající ustavující schůzi sněmovny a vyzve zástupce poslaneckých klubů, aby podali na neobsazená místa návrhy znovu. Pro novou volbu platí pravidla uvedená v předchozích bodech; navržení téhož kandidáta není vyloučeno.

1. Pro navrhování kandidátů platí ustanovení pro navrhování členů předsednictva sněmovny obdobně (část B, bod 1).

2. Volba předsedů výborů sněmovny je veřejná (§ 28 odst. 1 a 3 zákona č. 56/1991 Sb.).

3. Byl-li na funkci předsedy každého z výborů sněmovny i navržen jen jeden kandidát, o celém návrhu se hlasuje najednou. V takovém případě je třeba, aby se pro návrh platně vyslovila nadpoloviční většina přítomných poslanců sněmovny. Nebyl-li takový návrh schválen, hlasuje se po výborech sněmovny o každém kandidátu na předsedu výboru sněmovny jednotlivě, a to v pořadí, v jakém byli kandidáti navrženi; takto se hlasuje vždy, byl-li na funkci předsedy alespoň jednoho výboru sněmovny navržen více než jen jeden kandidát.

4. Předsedou výboru sněmovny je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců. Získá-li některý z kandidátů potřebnou většinu hlasů, o zbývajících kandidátech na tutéž funkci se již nehlasuje.

5. Jestliže nebyli zvoleni všichni předsedové výborů sněmovny, předsedající ustavující schůze sněmovny vyzve zástupce poslaneckých klubů, aby podali na neobsazená místa návrhy znovu. Pro novou volbu platí pravidla uvedená v předchozích bodech; navržení téhož kandidáta není vyloučeno.

1. Návrhy na zvolení předkládají sněmovně zástupci těch poslaneckých klubů, kterým byla příslušná místa v předsednictvu Federálního shromáždění a ve výborech sněmovny usnesením sněmovny přidělena (§ 12 odst. 4 zákona č. 56/1991 Sb.). Jako první předkládá návrh ten poslanecký klub, který má přidělen nejvyšší počet míst. Poslanecký klub nesmí navrhnout více kandidátů, než činí počet míst, který mu byl přidělen. Ve Sněmovně národů je třeba zvlášť uvést, ve které republice byl kandidát zvolen (čl. 56 odst. 2 úst. zák. č. 143/1968 Sb.). Návrhy na zvolení se podávají ústně na schůzi sněmovny.

2. Volba příslušné části předsednictva Federálního shromáždění a členů výborů sněmovny je veřejná (§ 28 odst. 1 a 3 zákona č. 56/1991 Sb.).

3. Volba příslušné části předsednictva FS se koná najednou o všech kandidátech. Návrh je schválen, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina přítomných poslanců. Nebyl-li takový návrh schválen, hlasuje se o jednotlivých návrzích poslaneckých klubů zvlášť, a to postupně podle pořadí, ve kterém byly předkládány. Návrh předložený poslaneckým klubem je schválen, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina přítomných poslanců.

4. Nebyl-li návrh některého poslaneckého klubu schválen, vyzve předsedající ustavující schůze sněmovny příslušný poslanecký klub, aby návrh podal znovu. Pro podávání návrhů platí bod 1 této části volebního řádu, přičemž navržení téhož kandidáta není vyloučeno, a pro volbu samotnou pak platí body 2 a 3 této části volebního řádu.

5. Pro volbu členů výborů sněmovny platí pravidla uvedená v bodech 2 až 4 obdobně s tím, že se hlasuje po jednotlivých výborech sněmovny.