Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky
VII. volební období
59
Zásady zákona
o potravinách, tabákových výrobcích a kosmetických prostředcích
Zásada č. 1
Účel zákona
(1) Zákon upravuje zvláštní podmínky pro výrobu, skladování, uvádění do oběhu a jiné nakládání s potravinami a jejich kontrolu v zájmu ochrany lidského zdraví před jeho poškozením potravinami a ochranu spotřebitele před zdravotně závadnými, falšovanými, napodobenými, nedostatečně deklarovanými a zavádějícím způsobem prezentovanými a nebo jinak neplnohodnotnými potravinami.
(2) Ustanovení zákona se vztahují i na kosmetické prostředky, tabák a tabákové výrobky.
(3) Tento zákon se použije, pokud zvláštní předpis nestanoví pro některé druhy potravin nebo některé podmínky nakládání s potravinami a jejich kontrolu jinak.
Základním účelem zákona je ochrana spotřebitele před negativními účinky zdravotně závadných a neplnohodnotných potravin. Zákon platí pro všechny potraviny. Obecné právní podmínky pro podnikání ve výrobě, skladování, manipulaci a prodeje potravin upravuje obchodní zákoník a živnostenský zákon. Tento zákon vymezuje specifické podmínky pro tuto činnost tak, aby byla zabezpečena především ochrana lidského zdraví. Je třeba počítat v budoucnu, obdobně jako v jiných vyspělých zemích s přijetím i dalších právních předpisů, které budou upravovat zvláštní podmínky výroby, oběhu a manipulace s některými druhy potravin (např. zákon o vínu a vinohradnictví apod.).
Zásada č. 2
Výklad pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona jsou:
a) potravinami látky, které jsou určeny k tomu, aby byly konzumovány lidmi v nezměněném, upraveném nebo zpracovaném stavu, s výjimkou léků (dále jen "potraviny");
b) potravinami pro zvláštní výživu potraviny, které se na základě svého zvláštního složení nebo zvláštní metody jejich výroby výrazně odlišují od potravin běžného používání, které jsou vhodné pro daný účel výživy a které odpovídají zvláštním způsobům výživy určitých skupin obyvatelstva;
c) zdravotně závadnými potravinami potraviny, u nichž je použití zcela vyloučeno;
d) falšovanými a napodobenými potravinami potraviny, u nichž vzhled, chuť, složení nebo jiné jejich znaky byly změněny tak, že se jejich hodnota snížila a které jsou spotřebiteli nabízeny jako plnohodnotné pod obvyklým obchodním názvem, anebo jiným klamajícím způsobem [§ 46 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.];
e) omezeně použitelnými potravinami potraviny, neodpovídající stanovené jakosti, u kterých je původní použití vyloučeno, ale lze je dále využít, pokud bude zaručena jejich zdravotní nezávadnost;
f) tabákovými výrobky výrobky vyrobené ze surového tabáku nebo za použití technologicky upraveného tabáku, které jsou určeny ke kouření, žvýkání nebo šňupání;
g) kosmetickými prostředky látky nebo přípravky z látek, které jsou určeny k tomu, aby byly použity zevně nebo v ústní dutině k čištění, péči o vzhled nebo ovlivňování tělesných pachů, nebo k zprostředkování čichových vjemů, s výjimkou léčiv;
h) složkami látky, které se používají při výrobě potravin, tabákových výrobků a kosmetických prostředků a zůstávají v nich;
i) přídatnými látkami látky bez ohledu na jejich výživnou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin z důvodů technologických při výrobě, přepracování, přípravě, zacházení, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny. Za přídatnou látku se nepovažují pomocné látky při výrobě a látky přidávané do potraviny z důvodů úpravy výživné hodnoty (např. minerály, stopové prvky a vitamíny);
j) pomocnými látkami látky, které se samy o sobě nepoužívají jako potravní přísady, používají se však z technologických důvodů při opracování či zpracování surovin, potravin nebo jiných přísad a výjimečně mohou zanechat ve výrobku technicky nevyhnutelné zbytky své nebo svých derivátů za předpokladu, že obojí jsou zdravotně nezávadné a nemají vliv na výrobek;
k) potravními přísadami látky přidávané do potravin z důvodů chuťových;
1) kontaminanty látky, které do potravin nebyly přidány jako přídavné či pomocné látky a dostaly se do ní úmyslně nebo neúmyslně přímo nebo nepřímo během výroby, včetně výroby surovin rostlinného a živočišného původu, během přepracování, přípravy, zacházení, přepravy nebo skladování, jakož i z prostředí, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty staly součástí potraviny. Za kontaminanty se považují též zdravotně závadné látky vzniklé činností mikroorganismů včetně biotechnologie. Za kontaminanty se nepovažují mechanické znečištěniny, živí či mrtví živočišní škůdci a mikroorganismy.
(2) Voda je považována za potravinu, pokud se požívá buď přímo nebo jako složka potravin, anebo se používá při výrobě, ošetřování a oběhu potravin.
(3) Podle tohoto zákona se slovem
a) vyrábět rozumí získávat, připravovat, opracovávat, zpracovávat;
b) uvádět do oběhu rozumí nabízet a poskytovat, mít na skladě k prodeji a předávat dalším osobám za účelem dosažení zisku nebo zásobování společnosti;
c) manipulovat rozumí vážit, měřit, plnit, razit, balit, tisknout, ladit, ohřívat, skladovat, uchovávat, dopravovat, jakož i provádět další činnost, jíž nelze považovat za výrobu uvádění do oběhu nebo používání;
d) požívat rozumí jíst, pít, žvýkat a provádět každý jiný přísun látek do žaludku, jakož i kouřit a šňupat.
V této zásadě je proveden výklad nejdůležitějších pojmů, které jsou v zákoně používány.
Podle navržené definice se za potraviny považují látky, které jsou určeny ke krytí potřeby výživy lidí a které jsou lidmi konzumovány. Do tohoto pojmu lze zahrnout i suroviny, které jsou předávány spotřebiteli v nezměněném stavu, jako je např. ovoce a zelenina. Podstatné je jejich účelové určení.
Na úroveň potraviny je postavena i voda, která je spotřebitelem požívána buď přímo, nebo používána jako složka potraviny, anebo nepřímo při výrobě, ošetřování a oběhu potravin.
Mimo běžných spotřebitelů existuje i skupina lidí, kteří jsou odkázáni na konzumaci dietních potravin, tedy potravin pro zvláštní výživu. Jsou to potraviny, které vyhovují zvláštnímu fyziologickému stavu těchto osob a to na základě zvláštního složení nebo metod při jejich výrobě. Náležejí k nim potraviny, které jsou lehce a dobře stravitelné a vstřebatelné, u nichž je obsah některých látek omezen či zcela vypuštěn. K těmto potravinám náleží i kojenecká výživa.
Použití potravin zdravotně závadných je zcela vyloučeno. Současně jsou definovány potraviny napodobené, falšované a omezeně použitelné.
Za kosmetické prostředky se považují látky nebo přípravky z látek, které jsou používány zevně nebo v ústní dutině k čištění, péči o vzhled, ovlivňování tělesných pachů a zprostředkování čichových vjemů lidí. Pod tímto pojmem lze chápat i zubní pasty, ústní vody jako i deodoranty apod. Formulace vylučuje označit jako kosmetické prostředky látky nebo přípravky obdobného charakteru, které jsou však používány k léčení, tedy patří k prostředkům péče o zdraví lidí podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Pojem tabákové výrobky zahrnuje všechny výrobky vyrobené z tabáku nebo za použití tabáku jako jsou cigarety, doutníky, dýmkový tabák, žvýkací a šňupací tabák.
Výklad pojmů dále definuje pojem složky, přídatné látky, pomocné látky a kontaminanty a potravní přísady a v maximální míře je přibližuje definicím užívaných v zákonech o potravinách států Evropského společenství.
Zásada č. 3
Výroba potravin
(1) Výroba potravin, které mohou poškodit lidské zdraví, je zakázána.
(2) Při výrobě potravin lze používat jen takové potravinářské suroviny, nebo jiné složky a technologie, které odpovídají zdravotním a jakostním požadavkům podle tohoto zákona a dalším právním předpisům [Např.: Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.].
(3) Při výrobě potravin lze používat jen zařízení a stroje, které zajišťují hygienu výroby a nezpůsobí mikrobiální a chemickou kontaminaci zpracovávaných potravin nad stanovenou mez.
(4) Při výrobě potravin vnější prostředí musí odpovídat zdravotním požadavkům, tak aby nedocházelo ke kontaminaci surovin, polotovarů a potravin nad stanovenou mez.
Zásada upravuje podmínky, za kterých lze potraviny vyrábět a následně uvádět do oběhu.
Zajišťuje ochranu lidského zdraví včetně požadavků na prostředí výrobních závodů jejich technologického zařízení.
Zásada č. 4
Uvádění potravin do oběhu
(1) Je zakázáno uvádět do oběhu potraviny
a) které jsou zdravotně závadné,
b) které přesahují stanovené hodnoty přídatných a pomocných látek a kontaminantů,
c) které jsou falšované,
d) které jsou napodobené, omezeně použitelné nebo jinak neplnohodnotné, aniž je tato okolnost pro spotřebitele zjevně a srozumitelně sdělena,
e) kterým se připisují vlastnosti prevence, onemocnění a léčení, pokud nestanoví jinak právní předpisy, zejména pro potraviny určené pro zvláštní výživu a pro minerální vody,
f) které jsou neoznačené nebo nesprávně označené, je-li právním předpisem povinné označení stanoveno,
g) které jsou baleny do zdravotně závadných obalů a obalových materiálů,
h) které jsou znečištěny.
(2) Dále je zakázáno uvádět do oběhu potraviny, kde jsou zavádějícím způsobem uváděny zejména
a) jejich vlastnosti, zvláště druh, totožnost, jakost, složení, množství, trvanlivost, původ nebo způsob výroby nebo získání,
b) účinky nebo vlastnosti, které potraviny nemají,
c) skutečnosti, že potravina má zvláštní vlastnosti, ačkoliv všechny srovnatelné potraviny mají tytéž vlastnosti.
(3) Dále je zakázáno uvádět do oběhu potraviny, které neodpovídají požadavkům československých technických norem [Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.] (dále jen "technické normy") a právních předpisů [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.].
Jde o jednu z nejdůležitějších zásad zákona, která pokrývá veškerý oběh potravin a vymezuje povinnosti pro právnické a fyzické osoby na tomto úseku.
Cílem zásady je ochrana spotřebitele v nejširší formě, a to zejména před potravinami, které mohou poškozovat lidské zdraví, dále potravinami, které jsou neplnohodnotné, omezeně použitelné, falšované, tedy ochrana před klamáním spotřebitele.
Zásada zavazuje rovněž např. výrobce obalů a obalových materiálů, aby jejich výrobky určené k balení potravin nebyly zdravotně závadné.
Zásada č. 5
Přídatné a pomocné látky
(1) Při výrobě nebo manipulaci s potravinami je zakázáno používat nepovolené přídatné a pomocné látky samostatně nebo ve směsích s jinými látkami, jakož i ve vyšších koncentracích, než je stanoveno.
(2) Potraviny ovlivněné látkami podle odstavce 1 nesmějí být uváděny do oběhu.
(3) Maximální přípustné množství povolených přídatných a pomocných látek v potravinách, použití a zvláštní ustanovení o jejich jakosti stanoví právní předpisy, vydané na základě § 71 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Účelem této zásady je zajistit, aby byly používány jen takové látky a v takových koncentracích, které nemohou ohrozit zdraví lidí na úrovni znalostí vědy v té které době.
Jejich výčet, jakož i revize použití, budou soustavně zkoumány, zpřesňovány a doplňovány.
Zásada č. 6
Ozařování potravin
Je zakázáno
a) používat ve výrobě potravin nepovolené ozařování ultrafialovými nebo ionizačními paprsky,
b) uvádět do oběhu potraviny, při jejichž výrobě bylo použito nepovolené ozařování podle písmene a).
Tato zásada zakazuje používání zdraví škodlivého ozařování potravin při jejich výrobě a zákazu uvádět takovéto potraviny do oběhu. Závazná ustanovení budou upravena v prováděcím předpise.
Zásada č. 7
Balení potravin
K balení potravin lze použít jen takové obaly a obalové materiály, které
a) potraviny chrání před znečištěním, kontaminací, deformací, znehodnocením nebo zkažením při dodržení podmínek pro ochranu a skladování,
b) neovlivňují nepříznivě jejich zdravotní nezávadnost a jakost,
c) odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházející do styku s potravinami, jež vyplývají z právních předpisů vydaných na základě § 71 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Pro ochranu potravin před vnějšími vlivy je možné použít jen takové obaly a obalové materiály, které nebudou nepříznivě ovlivňovat zdravotní nezávadnost a jakost. Do doby vydání prováděcího předpisu platí předpisy ministerstev zdravotnictví republik o hygienických požadavcích na plasty, předměty z plastů a kovové obaly přicházející do styku s poživatinami.
Zásada č. 8
Označování potravin
V zájmu informace spotřebitele a jeho ochrany před falšováním a klamáním je každý, kdo vyrábí, uvádí do oběhu nebo manipuluje s potravinami, povinen řádně označit výrobek ve všech případech, kde označování je proveditelné a právním předpisem stanovené, tj. uvést všechny základní údaje o tomto výrobku. Jde zejména o tyto údaje:
a) jméno a sídlo výrobní, balící nebo distribuční fyzické nebo právnické osoby,
b) obchodní název výrobku,
c) údaj o množství (obsah nebo objem plnění, hmotnost, počet kusů, dávky, vydatnost),
d) podmínky uchovávání, skladování a údaj o spotřební lhůtě,
e) energetická a případně výživová hodnota, u výrobků pro skupiny spotřebitelů se zvláštními nároky na výživu i jejich složení,
f) složení výrobku, popřípadě přísady,
g) návod k použití u těch výrobků, kde by nesprávným použitím mohlo dojít ke zhoršení kvality nebo jejich užitné hodnoty.
Současny stav v označování potravin není dostatečně právně regulován. Neposkytuje spotřebiteli záruky o jejich nezbytné informovanosti, čímž se objektivně vytvářejí podmínky pro možné falšování, klamání nebo jiné zneužívání potravin. Požadované označování výrobků má ten zásadní význam, že spotřebitelem vynaložené hodnoty jsou adekvátní, resp. zaručují množství, jakost a zdravotní nezávadnost. Je zřejmé, že podle povahy nebo charakteru výrobků věcně nemusí být všechny údaje navržené touto zásadou vyznačeny (např. u chleba, mléka, masa, nealkoholických nápojů apod.). U jednotlivých výrobků a skupin výrobků bude povinnost označování a jeho rozsah stanoven v prováděcím předpise. Půjde zejména o jméno a sídlo výrobní, balící nebo distribuční fyzické či právnické osoby, seznam složek, z kterých se výrobek skládá, obchodní název výrobku, množstevní údaje, údaje energetické, případně výživové hodnotě, spotřební lhůtě, zemi původu, návodu k použití apod.
Zásada č. 9
Skladování potravin
(1) Potraviny musí být skladovány jen v takových prostorech a za takových podmínek, aby se uchovala jejich zdravotní nezávadnost, jakost a biologická hodnota.
(2) Skladované potraviny musí být soustavně kontrolovány v zájmu včasného zjištění a oddělení omezeně použitelných a zdravotně závadných potravin, které musí být vyřazeny z oběhu.
(3) Potraviny musí být skladovány tak, aby byl k nim umožněn bezpečný přístup kontrolních orgánů.
Výrobci potravin a zejména osoby, které zajišťují obchodní činnost, jsou povinni vytvářet podmínky pro takové uskladnění potravin, aby nedocházelo ke změnám v jejich chemickém a biologickém složení, zhoršení zdravotní nezávadnosti a jakosti. Je však záležitostí výrobců, ale zejména obchodních podniků, aby vytvořili optimální podmínky pro dodržování tohoto ustanovení zákona.
Zásada č. 10
Přeprava potravin
(1) Potraviny a suroviny k jejich výrobě se přepravují ve způsobilých a vhodně vybavených dopravních a paletizačních prostředcích za podmínek stanovených zvláštním předpisem [Např.: Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů. Vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejich uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.] takovým způsobem, aby byla chráněna jejich zdravotní nezávadnost a jakost.
(2) Dopravní prostředky používané k přepravě potravinářských surovin a hotových výrobků musí být udržovány v čistotě, dezinfikovány, dezinsektovány a deratizovány.
Také tuto zásadu nelze v zákoně opomenout. Je však zcela jasný její obsah a proto není nutné bližší zdůvodnění.
Zásada č. 11
Prodej potravin
Kdo prodává potraviny, je povinen
a) zajistit zdravotní nezávadnost a jakost prodávaných potravin,
b) zabezpečit hygienu prodeje, zejména provádět soustavně úklid, čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
Zásada stanoví základní povinnosti prodejců potravin v zájmu dodržení nezbytných zdravotních a hygienických podmínek tak, aby byla zaručena spotřebiteli zdravotní nezávadnost a jakost prodávaných potravin.
Zásada č. 12
Dovoz potravin
(1) Dovážené potraviny a suroviny pro výrobu potravin musí odpovídat požadavkům stanoveným tímto zákonem, předpisům vydaným na jeho základě a dalším právním předpisům.
(2) V zájmu zajištění zdravotní nezávadnosti potravin z dovozu, je dovozce povinen předložit určenému kontrolnímu orgánu na požádání k posouzení vzorky potravin, certifikáty nebo jiné doklady před dovozem této zásilky.
Problematika zahraničního obchodu s potravinami musí být zákonem rovněž upravena. Z tohoto důvodu je zakázané dovážet potraviny, které by mohly poškodit zdraví lidí. Před uvedením dovážených potravin do oběhu, vyžádá-li si to zvláštní situace (dovoz dosud nedovážených výrobků a surovin, dovozy uskutečňované z rizikových oblastí a podobně) je v této zásadě dána pravomoc na určitou dobu či určité druhy zboží a teritoria kontrolním orgánům zavést režim propuštění zásilky až na základě zostřeného dozoru, který zahrnuje též posouzení vzorků potravin, vydání certifikátů nebo jiných dokladů před dovozem této zásilky.
Zásada č. 13
Tabák a tabákové výrobky
Je zakázáno používat ve výrobě tabáku a tabákových výrobků jiné látky než je tabák, nestanoví-li obecně závazný předpis jinak. Povolování přídatných či jiných látek z technologických nebo smyslových důvodů stanoví zvláštní předpis vydaný ministerstvem zemědělství České republiky, ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské republiky ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky.
Zásada zajišťuje ochranu spotřebitele před klamáním a zajišťuje, že při výrobě tabáku a tabákových výrobků nebudou používány nepovolené přídatné či jiné látky.
Zásada č. 14
Kosmetické prostředky
(1) Je zakázáno vyrábět, upravovat a dávat do oběhu kosmetické prostředky, které by při určeném nebo obvyklém použití škodily zdraví.
(2) Užívání látek ve výrobě a oběhu kosmetických prostředků, jakož i látky zakázané a omezeně povolené stanoví prováděcí předpis.
(3) Ustanovení zásady č. 4 odst. 2 platí pro kosmetické prostředky přiměřeně.
Zákazy stanovené zákonem mají za cíl vyjádřit skutečnost, že do oběhu nelze uvádět kosmetické prostředky, které by jakýmkoli způsobem ohrožovaly zdraví člověka. Zásada dále zaručuje ochranu spotřebitele před klamáním.
Zásada č. 15
Právnické a fyzické osoby zúčastněné při výrobě, oběhu a manipulaci s potravinami
(1) Právnické a fyzické osoby zúčastněné při výrobě, oběhu potravin a manipulaci s nimi jsou povinny v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy [Např.: Vyhláška č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem. Vyhláška č. 103/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem. Vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejich uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.]
a) osvojit si v míře odpovídající jejich pracovnímu zařazení znalosti o výrobě, oběhu a manipulaci a o předpisech k zajištění jakosti včetně zdravotní nezávadnosti,
b) dodržovat zásady osobní hygieny a hygieny výroby, oběhu a manipulace,
c) zacházet s potravinami tak, aby nedocházelo k porušení zdravotní nezávadnosti a jakosti.
Jedná-li se o právnickou osobu, nesou povinnosti podle písmene a) až c) ty fyzické osoby, které plní její úkoly podle těchto ustanovení.
(2) Při výrobě, oběhu a manipulaci s potravinami nesmějí být zaměstnávány osoby, jimž jejich zdravotní stav
a) nedovoluje vykonávat činnost, při které přicházejí do styku s potravinami,
b) brání v dodržování zásad osobní hygieny.
(3) Fyzické osoby se musí podrobit vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním lékařským prohlídkám ve stanovených lhůtách podle právních předpisů o péči o zdraví lidu.
Základním požadavkem ochrany spotřebitele je, aby všechny osoby, které přicházejí do styku s potravinami byly k tomu zdravotně způsobilé a činily všechna opatření, která zabraňují znečištění výrobků během výroby, oběhu a manipulace a opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti výrobků. O této skutečnosti rozhodují orgány ministerstev zdravotnictví republik.
Zásada č. 16
Účast spotřebitelů
Spotřebitelé jsou oprávněni dávat orgánům potravinového dozoru podněty na zlepšení péče o potraviny a upozornění na nedostatky nepříznivě ovlivňující zdravotní nezávadnost a jakost potravin.
Návrh zásady, tak jak je široce formulován dává možnost spotřebitelům včetně jejich zájmových organizací předkládat návrhy ke zlepšení stavu v oblasti výroby, oběhu a prodeje potravin.
Zásada č. 17
Zákaz reklamy a propagace tabáku a tabákových výrobků a alkoholických nápojů
(1) Zákaz reklamy a propagace tabákových výrobků a alkoholických nápojů upravují zvláštní předpisy [Zákon ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Zákon SNR č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.].
(2) Je zakázáno při oběhu tabákových výrobků a alkoholických nápojů
a) používat názvů, údajů, vnější úpravy, zobrazení a jiných sdělení, jimiž je vyvoláván dojem, že používání je zdravotně nezávadné nebo vhodné k příznivému ovlivňování funkcí těla nebo výkonnosti nebo pohody, nebo které je vzhledem k jejich provedení zvláště vhodné k tomu, aby podněcovalo mladistvé nebo dospívající osoby ke kouření a alkoholismu;
b) používat názvů nebo jiných údajů, poukazujících na to, že tabákové výrobky jsou přírodní nebo přírodně čisté.
Tato zásada se vztahuje na činnost všech sdělovacích a propagačních prostředků, ale také na všechny výrobce a prodejce tabáku, tabákových výrobků a alkoholických nápojů. Pojem alkoholický nápoj upravují zákony ČNR a SNR o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zásada č. 18
Potravinový dozor
(1) Potravinový dozor se provádí
a) nad výrobou, oběhem, manipulací, označováním, skladováním, balením a prodejem potravin, tabákových výrobků a kosmetických prostředků,
b) nad zabezpečováním kontroly zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin,
c) nad dodržováním zdravotní způsobilosti osob zúčastněných při výrobě, oběhu a manipulaci s potravinami,
d) nad dodržováním zákazu reklamy a propagace tabákových výrobků a alkoholických nápojů.
(2) Orgány potravinového dozoru
a) dozírají, zda právnické a fyzické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem a na základě tohoto zákona,
b) podle povahy zjištěných nedostatků ukládají závaznými pokyny způsob a lhůtu k odstranění nedostatků.
(3) Orgány potravinového dozoru jsou oprávněny
a) zakázat výrobu, oběh, prodej a manipulaci výrobků, které odporují tomuto zákonu nebo předpisům vydaným na základě tohoto zákona nebo nařídit konfiskaci potravin zdravotně závadných,
b) podávat návrhy na zastavení činnosti,
c) zakázat používání neověřených měřidel podléhajících ověření a nebo měřidel neodpovídajících státním normám a používání jiných závadných přístrojů a zařízení ovlivňujících jakost potravin.
(4) Pracovníci orgánů potravinového dozoru jsou při plnění úkolů oprávněni
a) vstupovat do nemovitostí a prostor, v nichž se potraviny, přídatné a pomocné látky, tabákové výrobky a kosmetické prostředky vyrábějí, manipuluje se s nimi nebo se uvádějí do oběhu a provádět zde šetření,
b) požadovat od právnických a fyzických osob vysvětlení, informace, údaje, potřebné doklady a jiné písemnosti, nahlížet do nich, pořizovat z nich výpisy a opisy, pokud nejsou součástí obchodního tajemství [§ 17 a násl. obchodního zákoníka.] a požadovat nezbytnou bezplatnou pomoc při těchto úkonech,
c) odebírat vzorky k vyšetření a posouzení v nezbytném množství a rozsahu, přičemž není dotčeno právo kontrolovaného subjektu požádat o zapečetění totožného vzorku (dále jen "protivzorek").
Za vzorky, které jsou odebrány se poskytuje náhrada do výše výrobní nebo pořizovací ceny. Za protivzorek se náhrada neposkytuje. Nesplní-li výsledky rozboru odebraného vzorku podmínky tohoto zákona nebo odporuje-li vzorek předpisům vydaným na jeho základě, bude proplacená hodnota vzorku, jakož i náklady spojené s jeho odběrem a rozborem regresovány.
(5) Pracovníci orgánů potravinového dozoru se při výkonu dozorové činnosti prokazují služebním průkazem nebo pověřovacím dokladem.
(6) Orgány potravinového dozoru jsou odborné orgány státního zdravotního dozoru a odborného dozoru nad jakostí potravin. Určení orgánů pro tuto činnost v České republice stanoví zákon České národní rady a ve Slovenské republice zákon Slovenské národní rady.
V tržním hospodářství je obvyklé, že orgán, který odebírá vzorek potraviny, suroviny k její výrobě apod. v rámci státního odborného dozoru hradí právnické a fyzické osobě přiměřenou náhradu, kterou se rozumí pořizovací nebo výrobní cena. V případě, že rozborem bude zjištěno, že výrobek neodpovídá požadavkům tohoto zákona či předpisům na jeho základě vydaných, bude proplacená hodnota vzorku, jakož i další náklady spojené s odběrem a jeho rozborem regresovány.
Zásada č. 19
Pokuty
(1) Právnické nebo fyzické osobě vyrábějící potraviny, uvádějící je do oběhu a manipulující s nimi za účelem získávání zdroje peněžního příjmu, která
a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě,
b) ztěžuje nebo maří výkon potravinového dozoru nebo neprovede v určené lhůtě závazný pokyn k odstranění nedostatků,
může uložit příslušný orgán potravinového dozoru pokutu až do výše 3 000 000 Kčs.
(2) Právnické a fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 1 opětovně, uloží příslušný orgán potravinového dozoru pokutu až do výše 10 000 000 Kčs.
(3) Při stanovení pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán potravinového dozoru zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy k porušení povinnosti došlo.
(5) Pro řízení a uložení pokuty se použije ustanovení správního řádu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu příslušné republiky.
Podle odstavce 1 a 2 budou za porušení povinnosti postihovány pokutami právnické a fyzické osoby, které podnikají za účelem dosažení peněžních příjmů.
Tím není dotčeno sankcionování předem zmíněných osob podle trestního zákona, pokud bude prokázána míra zavinění zakládající skutkovou podstatu naplnění trestního činu.
Zásada č. 20
Zmocňovací ustanovení
(1) Federální ministerstvo hospodářství po dohodě s ministerstvem zemědělství České republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské republiky stanoví právním předpisem podmínky a základní požadavky pro výrobu, oběh a manipulaci s potravinami a požadavky na zdravotní nezávadnost a jejich jakost.
(2) Ministerstvo zdravotnictví České republiky v dohodě s ministerstvem zemědělství České republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské republiky stanoví právním předpisem
a) podrobné požadavky pro výrobu, oběh, balení, skladování, přepravu a zdravotní nezávadnost jednotlivých skupin potravin a kosmetických prostředků,
b) podrobné požadavky pro výrobu, oběh, zdravotní nezávadnost a biologickou hodnotu potravin určených pro zvláštní výživu,