Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Praxe vyžaduje, aby sběratelství zbraní bylo umožněno. V zájmu společnosti je však regulovat je tak, aby při uspokojování potřeb jednotlivců nedocházelo k neodůvodněnému hromadění zbraní. Z důvodů zajištění bezpečnosti se navrhuje neumožnit fyzickým osobám ani výjimečně držení střelbyschopných zbraní s vysokou účinností.

Při sběratelství střeliva je třeba zabránit jeho neodůvodněnému hromadění. Ani pro tyto účely nelze držet nedovolené střelivo.

Zbraně, které mají být používány k vyvolávání zvukových nebo světelných efektů pro účely divadelních představení, natáčení filmů, televizních programů, varietních vystoupení, výcviku psů nebo pro jiné účely obdobného charakteru, mohou fyzické nebo právnické osoby držet na základě zbrojního průkazu jen upravené pro střelbu nábojkami.

Střelbyschopné zbraně mohou být vystavovány na základě povolení příslušného orgánu, budou-li náležitě zabezpečeny proti ztrátě, odcizení nebo zneužití. Povolení se vydává na základě písemné žádosti. Střelivo lze vystavovat bez takového povolení, musí však být obdobně zabezpečeno.

Navrhovaná úprava přebírá v podstatě úpravu dosavadní, která se osvědčila a není třeba ji měnit. Rozdíl je pouze ve způsobu vymezení předmětů úpravy, který je v navrhované úpravě vymezen účelem používání zbraní, v dosavadní okruhem osob, které takové zbraně používají.

Znehodnocením zbraně se rozumí provedení takových úprav, které zaručují trvalou nezpůsobilost zbraně ke střelbě, přičemž se nemění její vnější vzhled. Fyzické a právnické osoby znehodnocující zbraně jsou povinny dodržet technologický postup stanoveny zvláštními předpisy. Při znehodnocení nesmí být odstraněno výrobní číslo zbraně. Bez souhlasu příslušných orgánů nesmí být znehodnocena zbraň, která je kulturní památkou nebo je ve sbírkách kulturních organizací.

Při znehodnocení zbraně podléhající registraci je její vlastník povinen zbraň předat příslušným orgánům ke kriminalistické expertize a jde-li o zbraň, která je kulturní památkou nebo je ve sbírkách kulturních organizací, je současně povinen předložit souhlas příslušných orgánů s jejím znehodnocením.

Na základě výsledku kriminalistické expertizy a případně i na základě předložených souhlasů vydá orgán, u kterého je zbraň registrována, vlastníku zbraně potvrzení, že může být znehodnocena. Určené fyzické nebo právnické osoby mohou zbraň znehodnotit pouze po předložení takovéhoto potvrzení.

Ten, kdo zbraň znehodnotil, je povinen vydat o tom vlastníkovi zbraně potvrzení. Potvrzení o znehodnocení zbraně předloží její vlastník příslušnému orgánu, který zbraň vyřadí z evidence. K držení znehodnocených zbraní není třeba zbrojní průkaz.

Navrhovaná úprava je zpřesněním dosud uplatňovaného postupu. Vychází ze skutečnosti, že vlastník zbraně se může rozhodnout, jak se svým majetkem naloží. Je však třeba vytvořit podmínky pro ochranu kulturních hodnot před zničením. Proto zbraně, které jsou kulturními památkami nebo jsou ve sbírkách kulturních organizací, mohou být znehodnoceny při respektování příslušných obecně závazných právních předpisů o nakládání s takovými předměty. V rámci boje s trestnou činností je rovněž nutné zabránit případnému znehodnocení důkazních prostředků. Proto musí být u všech zbraní, které mají být znehodnoceny, provedena kriminalistická expertiza. Za tím účelem se předpokládá, že vlastník zbraně, která má být znehodnocena, tuto zbraň předá orgánu, u kterého je zbraň registrována. V zákonem stanovené lhůtě vydá tento orgán potvrzení, že zbraň může být znehodnocena. Po znehodnocení předá vlastník zbraně tomuto orgánu potvrzení o znehodnocení. Takové potvrzení je povinen vydat ten, kdo zbraň znehodnotil. Zvláštními předpisy upravujícími provedení znehodnocení se rozumějí příslušné čs. státní normy v oboru státního zkušebnictví.

Vyvézt do ciziny zbraně a střelivo podléhající registraci lze pouze se souhlasem příslušného orgánu. Dovézt na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo přes toto území provézt takové zbraně nebo střelivo lze se souhlasem orgánu pasové kontroly, je-li o souhlas požádáno při přechodu státních hranic, nebo se souhlasem čs. zastupitelského úřadu, je-li o souhlas požádáno v cizině. Souhlas k vývozu, dovozu nebo průvozu zbraní a střeliva osvědčuje zbrojní průvodní list. Takového souhlasu není třeba, jde-li o zbraně a střelivo, které fyzické nebo právnické osoby vyvážejí, dovážejí nebo provážejí jako předmět své činnosti (zásada č. 5).

Navrhovaná úprava vychází z dosavadní praxe a zajišťuje zájem státu evidovat pohyb zbraní na jeho území. S cílem vytvořit podmínky pro automatizaci evidencí zbraní se doporučuje, aby souhlas k vývozu udělovaly pouze orgány policie. Podrobnější podmínky pro jeho udělení upraví prováděcí předpisy. Předpokládá se, že takové souhlasy budou udělovat orgány policejních sborů na stupni okresu. Souhlas k dovozu a průvozu (tranzitu) zbraní a střeliva by, tak jako dosud, vydávaly čs. zastupitelské úřady nebo orgány pasové kontroly.

Pokud žadatel o souhlas k vývozu zbraně nebo střeliva není držitelem zbrojního průkazu opravňujícího jej nabýt vlastnictví k nim, nahrazuje zbrojní průvodní list takové oprávnění. Držiteli zbrojního průkazu opravňujícího k držení střeliva pro sběratelské účely nahrazuje tento zbrojní průkaz zbrojní průvodní list opravňující k vývozu nebo dovozu střeliva za účelem sběratelské výměny, nejde-li o množství přesahující nejmenší dostupné spotřebitelské balení střeliva téhož druhu, značky a ráže.

Navrhovaná úprava částečně přebírá dosavadní postup. Vychází však z navrhované koncepce nevydávat nákupní povolení. Nově se upravuje nevydávat souhlas k vývozu malého množství střeliva určeného pro sběratelské účely, jde-li o osoby oprávněné střelivo sbírat. Návrh souvisí s nově navrhovanou úpravou sběratelství.

Každý, kdo doveze na území České a Slovenské Federativní Republiky zbraň podléhající registraci, je povinen ji nejpozději do pěti dnů registrovat u příslušného orgánu. Není-li vlastník dovezené zbraně nebo střeliva držitelem příslušného zbrojního průkazu, je povinen ve stejné lhůtě zbraň odevzdat do úschovy uvedenému orgánu. Takovou povinnost nemá ten, komu byl vydán zbrojní průvodní list k dovozu a opětovnému vývozu zbraní a střeliva, popřípadě k jejich průvozu.

Návrh přebírá postup uplatňovaný v dosavadní praxi, který se osvědčil a nevyžaduje zásadních změn. V návaznosti na zásadu č. 9 se předpokládá, že osobám, které na území České a Slovenské Federativní Republiky budou hlášeny k pobytu, budou k držení nebo nošení zbraní vydávány zbrojní průkazy. Interními právními akty bude zřejmě třeba v resortech ministerstev vnitra upravit postup zainteresovaných orgánů tak, aby nedocházelo k úniku dovezených zbraní z evidence.

Kdo nabude vlastnictví ke zbrani nebo střelivu podléhajícím registraci a není držitelem příslušného zbrojního průkazu, je povinen je předat do pěti dnů do úschovy příslušnému orgánu. Ve lhůtě dvou měsíců může požádat o vydání příslušného zbrojního průkazu k jejich držení nebo nošení, převést tyto zbraně nebo střelivo na jiného oprávněného držitele, požádat o potvrzení, že zbraň může být znehodnocena (zásada č. 17), popřípadě požádat o předání zbraně subjektu oprávněnému k obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem. Stejné povinnosti a oprávnění má i vlastník zbraně a střeliva, pokud skončila platnost jeho zbrojního průkazu.

Jestliže vlastník zbraně a střeliva požádá o vydání příslušného zbrojního průkazu k jejich držení nebo nošení a žádost bude zamítnuta, počíná dnem, kdy rozhodnutí o zamítnutí žádosti nabude právní moci, běžet nová dvouměsíční lhůta, ve které vlastník zbraně a střeliva je může převést na jiného oprávněného držitele, požádat o potvrzení, že zbraň může být znehodnocena, popřípadě požádat o předání zbraně subjektu oprávněnému k obchodní činnosti. Stejná oprávnění má i vlastník zbraně a střeliva, kterému byla zbraň a střelivo nebo zbrojní průkaz odebrány, pokud příslušné orgány v trestním řízení nebo v řízení o přestupku nerozhodly o tom, jak má být se zbraní naloženo.

Jestliže vlastník zbraně a střeliva v zákonem stanovené lhůtě nesdělí, jak má být se zbraní a střelivem naloženo, příslušný orgán zbraň nabídne prostřednictvím oprávněného subjektu k prodeji. Výtěžek získaný prodejem zbraně po odečtení nákladů prodeje náleží jejímu původnímu vlastníku. Střelivo se k prodeji nenabízí. Nevykoupené zbraně a střelivo se zničí bez náhrady. Lhůta dvou měsíců stanovená pro rozhodnutí vlastníka zbraně o tom, jak má být se zbraní naloženo, může být na žádost ze závažných důvodů prodloužena.

Orgány, které v trestním řízení nebo v řízení o přestupku rozhodnou o zbrani nebo střelivu, zasílají opisy takových rozhodnutí opatřených doložkou o právní moci příslušným orgánům.

V případě dědění a na základě souhlasu k dovozu se může legálně stát vlastníkem zbraně i ten, kdo není držitelem zbrojního průkazu. Navrhovaná úprava v podstatě přebírá v praxi osvědčený dosavadní postup modifikovaný v návaznosti na úpravu navrženou v předchozích zásadách. Je rovněž třeba upravit případy, kdy zbrojní průkaz pozbyl platnosti (viz zásada č. 9). Tento postup v nejvyšší možné míře respektuje majetková práva vlastníků zbraní. Postup navrhovaný pro uschované střelivo vychází z praxe obchodů se zbraněmi a střelivem. Předpokládá se, že ničeny budou jen zbraně technicky nezpůsobilé mající nepatrnou hodnotu, přičemž návrh obsahuje širokou škálu možnosti k rozhodnutí vlastníka, jak má být s jeho majetkem v uvedených případech naloženo. Dvouměsíční lhůta stanovená pro toto rozhodnutí vlastníka může být na jeho žádost ze závažných důvodů prodloužena. Závažným důvodem může být např. dlouhodobé onemocnění, pobyt mimo území státu, které znemožňuje vlastníkovi provést včas všechna potřebná opatření, ale i skutečnost, že zbraně nabyde děděním osoba, která pro nezletilost nemůže požádat o vydání zbrojního průkazu, ačkoliv zbraň chce držet a k dosažení zletilosti chybějí více než dva měsíce. Pokud jde o zbraně odevzdané nebo odebrané na základě rozhodnutí jiného orgánu (v řízení o přestupcích nebo v trestním řízení), je třeba uložit příslušným orgánům povinnost zasílat místně příslušným orgánům státní správy opisy pravomocných rozhodnutí obsahujících výrok, jak má být se zbraní naloženo (vrácení majiteli, zabrání, propadnutí ve prospěch státu apod.).

Každý, kdo první přijde do styku se zbraněmi nebo střelivem po zemřelém držiteli, je povinen je odevzdat bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu. Příslušné orgány předávají orgánu pověřenému vést řízení o dědictví informace o zemřelých držitelích zbrojních průkazů a o jejich zbraních nebo střelivu. Orgán pověřený vést řízení o dědictví sdělí příslušnému orgánu, kdo se podle výsledku řízení stal vlastníkem zbraní nebo střeliva.

Návrh přebírá dosavadní úpravu. Je však nezbytné nově stanovit příslušným orgánům vzájemnou ohlašovací povinnost, aby se vytvořily podmínky pro to, aby o zbraních a střelivu mohlo být rozhodnuto v dědickém řízení a aby orgánu, který je pověřen registrací zbraní bylo zřejmé, kdo nabyl vlastnictví ke zbraním nebo střelivu děděním. Tím se zamezí dosud se v praxi vyskytujícím případům, kdy na útvarech policie jsou uschovány řadu let zbraně, jejichž vlastník není znám.

Každý, kdo nalezne zbraň nebo střelivo, je povinen nález ohlásit příslušnému orgánu. Nalezené doklady opravňující k nabytí vlastnictví ke zbraním a střelivu, k jejich držení, nošení, vývozu, dovozu nebo průvozu je každý povinen odevzdat příslušnému orgánu.

Nad rámec dosavadní zákonné úpravy se s ohledem na předpokládaný charakter dokladů, které mají být zavedeny do užívání, ukládá povinnost tyto doklady v případě nálezu odevzdat příslušnému orgánu k provedení dalších opatření. Pokud jde o nálezy zbraní, navrhuje se zachovat i nadále postup při nakládání s nimi a postupovat i nadále podle příslušných ustanovení občanského zákoníku o nálezech.

Každý je povinen dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraněmi a střelivem, řádně je zabezpečit proti ztrátě, odcizení nebo zneužití, dbát, aby zbraně a střelivo nebyly předány tomu, kdo není k jejich držení nebo nošení oprávněn, ve stanovených případech hlásit příslušným orgánům požadované údaje, popřípadě vést stanovené evidence.

Předpokládá se zákonem taxativně vymezit všechny povinnosti vyplývající pro fyzické i právnické osoby z vydání zbrojního průkazu, zbrojního průvodního listu, popřípadě jiného souhlasu nebo povolení na úseku zbraní a střeliva i pro ostatní osoby přicházející do styku se zbraněmi a střelivem. Rozsah povinnosti odpovídá dosavadnímu stavu s tím, že je třeba zabezpečit řádné evidování zbraní, jejich vlastníků i těch, kdo na úseku zbraní a střeliva provozují činnosti, ke kterým je třeba souhlas nebo povolení.

Střílet z historických zbraní a ze zbraní podléhajících registraci lze pouze na místech a v objektech k tomu určených. Sportovní, podnikové, lovecké nebo výukové střelnice (stálé i jednorázové) lze zřizovat a provozovat pouze se souhlasem příslušného orgánu. Pouze se souhlasem tohoto orgánu lze střílet na místech mimo schválené střelnice.

Osoby starší 15 let mohou střílet ze zbraní podléhajících registraci pod dohledem odborného instruktora staršího 18 let. Osoby mladší 15 let mohou za stejných podmínek střílet pouze z malorážních zbraní; ze zbraní nepodléhajících registraci mohou střílet pod dohledem osoby starší 18 let.

Navrhuje se převzít z dosavadní právní úpravy postup při zřizování a provozování jednotlivých druhů střelnic a vydávání souhlasu, ke střelbě mimo schválené střelnice, který se plně osvědčil a není třeba ho měnit. Předpokládá se, že i prováděcí předpisy k zákonu upraví postup při vydávání těchto souhlasů shodně s dosavadní právní úpravou.

Dozor nad dodržováním předpisů o zbraních a střelivu vykonávají příslušné orgány. Při výkonu dozoru jsou tyto orgány oprávněny odebírat zbrojní průkazy a zbraně a střelivo, pokud pominou důvody nebo se změní podmínky, za kterých byly zbrojní průkazy vydány. Odebírají zbraně a střelivo neoprávněně držené, provádějí kontrolu evidencí a zabezpečení zbraní a střeliva u fyzických a právnických osob, kterým byl udělen souhlas k výrobní, obchodní nebo jiné obdobné činnosti na úseku zbraní a střeliva, kontrolují evidence a zabezpečení zbraní a střeliva u právnických osob, kterým byl vydán zbrojní průkaz. Při porušení předpisů mohou rozhodnout o pozastavení činnosti nebo odebrat příslušný souhlas nebo oprávnění. Provádějí kontrolu míst a objektů určených ke střelbě a při zjištění nedostatků mohou nařídit zastavení provozu, rozhodnout o zrušení střelnice nebo o zastavení střelby.

Navrhovaná úprava v zásadě přebírá dosavadní rozsah oprávnění orgánů dozoru. V závislosti na navrhovaném vedení agendy zbraní bez ohledu na jejich druh se předpokládá, že by výkon dozoru nad dodržováním předpisů o zbraních a střelivu byl svěřen výhradně orgánům policie. Na rozdíl od dosavadní úpravy se předpokládá oprávnění ve stanovených případech odebrat zbrojní průkaz, zbraně a střelivo právnickým osobám. Současně se jeví nezbytné zakotvit oprávnění odpovídající úkolům při vydávání souhlasů k hospodářské činnosti na úseku zbraní a střeliva. Dozor a kontrolní činnost budou více než dosud zaměřeny na obchodování se zbraněmi s cílem zabezpečit, aby prodávané zbraně neunikly registraci. Podrobnější úprava bude obsažena v prováděcích předpisech.

Na řízení o vydání osvědčení, souhlasů a povolení na úseku zbraní a střeliva se vztahují obecné předpisy o správním řízení s výjimkou ustanovení správního řádu o náležitostech rozhodnutí v případech, kdy je žadateli o vydání zbrojního průkazu nebo zbrojního průvodního listu vyhověno.

Návrh přebírá v plném rozsahu dosavadní úpravu. Bude-li žádosti o vydání zbrojního průkazu nebo zbrojního průvodního listu vyhověno, nevydá správní orgán správní rozhodnutí, ale přímo příslušný doklad. S ohledem na předpokládanou účinnost navrhované úpravy se nepřebírá dosavadní postup při odvolacím řízení podle občanského soudního řádu, neboť se v praxi ukázal jako problematický. V návaznosti na připravovanou novelu občanského soudního řádu se předpokládá, že soudy budou přezkoumávat pravomocná rozhodnutí ve věcech zbraní a střeliva pouze na základě žaloby.

Ustanoveními zákona o zbraních a střelivu nejsou dotčeny předpisy o soukromém podnikání, zahraničně obchodní činnosti, celní předpisy, předpisy o prozatímní správě majetku zabraného nebo propadlého ve prospěch státu, předpisy o přepravě věcí dopravcem a předpisy o stavebním řízení a územním plánování, státním zkušebnictví, ověřování zbraní a střeliva a Úmluva o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní.

Navrhovaná úprava přebírá dosavadní stav a reaguje na změny v právním řádu, k nimž došlo v oblasti soukromého podnikání. Při výkonu státní správy na úseku zbraní a střeliva nelze omezovat působnost jiných právních předpisů, které se této oblasti dotýkají.

Ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo vnitra Slovenské republiky obecně závazným právním předpisem podrobněji upraví postup při vydávání zbrojních průkazů včetně postupu při posuzování občanské bezúhonnosti, možné újmy ochrany práv a právem chráněných zájmů jiných osob a způsobu prokazování fyzické, duševní a odborné způsobilosti k používání zbraně, způsobu prokazování potřeby držet nebo nosit zbraň a střelivo, vydávání souhlasů k vývozu zbraní a střeliva, souhlasů k výrobní, obchodní a jiným obdobným činnostem na úseku zbraní a střeliva, souhlasů ke zřizování a provozování střelnic, povolení ke střelbě mimo schválené střelnice a k vystavování zbraní, náležitosti žádostí o udělení jednotlivých druhů osvědčení, souhlasů a povolení, při udělování výjimek ze zákazu držení nebo nošení nedovolených zbraní a střeliva, vedení evidencí a zabezpečení zbraní a střeliva u právnických osob, které drží zbraně na zbrojní průkaz a zacházení s těmito zbraněmi a střelivem, podmínky pro zabezpečení zbraní a střeliva u fyzických nebo právnických osob, kterým byl vydán souhlas k výrobní, obchodní nebo jiné obdobné činnosti a pro jejich evidenci, podmínky pro bezpečný provoz střelnic a střelbu mimo schválené střelnice, konkrétní postup držitelů oprávnění, souhlasů a povolení vydaných na úseku zbraní a střeliva při plnění zákonem stanovených povinností a postup v případech, kdy soud rozhodne o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům takového držitele.

Vzory tiskopisů zbrojního průkazu a zbrojního průvodního listu stanoví federální ministerstvo vnitra.

Navrhovaná úprava vychází z předpokladu, že působnost orgánů státní správy na úseku zbraní a střeliva bude zákony České národní rady a Slovenské národní rady svěřena opět resortům ministerstev vnitra republik. S cílem zajistit podmínky pro jednotné vedení evidencí zbraní a jejich držitelů a pro jejich automatizaci včetně strojového vydávání dokladů se navrhuje svěřit stanovování vzorů uvedených tiskopisů federálnímu ministerstvu vnitra. Tento návrh vychází z působnosti federace a bere v úvahu skutečnost, že zbrojní průvodní listy jsou doklady užívané i v zahraničí a navrhovaná úprava předpokládá, že v některých případech lze zbrojní průkaz vyvézt do zahraničí.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky upraví obecně závazným právním předpisem postup při posuzování fyzické a duševní způsobilosti k používání zbraní a střeliva.

Dosud je postup lékařů při posuzování fyzické a duševní způsobilosti upraven metodickými pokyny ministerstev zdravotnictví republik, které jsou vydány formou interních právních aktů. Navrhuje se formálně i obsahově upravit tuto problematiku obdobně jako posuzování zdravotní způsobilosti držitelů řidičských oprávnění. Předpokládá se, že postup bude upraven diferencovaně podle účelu, ke kterému mají být zbraně drženy nebo nošeny (např. odlišná kritéria při sběratelství zbraní).

Orgány, které před účinností tohoto zákona vedly evidence loveckých brokových zbraní a jejich držitelů, předají evidenční materiály ve stanovené lhůtě příslušnému orgánu.

Povolení k držení a nošení zbraní a střeliva vydaná před účinností tohoto zákona pozbývají platnosti uplynutím šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Jejich držitelé jsou povinni nejpozději dva měsíce před skončením platnosti povolení k držení a nošení zbraní a střeliva požádat o vydání nového zbrojního průkazu.

Hromadné zbrojní průkazy a hromadná povolení k držení loveckých brokových zbraní pozbývají platnosti uplynutím jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Orgány, které vedly podle dosavadních právních předpisů evidence držitelů soukromých kulových zbraní policistů policejních sborů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, vojáků z povolání vojsk ministerstva vnitra, příslušníků Sborů nápravné výchovy a vojáků z povolání Československé armády a evidence jejich soukromých kulových zbraní, předají ve stanovené lhůtě evidenční materiály příslušnému orgánu.

Povolení k držení a nošení soukromých kulových zbraní a střeliva vydaná před účinností tohoto zákona policistům policejních sborů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, příslušníkům Sborů nápravné výchovy, vojákům vojsk ministerstva vnitra a vojákům z povolání Československé armády pozbývají platnosti uplynutím jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Fyzické nebo právnické osoby, které vyvíjejí, vyrábějí, opravují, upravují, znehodnocují, jako předmět své činnosti prodávají a nakupují, vyvážejí, dovážejí, popřípadě provážejí zbraně nebo střelivo, jsou povinny nejpozději do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona požádat příslušný orgán o udělení souhlasu k takové činnosti nebo o potvrzení souhlasu již uděleného.

Cílem navrhované úpravy je vytvoření podmínek pro plynulý přechod na nově zaváděný systém. Předpokládané jednotné vedení agendy zbraní a střeliva, zrušení hromadných povolení a zrušení agendy soukromých kulových zbraní příslušníků ozbrojených sil a sborů vyžaduje vytvořit podmínky pro aktuální vedení všech evidencí zbraní a jejich držitelů.

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na osoby požívající diplomatických a konzulárních výsad a imunit, pokud mezinárodní smlouvy nestanoví jinak.

Navrhovaná úprava je odrazem závazků České a Slovenské Federativní Republiky vyplývajících z mezinárodního práva.

Zrušuje se zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb., a vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 264/1990 Sb.

Navrhovaná úprava v plném rozsahu nahradí dosavadní. Předpokládá se, že prováděcí předpisy ministerstev vnitra republik zruší "Vzorové směrnice pro zacházení se zbraněmi drženými na hromadný zbrojní průkaz" vydané výnosem ministerstva vnitra ČSR ze dne 6. ledna 1986, č. j.: PDS-390/Spr-85 a úpravou ministerstva vnitra SSR ze dne 20. února 1986, č. j.: PDS-90/40-86.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem .............

Pro plynulý přechod na novou právní úpravu se s ohledem na zásadní změny navrhuje stanovit alespoň tříměsíční legisvakanci.

V Praze dne 26. srpna 1992

Předseda vlády ČSFR:

Ministr vnitra ČSFR:

V současné době dochází v naší společnosti k řadě zásadních změn odrážejících se v právním řádu České a Slovenské Federativní Republiky. Zejména ústavní zakotvení základních práv a svobod, nové vymezení působnosti federace a republik a odraz opatření ekonomické reformy v podmínkách podnikání je nezbytné promítnout do právní úpravy všech oblastí státní správy.

Právní vztahy existující při výkonu státní správy na úseku zbraní a střeliva jsou regulovány zákonem č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb., a vyhláškou federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 264/1990 Sb. Uvedené právní předpisy nabyly účinnosti k 1. dubnu 1984 a s ohledem na potřebu reagovat na politické změny ve státě a společnosti byly v první polovině roku 1990 novelizovány v části dotýkající se základních podmínek pro vydávání povolení k držení a nošení kulových zbraní a střeliva.

Za dobu účinnosti těchto právních předpisů odhalila praxe některé nedostatky nebo mezery v právní úpravě. Zákon o zbraních a střelivu upravuje rozdílně režim kulových a loveckých brokových zbraní a jejich držení a nošení je vázáno na dva různé druhy povolení (zbrojní průkaz a lovecký lístek). Volnější podmínky pro držení a nošení loveckých brokových zbraní byly odůvodňovány nižší účinností a tedy i menší nebezpečností těchto zbraní. To však neodpovídá skutečnému stavu. Lovecké brokové zbraně jsou svou účinností srovnatelné se zbraněmi kulovými a podle okolností mohou být i svým účinkem nebezpečnější. Lovecký lístek jako doklad opravňující k držení a nošení loveckých brokových zbraní ve své podstatě, v souladu s obecně závaznými právními předpisy o myslivosti, je dokladem zcela jiného charakteru než zbrojní průkaz - osvědčuje, že jeho držitel je oprávněn vykonávat právo myslivosti, tedy právo širšího obsahu než je právo lovit, resp. používat zbraně.

Rozdělení agendy zbraní a střeliva mezi dva druhy orgánů státní správy nevytváří vhodné podmínky pro jednotný převod evidencí zbraní a jejich držitelů na výpočetní techniku. Již v kontrolní zprávě o prvním roce účinnosti zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, která byla v roce 1985 předložena branným a bezpečnostním výborům Federálního shromáždění, bylo obsaženo upozornění na nejednotnou praxi ve vedení agendy loveckých brokových zbraní u tehdejších okresních národních výborů a v souvislosti s tím vznikající problémy zejména v České republice.

Ve správním řízení se projevuje řada problémů vyplývajících z příliš obecného vymezení podmínek pro vydání zbrojního průkazu a z chybějící úpravy způsobu prokazování "odborné způsobilosti" k používání zbraně. Při neexistenci právní regulace počtu zbraní, jejichž držení a nošení lze povolit, se jeví nepraktickým vydávání povolení k držení a nošení zbraní a střeliva ne obecně, ale vždy na každou konkrétní zbraň (resp. i na "hlavní část" zbraně). Zbytečně složitá je úprava povolování půjčování zbraní a stanovení maximální lhůty pro půjčení na tři měsíce nebo mezi držiteli zbrojního průkazu na jeden rok. To má za následek situaci, kdy držitel zbrojního průkazu si může půjčit od jiného držitele kulovou zbraň, byť i na velmi krátkou dobu (např. jeden hon), pouze na základě povolení příslušného orgánu státní správy. Rovněž omezená doba platnosti zbrojního průkazu a povinnost žádat před jejím uplynutím o prodloužení má za následek opakované řízení o vydání povolení k držení a nošení zbraní a střeliva. Přitom účelem tohoto opatření je vlastně ověření, zda se nezměnily podmínky, za kterých bylo poprvé takové povolení vydáno. To způsobuje nadbytečné administrativní zatížení povolovacích orgánů i držitelů zbrojních průkazů.

Problematická je v praxi úprava držení zbraní právnickými osobami na základě hromadného zbrojního průkazu, resp. hromadného povolení. Držitel hromadného zbrojního průkazu je povinen hlásit příslušnému orgánu osoby, které takto držené zbraně budou nosit, nejsou však upraveny podmínky postupu, kdy např. jedna z těchto osob neskýtá záruku, že zbraně nebude zneužito. Teoreticky by taková situace měla mít za následek zamítavé rozhodnutí o žádosti o vydání hromadného zbrojního průkazu, popřípadě jeho odebrání. Zákon rovněž nestanoví osobám, které používají zbraně držené na hromadný zbrojní průkaz, podmínku fyzické, duševní a odborné způsobilosti, takže poměrně často používají tyto zbraně osoby, které zejména s ohledem na věk nemohou zbraně řádně zabezpečit (problematika závodní stráže). Uvedené problémy zadaly v několika případech i důvod k řešení pracovněprávních a majetkoprávních sporů.

Nedostatečně jsou upraveny otázky související se sběratelstvím. Zákon v zásadě předpokládá v omezeném rozsahu pouze sběratelství střeliva, a to jen držiteli zbrojních průkazů nebo loveckých lístků. Sběratelství střelbyschopných zbraní by bylo možné pouze na základě zbrojního průkazu, avšak v praxi je s ohledem na předpokládaný velký počet zbraní ve sbírce nereálné. Navíc by tyto zbraně bylo umožněno vydáním zbrojního průkazu držet i nosit, což přesahuje rámec potřeb sběratele.

Stávající právní úprava obsahuje dvojí přístup k řešení problematiky tzv. "vojenských zbraní", tedy zbraní užívaných v zásadě ke stejným účelům. Vojenské zbraně a střelivo užívané v Čs. armádě a ve Sboru národní bezpečnosti jsou z působnosti zákona vyňaty, ale k úpravě na úseku vojenských zbraní užívaných Sbory nápravné výchovy, sbory ozbrojené ochrany v dopravě a celní správou zmocňuje zákon příslušná ministerstva. Užívání vojenských zbraní a střeliva ve všech těchto případech, a tedy i nutnost podrobnější úpravy, jejich přidělování, držení a nošení vyplývá z jiných právních předpisů. Problematika těchto zbraní by tedy měla být řešena jednotně samostatným právním předpisem a předmětem úpravy zákona o zbraních a střelivu by měla být pouze oblast státní správy na úseku "civilních zbraní".