Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

Vládní návrh

Občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan České a Slovenské Federativní Republiky /dále jen občan/ prokazuje svou totožnost, státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky a další údaje v občanském průkazu zapsané v rozsahu stanoveném zákonem.

K prokazování skutečností zapsaných v občanském průkazu není občan povinen předkládat další doklady.

Obdobně jako v dosavadní právní úpravě je potřebné stanovit, co to je občanský průkaz a jaké skutečnosti jím občan může prokázat. Na rozdíl od zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech, se navrhuje již v úvodním ustanovení zákona vyjádřit skutečnost, že to, co je v občanském průkazu zapsáno, není třeba prokazovat jinými doklady.

Do občanského průkazu se zapisuje příjmení, jméno, rodné příjmení, pohlaví, datum, místo a okres narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu.

Pokud byla občanu rozhodnutím soudu omezena způsobilost k právním úkonům nebo mu byl uložen trest zákazu pobytu, zapíše se do občanského průkazu i tato skutečnost.

Na žádost občana se do občanského průkazu zapisují údaje o závažných chorobách, které za určitých okolností vyžadují okamžité podání léku nebo poskytnutí speciální první pomoci a údaje o krevní skupině a podskupině.

Vzor občanského průkazu, který stanoví federální ministerstvo vnitra, bude uveden v příloze zákona.

Vzhledem k tomu, že prokazování skutečností sloužících k identifikaci občana bezprostředně souvisí se základními právy a svobodami občana /čl. 4 a čl. 10 Listiny základních práv a svobod/, se taxativně stanoví údaje zapisované do občanského průkazu.

Navrhovaná koncepce vychází z toho, že občanský průkaz by měl obsahovat pouze základní údaje o občanovi. Ostatní údaje dosud zapisované do občanského průkazu /zaměstnání, stav, údaje o rodinných příslušnících apod./ by měl občan v případě potřeby prokazovat jiným způsobem, respektive ten, kdo takové údaje požaduje, měl by mít možnost je získat jiným způsobem.

Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, svěřuje právní úpravu na úseku občanských průkazů federaci. Z toho vyplývá, že při jednotné právní úpravě na celém území České a Slovenské Federativní Republiky by měl být na tomto území platný také jeden úřední vzor občanského průkazu /v české a slovenské jazykové mutaci/. Proto se navrhuje, aby úřední vzor občanského průkazu stanovilo federální ministerstvo vnitra.

Vzhledem k tomu, že se předpokládá využití občanského průkazu i jako cestovního dokladu na základě uzavřených dvoustranných mezinárodních smluv, považuje se za vhodné názvy rubrik uvádět i v anglickém, popřípadě dalším jazyce.

Občanský průkaz je povinen mít každý občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občanský průkaz se nevydává občanům, kteří byli rozhodnutím soudu zbaveni způsobilosti k právním úkonům.

Stejně jako v dosavadní právní úpravě se navrhuje v zákoně výslovně stanovit mít povinnost občanský průkaz. Rovněž se stanoví, kterým občanům se občanský průkaz nevydává, tj. občanům, kteří byli rozhodnutím soudu zbaveni způsobilosti k právním úkonům. Další skupina občanů, kterým se občanský průkaz nevydává, jsou občané, kteří nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky trvalý pobyt. Vydávání občanského průkazu těmto občanům by bylo administrativně náročné již vzhledem k nutnosti předkládat k vydání průkazu československé matriční doklady.

Občanský průkaz vydávají příslušné orgány určené zákonem České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen příslušné orgány) s dobou platnosti na 10 let.

Občanům starším 60 let se občanské průkazy vydávají s dobou platnosti neomezenou.

K vydání občanského průkazu je občan povinen předložit doklady v rozsahu stanoveném obecně závazným právním předpisem a dvě fotografie, jejichž náležitosti stanoví obecně závazný právní předpis.

Podrobnosti o vydávání občanských průkazů upraví obecně závazný právní předpis.

Stanovení doby platnosti občanských průkazů se od dosavadní právní úpravy v podstatě neliší, protože se v praxi osvědčilo.

Obdobně jako v jiných státech je doba platnosti stanovena na 10 let. Na základě zkušeností z praxe se posouvá na 60 let věková hranice pro vydávání občanských průkazů s neomezenou dobou platnosti.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se upouští od vybírání náhrady pořizovacích výloh za vydání občanského průkazu. Tato změna vychází z principu, že za doklad, který je občan povinen mít, nelze požadovat finanční náhradu. Předpokládá se, že výměna občanského průkazu bude v některých případech /ztráta, odcizení, zničení, změna údaje vyplývající z vlastní vůle občana, doplnění nebo změna údaje zapisovaného na žádost občana/ podléhat zpoplatnění podle předpisů o správních poplatcích. Vzhledem k tomu, že výše správního poplatku bude závislá na důvodu výměny občanského průkazu, bude nutné v návaznosti na účinnost zákona o občanských průkazech novelizovat platnou vyhlášku ministerstev financí o správních poplatcích.

Občanský průkaz nesmí být přijímán jako zástava a nesmí být držiteli odebrán při vstupu do objektů nebo na pozemky.

Ustanovení o tom, že občanské průkazy nelze přijímat jako zástavu a odebírat při vstupu do objektů nebo na pozemky, bylo v podstatě převzato z dosavadního zákona. Jeho účelem je ochrana občanského průkazu před ztrátou, popřípadě odcizením nebo zneužitím.

Občanský průkaz ztrácí průkazní moc, jestliže

a/ skončila doba jeho platnosti,

b/ byl zničen nebo poškozen tak, že jím není možno prokazovat totožnost nebo údaje v něm zapsané,

c/ byl ztracen nebo odcizen a tato skutečnost byla ohlášena příslušnému orgánu,

d/ došlo ke změně některého z údajů zapsaných v občanském průkazu s výjimkou údajů zapisovaných na žádost občana,

e/ jeho držitel podstatně změnil podobu,

f/ jeho držitel zemřel, pozbyl státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, ukončil trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům.

Důvody ztráty průkazní moci občanského průkazu vycházejí z dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila. Ztratí-li občanský průkaz průkazní moc z důvodů uvedených v písm. a) až e), je občan povinen podle zásady č. 7 požádat o vydání nového občanského průkazu. Pro úplnost se navrhuje rozšířit tyto důvody i o případy, kdy držitel občanského průkazu zemřel, pozbyl čs. státní občanství, ukončil trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům.

Občan je povinen

a/ chránit občanský průkaz před zničením, poškozením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím,

b/ požádat příslušný orgán o vydání občanského průkazu, jestliže dosavadní občanský průkaz ztratil průkazní moc z důvodů uvedených v zásadě č. 5 písm. a) až e); občanský průkaz, který ztratil průkazní moc z důvodů uvedených v zásadě č. 5 písm. a), b), d) nebo e) je občan povinen při vydání nového občanského průkazu odevzdat příslušným orgánům,

c/ dostavit se na vyzvání příslušných orgánů k vyřízení záležitostí týkajících se občanského průkazu,

d/ odevzdat občanský průkaz neprodleně příslušným orgánům, jestliže pozbyl státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky nebo ukončil trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, popřípadě nastoupil výkon trestu odnětí svobody nebo byl vzat do vazby.

Na žádost občana se vydá nový občanský průkaz i v případě, že dosavadní průkaz neztratil průkazní moc, jestliže

a) občanu byla vrácena způsobilost k právním úkonům,

b) byl vykonán trest zákazu pobytu nebo bylo upuštěno od výkonu jeho zbytku,

c) občan požádá o zápis údajů o závažných chorobách, které za určitých okolností vyžadují okamžité podání léků nebo poskytnutí jiné speciální první pomoci, o zápis krevní skupiny a podskupiny nebo o změny těchto údajů, popřípadě o zrušení takových zápisů.

Povinnosti spojené s držením občanského průkazu stanovené v této zásadě analogicky odpovídají případům, ve kterých občanský průkaz ztrácí průkazní moc. Občanovi se neukládá povinnost hlásit změny údajů zapsaných v občanském průkazu, neboť podle zásady č. 6 ztrácí občanský průkaz průkazní moc ve všech případech, kdy dojde ke změně některého z údajů do průkazu povinně zapisovaných. Držitel občanského průkazu je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu a odevzdat dosavadní příslušným orgánům. Tato úprava je žádoucí, aby se zabránilo možným případům zneužití občanského průkazu. Zákon výslovně stanoví i případy, kdy občan může požádat o vydání občanského průkazu i když dosavadní průkaz neztrácí průkazní moc.

Každý, kdo nalezne cizí občanský průkaz, je povinen neprodleně jej odevzdat příslušným orgánům. Stejnou povinnost má i držitel občanského průkazu vydaného náhradou za svůj ztracený nebo odcizený, jestliže dosavadní občanský průkaz nalezne nebo jej jinak získá zpět.

Občanský průkaz zemřelého držitele je povinen odevzdat příslušným orgánům ten, kdo obstaral jeho pohřeb, do 30 dnů ode dne vydání úmrtního listu.

Občanský průkaz držitele, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, je povinen odevzdat příslušným orgánům jeho zákonný zástupce do 10 dnů ode dne, kdy uvedené rozhodnutí soudu nabylo právní moci.

Podrobnosti upraví obecně závazný právní předpis.

Nově se navrhuje stanovit lhůtu pro odevzdání občanského průkazu zemřelého držitele a držitele zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Nutnost upravit i v těchto případech povinnost odevzdat občanský průkaz vychází z důvodů uvedených v odůvodnění k zásadě č. 7.

Občan je povinen při nástupu výkonu trestu odnětí svobody odevzdat občanský průkaz útvarům Sboru nápravné výchovy ministerstva spravedlnosti České republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky, které tento průkaz předají neprodleně do úschovy orgánu, který jej vydal. V případech, kdy byl občan vzat do vazby, je občanský průkaz povinen odevzdat do úschovy útvaru, u kterého se vazba vykonává.

Příslušné orgány přebírají na požádání do úschovy občanské průkazy občanů dlouhodobě se zdržujících v zahraničí.

Podrobnosti upraví obecně závazný právní předpis.

Úschova občanských průkazů po dobu výkonu trestu odnětí svobody u orgánů, které je vydaly, byla dosud upravena pouze vyhláškou. Protože se jedná o úpravu povinností, je nutné vyjádřit ji přímo v zákoně. Účelem této úschovy je ochrana občanského průkazu před ztrátou, odcizením nebo zneužitím. Pro upřesnění se doplňuje i povinnost občana odevzdat občanský průkaz v případech, kdy byl vzat do vazby.

Rovněž právo občana požádat o úschovu občanského průkazu bylo dosud upraveno pouze vyhláškou. Jedná se o případy, kdy se občan dlouhodobě zdržuje v zahraničí, občanský průkaz nehodlá vzít s sebou a z obavy před možnou ztrátou požádá orgány, které jej vydaly, o jeho úschovu.

Občanský průkaz se odevzdává příslušným orgánům. Po odevzdání občanského průkazu, při hlášení jeho ztráty, odcizení, poškození nebo zničení vydají příslušné orgány občanovi doklad, kterým občan prokazuje důvod, proč nemá občanský průkaz, ačkoliv jej má mít /dále jen "doklad"/. Doklad je veřejnou listinou. Není dokladem totožnosti a občanský průkaz nahrazuje pouze v případech stanovených zvláštními předpisy.

Doklad se občanovi vystaví i v případech, kdy mu byl příslušnými orgány občanský průkaz odebrán. Příslušné orgány mohou občanský průkaz občanům odebírat tehdy, jde-li o občanský průkaz, který

- ztratil průkazní moc,

- prokazatelně patří jiné osobě nebo vznikne oprávněné podezření, že průkaz patří jiné osobě,

- je padělán, vědomě pozměněn nebo vznikne oprávněné podezření, že údaje v něm jsou nesprávné nebo vědomě pozměněné.

Občanům, kteří požádají o vydání prvního občanského průkazu nebo o vydání občanského průkazu po ukončení trvalého pobytu v zahraničí a nemohou předložil doklady potřebné k vydání občanského průkazu, se doklad vydává na jejich žádost.

Doklad se vydává s platností na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu šesti měsíců.

Vzor dokladu, který stanoví federální ministerstvo vnitra, bude uveden v příloze k zákonu.

Podrobnosti upraví obecně závazný právní předpis.

Podrobnější ustanovení o potvrzení o odevzdání, ztrátě nebo odcizení občanského průkazu, jehož vydání předpokládal § 10 odst. 2 zákona č. 75/1957 Sb., obecně závazné právní předpisy až dosud neobsahovaly. V praxi vznikaly často spory, o jaký doklad se jedná - zda jde o veřejnou listinu, zda nahrazuje občanský průkaz a v jakém rozsahu, zda je to doklad, kterým lze prokázat totožnost. Navrhovaná úprava tyto otázky řeší zcela jednoznačně - doklad je veřejnou listinou, nejde o doklad totožnosti a občanský průkaz může nahradit pouze v případech, kdy to stanoví zvláštní předpisy /např. § 16 odst. 1 vyhlášky FMV č. 146/1982 Sb., kterou se provádí zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů/. Maximální doba platnosti dokladu se v souladu s poznatky z praxe stanoví na dobu šesti měsíců. Tato doba vychází i z toho, že v praxi mohou nastat i případy, kdy občanský průkaz není možné vydat, protože občanovi chybí některý ze základních dokladů potřebných pro vydání průkazu. Zpravidla se jedná o některý z matričních dokladů, podle kterého se do občanského průkazu zapisují jednotlivé údaje o občanovi. Je to zejména tehdy, jestliže některá z matričních událostí nastala v zahraničí a je nutné, aby občanovi byl vystaven československý matriční doklad zvláštní matrikou v Brně. Nebylo by žádoucí, aby občan byl v této době zcela bez osobních dokladů, které potřebuje pro uplatňování některých svých práv. Proto se doporučuje vydávat na žádost občana doklad, který by osvědčoval důvod, proč občan nemá občanský průkaz.

Z důvodu potřeby zajistit užívání jednotného dokladu na celém území České a Slovenské Federativní Republiky se navrhuje, aby úřední vzor, stejně jako vzor občanského průkazu, stanovilo federální ministerstvo vnitra.

Občanské průkazy vydané před účinností tohoto zákona platí po dobu v nich uvedenou.

Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu v případech, kdy dojde ke změně údaje zapsaného v dosavadním občanském průkazu, pokud jde o některý z údajů uvedených v zásadě č. 2 odst. 1 a 2.

V případě, že dojde ke změně některého z údajů, které se do občanského průkazu zapisovaly podle dřívějších předpisů, vydává se nový občanský průkaz na žádost občana.

V zákoně je třeba stanovit, že občanské průkazy vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti. Nepředpokládá se jejich hromadná výměna za nové občanské průkazy. Vzhledem k tomu, že nový vzor občanského průkazu se navrhuje řešit obdobně jako v jiných státech formou identifikační karty s rozsahem údajů stanovených v zásadě č. 2, navrhuje se stanovit, že dříve vydané občanské průkazy zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou resp. po dobu, než ze zákonného důvodu ztratí průkazní moc. Považuje se za potřebné v zákoně stanovit i povinnost příslušných orgánů vydat občanu na žádost nový občanský průkaz i v případech, kdy dojde ke změně údaje, který se do nového vzoru občanského průkazu nezapisuje /např. při změně osobního stavu, ukončení zaměstnání/.

Federální ministerstvo vnitra vydá po dohodě se zúčastněnými ústředními orgány k provedení tohoto zákona obecně závazný právní předpis, ve kterém podrobněji upraví postup při vydávání občanských průkazů, druhy a náležitosti dokladů potřebných pro jejich vydání, postup při přebírání odevzdaných občanských průkazů, jejich úschově a vydávání dokladu podle zásady č. 10.

Výkon státní správy na úseku občanských průkazů náleží do výlučné působnosti republik. Proto se navrhuje, aby federální ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvy vnitra republik a dalšími zúčastněnými ústředními orgány vydalo k provedení zákona obecně závazný právní předpis /předpokládá se, že bude vydán formou vyhlášky/, ve kterém podrobněji upraví postup při vydávání občanských průkazů.

Zrušuje se zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech a vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 178/1988 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 125/1991 Sb., § 25 odst. 3 zákoníku práce, § 9 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 233/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 13/1991 Sb., vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 45/1985 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o provádění záznamů do občanských průkazů.

V § 3 odst. 3 zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě, se vypouští věta druhá.

Navrhovaná úprava nahradí v plném rozsahu dosavadní právní úpravu, proto se doporučuje dosud platný zákon o občanských průkazech i prováděcí předpisy k němu zrušit. Stejně je třeba reagovat na tyto změny v právních předpisech, které upravují zapisování některých údajů do občanských průkazů.

Přestupku na úseku občanských průkazů se dopouští ten, kdo

a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije občanský průkaz,

b) nesplní povinnost požádat o vydání občanského průkazu v případech stanovených zákonem,

c) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o občanských průkazech.

Za přestupek uvedený pod písmenem a) lze uložit pokutu do výše 3 000 Kčs; za přestupek uvedený pod písmenem b) lze uložit pokutu do výše 2 000 Kčs; za přestupek uvedený pod písmenem c) lze uložit pokutu do výše 1 000 Kčs.

Přestupky na úseku občanských průkazů projednávají místně příslušně orgány.

Pokuty vymáhají finanční ředitelství (daňové úřady) příslušně podle místa trvalého pobytu občana, resp. podle posledního místa trvalého pobytu na území České a Slovenské Federativní republiky.

Na přestupky a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy o přestupcích.

Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu příslušné republiky.

Navrhuje se stanovit skutkové podstaty přestupků a sankce za něj ukládané s tím, že přestupky budou projednávat místně příslušné orgány.

Zákon nabývá účinnosti dnem ........

Počátek účinnosti zákona by měl vycházet z plánu legislativních prací vlády České a Slovenské Federativní Republiky. Pro plynulý přechod na novou právní úpravu se vzhledem k zásadní změně charakteru občanského průkazu doporučuje stanovit alespoň šestiměsíční legisvakanci.

V Praze dne 26. srpna 1992

Předseda vlády ČSFR:

Ministr vnitra ČSFR:

Právní a ekonomický rozbor

Podle plánu legislativních prací vlády České a Slovenské Federativní Republiky bylo federálnímu ministerstvu vnitra uloženo v souladu s čl. 27 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, zpracovat návrh zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech. V průběhu přípravných prací k návrhu zásad zákona se však ukázalo, že navrhované změny se dotýkají převážné části ustanovení zákona č. 75/1957 Sb., proto byl návrh zpracován jako návrh zásad nového zákona o občanských průkazech.

Základním cílem předloženého návrhu zásad zákona o občanských průkazech je změna občanských průkazů dosavadního typu na jednotné identifikační průkazy odpovídající mezinárodnímu standardu, a to jak svým obsahem a rozsahem údajů, tak i způsobem vydávání moderními technologiemi a jejich jištění před poškozením a paděláním.

První kroky pro přechod byly učiněny částečně již vydáním vyhlášky FMV č. 125/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška FMV č. 119/1984 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech, ve znění vyhlášky FMV č. 178/1988 Sb. Touto úpravou však mohly být vytvořeny pouze takové podmínky pro přechod na nový typ průkazů, které je možné upravit prováděcím předpisem k zákonu.

V návrhu zásad zákona o občanských průkazech se nově upravují práva a povinnosti občanů a orgánů ve vztahu k občanskému průkazu. Podstatnou změnou je zrušení povinnosti předkládat občanský průkaz zaměstnavateli při vzniku a ukončení pracovního a jemu obdobnému poměru. To znamená, že údaje o zaměstnání a studiu, se kterými byly v praxi vždy největší problémy, se do občanských průkazů nadále zaznamenávat nebudou. Současně se z občanských průkazů vypouštějí i další dosud zapisované údaje /např. o stavu, vzdělání, vojenském poměru, o rodinných příslušnících, o přechodném pobytu/. Občanský průkaz by měl obsahovat pouze ty nejzákladnější údaje o občanovi, které jsou nezbytné k jednoznačnému určení totožnosti, adresu místa jeho trvalého pobytu, na které je doposud v našem právním řádu vázána řada práv a povinnosti občanů a některé další údaje, jejichž vyznačení v průkazu totožnosti je pro uplatňování práv a právem chráněných zájmu občanů, popřípadě pro vymáhání plnění jejich povinností nezbytné /omezení způsobilosti k právním úkonům, zákaz pobytu/. Na žádost občana je třeba umožnit i zápis některých zdravotních údajů, které jsou obvyklé i v jiných státech, a to zejména zápis krevní skupiny a podskupiny.

Zavedením občanského průkazu nového typu se značně zjednoduší administrativa, sníží /a postupně prakticky odstraní/ počet dokladů předkládaných občanem k vyhotovení průkazu a zjednoduší se jeho vydávání. Předpokládá se rovněž, že tento průkaz by bylo možné na základě uzavření mezinárodních smluv používat i k cestám do některých států /obdobně jako je tomu v současné době v SRN/.

Předložený návrh zásad zákona úzce souvisí i s probíhajícími změnami ve státě a společnosti, zejména se změnami v soustavě orgánů státní správy. Reaguje na změny názvu státu, na reorganizaci bezpečnostních sborů a v neposlední řadě i na změny v československém právním řádu.

Kromě již uvedených změn týkajících se zápisů do občanských průkazů se návrh dále dotýká vymezení okruhu osob, kterým se občanský průkaz nevydává. Návrh vychází ze zásady, že výjimky z ustanovení zákona by měly být vyjádřeny přímo tímto zákonem a ne v prováděcím předpise, jak tomu bylo doposud.

Předložený návrh zásad zákona obsahuje /tak jako zákon dosavadní/ pouze základní ustanovení o občanských průkazech, vztazích vznikajících na tomto úseku státní správy a o právech a povinnostech občanů a právnických osob. Předpokládá se, že obdobně jako v dosavadní právní úpravě budou podrobnosti o vydávání občanských průkazů, o zápisech v nich, o náležitostech dokladů předkládaných k žádosti o vydání občanského průkazu, o odevzdání a úschově občanských průkazů a další podrobnosti, které není nutné upravit přímo zákonem, upraveny prováděcí vyhláškou federálního ministerstva vnitra.

Navrhované změny si nevyžádají nárůst pracovních sil. Zavedení nového vzoru občanského průkazu /obdobně jako v jiných státech/ typu identifikační karty zatavené v ochranné fólii, jehož cena by neměla přesáhnout 5 Kčs, si nevyžádá nárůst finančních prostředků. Dosud vynakládané výdaje na výrobu občanského průkazu pokryjí výrobu nových vzorů i při navýšení jejich počtu, který souvisí s jejich vydáváním při každé změně zapisovaného údaje. Tyto prostředky obecně jako náklady výroby občanského průkazu budou hrazeny z rozpočtu republik.

Z rozpočtu federace budou nadále hrazeny pouze náklady na vývoj občanského průkazu a na případné změny vzoru občanského průkazu v souladu se zásadou, že vzor občanského průkazu stanoví federální ministerstvo vnitra. Tyto náklady budou hrazeny ze schváleného rozpočtu federálního ministerstva vnitra.

Změna koncepce vydávání občanských průkazů, za které již od občana nebude požadována náhrada pořizovacích výloh, si však vyžádá změnu předpisů o správních poplatcích. Výši správních poplatků za vydání občanského průkazu bude nutno diferencovat podle důvodu vydání průkazu. Předpokládá se, že za vydání prvního občanského průkazu nebo průkazu vydávaného tzv. "z úřední moci" /omezení způsobilosti k právním úkonům, úřední změna některého údaje, např. rodného čísla, názvu obce, apod./ se správní poplatky nebudou vybírat. Při vydání průkazu pro změnu trvalého pobytu, příjmení, podoby apod. se předpokládá vybírání správního poplatku v základní sazbě cca 10 Kčs, při vydávání za ztrátu, zničení, poškození apod. ve zvýšené sazbě cca 100 Kčs.