Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Raškovi. Budeme opět hlasovat o tom,
zda tuto interpelaci sněmovna přijme jako naléhavou.
Je zde návrh, aby byla lhůta k odpovědi zkrácena
z 30 na 10 dní.
Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem
pana poslance Miroslava Rašky, jak jsem jej přednesl,
ať zvedne ruku. 49.
Kdo je proti tomuto návrhu? 36.
Kdo se zdržel hlasování? 35.
Konstatuji, že návrh nebyl přijat. Bude odpovězeno
v nezkrácené lhůtě. Prosím
dalšího z přihlášených,
pana poslance Bodyho.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
v posledních týdnech nabývá obrovských
rozměrů otázka způsobu řešení
sociálně nepřizpůsobivých občanů
v České republice. Chtěl bych se s vámi
domluvit a vysvětlit si, co se za tímto pojmem skrývá,
co je obsahem této otázky.
V poslední době se ustavila skupina starostů,
především ze severočeského regionu,
která spolupracovala na vypracování tzv.
jirkovské vyhlášky a která se stala
propagátorem tohoto známého paskvilu, jak
po stránce právní, tak i legislativní.
Názory právnické veřejnosti jsou známé,
nebudu to zde rozvádět. Co je však zarážející
je fakt, že i přes odmítnutí této
vyhlášky, jak městskou prokuraturou tak přednosty
okresních úřadu, dosud nedošlo k oficiálnímu
rozhodnutí Parlamentu České republiky o neplatnosti
této vyhlášky a tak není divu, že
tato vyhláška se rychle ujala po téměř
celém území České republiky.
Samozřejmě s požehnáním špičkového
odborníka pana Šetiny, který pořád
má tu čest být generálním prokurátorem.
Ptám se vás, kolegové a kolegyně,
Vás ústavních činitelů, čí
zájem je zde preferován. Zájem, na budování
principu demokracie, jako udržování ústavního
pořádku nebo je to zájem lobbistické
skupiny starostů, kteří, jak to správně
nazval pan premiér Klaus - již začali svou
volební kampaň pro zachování si míst
na úřadech a ve funkcích. Tato lobbistická
skupina objíždí jedno město za druhým
a tlačí starosty těch měst, kteří
tuto vyhlášku dosud nepřijali, do toho, aby
tuto vyhlášku přijali s tím, že
je to v zájmu starostů, občanů a tak
dále.
Proč, z jakých důvodů? Proč
na takové schůzky jsou zváni pouze ti představitelé
státní správy či Parlamentu, kteří
souhlasí se starosty a propagují de fakto realizaci
a výkon této vyhlášky. Proč na
tato setkání nejsou zváni představitelé
iniciativ, kteří skutečně chtějí,
aby to vše, co se děje vůči těmto
sociálně slabším občanům,
aby způsob řešení byl v souladu se zájmem
a zákony České republiky. Proč nejsou
zváni představitelé především
ústavních činitelů těchto parlamentních
výborů, kteří skutečně
hájí, důsledně hájí
a lpí na tom, aby byla dodržována lidská
práva? Proč nejsou zváni na tyto schůzky
představitelé výborů pro lidská
práva a národnosti, konkrétně pan
předseda tohoto výboru pan Pavela, a proč
jsou třeba zváni poslanci bývalého
Federálního shromáždění,
kteří s pány starosty začali propagovat
myšlenky toho, že je potřeba silnou ruku v obcích,
silné pravomoce atd.
Není náhodou, že tomu všemu tleskají
a vyslovují podporu i představitelé dvou
politických stran - Sládkovi republikáni
a samozřejmě Dvořákův KAN.
A v zájmu koho? Je na vás, kolegyně a kolegové,
abyste se zamysleli nad tím, jaký dokument jste
přijali směrem do Evropy a do světa. Dokument,
který má potvrdit čl. 1 naší
Ústavy. Ústavy 28 dní staré České
republiky.
Dávám proto podnět a žádám
předsedu ústavně právního výboru
dr. Výborného a předsedu výboru pro
právní ochranu a bezpečnost pana Šumana,
aby v co nejkratší době zaujali stanovisko
k jirkovské vyhlášce v souladu s jednacím
řádem ČNR a prohlásili, že tato
vyhláška je neplatná. Žádám
vás pane kolego Šumane a pane kolego Výborný,
abyste skutečně přispěli k nápravě
křivd a porušování ústavních
zákonů, které se v České republice
dějí.
K vám, kolegové ostatním, prosím vás
a žádám vás, abyste se skutečně
zamysleli nad tím, k čemu tady dochází,
Dochází ke zjevnému porušování
zákonů a ústavy. Abyste mě pochopili,
mě nezajímá, jaký to má dopad
a na koho ta tzv. jirkovská vyhláška, mě
to nezajímá. Mě zajímá, jakým
způsobem byla jirkovská vyhláška vypracována
po právní stránce. A že to není
v pořádku, o tom svědčí zatím
jediné prohlášení kolegy dr. Výborného
a kolegy Šumana, zatím jen dvou poslanců. Mrzí
mě, že tato sněmovna, která skutečně
začíná pracovat demokratickým způsobem,
k tomuto se ještě nevyjádřila. Proto
vás žádám, kolegové a kolegyně,
pokud máte snahu a vašim cílem je skutečně
dodržování zákonů a ústavnosti,
abyste se veřejně přihlásili k tomu,
že tato jirkovská vyhláška je protizákonná
a neústavní. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Bodymu, i když bych ho rád upozornil,
že projednáváme bod, který se nazývá
"Interpelace na členy vlády". Je tady
další interpelace pana poslance Kozáka na ministra
vnitra, prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec Stanislav Kozák: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře - bohužel jeden, kolegyně a kolegové.
Obracím se s interpelací na pana ministra vnitra
pana Jana Rumla.
Vážený pane ministře, podle informací,
které jsou ve veřejnosti prostřednictvím
sdělovacích prostředků již velmi
rozšířené, má vzniknout v České
republice tzv. Demokratická strana Sudety. Přípravný
výbor již byl ustaven, avšak na civilně
správní úsek vašeho ministerstva ještě
nebyla doručena žádná žádost
o registraci. Nebudu se hlouběji zabývat historickými
zkušenostmi se stranou obdobného názvu. Chci
jenom uvést, že taková strana byla kdysi jednou
z příčin likvidace Československé
republiky. Historické podmínky byly poněkud
odlišné, avšak i v současné době
určité latentní nebezpečí neustále
existuje, a to především díky rehabilitačním
snahám sudetských Němců. V takové
situaci považuje Liberálně sociální
unie- za naprosto nepřípustné, aby byly znovu
vyvolávány jakékoli reminiscentní
situace a nálady.
Jestliže je programovým cílem DSS revize dekretů
prezidenta Beneše, jestliže je ústy předsedy
přípravného výboru této strany
naznačováno, že může docházet
k teroristickým akcím a konečně jestliže
je touto stranou šířen otevřený
dopis obsahující množství zavádějících
a až pobouřlivě lživých skutečností
v souvislosti s deportací sudetských Němců,
domníváme se, že je tu dostatek důvodů
k velmi pečlivému přezkoumání
event. registrace takové strany. Záměr revidovat
prezidentské dekrety a deklarování možnosti
teroristických akcí bylo zcela veřejně
prohlašováno ve sdělovacích prostředcích.
Dopis, o kterém se zmiňuji, byl rozeslán
předsedům politických stran a nepochybuji,
že je v možnostech vašeho ministerstva jej obratem
získat.
Jsem přesvědčen, že uvedené skutečnosti,
zejména obsah dopisu by se mohl stát důvodem
k zahájení trestního stíhání.
Jestliže jakýkoli politický subjekt vstupuje
do své politické činnosti se snahou změnit
skutečnosti, které jsou zachyceny v ústavním
pořádku České republiky, a jestliže
takový subjekt s největší pravděpodobností
porušuje zákon přinejmenším šířením
poplašných zpráv, nebylo by vhodné umožnit
mu politické působení. Ze všech těchto
důvodů podávám tuto interpelaci a
zároveň žádám, aby byla označena
plénem Poslanecké sněmovny jako naléhavá.
Doporučuji na rozdíl od jiných termín
15 dnů.
Obsahem interpelace je:
1. Výzva ministerstvu vnitra České republiky,
aby velmi pečlivě přezkoumalo případnou
žádost Demokratické strany Sudet o registraci,
a to zejména z hledisek obsažených v §
4 písm. a) zákona č. 424/91 Sb.
2. Naléhavá žádost na ministerstvo vnitra
ČR, aby přezkoumalo obsah dopisu, na který
se odvolávám v textu z hlediska možnosti zahájení
trestního stíhání a aby v případě
pozitivního výsledku neprodleně učinilo
veškeré potřebné kroky k tomu, aby takové
trestní stíhání bylo neprodleně
zahájeno.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Kozákovi. Vážení páni
poslanci, vážené paní poslankyně,
budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Kozáka,
aby jeho interpelace byla sněmovnou označena jako
naléhavá a aby byla zkrácena lhůta
k odpovědi ze 30 na 15 dnů.
Ptám se tedy sněmovny, kdo souhlasí s tímto
návrhem pana poslance Kozáka, nechť zvedne
ruku. 71.
Kdo je proti? 2.
Kdo se zdržel hlasování? 44.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Tato interpelace byla poslední písemně přihlášená.
Ptám se sněmovny, chce ještě někdo
vystoupit s interpelací, otázkou, či podnětem
na členy vlády? Hlásí se pan poslanec
Josef Ježek. Uděluji mu slovo.
Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych navázat
na vystoupení pana poslance Bodyho a nejdříve
bych chtěl sněmovně připomenout jednání
o celé problematice, která vznikla v severočeských
městech, která vznikla okolo oné, dnes již
slavné jirkovské vyhlášky a chtěl
bych doporučit toto:
Za prvé, aby sněmovna byla seznámena s usnesením
výboru branně bezpečnostního k této
problematice, jehož jednání jsem se také
zúčastnil, byl jsem přítomen i na
schůzce se starosty oněch měst, která
vyhlášku vydala. Šlo o to, že bylo odhlasováno
usnesení, které doporučuje všem výborům
Poslanecké sněmovny, aby tento problém projednaly.
Protože lze konstatovat, nebo bylo možno konstatovat,
že opatření vlády asi v určité
krátkodobé perspektivě představuje
vlastně všechno, co je v možnostech vlády,
co je v možnostech tohoto státu, ale problém
já osobně vidím v tom, že nevidím
nikde opatření, respektive politiku, která
by celý problém řešila dlouhodobě.
Dlouhodobě bych řešení mimo jiné
viděl v tom, že například doufám,
že po projednání ve všech výborech
Poslanecké sněmovny bychom mohli vládě
doporučit právě určité dlouhodobé
koncepční a systémové kroky.
Jeden z nich bych osobně viděl například
v tom, aby vláda vypracovala co nejrychleji zprávu
o stavu rozvoje regionů České republiky ze
všech možných hledisek, ekonomických,
sociálních, kulturních, ekologických,
protože problém regionálních nerovností
není nic zvláštního, to má každý
evropský stát, například v Anglii
rozpor sever-jih, totéž mají v Itálii,
totéž máme u nás, severní Čechy
a Severomoravský kraj.
To znamená jednoznačně tvrdit, že současná
situace v severních Čechách je cosi krátkodobého,
cosi, co nemá nějaké příliš
hluboké příčiny, tak podle mě
není prozíravé, právě bez takovéto
zprávy, bez takovéhoto celkového hodnocení,
domnívám se, že není zodpovědné
celou tuto věc takto víceméně lehkovážně
do jisté míry odbýt.
Usnesení k dané věci přijal i výbor
petiční, pro lidská práva a národnosti,
který jisté doporučení v tomto směru
také přijal a konečně ono projednávání
ve všech výborech Poslanecké sněmovny
by mělo přispět i k řešení
určitého právního problému,
který máme, protože vznikl spor o to, zda po
schválení ústavy, kde je ustanovení
o Ústavním soudu, vlastně o zrušení
jiných právních předpisů nebo
jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu
s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní
smlouvy podle článku 10, rozhoduje Ústavní
soud, který nemáme. Vedle toho je zde zákon
o obcích, který tedy řeší postup
při rušení obecně závazných
vyhlášek schválených obecními
zastupitelstvy a pozastavenými okresním úřadem.
To znamená celá věc je přece jen trochu
složitější a považoval jsem za rozumné
na všechny tyto souvislosti upozornit, ale znovu bych připomněl
usnesení výboru branně bezpečnostního.
Protože zde není pan Šuman, tak jsem vám
ho nemohl přečíst, mohu vás pouze
na toto usnesení upozornit.
Problém je, zda bychom neměli eventuelně
jako Poslanecká sněmovna toto doporučení
výboru branně bezpečnostního stvrdit
a zavázat se k tomu, že ve všech výborech
tuto záležitost projednáme.
To znamená, já bych tedy doporučoval, aby
sněmovně byl přednesen návrh výboru
branně bezpečnostního, nevím jak to
udělat, když zde pan Šuman není, a sněmovna
by se měla k tomuto usnesení vyjádřit,
případně ho podpořit a na základě
tohoto usnesení tuto problematiku projednat ve všech
výborech. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Ježkovi, vzhledem k tomu, že projednáváme
bod, který je nazván interpelace, domnívám
se, že tento jeho návrh lze projednat jako zvláštní
bod této schůze. Ptám se tedy pana poslance,
mohu tento jeho návrh dát jako doplnění
programu dnešní schůze? (Poslanec Ježek
souhlasí.) Ano, budeme tedy hlasovat.
Ptám se sněmovny, kdo je pro, aby byl zařazen
nový bod programu s tím, aby sněmovna byla
seznámena s usnesením výboru bezpečnostního.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 98.
Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat a zařadíme
tento bod jako předposlední bod jednání
této schůze.
Jako další se přihlásil s interpelací
pan poslanec Body,
nicméně před tím se hlásil
pan ministr Lom, uděluji mu slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
dovolím si přerušit proud interpelací
jenom dvěma informacemi. Chci poděkovat všem
kolegyním a kolegům, kteří projevili
zájem o rozvoj a zabezpečení zdravotní
péče v České republice a chci informovat,
že ministerstvo zdravotnictví má připravenu
velmi obsáhlou koncepci rozvoje péče o zdraví,
která je nyní v pracovní verzi a kterou předložíme
k projednání gesčnímu výboru
v nejbližších dnech. Tato koncepce má
10 hlavních oblastí a zahrnuje všechny problémové
oblasti rozvoje zdravotnictví v České republice.
Druhá informace je z oblasti finančního zabezpečení
zdravotní péče, kde vám mohu říci,
že k 20. lednu, kdy pojišťovna uzavírala
svůj příjmový fond, svůj úvěrový
účet, bylo dosaženo skoro 100% výběru
a prokázala se disciplinovanost plátců pojistného
včetně osob samostatně výdělečně
činných a tedy nenaplnily se ty obavy o určitém
nedovýběru pojistného a určitých
finančních potížích a nutnosti
nasazení rezervního fondu.
Tolik jenom k výběru pojistného, který
dává pozitivní signál o tom, že
ve svém prvním kroku se osvědčil.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministru Lomovi a prosím pana poslance Bodyho a připraví
se pan poslanec Bílý.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
obracím se s interpelací na vládu České
republiky.
21. prosince loňského roku jsme schválili
zákon, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy a kterým se provádějí
další opatření v soustavě těchto
orgánů. V tomto zákoně ani v zákoně
ze září 1992 jsem nenašel začlenění
veřejné zakázky do kompetence některému
z ústředních orgánů. Proč
o tom mluvím?
Všichni dobře známe situaci v oblasti kriminality
v našem státě. Víme rovněž,
že se na ní ve značné míře
podílí obyvatelstvo rómské. Svůj
podíl na této situaci má i úroveň
v zaměstnanosti. To např. potvrzuje situace v Praze
9, kde se zaměstnáním většího
počtu Rómů v posledním období
úměrně snížila kriminalita cca
o 30%. Tito byli zaměstnáni ve stavebnictví.
Měl jsem možnost se seznámit s jejich dobrým
uplatněním v několika stavebních podnicích.
Přitom jsem zjistil, že průhledný vstup
všech dodavatelů do veřejných soutěží
k získání stavebních zakázek
a regulérnost při výběru nejlepší
nabídky by jednoznačně napomohly řešit
i otázku zaměstnanosti rómského obyvatelstva.
Přes některá opatření vlády,
jako např. vydání zásad pro zadávání
veřejných zakázek, vydání zadávacího
řádu staveb apod., není systém veřejné
zakázky uzákoněn, natož dopracován
jako komplexní systém.
Zde bych chtěl citovat Hospodářské
noviny č. 8, a to z článku Veřejné
investice systémově: "... povinnost naší
republice ukládá např. článek
67 asociační dohody s Evropským společenstvím,
článek 16 dohody s Evropským sdružením
volného obchodu, dohoda se Všeobecnou deklarací
o clech a obchodu (GATT) i podmínky Světové
banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj." Čili
to je nutná podmínka pro vytvoření
tohoto institutu.
Dověděl jsem se, že např. oblastí
veřejné zakázky v investování
se iniciativně zabývala vedle bývalého
federálního ministerstva hospodářství
i sekce ministerstva průmyslu a obchodu České
republiky. Ptám se proto zástupců vlády,
- v kompetenci kterého orgánu bude veřejná
zakázka, v kompetenčních zákonech
jsem odpověď nenašel, v denním tisku ano,
dále se ptám,
- v jakém termínu bude dopracován celý
systém řízení veřejné
zakázky (oblast investování, oblasti hmotných
a nehmotných zakázek atd.) do úrovně
obvyklé ve vyspělých státech,
- zda a do jakého termínu bude zpracován
zákon o veřejné zakázce nebo o veřejné
soutěži.
Věřím, že k urychlení zavedení
systému veřejné zakázky v našem
státě bude využito dostupných zkušeností
z vyspělých států i iniciativně
zpracovaných námětů některých
orgánů. Jsem přesvědčen o tom,
že dobrý a dobře fungující systém
přinese efektivnější využívání
prostředků státních i komunálních
a přispěje k regulérnosti soutěží
v dodavatelské sféře a k větší
spokojenosti i ve sféře odběratelské
a zároveň tak přispěje k částečnému
řešení zaměstnanosti.
Chtěl bych vás seznámit s návrhem
Komise pro mezinárodní právo OSN a budu opět
citovat z uvedeného článku: "Neexistuje
stát s tržní ekonomikou, který by neměl
legislativně i institucionálně systém
veřejného investování vyřešen.
Znamená to vytvořit co nejjednodušší
průhledné a nediskriminační postupy
při uzavírání smluv s takovými
dodavateli, kteří předloží nejvýhodnější
a nejhospodárnější nabídky..."
Ve Spojených státech jsou veřejné
investice v kompetenci úřadu prezidenta. Ve Francii
je centrální výbor při ministerstvu
financí, který stanovuje politické záměry.
V Německu systém veřejných investic
zasahuje všechny úrovně, od nejvyšší
až po místní orgány. V Rakousku jsou
právní předpisy včetně pravidel
závazné jen pro ústřední vládu.
V Rumunsku bylo zřízeno ministerstvo veřejných
prací s úsekem veřejné soutěže.
V Maďarsku je již schválen zákon o veřejné
soutěži.
A tak se ptám České vlády, kdy to
bude uzákoněno i v České republice.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Bodymu. Přihlásil se pan ministr Bělehrádek.
Uděluji mu slovo.
Ministr pro hospodářskou soutěž ČR
Stanislav Bělehrádek: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
samozřejmě, že Česká republika
se tímto zákonem zabývá. Do konce
měsíce března bude tento zákon zpracován
a předložen České vládě
k projednání. Gestorem za vypracování
tohoto zákona je ministerstvo hospodářství
a budou spolupracovat další ministerstva, ministerstvo
průmyslu, ministerstvo pro hospodářskou soutěž,
ministerstvo životního prostředí. To
znamená, že během měsíce dubna
bude tento zákon předán do Poslanecké
sněmovny a nepochybuji, že do konce tohoto pololetí
bude tento zákon schválen. Bude se týkat
nejenom zadávání veřejných
prací v oblasti stavebnictví, ale i veřejných
dodávek. Možná jste si přečetli
v dnešních novinách, že se bude týkat
i veřejného zadávání zahraničního
vysílání Českého rozhlasu pro
rok 1984. (Poznámka stenografky: pravděpodobně
rok 1994.) Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu ministrovi a prosím pana poslance Bílého,
aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, poslankyně a poslanci, kolegové a
kolegyně, ráno jsem podal interpelaci na ministra
školství pana prof. dr. Petra Piťhu ohledně
pololetních vysvědčení. Řeknu
vám stručný obsah této interpelace.
V souvislosti s pololetním hodnocením byla jako
veřejné listiny připravována vysvědčení
a setkali se s celou řadou případů,
které máme dokumentovány, že ze strany
učitelů a ředitelů škol byl tlak
na změnu národnosti, tedy z národnosti moravské
na národnost českou. Do této situace, která
nastala na Moravě, velmi negativně zapůsobil
pokyn ministerstva školství o tom, že na vysvědčení
se nebude zapisovat národnost a státní příslušnost,
Já jsem požádal ministra školství,
proč tato kolonka nemá být vyplňována.
Mohu pochopit, že státní příslušnost
je v této situaci složitá, ale kolonka národnost
klidně vyplněna mohla být. Myslím
si, že pololetní vysvědčení je
veřejná listina a musí být ve svých
údajích úplná.
Rád bych upozornil, že Listina lidských práv
a svobod k pojmu hlášení se ke své národnosti
zahrnuje i právo uvádět svoji národnost
na veřejných listinách, a tou vysvědčení
bezpochyby je. Věřím, že řádné
objasnění této situace rozptýlí
nejistotu občanů hlásících
se k moravské národnosti a že pan ministr tímto
odstraní určité pochybnosti, jaký
bude mít český stát ke svým
národnostem.
Rád bych upozornil, že často jsme svědky
toho, i v oblasti národní, že se zde mluví
o moravském nacionalismu, s nímž se ztotožňuje
to, co je zdravé pro každý stát, tedy
pocit vlastní identity, ztotožnění se
s určitou skupinou a pochopení, že i tato skupina
má svá práva, která nejsou totožná
s právy jednotlivých členů. V tomto
momentě bych rád upozornil na to, že zcela
neodůvodněně určitými politickými
kruhy se šíří vlna českého
šovinismu. Upozornil bych na dnešní Český
deník, který uveřejnil tuto citaci, kterou
zde publikoval pan Bohuslav Ventura, který byl - jak předpokládám
- mluvčím ministerstva vnitra. Cituji: "Náhle
panuje obava z narůstání nacionalistických
moravských tendencí. Ty tendence se dají
ztotožnit s panem Bílým, jež velí
černým šikům několikahlavé
echtmoravské legie. Pro řešení problému
je prý nejlepším lékem referendum. Nevím,
zda by v první fázi nepomohlo něco ruční
domluvy třeba v místech, kde svou velikost během
volby prezidenta předváděl pan Sládek."
Prosím vás, to není nic jiného, než
vyzývání k násilí, to je opravdu
to, co nejméně při stabilizaci státu
potřebujeme. Potřebujeme zde jasná pravidla
i uspořádání vztahů mezi národy
a národnostmi, potřebujeme, aby zde převládal
pocit spolupráce národů a nikoli pocit šovinismu
a štvaní, ke kterému se některé
deníky zneužívají.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Bílému a prosím pana poslance
Wagnera.