Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
kdo se dále hlásí do rozpravy? (Nikdo se
nehlásil.) Protože se nikdo nehlásí,
rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu
usnesení tak, jak je přednesla paní kolegyně
Röschová.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
ruku. 106.
Kdo je proti? 6.
Děkuji. Toto usnesení bylo přijato.
Dalším bodem dnešní schůze je
Prosím, aby se slova ujal místopředseda branného
a bezpečnostního výboru pan kolega Kužílek
a seznámil nás s uvedeným usnesením.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Předmětnou problematikou se náš výbor
podrobně zabýval na svém jednání
20. 1. 1993 za účasti ministra spravedlnosti pana
dr. Nováka, generálního prokurátora
dr. Šetiny, náměstka ministra vnitra pana Křižana,
prezidenta Policie ČR dr. Vylety a dalších
jejich spolupracovníků a též za účasti
poslanců, kteří nejsou členy našeho
výboru.
Výbor vycházel ze základního principu,
že je nutné oddělit vážný
a aktuální problém řešení
situace v oblastech ČR s výrazně zvýšeným
výskytem kriminality a narušování veřejného
pořádku a problém řešení
všech společenských a sociálních
aspektů Rómského problému.
Na základě podrobné a věcné
diskuse výbor přijal usnesení, se kterým
vás seznámím. Předtím však
ještě uvedu dvě informace.
Výbor vychází také ze skutečnosti,
že v současné době je zcela nezbytné,
aby byla vytvořena ze strany výkonné moci
všechna opatření směřující
ke snížení kriminality. Z tohoto hlediska je
nezbytné, aby byli pachatelé jednak co nejdříve
dopadeni a obžalování a jednak co nejrychleji
odsouzeni. Dále považuji za účelné,
aby byla sněmovna seznámena s usnesením vlády
z 20. ledna 1993. Mám k dispozici jen text návrhu,
ale byli jsme na jednání výboru panem ministrem
spravedlnosti informováni o tom, že návrh byl
v podstatě beze změn schválen.
V návrhu usnesení vlády ČR z 20. ledna
se praví, že vláda po projednání
návrhu řešení některých
aktuálních problémů spojených
s migrací v rámci ČR ukládá
1. ministru vnitra
a) zajistit jednotný postup okresních úřadů
a pověřených obecních úřadů
při aplikaci právních předpisů
využitelných pro řešení aktuálních
problémů spojených s migrací obyvatelstva:
b) předložit návrh novely zákona ČNR
283/91 o Policii ČR a zákona 553/91 o obecní
policii:
c) posílit v ohrožených oblastech složky
Policie České republiky, určené k
ochraně veřejného pořádku:
d) předložit finanční vyčíslení
nákladů spojených s výkonem státní
správy pověřenými obecními
úřady a s výkonem služby cizinecké
a pohraniční policie. To vše v termínu
10. 2. 1993.
f) zajistit bezpečnost a veřejný pořádek
v provizorních ubytovacích zařízeních
Červeného kříže, určených
k ubytování osob bez přístřeší
na dobu nezbytně nutnou před návratem do
místa trvalého bydliště, s termínem
bezprostředně.
2. Ministru spravedlnosti ukládá
a) předložit návrh novely trestního
zákona,
b) novely občanského soudního řádu
s termínem do 10. února.
Pověřuje ministra práce a sociálních
věcí
a) projednat s českým výborem Červeného
kříže zajištění ubytování
osob bez přístřeší na dobu nezbytně
nutnou před návratem do m sta trvalého bydliště,
a to s termínem do 28. února 1993,
b) vypracovat program sociální prevence a program
péče o osoby propuštěné z výkonu
trestu odnětí svobody, a to s termínem do
28. února 1993.
Tolik usnesení vlády a nyní slíbené
usnesení výboru. Výbor, tehdy ještě
pro právní ochranu a bezpečnost, přijal
toto usnesení:
"I. výbor přijal s uspokojením skutečnost,
že vláda dnešního dne přijala usnesení
k řešení některých problémů,
týkajících se oblastí zvýšené
kriminality.
V souvislosti s tím vyzývá soudce České
republiky, aby vyslovili souhlas se svým přeložením
na určitou dobu do těch míst a zmírnili
tak výrazný nedostatek počtu soudců
v těchto oblastech.
II. doporučil, aby policejní prezident České
republiky zvážil možnost přerozdělení
počtu policistů důsledně v návaznosti
na rozsah a charakter kriminality v jednotlivých oblastech
České republiky.
III. vyzývá ostatní výbory Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky, aby
se co nejdříve zabývaly těmi aspekty
celého problému, které jim věcně
příslušejí.
Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
doporučuje, aby se tím problémem zabýval
bezodkladně."
Pokud jde o vyhlášky jednotlivých obecních
zastupitelstev v této záležitosti, je třeba
uvést, že okresní úřad je po
neúspěšných pokusech dosáhnout
zrušení uvedené vyhlášky příslušným
obecním zastupitelstvem povinen pozastavit platnost každé
vyhlášky, která je v rozporu se zákonem.
O tom, jak nutno postupovat dále, jsme již slyšeli
stanovisko ústavně právního výboru.
Závěrem nenavrhuji text usnesení, protože
vím, že návrh usnesení přednese
pan poslanec Ježek nebo pan poslanec Gjurič. V textu
tohoto návrhu usnesení, na jehož formulaci
se podílel předseda výboru branného
a bezpečnostního pan poslanec Šuman, jsou využity
i některé závěry našeho usnesení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu poslanci Kužílkovi a otevírám rozpravu.
Má k této informaci někdo nějaký
dotaz, připomínku?
Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající,
kolegové, kolegyně, výbor petiční,
pro lidská práva a národnosti se problematikou
spojenou s migrací a dalšími bezpečnostními
událostmi v některých regionech také
zabýval, hlavně z hlediska dodržování
lidských práv. Přijali jsme také patřičné
usnesení.
Rozhodně budeme podporovat usnesení, které
povede ke zlepšení této situace. Zatím
jsme nebyli zváni na taková jednání,
kde se o těchto záležitostech jednalo. Proto
jsme si vyžádali účast našich zástupců
na jednání 1. února na Kladně, kde
budou jednat starostové z některých Severočeských
měst. Do této oblasti také uspořádáme
co nejdříve výjezdní zasedání
výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
za informaci. O slovo se hlásí kolega Gjurič.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
chtěl bych zdůraznit, že jde skutečně
o velice vážnou záležitost, ačkoliv
se to na první pohled nezdá.
Jde skutečně o založení precedentu,
který, kdyby pokračoval, by mohl mít dosti
dalekosáhlé souvislosti, důsledky, konsekvence.
Nutno říci, že toto si uvědomila i vláda,
takže materiál, o kterém tady hovořil
kolega Kužílek, je podle našeho názoru
velice kvalitní, a to už je jeden z důvodů,
proč teď vystupuji, protože se domnívám,
že byste ho měli vidět, všichni byste
ho měli číst a všechny výbory
by k němu měly zaujmout stanoviska. Nicméně
řeší jenom aktuální situaci,
Situaci počínající jirkovskou vyhláškou
a návrhem zákona generálního prokurátora
Šetiny.
To, že se rozrostl následně další
řetězec, víte samozřejmě stejně
dobře jako já.
Právě tak dobře víte, slyšeli
jste to před chvílí, že tuto vyhlášku
zatím nemůžeme pozastavit. To je problém,
který by se mohl velice rychle, byť i bona fide, pomoci
místnímu obyvatelstvu rozjet.
Protože v podstatě vláda už tento problém
řešila, velice lavírovala mezi dvěma
póly: jednak uklidnit určitou atmosféru na
severu republiky, jednak však neporušit zákonnost
a lidská práva. Mezi tím se vlastně
neustále pohybuje celý tento problém.
Myslím, že právě proto byste se s ním
měli seznámit. Dovolte mi jednu krátkou reminiscenci.
Byl jsem v Ústí u podobné situace asi před
rokem a třičtvrtě, tzn. v minulém
volebním období, s parlamentní delegací,
která byla mezivýborová.
Tehdy nás pan primátor Mašín uvedl do
romského gheta, což je dole ve městě
v okolí nádraží. V podstatě od
nás nechtěl nic jiného než výraznou
podporu toho, aby všechny lidi odtud mohl vystěhovat,
opakuji, že to bylo před rokem a třičtvrtě,
a mohl je odeslat do původních domovských
obcí.
Vypadalo to tam opravdu strašně, přitom při
své profesi jsem zvyklý na ledaccos.
Začal jsem se ale pana primátora ptát, jak
se tam obyvatelé těchto domů dostali, protože
jsou to domy, které jsou většinou zazděné,
polozazděné, zbořené, polozbořené
atd. Až po dosti dlouhém čase jsem se dozvěděl,
že vlastně většina původních
obyvatel byla vystěhována do okolních sídlišť
nahoře, protože OPBH tyto domy už nebyl ochoten
a schopen udržovat v původním stavu, a navíc
tam byl největší spad toxických látek,
a tyto domy byly ponechány tak, jak zůstaly, pouze
byly zazděny dveře a okna.
Mohli bychom nyní tady dosti dlouze uvažovat o tom,
co vlastně bylo možno nazvat v rakouském zákoně
a také v zákoně první republiky právem
držení. To znamená, že například
tato obec o tyto domy dále nepečovala a zazdila
je.
Pak ovšem nastalo to, co nastalo, tzn. začala se tam
stěhovat romská komunita. Ta tam byla ponechána
bez jakéhokoliv dozoru řadu let a samozřejmě
se tam rozmnožila, zabírala další a další
domy.
To je jedna ze záležitostí, které tuto
situaci staví do trochu jiného světla.
Druhou záležitostí bylo, že nikdo tehdy
nevěděl a dodnes neví, kdo z těchto
lidí je vlastně příslušníkem
České republiky, kdo je příslušníkem
Slovenské republiky, tzn. kdo tady stejně zůstane
nebo ne.
Tehdy jsem se pana primátora ptal, co s tím hodlá
udělat, a on skutečně měl jeden jediný
návrh: všechny naložit do vlaku a odvézt
mimo město Ústí.
O co se vlastně jedná? Domnívám se,
že to, co se nyní děje, je vstup doprostřed
problému. Ten už měl nějaké předchozí
příčiny, které se neřešily,
a budou-li se řešit pouze takto administrativně,
budou mít nějaké důsledky. To znamená
zasáhlo se, tyto lidé se vystěhují,
ale co dál?
Dokonce někteří experti, se kterými
jsem mluvil, a myslím, že to vypadá dost logicky,
vyslovili obavu, říkají tomu palestinizace
celého problému. Znamená to, že se určitá
skupina dostane do neřešitelné životní
situace a zažene se někam do kouta, dříve
nebo později se vzbouří, protože ji
prostě nic jiného nezbude. Čili, domnívám
se, že tento problém se musí řešit
strukturálně, že je především
sociální a pak teprve právní. To je
jedna věc.
Druhá věc - domníváme se, že
se zdaleka netýká jenom Severočeského
kraje. Když jsme seděli v garančním
výboru, připustil šéf Policie pan dr.
Vyleta, že v kriminalitě na prvním místě
je Ostravsko, na druhém místě je Praha, na
třetím místě je Severočeský
kraj. A konečně - my o tom velmi málo víme.
My vlastně vůbec nevíme, jaká je migrace,
viděl jsem saldo. To není příliš
velké, dokonce klesá, ale je to způsobeno
tím, že je tam každý rok velké
procento lidí, kteří se vystěhovali
a velké procento lidí, kteří se přistěhovali,
ale žádné další údaje nemáme.
Nemáme žádné socio-demografické
údaje, máme málo údajů o životním
prostředí, nemáme žádné
údaje o profilu obyvatelstva.
Další postřeh, který jsem tehdy měl,
byl fakt, že o prevenci hovořil místní
náčelník Policie, který by mohl konec
konců hovořit o represi, zatímco o represi
hovořil místní šéf odboru sociálních
věcí. Tento paradox mě zaujal už tehdy,
a tento paradox si uvědomuji v poslední době
na mnoha místech. Domnívám se proto, že
teprve po vyhodnocení stanoviska vlády, které
byste dostali a domnívám se, že i po vyhodnocení
celé řady dalších věcí
a ukazatelů bychom přijali nějaké
závěry. Jinak opakuji řešíme
současný stav a do roka nebo do dvou se to naprosto
výrazně vrátí. Proto prosím
opravdu všechny výbory, aby se ke zprávě
postavily, vrátily a z tohoto hlediska, abychom učinili
globální závěr nejen takový,
který můžeme učinit dneska. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
další se do rozpravy přihlásil kolega
Body.
Poslanec Ladislav Body: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
slyšeli jste zde kolegu Gjuriče, který vystoupil
skutečně se znalostí problematiky, protože
jsem byl spolu s ním na severu, kdykoliv jsme měli
společný výbor. Navštívil jsem
Ústí, i Chánov. Chtěl bych dodat jen
to, že skutečně kolega Gjurič, hovořil
o tzv. násilném obsazování bytů
v Ústí. Tam je taková situace, jak ji uvedl,
tyto byty byly uzavřeny z důvodů hygienických
a zdravotních s tím, že to bylo v prvním
pásmu ohrožení odpady z Chemických závodů
v Ústí. Tyto byty byly určeny k neobývání
českými občany, říkám
to natvrdo. Nicméně pokud byli Romové v pořadníku
a čekali na byt, tak městský úřad
je nedal do nových paneláků, které
stojí okolo, ale dal je do těchto bytů z
důvodů početnosti rodin. Říkal
jim, že panelák pro 6 - 8 člennou rodinu není
vhodný. Čili městský úřad
vědomě poslal tyto lidi do zóny, která
byla zdravotně nebezpečná pro české
občany a ne už pro Romy. Že Domové se
dostali do těchto bytů a že se chovali tak,
jak se chovali, to víte, že jsou byty zdemolované,
není jen jejich vinou, protože skutečně
magistrát tehdy tzv. byťáky, neinvestovaly
do těchto bytů po několik let ani haléř.
Kolikrát vidíte v televizi záběry
devastovaných ulic či domů, jak o nich mluvil
kolega Gjurič.
Chci se ale vrátit k tomu, co tady říkal
kolega Kužílek, který tady vlastně přednesl
usnesení výboru. Byl jsem přítomen
tomuto jednání tohoto výboru. Situace je
taková, že skutečně se tam hovořilo
o těchto problémech. Ale kolegyně a kolegové,
požádal jsem vás a vystoupil jsem v tom smyslu,
že to beru z pohledu práva, ústavnosti. Žádal
jsem vás o pomoc na plnění povinností
ústavních činitelů, abyste zaujali
stanovisko k tzv. jirkovské vyhlášce. A bohužel
schází v tomto návrhu usnesení, není
tam ani zmínka o tom, aby tento ústavní orgán
jakým nepochybně Parlament České republiky
je, zaujal k tomu jasné zřetelné stanovisko.
A zaznělo tady, že z pohledu práva a ústavnosti
tento dokument tzv. jirkovská vyhláška je hrubým
porušením práva a ústavnosti. To tady
zaznělo. A pan Kužílek, aby se tento Parlament
k tomu takto postavil, to nemůže udělat ani
okresní úřad, ten může podat
podnět, okresní úřad to může
prozkoumat, ale výsledek neboli rezultát musí
být v Parlamentu.
1. února je na Kladně setkání severočeských
starostů. Říkám na Kladně,
u nás ve Středočeském kraji. Je paradoxem,
že starostka, která pozvala starosty severočeských
vesnic, bývalé poslance nebo některého
poslance Severočeského kraje nebo Středočeského
kraje, nepozvala mě ani náš výbor pro
lidská práva a národnosti. To není
náhoda. Tito starostové nechtějí oponenturu,
nechtějí přiznat, že porušují
vědomě - což oni ale přiznávají
- Ústavu a zákony. Předseda výboru
pro lidská práva a národnosti je pozván.
Pozvali ho až po vlastní iniciativě, což
je trochu zavádějící, ale nebyl jsem
pozván já, poslanec, který žije přímo
v Kladně. A jedná se o situaci Romů v Kladně.
Proč asi? Řeknu vám proč. Před
vánocemi jsem šel popřát paní
starostce a městské radě Šťastné
a veselé vánoce, dali jsme si spolu kávu,
byla u toho moje manželka. Ptal jsem se paní starostky,
jaká je situace s Romy na Kladně. Chodím
tam pravidelně každých 14 dní. Řekla
"naprostý klid, není čeho se obávat,
že budeme používat jirkovské vyhlášky".
8. ledna městská rada projednávala kladenskou
vyhlášku, která je totožná s jirkovskou
vyhláškou. Když jsem 9. ledna navštívil
paní starostku, ptal jsem se, proč Kladno přijímá
toto opatření, mimořádné opatření,
když mi předtím bylo řečeno,
že není důvod, že bude použita jirkovská
vyhláška. Řekla mi, že je to nutné
jako preventivní opatření, co kdyby náhodou
nastala jakási situace. Přitom prosím vás
Romové žijí v Kladně už od roku
1945 a nikdy taková situace nenastala. A není náhodou,
že tato schůzka starostů se na Kladně
koná, protože jediné město, kde žije
největší komunita Romů - přes
5 tisíc, nebylo ochotno tuto vyhlášku přijmout.
A najednou pod tlakem určitých skupin nebo skupiny
dneska rada projednala tuto vyhlášku. Já jsem
učinil opatření v tom smyslu, že jsem
podal podnět k přezkoumání této
vyhlášky okresnímu prokurátorovi a přednostovi
okresního úřadu. To je to, co jsem mohl udělat,
nic víc ne. Ostatně, kolegové a kolegyně,
je na nás, zda dovolíme, aby tady opět někdo
porušoval svévolně zákony a práva.
Jestliže děláme vyhlášku na potírání
těch, kteří nechtějí žít
a nežijí správně, v souladu se zákonem,
v souladu s lidským soužitím a pravidly, která
dnes dodržujeme nebo chceme dodržovat, berme pro ně
určité vyhlášky s tím, že
je musíme potrestat. Prosím. Ale pak musíme
potrestat i ty, kteří tuto vyhlášku
připravili jasně v rozporu se zákony a s
ústavou. Nelze dovolit na jedné straně, aby
starostové trestali tyto nepřizpůsobivé
občany, a přitom, aby oni sami nebyli potrestáni
za to, že při tomto trestání porušují
sami zákony. To je apel na vás, abyste mě
pochopili. Zdůrazňuji ještě jednou,
nezastávám se nikoho a už vůbec ne těch,
na které mají tyto vyhlášky dopadnout.
Říká se padni komu padni. Ale vždycky
jsem vystupoval pouze z pohledu ústavního činitele
a vás o to žádám také. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Pan kolega Holub.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající,
vážení přítomní, problém,
o kterém diskutujeme, se mylně už značnou
dobu vydává za problém migrace. Je to naprosto
chybné označení. Jedná se o to, že
skupiny, které dříve byly nazývány
závadovými, jakmile vidí liknavost státní
správy, stupňují svůj tlak vůči
ostatnímu obyvatelstvu a zneužívají
toho, že dnes řada lidí neustále vykřikuje
cosi o lidských právech. Pokud přijmeme nějaká
řešení, která budou lokální
a ten problém vyřeší v daném
místě, to znamená na severu republiky, případně
v Praze, já vám garantuji, že tento problém
vypukne okamžitě jinde, protože tyto skupiny
obyvatelstva jsou nesmírně flexibilní a přesunou
se tam, kde tyto překážky mít nebudou.
Potom k těm všem ochráncům lidských
práv bych chtěl říci, že existují
i lidské povinnosti. A ten kdo si neplní své
povinnosti, nemůže chtít ani plná práva.
Na to tzv. ochránci lidských práv i v této
sněmovně velmi silně zapomínají.
Když jsem byl v Jirkově, byla tam velmi zajímavá
nabídka starosty Mostu pana Valvody. Nabídl, ať
každý, kdo " kvalifikovaně" hovoří
o této problematice, přijede do Mostu, že on
mu tam zařídí na čtrnáct dní
nebo na jak dlouho bude chtít byt, vybaví mu ho,
ať bydlí a pozná tuto problematiku na vlastní
kůži. Já jsem bydlel v domě, kde tyto
tzv. závadové osoby bydlely. Mohu vám říci,
že tato osobní zkušenost mně vystačila
na celý život, Chtěl bych říci,
že kdyby voliči ze severních Čech nebo
i z jiných oblastí, kde tento problém je
žhavý, viděli tento z tří čtvrtin
prázdný sál, myslím, že ti, kteří
byli zvoleni a nejsou zde přítomni, by od nich svůj
hlas nikdy nedostali. A ještě bych chtěl poznamenat,
že pokud máme přijímat nějaké
usnesení, byl bych hrozně rád, abychom ho,
jako i v jiných případech, dostali písemně.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kolega Nedorost.
Poslanec Ladislav Nedorost: Pane předsedající,
dámy a pánové, děkuji kolegovi, který
mluvil přede mnou, že řekl většinu
toho, co jsem chtěl říci i já. Pokud
jde o řešení, tak poslanci republikánské
strany je navrhli. Obdrželi jste tisk 47 na vydání
zákona o mimořádných opatřeních.
Nechci tomu dělat reklamu, ale chtěl bych, aby jste
si to podrobně přečetli, protože my
tady nemůžeme vidět, jaká je situace
např. v Havířově, v Jirkově
a pod. A měli bychom to nechat na těch zástupcích
v obcích, kteří jsou v této první
linii a kteří musí rozhodovat okamžitě,
aniž ten problém naroste do takové velikosti
jako v Jirkově. Pokud jste sledovali zprávy ze zahraničí,
tak městské zastupitelstvo v Římě
rozhodlo o tom, že určitá část
Rómů opustí oblast Říma. Já
si myslím, že Itálie je demokratický
stát. Proč bychom my nemohli postupovat obdobně?
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Kolega Ježek.
Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající,
dámy a pánové, já bych si dovolil
přednést návrh usnesení Poslanecké
sněmovny, které bylo vlastně sestaveno z
usnesení oněch výborů, které
se danou problematikou zabývaly. Chtěl bych jenom
říci, že cílem tohoto usnesení
a jeho závěr sleduje především
to, aby se daný problém posoudil ve všech souvislostech,
protože se týká všeho možného.
Týká se ekonomických, sociálních
i jiných zdrojů tohoto problému. Skrývá
se za tím otázka fungování veřejné
správy, policie, soudů i otázka prostředí.
Vidíte, že se tyto jevy koncentrují v oblasti,
kde lze mluvit o ekologické katastrofě. To je hlavním
cílem tohoto usnesení:
Poslanecká sněmovna za prvé konstatuje, že
je třeba dodržovat zákony a chránit
lidská práva v obcích a okresech jak ze strany
občanů, tak i ze strany orgánů státní
správy a orgánů samosprávy. Že
nejde o to dopustit, aby jak občané, tak příslušné
orgány najednou zjistili, že není problém
porušovat zákon, protože u nás jsou nějaké
nepříjemnosti.
Poslanecká sněmovna za druhé konstatuje,
že vláda České republiky reagovala uspokojivě
svým usnesením ze dne 20. ledna 1993 "k návrhu
některých aktuálních problémů
spojených s migrací v rámci České
republiky". Schválený návrh řešení
považuje sněmovna za adekvátní současné
situace a daným možnostem jak v rámci právního
řádu, tak i v rámci kompetencí příslušných
orgánů.
Poslanecká sněmovna za třetí /zde
se odvolává na už přednesené
usnesení ústavně právního výboru/
konstatuje, že podle článku 87 odst. 1 písm.
b) Ústavy České republiky o zrušení
jiných právních předpisů, to
znamená i o zrušení obecně závazných
vyhlášek obecních zastupitelstev, rozhoduje
ústavní soud.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR proto nemůže
rozhodovat o zrušení obecně závazných
vyhlášek vydaných v samostatné působnosti
a pozastavených okresním úřadem.
Další bod:
Poslanecká sněmovna vyzývá výbory
Poslanecké sněmovny, aby se co nejdříve
zabývaly citovaným vládním usnesením
a příslušnou důvodovou zprávou
z hlediska těch aspektů, které jim věcně
příslušejí a aby navrhly příslušná
doporučení vládě České
republiky.
Poslední bod:
Poslanecká sněmovna žádá výbory
petiční, pro lidská práva a národnosti
a veřejnou správu, regionální rozvoj
a životní prostředí, aby doporučení
všech výborů shrnuly a předložily
na schůzi Poslanecké sněmovny.
To je návrh usnesení. Já bych se ještě
odvážil podotknout jednu věc. Doufám,
že tuto záležitost budeme projednávat
v situaci, kdy zde bude přítomna celá vláda.
Jinak to usnesení nemá ten smysl, který by
mělo mít. Jedná se totiž o to, že
celý problém je nutno řešit i legislativně.
Připomenu např. problém z novely zákona
o obcích, kdy se uvažovalo o tom, zda v některých
situacích, kdy obecní zastupitelstvo porušuje
zákon, aby mohlo být rozpuštěno, atd.
Jde o to, že schválená ústava nám
toto opatření už umožňuje. Čili
celý problém je dlouhodobý a domnívám
se, že projednání ve všech výborech
Poslanecké sněmovny nám umožní
práce na všech opatřeních urychlit a
včas dokončit. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
prosím kolegu Fejfara.
Poslanec Tomáš Fejfar: Zdržuji se (mimo mikrofon).
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
kolega Body.
Poslanec Ladislav Body: K panu kolegovi Holubovi. Pane
kolego, já žiji v paneláku, kde je 26 rodin.
... Přijďte se podívat do paneláku,
uvidíte. Mohu říkat pro a proti. Vy máte
zkušenosti s Romy, já mám zkušenosti jiné,
nechci tady polemizovat. Ostatně mně šlo o
jednu jedinou věc. Já jsem zde zdůrazňoval,
že nehájím a nezastávám se těch,
kteří si zasluhují potrestání,
to zase zdůrazňuji, pane kolego, pochopte mne, já
se chovám jako ústavní činitel a nemohu
souhlasit s tím, že v rámci řešení
jakéhosi problému v obcích bude tady narušován
ústavní pořádek. Zavádí
se tady nebezpečný precedens s tím, že
... další problémy nastanou, a které
potom končí někde u Nejvyššího
soudu a bude se to hromadit. Jde o to, aby si tito páni
starostové uvědomili, že samospráva
není veškerá moc, pouze jim, do jejich rukou
svěřená, že tady je ještě
státní správa, je tady demokratický
institut, Parlament a soud. To je vše.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji,
kolega Holub.