Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředsedové PSP J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 149 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr dopravy J. Stráský, guvernér České národní banky J. Tošovský.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo České republiky, milí hosté!

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je přítomno 130 poslanců a poslankyň, jsme tedy schopni se usnášet, a proto zahajuji přerušené jednání 4. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní srdečně vítám.

Na toto jednání jste byli pozváni telegramy. O této skutečnosti vás předem informoval místopředseda Poslanecké sněmovny pan Ledvinka, než přerušil ve středu jednání 4. schůze.

Nyní dovolte, abych vás seznámil s návrhem na rozšíření pořadu 4. schůze Poslanecké sněmovny.

Předseda vlády pan Václav Klaus požádal, abychom projednali dvě smlouvy, které přímo souvisejí se zákonem o oddělení měny.

Navrhuji vám tedy jako osmý bod pořadu 4. schůze Návrh na schválení Platební smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, a jako devátý bod vám navrhuji Návrh na schválení smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu.

Písemné podklady vám byly dnes rozdány prostřednictvím poslaneckých klubů.

Paní poslankyně, páni poslanci, toto je návrh pořadu, kterým se dnes budeme řídit. Ptám se, zda má ještě někdo ve sněmovně návrh na doplnění tohoto pořadu. - Hlásí se pan poslanec Body, uděluji mu slovo.

Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, žádám, aby byl zařazen bod podle § 91 odst. 1 jednacího řádu. Mám vážný důvod informovat sněmovnu a především
vládu o současné situaci kolem událostí, které se odehrály v Pardubicích a v návaznosti na včerejší prohlášení Romského petičního výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Bodymu. Pan poslanec Body navrhl doplnit náš program o bod nazvaný Podnět vládě České republiky. Je to návrh, dám o něm hlasovat jako o prvním, pak budeme hlasovat o mém návrhu pořadu.

Ptám se tedy sněmovny, kdo souhlasí, aby na dnešní jednání byl zařazen bod, který navrhl pan poslanec Body, nazvaný Podnět vládě České republiky, ať zvedne ruku! 39.

Kdo je proti? 22.

Kdo se zdržel hlasování? 73.

Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.

O slovo se přihlásil pan premiér Václav Klaus. Uděluji mu slovo.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážená Poslanecká sněmovno, bez ohledu na výsledek tohoto hlasování bych chtěl říci, že dnes v 15 hodin se ke mně dostaví zástupci Romů s peticí. Samozřejmě petici přijmu a budu se jí zabývat. Říkám to proto, aby nevznikla v této věci nějaká nejistota.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu premiérovi za jeho informaci.

Nyní dokončíme hlasování o dnešním pořadu. Budeme hlasovat o dvou bodech tak, jak jsem je navrhl k zařazení do programu.

Kdo je pro tento program, ať zvedne rukul 120.

Kdo je proti? Nikdo.

Děkuji, návrh programu byl přijat.

Pořad 4. schůze jsme tedy rozšířili o dvě smlouvy, které budeme schvalovat podle čl.49 Ústavy a než přistoupíme k projednávání pořadu navrhuji, abychom opět do jednacího sálu pozvali guvernéra České národní banky pana Josefa Tošovského a umožnili mu případně vystoupit v rozpravě.

Kdo souhlasí, aby guvernér České národní banky pan Josef Tošovský byl pozván do jednacího sálu a případně vystoupil v rozpravě, nechť zvedne ruku. 141.

Je snad někdo proti tomuto návrhu? Nikdo.

Děkuji, prosím, aby pan guvernér vstoupil a rád ho mezi námi vítám.

Paní poslankyně, páni poslanci, předpokládám, že místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, který je pověřen vládou ČR odůvodněním obou předložených smluv, přednese své úvodní slovo k oběma smlouvám najednou.

Proto navrhuji, abychom využili možnosti, kterou nám dává ustanovení § 19 odst. 4 jednacího řádu a sloučili rozpravu k oběma bodům pořadu.

Hlasovat budeme samozřejmě o každé smlouvě zvlášť.

O návrhu na sloučení rozpravy se hlasuje bez rozpravy.

Proto se tedy ptám, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 117.

Je někdo proti? Nikdo.

Děkuji, návrh byl přijat.

Nyní prosím tedy pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážená poslanecká sněmovno, vláda České republiky předkládá na dnešním jednání Poslanecké sněmovny návrh dvou smluv, a to

který se týká v zásadě obchodních plateb a

Chci říci, že tyto smlouvy vznikly v návaznosti na proces měnové odluky, na tu skutečnost, že dnem 8. února letošního roku zaniká koruna československá a vznikají dvě samostatné měny, koruna česká a koruna slovenská.

Neuzavřít tyto smlouvy neznamená nic jiného než to, že počínaje 8. únorem by platební a zúčtovací styk mezi ČR a SR probíhal ve volně směnitelných konvertibilních měnách. Toto samozřejmě technicky možné je, nicméně cena za to by byla neúměrně vysoká, znamenala by nesporně dopad do ekonomiky České republiky v podobě poklesu produkce, vzestupu nezaměstnanosti, byl by to prostě šok pro českou ekonomiku vzhledem k tomu, že vzájemný obchod se Slovenskem tvoří podstatnou část položek v naší platební bilanci.

Proto vláda dojednala s vládou slovenskou tyto smlouvy a protokoly k těmto smlouvám a včera v noci v 11 hodin na letišti v Ruzyni byly tyto smlouvy ministry financí podepsány.

Chci stručně říci, co je předmětem těch jednotlivých smluv.

Ta první smlouva, nazvaná platební smlouva, se týká vlastně placení za zboží a služby, když to řeknu jednoduše. Upravuje režim tohoto placení ve dvou situacích, v situaci po měnové odluce, tzn. platby, které se budou týkat pohledávek a závazků vzniklých po 8. únoru a pohledávek a závazků na druhé straně, které vznikly do 8. února. Pro tyto dva okruhy plateb jsou stanoveny dva zvláštní režimy, každý režim je clearingový.

Ten režim pro platby, které budou po 8. únoru, je clearingový režim založený na clearingovém ECU a u plateb, které budou probíhat na základě pohledávek a závazků vzniklých před datem měnové odluky, to bude clearing korunový. V oblasti clearingu v ECU současně smlouva stanoví výši a podmínky tzv. mezního úvěru, který jedna ze smluvních stran může poskytnout straně druhé. Je to výše 130 mil. ECU, což je zhruba 5 mld. Kčs. Stanoví dále i podmínky vypořádání, podmínky sankcionování překročení výše mezního úvěru, jakož i podmínky vypořádání zůstatku na tomto účtě v případě, kdyby došlo ke skončení platnosti této dohody.

Ta část korunového clearingu stanoví, že ve tříměsíčních lhůtách bude saldo na tomto clearingu likvidováno a po šesti měsících bude tento clearing vyhodnocen a vlády mohou dohodnout další postup. Chtěl bych říci, že z hlediska techniky clearingu jsou to smlouvy obvyklé, které se uzavírají mezi státy, nicméně chci zdůraznit - a to je podstatné pro tuto první smlouvu, že v obou systémech clearingu systém, který je dojednán, zaručuje, že nebudou na podnikatelské subjekty v České republice přenášeny důsledky z případných devalvací, a to si myslím, že je podstatné. Myslím tím přímé důsledky.

Nepřímé důsledky spočívající v tom, že země, která devalvuje, zdražuje dovoz pro své subjekty, tyto neumíme eliminovat nikdy. To je standardní otázka pohybu kursů. Nicméně ta rizika, která vyplývají z toho, že platby, kontrakt byl sjednán v nějaké hodnotě, v nějaké měně, z tohoto hlediska zajišťují platnost tohoto kontraktu a zajišťují ho proti rizikům vyplývajícím z devalvací. Myslím si, že je to velmi podstatný prvek těchto smluv.

U smlouvy v oblasti používání národních měn, v oblasti cestovního ruchu a pracovních cest je důležitých několik ustanovení. V zásadě se tedy umožňuje pro tuto oblast konvertibilita mezi korunou českou a korunou slovenskou v kursu, který se s velkou pravděpodobností bude odchylovat v čase od výchozího kursu 1:1. Kurs bude stanoven na tržních principech v návaznosti na to, jaká bude poptávka a nabídka po korunách českých a korunách slovenských jednak mezi občany a komerčními bankami, a jednak mezi komerčními bankami navzájem.

Dále tato smlouva zajišťuje, že každý občan obou států může přes hranice vézt 7 500 skutečných fyzických platidel - korun - při každé cestě a dále může mít s sebou cestovní šeky znějící na měnu korunu českou nebo korunu slovenskou v zásadě v neomezené výši. Neboli tato smlouva umožňuje, aby i vzájemný styk občanů, vzájemný turistický ruch probíhal v zásadě bez dalších rušivých momentů.

Chtěl bych říci, že jsem přesvědčen a vláda je přesvědčena o tom, že tyto smlouvy jsou potřebné a jsou výhodné. Dovolte mi dvě poznámky závěrem.

Jedna poznámka se týká toho, což samozřejmě všichni víte, že tento typ smluv je smlouva typu prezidentské smlouvy, ke které se Parlament vyjadřuje způsobem ano nebo ne, to znamená, že buď přijímá tuto smlouvu nebo nepřijímá tuto smlouvu. Není to tedy charakter zákonné předlohy, ke které je možno dělat určité pozměňovací návrhy.

Druhou poznámku závěrem bych chtěl říci k časové dimenzi projednávání realizace těchto smluv. Usilovali jsme se velmi o to, abyste návrh těchto smluv dostali v pondělí na lavice spolu se zákonem o měnové odluce, a aby tato smlouva mohla být projednána v týž den bez jakýchkoliv problémů. Vysvětloval jsem ráno na politickém grémiu a chcete-li, zopakuji časový sled událostí tak, jak běžely od minulého pátku, kdy vycizelovaný expertní návrh těchto platebních smluv byl v 10 hodin faxován na Slovensko s tím, že jsme byli dohodnuti, že během krátké doby, během odpoledne, dostaneme připomínky k těmto smlouvám - ke smlouvám už expertně projednaným mezi oběma republikami - s tím, že přes sobotu upravíme texty těchto smluv tak, aby byly v pondělí schvalitelné vládami a podepsatelné ministry financí, a abyste je ještě vy mohli večer mít v pondělí na stole.

V 10.00 hodin jsme to nafaxovali, já osobně jsem čekal v práci téměř do půlnoci v pátek na reakci, neustálé ujišťování o tom, ano, bude to, potom zpráva, která přišla druhý den kolem půlnoci (nebudu zdržovat), tak to pokračovalo až do neděle do šesti hodin večer, kdy z faxu vyšly jednak připomínky a jednak nové texty dohod, které byly jednak technicky nerealizovatelné a jednak byly i nepřijatelné.

Okamžitě jsme se sešli s panem guvernérem Tošovským v kanceláři u mne a s experty jsme během dvou a půl hodin vypracovali stanovisko k tomu návrhu slovenské strany a ještě večer před jedenáctou hodinou jsem jej faxoval na Slovensko, samozřejmě i panu premiérovi, který byl o všech těchto záležitostech informován. V zásadě jednání potom uvízlo na mrtvém bodu, a až teprve přímý impuls při jednání vlády, který byl dán, způsobil to, že bylo a proběhlo noční jednání ze středy na čtvrtek, na kterém došlo i k mimořádnému zasedání slovenské vlády, která byla přítomna. Při projednávání této smlouvy vyslechla argumentaci a potom tuto smlouvu na závěr, asi po druhé hodině ranní, schválila.

Okamžitě poté bylo svoláno zasedání české vlády (včera na desátou hodinu). Schválený text českou vládou byl okamžitě a bezprostředně faxován na Slovensko. Večer (ve 23. hodin včera) byla tato smlouva nebo tyto smlouvy podepsány ministry financí a protokoly guvernéry resp. viceguvernéry národních bank.

Jsem přesvědčen o tom, že vláda udělala v tomto směru maximum a že pocit, který můžete mít z toho, že je to všechno narychlo nebo všechno, nevím, jak bych to nazval, je pocit, řekl bych, který není namístě. Skutečně nebylo v silách české vlády, přestože řada z nás je před fyzickým zhroucením, abyste dostali návrhy těchto smluv prostě dříve. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády. (Potlesk.) Navrhuji, aby společným zpravodajem k tomuto projednávanému bodu se stal pan předseda rozpočtového výboru naší sněmovny pan poslanec Tomáš Ježek. Je obecný souhlas s tímto řešením? Domnívám se, že ano. Poprosil bych tedy pana kolegu Ježka, aby zaujal svoje místo.

Dámy a pánové, otevírám rozpravu k oběma předloženým návrhům. Připomínám, že do rozpravy se může přihlásit i pan guvernér České národní banky.

Do rozpravy se jako první hlásí pan poslanec Vlček. Uděluji mu slovo.

Poslanec Jaroslav Vlček: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. LSU nezaujímá negativní stanovisko k uzavřeným dvěma smlouvám a předloženým Poslanecké sněmovně. LSU oceňuje a je si vědoma náročnosti při uzavírání těchto smluv a oceňuje pracovní vytížení lidí zodpovědných za tyto smlouvy.

LSU zaujímá negativní stanovisko k formě předkládání. Domníváme se, že bylo možné předkládat smlouvu o odluce měny a smlouvy o platební bilanci současně a také se domníváme, že jedna hodina, kterou poslanci měli k dispozici na prostudování předložených smluv, přiznávám, že je možné, že v Poslanecké sněmovně jsou i tací poslanci, kterým tato jedna hodina na prostudování takto závažných materiálů nestačí.

Proto věříme, že u takto závažných smluv udělá vláda všechno proto, aby byly předkládány ve větším časovém předstihu, aby tím nebyl postaven Parlament do situace, že je nutné, aby tato smlouva byla schválena Parlamentem a to v jakémkoliv termínu. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Vlčkovi. Ptám se, kdo chce ještě vystoupit v rozpravě? Hlásí se pan poslanec Vyvadil. Dále se hlásí pan poslanec Grulich. Prosím pan poslanec Vyvadil. (Prosil bych o písemné přihlášky do rozpravy.)

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, já patřím k oněm poslancům, kterým by ani další den už více nepomohl, protože nejsem národohospodář. Proto i otázku, kterou položím, pokládám s tím, že netvrdím, že může být moudrá a přesto bych prosil, aby ta otázka byla zodpovězena ještě v průběhu rozpravy, protože pokud by byla zodpovězena určitým způsobem, podal bych určitý návrh. Ta otázka se týká onoho mezního úvěru. Jako napůl laik bych prosil odpovědět na to, zda znamená, že vláda může onen mezní úvěr i zvyšovat tou dohodou. To je tato otázka.

Za druhé. Jak se reálně očekává ono čerpání, z jaké strany, a kterým směrem to čerpání bude směřovat? Na základě toho bych případně dal určitý návrh, ačkoli jsem si vědom, že jde samozřejmě o smlouvu prezidentskou. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi a prosím kolegu Grulicha, aby se ujal slova. Hlásí se pan poslanec Hájek jako další.

Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, pravděpodobně když ne všem, tak drtivé většině z nás bylo jasné, že po rozdělení federace na dvě samostatné republiky další logické kroky, jako je rozdělená měna a záležitosti s ní související, na sebe nedají dlouho čekat a jsou nezbytné. To je prostě realita. Proto také mohu říci i za sebe a předpokládám, že i za všechny své kolegy, že k navrhovaným dohodám řekneme ano. To je jedna stránka věci.

Je myslím objektivním faktem - a ověřili jsme si to i rozhovorem s místopředsedou vlády panem Kočárníkem že v dané situaci, která víceméně byla do určité míry konfliktní, udělali pracovníci, kteří na těchto dohodách pracovali, vše, co skutečně bylo v jejich fyzických silách. Za to je třeba jim přiznat uznání a ocenění.

Zřejmě čekáte, kdy ovšem řeknu "ale". Ano, ale. Je tam jeden problém. Tato záležitost s těmito smlouvami by měla být poslední stresovou záležitostí, kdy tato Poslanecká sněmovna se schází v podstatě na základě toho, kdy se vládě podaří učinit nějaký další krok. Mohu vám říci, že na mne nepůsobilo dobře, když jsem se před Novým rokem v neděli večer dozvěděl z úst premiéra vlády, že Česká národní rada se sejde na slavnostní schůzi dne prvního atd. a když tato záležitost byla projednávána a schválena předsednictvem České národní rady až následující den v pondělí. Vypadá to tak, že premiér české vlády řídil Českou národní radu. Jestliže se schází Poslanecká sněmovna vždy až tehdy, když se vládě povede učinit nějaký krok, vypadá to tak, že vláda řídí Poslaneckou sněmovnu.

Znova opakuji - plně uznávám, že tato situace byla mimořádná. Brali jsme jako mimořádnou situaci celé poslední dva měsíce v uplynulém roce. Je naším přáním a doufám, že i přáním vás a vedení této Poslanecké sněmovny - aby nyní došlo už k určitému pracovnímu rytmu. Nebude-li vláda schopna některé záležitosti projednat tak, aby se vešla do řádného pracovního rytmu Poslanecké sněmovny, bude to její smůla a bude muset za to nést svou zodpovědnost, kterou vůči Poslanecké sněmovně má.

Znovu tedy říkám - za uvedené smlouvy a jejich dotažení do konce panu ministru Kočárníkovi dík a z mé strany i ze strany mých kolegů "ano". Děkuji vám.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu kolegu Grulichovi a prosím pana poslance Hájka, aby se ujal slova. Nemám žádné písemné přihlášky do rozpravy konstatuji.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážení kolegové, já bych volně navázal na myšlenku, kterou zde otevřel pan místopředseda Kočárník, akcentoval pan kolega Vlček. Jsme také toho názoru, že nelze v takovéto zkratce parlamentního jednání se odpovědně, poslanecky odpovědně moci vyjadřovat k tak závažným dokumentům, k tak závažným, že 99% nás ve sněmovně vůbec závažnost tohoto dokumentu pro - volně to přenesu - rozpočtové chování v letošním roce na straně příjmů nedokáže docenit. Nejsem ani takový optimista, že se domnívám, že je možné podobné situace v dnešní době, v době s dynamikou, kterou má, vyloučit, ale potom považuji - a celý náš klub považuje - za seriózní, aby alespoň opoziční strany, které nemají vládní zastoupení a jsou prakticky bez informací, pokud nemají odezírat pouze z informací novinářských, často i nepřesných, našly způsob informační komunikace tak, abychom již při tvorbě filozofie, což nevzniká ze dne na den, mohli se nějakým způsobem tohoto procesu zúčastnit.

K vlastní smlouvě nebudu mít žádné výhrady, necítím se kompetentní zde za půl hodiny vznést řadu podložených výhrad, ale mám několik otázek.

Chtěl bych se zeptat, jestli víme, nebo nevíme, jaké je saldo obchodní bilance k 31.12. mezi Českou republikou a Slovenskou republikou za minulý rok. Chtěl bych se zeptat, jestli máme nějaký přehled o vývoji vzájemného obchodu v průběhu měsíce ledna, tzn. jestli můžeme učinit výrok, či je to obchod normální, odpovídající poslednímu čtvrtletí v minulém roce, nebo je to obchod, který vyčkává, kde se spekuluje.

Dále bych se chtěl zeptat, zda v článku 5 na straně 2 je na místě, jestli zde budeme ratifikovat závazek naší Národní banky, která je nezávislá, že zřídí účet, který bude vést bez výloh a provizí. Nevím, zda to není mino naši kompetenci - tento závazek sem dát.

Nechci hovořit o životnosti nebo platnosti. Víte, že první smlouva je omezena v obchodních platbách termínem 31.12.1993. Náš první názor je takový, že životnost z tohoto pohledu bude zřejmě kratší, a že je nutné intenzivně pracovat na tom, aby v případě, že nastanou situace, které zde jsou velmi obecně simulovány, abychom znovu nestáli před jakousi patovou situací.

Poslední otázka, kterou bych chtěl dát: my jsme vstupovali do tohoto rozpočtového roku s tvrzením vlády, že rozpad společného státu je rizikově ohodnocen se záporným znaménkem 10% rozpočtového vlivu. To byla váha faktoru, který jsme měli na stole při schvalování rozpočtu na rok 1993. Ptám se tedy vlády, jestli po průběhu jednoho měsíce a jednání na těchto smlouvách stále drží vliv tohoto faktoru do rozpočtu České republiky, nebo jestli mají názor trochu jiný. Děkuji vám,

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu kolegovi Hájkovi. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Výborný. Uděluji mu slovo.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, ačkoliv to nebývá mým pravidelným zvykem, chtěl bych se zastat vlády, a to co do výtek některých opozičních poslanců, že ony smlouvy, které nyní projednáváme, nám byly předloženy s jakýmsi prý neodůvodněným prodlením. Především je třeba znovu připomenout, že tyto smlouvy byly uzavřeny včera ve večerních hodinách, že jsme všichni věděli, že na programu této schůze bude projednávání těchto smluv. Nezbývá mi než konstatovat, že když jsem se dnes brzy ráno dostavil do Poslanecké sněmovny, příliš mnoho kolegů zde nebylo. Já jsem měl možnost tuto smlouvu si vyzvednout právě v těch brzkých ranních hodinách. Takže kdo měl zájem mít více než jednu hodinu na prostudování smlouvy, mohl zde ráno být. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Wagner. Prosím.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, považuji za důležité podpořit poslední vystoupení kolegy Výborného, a to z pohledu na to, že někdy jsou věci sporné, někdy jsou nesporné, a i když je motivace k tomu, aby se při každé příležitosti připomínalo to, co mezi koalicí a opozicí jiskří, domnívám se, že v tuto chvíli není pro to příležitost. Mám za to, že vláda učinila vše, co učinit mohla, a že je nezbytnou nutností, aby takováto smlouva rychle platila, aby platilo to, co zajistí jiný způsob, než vzájemný obchod se Slovenskem přes některou z tvrdých měn. A to se vládě povedlo dojednat, za to je jí třeba poděkovat, a že je to tak pozdě, není její vinou. Děkuji. (Potlesk.).

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji, ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy, než rozpravu uzavřu. Hlásí se pan guvernér České národní banky, uděluji mu slovo.