Guvernér ČNB Josef Tošovský: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, chtěl bych jenom v krátkosti reagovat
na diskusi, možná na některé otázky
a možná na poslední příspěvek,
který tady zazněl. K tomu snad nejprve:
Když jsme uvažovali o tom, jaký nejlepší
platební styk by byl se Slovenskem tak, aby neovlivnil
negativně vývoj ekonomiky v České
republice ani ve slovenské ekonomice, tak jsme samozřejmě
eliminační metodou dospěli, že je to
clearingový platební styk a Česká
národní banka samozřejmě tento návrh
plně podpořila a první verzi materiálu
dokonce vypracovala. Přesto se domnívám,
že by tady v Parlamentě neměla vzniknout iluze,
že obchodní výměna se na základě
této clearingové dohody udrží na úrovni,
na jaké byla doposud. To by byl naprosto mylný předpoklad,
protože - a to potom odpovím na některé
dotazy, které tady byly před tím a které
s tím souvisí Česká republika měla
po dlouhé období saldo v obchodní bilanci,
nebo řekněme pravděpodobně i služeb,
i když o tom máme pouze kusé, nepřesné
informace, aktivní, a pokud by to pokračovalo, bude
nastávat v clearingovém platebním styku věřitelské
saldo České republiky vůči Slovenské
republice, to narazí na mezní úvěr
a výši, kterou bude Česká republika
nebo česká vláda - abych tak řekl
ochotna tolerovat z vlastních ekonomických důvodů
a z důvodů rozpočtových.
Z toho důvodu by pravděpodobně bylo dobře,
kdyby naši podnikatelé věděli, hned
od samého začátku, že touto clearingovou
smlouvou si do jisté míry kupujeme čas, čas
na adaptaci, na to najít nové trhy, na to, abychom
šokem neztratili odbytiště, jako se stalo v Rusku
a v jiných zemích. To myslím, že je
důležité, aby bylo známo hned na začátku.
Pokud jde o salda obchodní výměny, skutečně
informace nejsou perfektní, protože doposud neexistovala
platební bilance mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou a bude existovat až od 8. 2. 1993, až od
té doby, kdy rozdělíme měny. Potom
budeme znát, jak skutečně se vztahy vyvíjejí.
Nicméně naše indikace možných sald
se rozpínají od cca 16 miliard korun, což je
odhad Statistického úřadu, až po 25
- 30 miliard, což jsou některé odhady našich
expertů v bance, i když já myslím, že
mohou být na sazené.
Čili pokud by obchodní výměna běžela
setrvačně tímto směrem, tak samozřejmě
brzy bude potřeba udělat některé korekce,
které mohou mít vliv na ekonomickou aktivitu.
Nyní už bych se jenom vyjádřil k čl.
5 na str. 2, týkajícímu se České
národní banky. Česká národní
banka je nezávislá, my jsme byli ale u zrodu těchto
dohod, domníváme se, že pro celistvost platební
dohody tam patří tento článek, že
to banky povedou, a tak se domnívám, že by
to tam mělo zůstat. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu guvernéru Tošovskému a ptám se
sněmovny, zda si někdo přeje s faktickou
poznámkou, přece jen pan kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Moje prosba je v tom,
aby ještě před závěrečný
slovem pan místopředseda odpověděl,
abych případně v rámci rozpravy mohl
podat ten návrh.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Ptám se tedy, zda si někdo z přítomných
přeje ještě vystoupit v rozpravě. Není
tomu tak, rozpravu tedy končím.
Pan místopředseda vlády a ministr financí
pan Ivan Kočárník si přeje přednést
závěrečné slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr
financí Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci. Chtěl bych spíš reagovat na některé
poznámky, které tady zazněly. Část
toho pan guvernér Tošovský odpověděl.
Dotaz pana poslance Vyvadila, který se týká
mezního úvěru a jistého zmocnění
vlády dohodnout úpravu na výši tohoto
mezního úvěru a jaký se očekává
vývoj: Je třeba říci, že čísla,
která zde říkal pan guvernér Tošovský,
platí, nicméně ty vyšší
odhady jsou odhady z dat - řekl bych starších,
ne z dat posledních, protože samozřejmě
že dochází ve vzájemných vztazích
mezi Českou republikou a Slovenskou republikou také
k adaptačním procesům, a sice k adaptačním
procesům toho typu, že podnikatelé, kteří
se nedočkají splacení své pohledávky
ze strany svého slovenského partnera, volí
obranné mechanismy. Obranné mechanismy jsou možné
v zásadě dva: Že přestane dodávat,
to je ten první, což nepochybně vede ke snížení
vzájemné výměny a tyto procesy probíhají
již v roce 1991, 1992 a nepochybně budou probíhat
i v roce 1993, i kdyby nedošlo k oddělení měn.
Proces oddělení měn může zakcelerovat
trochu ten pokles.
Druhý způsob obrany, který podnikatel má,
je, že žádá platby předem, placení
předem, či volí techniky platebního
styku, které mu zaručují, že tu pohledávku
bude mít prostě splacenu. A z mých diskusí
s podnikateli vyplývá to, že ti rozumní,
kteří samozřejmě viděli o kousek
dál, než jenom do zítřka, tak že
to tušili, věděli od poloviny loňského
roku a podle toho se také zachovali. Nicméně
lze očekávat vývoj, kde bude naplňováno
saldo na mezním úvěru ve prospěch
České republiky. To myslím, že je nesporný
fakt.
Nyní jde o to, zda sankce, které jsou v té
smlouvě, či případná reakce
hospodářské politiky, lépe řečeno
banky, ministerstev financí, které mají možnost
tam do jisté míry operovat v prostoru plus - mínus
5% , na tento vývoj bude dostatečná či
nedostatečná, či zda bude nutné přistoupit
k negociaci dalších podmínek fungování
těchto smluv. Jednou z těchto podmínek by
mohly být - a to měl nepochybně na mysli
pan poslanec Vyvadil - úpravy ve výši mezního
úvěru.
Druhou z podmínek by mohlo být zahájení
jednání o případném ukončení
smlouvy nebo o změně podmínek, které
by výrazným způsobem měnily situaci
na clearingovém účtu.
Chci říci, že vláda dostává
v této smlouvě zmocnění jednat o úpravách
limitu mezního úvěru, nicméně
je si velmi dobře vědoma toho, jak výše
tohoto mezního úvěru je citlivou otázkou,
a to jak z hlediska veřejnosti, tak z hlediska podnikatelských
subjektů atd. Chci ujistit Poslaneckou sněmovnu,
že vláda bude velmi bedlivě vážit
změny ve výši mezního úvěru
a rozhodně by se o tom radila i s Poslaneckou sněmovnou.
To je odpověď na první dotaz poslance Vyvadila.
Pokud jde o nedostatek informací, jak se zde o tom zmiňoval
poslanec Hájek ve vztahu k těmto smlouvám,
vysvětlil jsem důvody, proč byl časový
vývoj takový, jaký byl. Nicméně
si myslím, že pro rozhodnutí ano či
ne tato smlouva, máme informací všichni dostatek.
Víme, co nastupuje, když řekneme ne a toho
rizika se všichni obáváme. Proto jsme také
přistoupili ke sjednání těchto smluv.
K dalším dotazům poslance Hájka. Pan
guvernér v podstatě reagoval na to, že data
jsou měkká ohledně obchodní bilance,
nemáme jistotu, kolik je skutečný vývoj.
Totéž se týká samozřejmě
i ledna, protože evidence v podmínkách společné
měny je velmi komplikovaná. Já jsem rád,
že pan guvernér se hlásil k článku
5, ale já si nemyslím, že je to zcela tak,
že Česká národní banka je na
parlamentu zcela nezávislá. Já si myslím,
že Česká národní banka je na
parlamentu závislá. Kdyby byla nezávislá,
tak by zákon o České národní
bance nebyl v parlamentě. Věřím, že
parlament si toho je velmi dobře vědom a že
jakékoliv snahy po absolutní nezávislosti
všeho a čehokoliv bude bedlivě zvažovat.
Tím neříkám, že by banka neměla
mít nezávislost na vládě. Ano, měla
a je to její svaté právo.
Pak byl dotaz na omezení termínu platební
smlouvy k 31.12. Je tam klausule, že v případě,
že vývoj takový bude, začne se znovu
jednat.
Pokud jde o dotaz na odhad, to nebyl ani tak myšlen odhad,
co bylo v návrhu státního rozpočtu
na letošní rok těch 10%, nebyl myšlen
odhad dopadu do rozpočtu, spíše jsme tím
měli na mysli, že zhruba v rozsahu 10% dojde k poklesu
vzájemného obchodu mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou v letošním roce. To má
samozřejmě celou řadu implikací včetně
rozpočtových. To ano. Říci dnes, zda
na tomto čísle trváme či zda máme
novější předpověď, by bylo
z mé strany spekulativní. Přesná data
nemáme a nezávislé odhady, které prováděly
nejrůznější ústavy, se pohybují
zhruba v té variantě řekl bych optimistické
8 - 10%. Varianta reálná je asi 15% a varianta
pesimistická je něco přes 20%. Nicméně
nikdo z nás to nyní není schopen říci,
protože nevíme, v jakém smyslu se bude chovat
slovenská administrativa ve vztahu k celému ekonomickému
prostředí. Na Slovensku máme spíše
signály o tom, že je snaha trochu více používat
administrativních metod řízení, trochu
více separovat trhy český a slovenský,
což by nepochybně mělo daleko významnější
dopady na pokles ekonomické aktivity.
Na druhé straně však platí a bude platit,
že pokud vysloveně nebude nějaká administrativní
bariéra obchodu, podnikatelské subjekty jsou natolik
schopné, natolik iniciativní a natolik motivované,
že cestu k obchodování se slovenskými
partnery ať na bázi barterů, tak na bázi
dohod o cenách takových nebo jiných si najdou
a tato smlouva za jejíž projednání vám
děkuji - jim k tomu vytváří dobré
předpoklady. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu místopředsedovi vlády a uděluji
slovo společnému zpravodaji panu poslanci Tomáši
Ježkovi.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážená sněmovno,
konstatuji, že v rozpravě nebyl přednesen žádný
pozměňovací návrh. Poslanci vesměs
poukazovali na zřejmý fakt, že vše bylo
činěno ve spěchu, ale zároveň
také oceňovali smlouvu jako takovou. Já sám
bych chtěl dodat, že ve smlouvě je obsaženo
všechno to, na čem by nám jako parlamentu mělo
záležet. Smlouva obsahuje dva platební režimy
- před 8. únorem a po 8. únoru - klade důraz
na to, aby obchod mohl pokračovat, aby nedošlo k tomu,
čeho bychom se měli obávat, to je k poklesu
vzájemného obchodu s dopadem na zaměstnanost.
Je tam zabezpečení proti důsledkům
devalvace slovenské měny, jsou tam jasně
vymezené podmínky pro nové negociování,
je tam dobře udělaný režim pro to, aby
styk na úrovni občanské mohl nerušeně
pokračovat, takže si dovoluji navrhnout, aby se hlasovalo
o obou smlouvách najednou. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner. Děkuji
panu poslanci Tomáši Ježkovi. Já se ovšem
domnívám, že je nutné, aby se hlasovalo
o každé smlouvě zvlášť. Přistoupíme
k hlasování.
Jak jsem již řekl v úvodu, texty smluv vám
byly rozdány. Navrhuji vám přijmout následující
dvě usnesení. Přečtu text prvního.
"Poslanecká sněmovna schvaluje Platební
smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
která je přílohou tohoto usnesení."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku! 131.
Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.
Děkuji, smlouva byla schválena.
Druhé usnesení přečtu:
" Poslanecká sněmovna schvaluje Smlouvu mezi
Českou republikou a Slovenskou republikou o používání
peněžních prostředků v národních
měnách v oblasti vzájemného cestovního
ruchu, která je přílohou tohoto usnesení."
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
rukul 134.
Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.
Konstatuji, že i tato smlouva byla schválena. (Potlesk
koaličních stran.)
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, tím jsme projednali schválený
pořad schůze.
Dříve, než ukončím schůzi,
požádal mě o krátké vystoupení
s informací pan předseda výboru Kozel. Uděluji
mu slovo.
Poslanec František Kozel: Vážená
sněmovno, jde o upozornění pouze těm
členům Poslanecké sněmovny, kteří
podali návrhy na členy Rady ČTK a Dozorčí
rady grantové agentury. Dostali jste na lavice písemné
pokyny, co máte učinit, aby vaši kandidáti
byli se vším všudy tak, jak mají být,
ve středu v termínu před naším
výborem. Věnujte tomu pozornost. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Dámy a pánové, končím 4. schůzi
Poslanecké sněmovny, loučím se s vámi
a přeji vám pěkný víkend.